Vládní nařízení o plánovitém řízení národního hospodářství

(1) Fond bytové výstavby vytvářejí podniky podle potřeby k zabezpečení stabilizace a reprodukce pracovních sil v zemědělství.

(2) Zdroji fondu bytové výstavby jsou:

a) vlastní zdroje podniku na podnikovou bytovou výstavbu včetně splátek půjček,

b) úvěry,

c) dotace (subvence) na financování bytové výstavby.

Zdrojem krytí oběžných prostředků státních statků, šlechtitelských a semenářských podniků a ostatních podniků v odvětví zemědělství [§ 46 písm. d)] je obratový fond; doplňuje se příděly z hrubého důchodu. Při rozdělování hrubého důchodu je podnik povinen zajistit, aby výše tohoto fondu neklesla pod úroveň dosaženou k 1. lednu 1967.

(1) Fond pracujících soustřeďuje prostředky určené na odměny za individuální výsledky práce včetně prémií a odměn v peněžní i naturální formě a na podíly na hospodářských výsledcích, jakož i prostředky na ostatní osobní výdaje za vykonanou práci; vytváří a doplňuje se z hrubého důchodu. Fond pracujících může být doplněn odměnami ze socialistického soutěžení a příspěvky a půjčkami od nadřízených orgánů.*)

(2) O fondu pracujících platí dále ustanovení § 35.

O hospodaření oborových ředitelství platí ustanovení § 38 a 39; tato ustanovení se vztahují přiměřeně též na hospodaření výrobních zemědělských správ.

(1) Státním zemědělským podnikům se poskytují ze státního rozpočtu podle zásad stanovených ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí a se Státní plánovací komisí:

a) diferenciální příplatky pro podniky hospodařící v horších podmínkách, než na základě kterých byly stanoveny základní nákupní ceny,

b) prémie za přírůstek tržní produkce u vybraných výrobků proti dosažené skutečnosti v průměru posledních tří let,

c) účelové subvence k podpoře společensky významných opatření pro rozvoj zemědělské výroby, zejména k zajištění stabilizace a reprodukce pracovních sil, na částečnou úhradu výrobních a nevýrobních investic, na rozvoj koncentrace a specializace zemědělské výroby, na ozdravování chovu skotu a na bytovou výstavbu,

d) stabilizační dotace pro ekonomicky neupevněné podniky ke zvýšení jejich hmotného zájmu na růstu tržní produkce.

(2) O použití prostředků ze státního rozpočtu, o financování investiční výstavby a o hodnocení výsledků platí přiměřeně ustanovení § 43 až 45. Přiměřeně se uplatňují též ustanovení § 40 o ekonomických nástrojích k zajišťování oblastní proporcionality s výjimkou odstavce 1 písm. c).

(1) Pro podniky a oborová ředitelství řízená ministerstvem vnitřního obchodu, s výjimkou oborového podniku Čedok, podniku Početnická služba a Státního projektového ústavu obchodu, platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami: **)

a) odvod ze zásob (§ 24 odst. 4) se neprovádí;

b) stabilizační odvod se stanoví ve výši 30 % z té částky objemu vyplacených mezd, která převyšuje součin 90 % průměrné roční mzdy plánované na rok 1968 a počtu pracovníků v roce, za který se provádí výpočet odvodu;

c) zvýšení stabilizačního odvodu z přírůstku počtu pracovníků se do 31. prosince 1970 neuplatňuje;

d) oborové ředitelství nemusí vytvářet oborový fond technického rozvoje;

e) ustanovení § 36 odst. 3 se na tyto organizace nevztahuje.

(2) Pro ústředně řízené podniky, v nichž převažují roční tržby za služby obyvatelstvu (podniky neprovozující obchodní činnost), jakož i pro podniky sběru surovin (provádějící lidový sběr od obyvatelstva), činí sazba odvodu z hrubého důchodu 16 %. Pro tyto podniky platí ustanovení části druhé tohoto nařízení s odchylkami uvedenými v odstavci 1; sazba odvodu ze základních prostředků činí u těchto podniků 3 %.

Na podniky odbytu a zásobování se vztahují ustanovení části druhé; odvod z hrubého důchodu provádějí ve výši 18 %. Vláda určí podniky, které neprovádějí odvod ze zásob (s podmínkou, že nemohou být účastny přerozdělení prostředků podle § 39) a pro něž platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b); těmto podnikům stanoví vláda podle potřeby dodatkový odvod do státního rozpočtu na dobu, než se jim upraví odbytové rozpětí.

