§ 18 vyhláška Ústředního úřadu pro věci národních výborů, kterou se provádí zákon o hospodaření s byty – Za obytnou se považuje přímo osvětlená a přímo…
Vyhláška Ústředního úřadu pro věci národních výborů, kterou se provádí zákon o hospodaření s byty · 10/1962 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 18 vyhlášky 10/1962 definuje, co se považuje za obytnou místnost pro účely hospodaření s byty, stanovuje minimální požadavky na její osvětlení, větrání, vytápění a podlahovou plochu, a určuje, jak se tato plocha vypočítá. Místnost musí být přímo osvětlená a větratelná (okna/dveře do volného prostranství, případně přes pavlač) a mít podlahovou plochu alespoň 8 m², aby mohla být považována za obytnou. (§ 18 zákona č. 10/1962 Sb., vyhláška Ústředního úřadu pro věci národních výborů, kterou se provádí zákon o hospodaření s byty, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: stavební úřad
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 10/1962 Sb.
(1) Za obytnou se považuje přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše aspoň 8 m2, kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a jež je vzhledem ke svému vnitřnímu uspořádání a vybavení určena k celoročnímu bydlení. V pochybnostech, zda místnost lze celoročně obývat, rozhodne stavební úřad.
(2) Místnost je přímo osvětlená a přímo větratelná, vedou-li její okna nebo zasklené dveře přímo do volného prostranství; tato podmínka je splněna, i když okna nebo zasklené dveře vedou do volného prostranství přes pavlač.
(3) Za podmínek stanovených v předchozích odstavcích považují se za obytné místnosti i kuchyně o podlahové ploše přes 12 m2, jakož i haly; za kuchyni se však nepovažuje jednotlivá obytná místnost, tvoří-li samostatný byt.
(4) Obytnými místnostmi nejsou místnosti vedlejší (např. předsíně a koupelny), třebas jinak vyhovovaly podmínkám uvedeným v předchozích odstavcích.
(5) Při zjišťování podlahové plochy jednotlivých obytných místností se počítá celá plocha jejich podlahy; do této plochy se počítá i plocha zabraná kamny nebo jinými topnými tělesy, jakož i plocha arkýřů; plocha výklenků a okenních nebo dveřních ústupků se počítá jen tehdy, jsou-li zároveň nejméně 1,20 m široké, 2,00 m vysoké a 0,30 m hluboké. K ploše zabrané nábytkem vestavěným do zdi se nepřihlíží. Má-li obytná místnost zkosený strop, počítá se její podlahová plocha pouze čtyřmi pětinami. U obytných kuchyní (odstavec 3) se z jejich podlahové plochy počítá toliko část, o kterou je tato plocha větší než 12 m2.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Místnost musí být přímo osvětlená a větratelná (okna/dveře do volného prostranství, případně přes pavlač) a mít podlahovou plochu alespoň 8 m², aby mohla být považována za obytnou.
- Musí být možné ji přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a musí být určena k celoročnímu bydlení.
- Kuchyně s podlahovou plochou přes 12 m² a haly se za určitých podmínek také považují za obytné místnosti, pokud nejsou samostatným bytem.
- Vedlejší místnosti jako předsíně nebo koupelny se nikdy nepovažují za obytné, i kdyby splňovaly ostatní podmínky.
Na co si dát pozor
- V případě pochybností o celoroční obyvatelnosti místnosti rozhoduje stavební úřad.
- Při výpočtu podlahové plochy obytné místnosti se započítává celá plocha podlahy, včetně plochy zabrané topnými tělesy a arkýři; u zkosených stropů se počítá pouze čtyři pětiny plochy.
- U obytných kuchyní se do podlahové plochy započítává pouze ta část, která přesahuje 12 m².
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.