(1) Pro samostatné hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:

a) odvod z hrubého důchodu provádí organizace ve výši 10 % z objemu veškerých vyplacených mezd, a to způsobem upraveným v § 23 odst. 3;

b) odvod ze základních prostředků a odvod ze zásob (§ 24) se neprovádí;

c) roční průměrnou plánovanou mzdu v roce 1966 podle § 25 odst. 2 určí podnikům Státní komise pro techniku, pokud nadřízený ústřední orgán (KNV) nerozhodne, že podniky budou postupovat podle § 25 odst. 2 a 3.

e) centrálně řízeným organizacím výzkumné a vývojové základny se investiční výstavba a objem devizových prostředků závazně stanoví fondem vědy a techniky, aniž tím je dotčena možnost provádět další investiční výstavbu a nákup deviz z vlastních zdrojů; na zabezpečení vybraných úkolů státního plánu vědy a techniky se hospodářským organizacím přidělují prostředky na strojní a přístrojové investice a devizové prostředky na nákup strojů a zařízení.

(2) Pro samostatné projektové organizace platí*) ustanovení části druhé s těmito odchylkami:

a) neprovádějí odvod ze základních prostředků (§ 24);

b) ustanovení odstavce 1 písm. c) platí pro tyto organizace obdobně,

c) stabilizační odvod z přírůstku počtu pracovníků se nezvyšuje v organizacích, které určí Státní komise pro techniku v dohodě s ministerstvem financí v souvislosti se zabezpečováním projektové přípravy staveb, stanovených jako závazný úkol.

(3) Ministerstvo financí ve spolupráci se Státní komisí pro techniku může na návrh ústředního orgánu stanovit, že podnik provádí odvody za určitá nesamostatná výzkumná a vývojová pracoviště nebo za určité nesamostatné projektové útvary podle odstavce 1 nebo 2.

Pro podniky letecké dopravy platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:**)

a) sazba odvodu z hrubého důchodu činí 16 %;

b) pro stabilizační odvod platí úleva podle § 25 odst. 5 písm., b);

c) neprovádí se odvod z odpisů základních prostředků (§ 26);

d) nepoužívá se nástrojů oblastní proporcionality (§ 40).

Pro zemědělské nákupní a zásobovací podniky a pro průmyslové výrobny krmiv platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:**)

a) sazba odvodu ze základních prostředků (§ 24) činí 3 %; odvod se neprovádí ze zařízení na sušení obilovin, luštěnin a olejnin, posklizňovou úpravu obilovin a olejnin včetně čištění, na kalibrování, čištění a moření osiv a semen, na třídění a posklizňovou úpravu brambor včetně sadby, na míchání a rozmetání průmyslových hnojiv a vápenatých hmot, na asanaci a ochranu chemickými prostředky, na skladování hospodářských potřeb a na ostatní drobné služby;

b) neprovádí se odvod ze zásob (§ 24 odst. 4);

c) zvýšení stabilizačního odvodu podle přírůstku počtu pracovníků se do 31. prosince 1970 neuplatňuje:

d) odvod z odpisů základních prostředků (§ 26) bude prováděn až po roce 1970;

e) zásoby státních hmotných rezerv se kryjí obratovým fondem a skladovací náklady hradí Správa státních hmotných rezerv,

f) sazba odvodu z hrubého důchodu činí 16 %.

(1) Pro podniky státních lesů (včetně stavebních a průmyslových závodů) platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:

a) sazba odvodu z hrubého důchodu činí 15 %; tento odvod se snižuje o odvod zemědělské daně. O odvod zemědělské daně se nesnižuje základ pro výpočet odvodu z hrubého důchodu;

b) kromě odvodu podle písmene a) se provádí doplňkový odvod stanovený státním plánem absolutní částkou v návaznosti na plánované dodávky jehličnatého užitkového dříví; při změně státního plánu dodávek jehličnatého užitkového dříví se doplňkový odvod zvýší nebo sníží o částku představující čistý zisk za každý plnometr jehličnatého dříví;

c) podnikům může být uložen dodatkový odvod z hrubého důchodu do státního rozpočtu za porušování zásad správného hospodaření v lese podle zvláštních předpisů vydaných ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí;

d) z hrubého důchodu se odvádí 1 % do kalamitního fondu ministerstva zemědělství a lesního hospodářství;

e) odvod ze základních prostředků (§ 24) se neprovádí z objektů hrazení bystřin a lesnickotechnických meliorací a z historických památek;

f) u lesních cest a silnic, které nejsou trvale vyloučeny z veřejného provozu, a u hájenek a mysliven včetně příslušenství činí sazba odvodu ze základních prostředků 3 %;

g) pro stabilizační odvod platí úleva podle § 25 odst. 5 písm. b); zvýšení (snížení) stabilizačního odvodu podle přírůstku (úbytku) počtu pracovníků se neuplatňuje v případech, kdy zvýšení (snížení) počtu pracovníků bylo vynuceno zpracováváním kalamitního dříví a s tím souvisejícím přesunem těžeb mezi podniky;

h) odvod z odpisů základních prostředků (§ 26) lesnickotechnických meliorací a hrazení bystřin se neprovádí;

ch) podniky odvádějí oborovému ředitelství do fondu pěstební činnosti (§ 27 odst. 2) též tržby získané z překročení dodávek jehličnatého užitkového dříví, přesáhne-li překročení dodávky jehličnatého užitkového dříví 0,5 % dodávek stanovených podniku.

(2) Podniky jsou povinny vytvořit účelový fond pěstební činnosti, do něhož se převádějí nevyčerpané prostředky určené pro pěstební činnost; o tyto prostředky se snižuje základ pro výpočet odvodu z hrubého důchodu (§ 23 odst. 1). Do fondu pěstební činnosti se dále přiděluje z hrubého důchodu 1 % mezd za individuální výsledky práce v pěstební činnosti. Nevyčerpaných prostředků tohoto fondu určených pro pěstební činnost lze použít pouze na pěstební činnost; prostředků získaných přídělem z hrubého důchodu se použije na odměny za dlouhodobé dobré výsledky ve zlepšování stavu lesa. Fond pěstební činnosti může vytvořit i oborové ředitelství.

(3) Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí stanoví podnikům pravidla pro doplňkový odvod podle odstavce 1 písm. b) a pro odvod tržeb podle odstavce 1 písm. ch). Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství stanoví výrobním hospodářským jednotkám limit prostředků na pěstební činnost tak, aby jejich úhrn činil 12 % plánovaných tržeb za dříví; zároveň stanoví způsob hospodaření s fondem pěstební činnosti (podle odstavce 2).

(4) Náklady na zalesňování nelesních půd, na zalesňování pro účely ochrany půdy, na údržbu objektů hrazení bystřin a lesnicko-technických meliorací, jakož i na biologickou činnost lesnicko-technických meliorací se hradí podnikům z rozpočtových prostředků ministerstva zemědělství a lesního hospodářství.

(5) Náhrady škod způsobených lesnímu hospodářství exhalacemi průmyslových podniků se převádějí přímo do účelového fondu podniků pro odstranění škod a jejich následků.

(6) Ustanovení § 39 odst. 1 až 6 se na podniky státních lesů nevztahují. Přerozdělení prostředků mezi podniky provádí oborové ředitelství závazně při rozpisu státního plánu. Při tomto přerozdělení se podnikům, které mají po odečtení plánovaného základního a doplňkového odvodu z hrubého důchodu a ostatních povinností vyšší zdroje, stanoví dodatkové odvody v rozsahu nezbytném pro krytí nedostatku prostředků těch podniků, které by jinak nemohly dodržet plánované odvody do státního rozpočtu a ostatní povinnosti. Podnikům, kterým se poskytnou při přerozdělení mimořádné dotace, se při rozpisu státního plánu nestanoví doplňkové odvody.

Pro organizace provádějící zahraniční obchod platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:

a) sazba odvodu z hrubého důchodu u zbožových organizací činí 18 %,

b) podniky vytvářejí rizikový fond též v devizových korunách,

c) základ pro výpočet odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku se snižuje o odměny (prémie), které tyto organizace poskytnou výrobním podnikům za zabezpečení úkolů ve vývozu;

d) pro podnik zahraničního obchodu Tuzex platí též ustanovení § 59 odst. 1 písm. b) a c).

Pro hospodářské organizace (státní organizace a organizace podle zvláštního statutu) ministerstva národní obrany*) platí část druhá a pro Vojenský projektový ústav též ustanovení § 61 s těmito odchylkami:**)

b) přirážka k stabilizačnímu odvodu (§ 41) se neuplatňuje;

c) odvody ze základních prostředků, které jsou ve správě organizací ministerstva národní obrany a neslouží v zájmu zabezpečení obranyschopnosti státu k zajišťování výrobních úkolů, se neprovádějí;

d) přerozdělení prostředků podle § 39 se provádí u organizací podle zvláštního statutu způsobem stanoveným ministerstvem národní obrany;

e) u některých organizací (podle zvláštního statutu) se kromě základního odvodu z hrubého důchodu provádí dodatkový odvod, jehož sazbu a pravidla stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem národní obrany;

f) odvody z odpisů těch základních prostředků, které jsou uvedeny v písmeni c), se neprovádějí.

(1) Pro státní hospodářské organizace, u nichž tak stanoví vláda, platí ustanovení části první s těmito odchylkami:

b) usnesením k státnímu rozpočtu stanoví vláda výši podílu na nadplánovém zisku a způsob jeho použití.

(2) Ustanovení části druhé platí pro organizace uvedené v odstavci 1 s těmito odchylkami:

a) ustanovení § 23***) až 26, 31, 32, 39 a 40 odst. 1 písm. a) až c) se na tyto organizace nevztahují;

b) fond pracujících (§ 35) se celý tvoří na vrub nákladů; nevyplácejí se podíly na hospodářských výsledcích;

c) podniky mohou se souhlasem nadřízeného orgánu zřídit obratový fond, doplňovaný ze zisku a z dotací ze státního rozpočtu; výši obratového fondu a jeho doplnění stanoví prováděcí finanční plán.

(1) Příspěvkové organizace jsou zapojeny na státní rozpočet, popř. na rozpočet řídícího národního výboru, příspěvkem nebo odvodem, a to zvlášť na provoz a zvlášť na investice.

(2) Poskytování příspěvku na provoz je vázáno na ukazatele, které stanoví ústřední orgán v dohodě s ministerstvem financí a u organizací řízených národními výbory řídící národní výbor.

(3) Příspěvek na investice se poskytuje do výše investičního limitu. Sníží se o odpisy ze základních prostředků, jestliže příslušná organizace hradí z odpisů investice. Případný přebytek odpisů se odvede do státního rozpočtu, popř. do rozpočtu řídícího národního výboru.

(4) Ústřední orgán může poskytnout organizaci návratnou přechodnou výpomoc, a to ze svého rozpočtu, popř. z prostředků dohodnutých s ministerstvem financí. Národní výbor poskytuje návratnou přechodnou výpomoc ze svého rozpočtu nebo z fondu rezerv a rozvoje.

(5) Na plnění mimořádných úkolů může ústřední orgán (národní výbor) ze zdrojů podle odstavce 4 poskytnout organizaci mimořádný účelový příspěvek.

(1) Pro státní hospodářské organizace řízené národními výbory platí ustanovení části druhé, pokud není stanoveno v tomto paragrafu jinak.

(2) Státní hospodářské organizace řízené národními výbory

a) nepoužívají formy odvodu ze zisku (§ 23 odst. 2);*)

b) neplatí pro ně ustanovení § 38 o prostředcích výrobní hospodářské jednotky, § 27 odst. 2 písm. a) o příspěvcích podniků k úhradě nákladů činnosti národního výboru a § 27 odst. 2 písm. b) a c) o odvodech podniků k vytvoření centralizovaných prostředků;

c) odvody z hrubého důchodu (§ 23) ze základních prostředků a ze zásob (§ 24) a stabilizační odvod (§ 25) provádějí do rozpočtu řídícího národního výboru.**)

d) odvod podle § 27 odst. 1 písm. f) provádějí řídícímu národnímu výboru ve výši a lhůtě jím stanovené. Řídící národní výbor (s výjimkou krajského národního výboru) odvede částku ve výši podle § 29 odst. 5 písm. a) okresnímu národnímu výboru (ve lhůtě jím stanovené) a ten pak souhrnně krajskému národnímu výboru ve lhůtě jím stanovené. Krajské národní výbory provedou odvod podle § 29 odst. 5 písm. a). Řídící národní výbory mohou centralizovat prostředky obdobně jako oborová ředitelství (§ 38 odst. 4), a to účelově ve fondu rezerv a rozvoje.

(3) V krajských podnicích knižního maloobchodu, Restauracích a jídelnách, Uhelných skladech a podnicích komunálních služeb se do 31. prosince 1970 zvýšení stabilizačního odvodu z přírůstku počtu pracovníků neuplatňuje. Pro podniky Restaurací a jídelen a Uhelných skladů platí též ustanovení § 59 odst. 1 písm. b). Pro podniky Sběrných surovin, odbytu a zásobování a pro ústavy kosmetiky platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Pro všechny podniky uvedené v tomto odstavci činí sazba odvodu ze základních prostředků 3 %; odvod ze zásob neprovádějí.

(4) Pro podniky místního průmyslu činí sazba odvodu ze základních prostředků 3 %. Stabilizační odvod se těmto podnikům do 31. prosince 1970 nezvyšuje podle § 8 odst. 2 zákona za tu část ročního přírůstku počtu pracovníků, která odpovídá podílu zakázkové výroby pro obyvatelstvo, údržbářské a opravářské činnosti a služeb z přírůstku celkových výkonů. Přesáhne-li podíl těchto prací z celkových výkonů 50 %, může činit celkové zvýšení stabilizačního odvodu nejvýše 2 % z objemu vyplacených mezd. Podnikům místního průmyslu nelze stanovit přirážku ke stabilizačnímu odvodu, přesáhne-li uvedený podíl činností 50 % z celkových výkonů; v ostatních případech tuto přirážku nelze stanovit z té části vyplacených mezd, na kterou se nevztahuje zvýšení stabilizačního odvodu. Za podíl uvedených činností z celkových výkonů se též neprovádí odvod ze zásob.

(5) Pro podniky Československé automobilové dopravy platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Sazba odvodu ze základních prostředků činí 6 %, s výjimkou základních prostředků autobusových nádraží, z nichž činí 3 %. Pro odvod z odpisů základních prostředků platí ustanovení § 26, s výjimkou základních prostředků sloužících osobní dopravě, z nichž se odvod neprovádí.

(6) Pro okresní (městské) stavební podniky, národní podniky Silnice a Československé automobilové opravny platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Národní podniky Silnice a okresní (městské) stavební podniky mohou vytvářet podnikový fond geologických prací přiměřeně podle ustanovení § 38 odst. 3; fond se tvoří příděly z hrubého důchodu, o které je rovněž snížen základ pro výpočet odvodu z hrubého důchodu. Za podíl zakázkové výroby pro obyvatelstvo, údržbářské a opravářské činnosti a služeb z celkových výkonů okresní (městské) stavební podniky neprovádějí odvod ze zásob.

(7) Pro projektové ústavy platí ustanovení § 61 odst. 1 písm. c) o určení průměrné mzdy ústavům pro výpočet základu stabilizačního odvodu. Odvod ze základních prostředků se neprovádí.

(8) Na podniky pro film, koncerty a estrády se vztahuje úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Odvod ze základních prostředků se neprovádí.

(9) Pro podniky bytového hospodářství neplatí ustanovení § 23*) až 26, 31, 32, 39 a 40 odst. 1 písm. a) až c). Fond pracujících (§ 35) se celý tvoří na vrub nákladů; nevyplácejí se podíly na hospodářských výsledcích. Odpisů podniky používají k úhradě vlastní investiční výstavby a zbývající část odpisů odvádějí do rozpočtu řídícího národního výboru.

(10) Organizace městského hospodářství mají režim hospodaření podle toho, zda jde o hospodářské nebo rozpočtové organizace. U organizací městského hospodářství, popř. u jiných organizací se sloučenou činností hospodářskou i rozpočtovou, určí řídící národní výbor způsob hospodaření. Organizace se zařazují do odvětví (druhu činnosti), které má v organizaci největší podíl; v hospodářských organizacích se použijí ekonomické nástroje a sazby podle příslušnosti k tomuto odvětví (činnosti).

(11) Státní statky řízené národními výbory se řídí ustanoveními části třetí; platí pro ně též ustanovení odstavce 2 tohoto paragrafu a § 71.

(12) Pro příspěvkové organizace řízené národními výbory platí ustanovení § 69.

(1) Řídící národní výbory vůči podnikům jimi řízeným mohou za účelem nezbytného přerozdělení prostředků z odvodů z hrubého důchodu stanovit předem a dlouhodobě:

a) dodatkové odvody a mimořádné dotace, popř. půjčky podle § 39 odst. 1 až 6;

b) procentní přirážky a slevy k sazbě odvodu z hrubého důchodu (zejména v případech trvale odlišných podmínek a značné rozdílnosti rentability v cenách).

(2) Řídící národní výbory mohou v dohodě s krajským národním výborem provádět přerozdělení podle odstavce 1 rovněž u experimentujících podniků.

(1) Příjmy národních výborů od ústředně řízených, popř. jiných organizací, tvoří zejména:

b) dobrovolné příspěvky organizací národním výborům (§ 86);

c) příspěvky investorů ke krytí potřebných doplňkových a vyvolaných investic (§ 40 odst. 1 písm. d);

d) pokuty, náhrady a poplatky od organizací vybírané národními výbory podle zvláštních předpisů;

e) přirážky ke stabilizačnímu odvodu (§ 41).

f) částky ze zvláštního fondu v ministerstvu financí k úhradě vyplacených příspěvků na hmotné zabezpečení pracovníků před nástupem nového zaměstnání.

Každý národní výbor sestavuje a schvaluje svůj rozpočet a hospodaří podle něho. Národní výbory přitom vycházejí z finančních zdrojů, tj. z tvorby vlastních příjmů, z výše doplňkových zdrojů, dotace a subvencí z vyššího rozpočtu, popř. z možností získat úvěrové prostředky, a z odvodu do vyššího rozpočtu.

(1) Základními ekonomickými nástroji pro ovlivňování rozvoje hospodářství národních výborů jsou zejména dlouhodobé souhrnné finanční vztahy (dotace, popř. odvod) k ústřednímu rozpočtu (k rozpočtu národního výboru vyššího stupně) a účelové subvence.

(2) Dlouhodobým souhrnným finančním vztahem se rozumí dotace z rozpočtu národního výboru vyššího stupně (z ústředního rozpočtu), popř. odvod do rozpočtu národního výboru vyššího stupně (ústředního rozpočtu). Dlouhodobý souhrnný finanční vztah se stanoví zpravidla na 5 let, nejméně však na 3 roky.

(3) Při stanovení dlouhodobého souhrnného finančního vztahu se neberou v úvahu doplňkové zdroje národních výborů.

(4) Subvence mohou být poskytnuty na plánované a mimořádné úkoly celospolečenského významu a mají účelový charakter. Rozsah plánovaných subvencí z ústředního rozpočtu stanoví vláda.

(5) Nevyčerpané subvence poskytnuté z ústředního rozpočtu propadají po uplynutí období, na které byly stanoveny.

(6) Ministerstvo financí po projednání s příslušnými krajskými národními výbory může v případě potřeby provádět přerozdělení nečerpaných subvencí poskytovaných z ústředního rozpočtu mezi jednotlivými kraji.

Rozpočty národních výborů obsahují:

a) příjmy a výdaje národních výborů (jejich orgánů) a jimi řízených rozpočtových organizací;

b) finanční vztahy hospodářských organizací řízených národními výbory;

c) příspěvky (popř. odvody) určené příspěvkovým organizacím;

d) příjmy od ústředně řízených, popř. jiných organizací.

(1) Národní výbory kryjí své potřeby v rozpočtu těmito zdroji:

a) vlastními plánovanými příjmy;

b) doplňkovými zdroji;

c) dotací, popř. subvencemi, z vyššího rozpočtu;

d) úvěrem.

(2) Doplňkové zdroje národních výborů tvoří:

a) prostředky fondů rezerv a rozvoje z minulých let;

b) docílené vyšší (nadplánové) příjmy a nevyčerpané výdajové prostředky běžného roku, s výjimkou nevyčerpaných subvencí;

c) výnos daně z důchodu placené jednotnými zemědělskými družstvy a státními statky;

d) další neplánované příjmy běžného roku v rozsahu stanoveném ministerstvem financí.

(3) Plánované příjmy národních výborů, s výjimkou subvencí a úvěrů, jakož i všechny doplňkové zdroje národních výborů, nejsou účelové; národní výbory mohou jich používat k financování kteréhokoliv výdaje v rozpočtu.*)

(1) Národní výbory hospodaří podle jimi schválených rozpočtů. Vytvářejí si ve svých rozpočtech rezervu, a to v potřebném a ekonomicky zdůvodněném rozsahu (rozpočtová rezerva).

(2) Finanční vypořádání provádí národní výbor ve vlastní pravomoci. Přebytek hospodaření převede do fondu rezerv a rozvoje; z prostředků fondu rezerv a rozvoje uhradí případný schodek hospodaření. Nemá-li národní výbor ve fondu rezerv a rozvoje dostatek prostředků k úhradě schodku, použije úvěru nebo jej uhradí na vrub rozpočtu příštího roku. Vůči rozpočtu národního výboru vyššího stupně vyrovnává pouze dotaci nebo odvod do výše plánu a subvence podle skutečného čerpán. Obdobně postupuje krajský národní výbor vůči ústřednímu rozpočtu za hospodářství řízené národními výbory na území kraje.

(3) Ministerstvo financí stanoví zásady pro rozpočtové hospodaření národních výborů.

(4) V závažných případech porušení finanční a rozpočtové kázně může vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí krátit národním výborům prostředky poskytované z ústředního rozpočtu, popř. stanovit národním výborům odvod finančních prostředků do ústředního rozpočtu. Obdobně postupuje národní výbor vyššího stupně vůči národnímu výboru nižšího stupně.

(1) Národní výbor vyššího stupně může poskytnout z rozpočtu nebo z fondu rezerv a rozvoje (§ 79) přechodnou výpomoc národním výborům nižšího stupně. Krajským národním výborům může poskytnout přechodnou výpomoc ministerstvo financí.

(2) K zabezpečení potřeb rozvoje hospodářství řízeného národním výborem může se poskytovat úvěr, který uhradí národní výbor ze svých prostředků.

(1) Národní výbory všech stupňů vytvářejí fond rezerv a rozvoje.

(2) Zdrojem fondu rezerv a rozvoje jsou v zásadě prostředky fondů rezerv a rozvoje z minulých let a přebytky hospodaření běžného roku (§ 77 odst. 2). Národní výbory mohou převádět do fondu rezerv a rozvoje doplňkové zdroje uvedené v § 76 odst. 2 písm. b) až d) již v průběhu roku.

(3) Prostředků fondu rezerv a rozvoje používají národní výbory podle svého uvážení.**) Ke zvyšování mzdových prostředků rozpočtových organizací a odměn pracovníků a funkcionářů národních výborů může však být použito prostředků fondu rezerv a rozvoje jen podle obecně platných předpisů.

(4) Zůstatky prostředků fondu rezerv a rozvoje se koncem roku převádějí do roku následujícího.

(1) Státním rozpočtem mohou být ústředním orgánům (nikoli krajským národním výborům) stanoveny objemy finančních rezerv, kterých tyto orgány používají v podnicích jimi řízených k ekonomickému vyrovnání nepříznivých hospodářských důsledků změn plánů a k rozšíření závazných úkolů, jakož i k zajišťování hospodářské stability. Zvláštním druhem finančních rezerv jsou rizikový a rezervní fond ministerstva zahraničního obchodu, dále fondy ministerstva zemědělství a lesního hospodářství*) a ministerstva národní obrany.**)

(2) Finanční rezervy podle odstavce 1 se tvoří z prostředků státního rozpočtu a z dalších zdrojů; způsob tvorby a použití finančních rezerv stanoví ministerstvo financí.

(3) Rezervy mzdových prostředků, které si při rozpisu závazných limitů prováděcího plánu ponechaly orgány a organizace, mohou být použity buď k dodatečnému rozpisu nebo mohou být vázány. Dodatečným rozpisem rezervy mzdových prostředků se mění původně rozepsaný plán podřízených organizací.

(1) Disponovat ústředními rezervami ve státním plánu rozvoje národního hospodářství, ve státním rozpočtu a v úvěrovém plánu může jen vláda; v určitém rozsahu může pověřit dispozicí vedoucí ústředních orgánů, přičemž zároveň stanoví pravidla pro hospodaření s těmito rezervami.

(2) Právo disponovat s rezervami v hospodářských plánech národních výborů a v hospodářských plánech socialistických organizací má vždy jen orgán nebo organizace vytvářející tyto rezervy. Účelových rezerv může být použito jen k určenému účelu.

(1) Socialistické organizace a národní výbory se mohou podílet příspěvky svých prostředků na investiční výstavbě a provozu, zejména školských, zdravotnických, sociálních, tělovýchovných a kulturních zařízení, místních komunikací, vodohospodářských zařízení, veřejného osvětlení a zařízení pracovní rehabilitace. Za tím účelem dobrovolně smluvně sdružují své finanční a hmotné prostředky nebo poskytují pracovní výpomoc,*) popřípadě poskytují úhradu nákladů spojených s výukou pracovníků organizace.

(2) Dobrovolných příspěvků, které poskytují socialistické organizace národním výborům nebo národní výbory socialistickým organizacím, smí být použito výhradně pro účel, na který byly poskytnuty.

(3) Poskytování dobrovolných příspěvků a sdružování prostředků může podrobněji upravit ministerstvo financí.

(1) V nezbytných případech může být socialistická organizace pověřena koordinací prací k zabezpečení závazných úkolů státního plánu badatelského výzkumu a výzkumných a vývojových prací.

(2) Pověření podle odstavce 1 může udělit v souvislosti se závaznými úkoly plánu výzkumných a vývojových prací Státní komise pro techniku a v souvislosti se závaznými úkoly plánu badatelského výzkumu Československé akademie věd.

(3) V ostatních případech je takové pověření neplatné.

(1) Odvody kontrolují příslušné finanční orgány. Tímto ustanovením není dotčeno kontrolní oprávnění nadřízených orgánů.

(2) Příslušný finanční orgán je oprávněn požadovat od kontrolovaných organizací potřebné podklady.

(3) Zjistí-li příslušný finanční orgán, že částky podle § 12 a § 89 odst. 2 a 3 nebyly organizacím odčerpány, uloží odvést tyto částky zvýšené o 50 % do státního rozpočtu.

(4) Odvolání proti rozhodnutí příslušných finančních orgánů, kterými bylo uloženo provedení odvodů podle tohoto nařízení do státního rozpočtu (rozpočtu příslušného národního výboru), na zvláštní účet státu nebo do státních fondů, nemá odkladný účinek. *)

(1) Orgán hospodářského řízení je povinen uhradit organizaci způsobenou škodu, jestliže jí uloží povinnost platit odvod (dodatkový odvod) neoprávněně.

(2) Organizace je povinna odvést nadřízenému orgánu částku, o niž byl příslušný fond neoprávněně zvýšen nebo snížen, jestliže poruší při tvorbě nebo použitý svých fondů povinnosti stanovené jí právními předpisy.

(3) Organizace, která poruší ustanovení § 31 odst. 4 nebo § 34 odst. 4, je povinna odvést nadřízenému orgánu částku ve výši vyplacených podílů.

(4) Použije-li organizace prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu k jiným než stanoveným účelům, uloží jí příslušný finanční orgán, aby vrátila neoprávněně použitou částku do státního rozpočtu a zaplatila z neoprávněně použitých prostředků do státního rozpočtu za každý den pokutu ve výši 1 promile. O postupu při výkonu tohoto rozhodnutí platí obdobně ustanovení § 88 odst. 4.

Ústřední orgány, národní výbory, oborová ředitelství a státní socialistické organizace jsou povinny vytvářet podmínky a zajišťovat aktivní účast pracujících na řízení národního hospodářství, zejména ve spolupráci s Revolučním odborovým hnutím. Přitom vycházejí především z ustanovení zákoníku práce, z usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference v květnu 1965 a ze směrnic vydaných Ústřední radou odborů.

(1) Výjimky z tohoto nařízení může povolit vláda.

(2) Výjimky z ustanovení § 68 a 69 může povolit ministerstvo financí.

(4) Při likvidaci celých závodů a samostatných, místně odloučených velkých provozů, popř. obdobných organizačních celků (dále jen „závody“), může ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu nebo krajského národního výboru povolit tyto výjimky:

a) podnik nezvyšuje odpisy o zůstatkovou cenu základních prostředků likvidovaných závodů,

b) ustanovení o zvýšení stabilizačního odvodu z přírůstku počtu pracovníků se netýká pracovníků převedených do jiných podniků.

(5) Při likvidaci podniků, popřípadě závodů může ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu nebo krajského národního výboru povolit:

a) odklad odvodů z odpisů základních prostředků do konečného vypořádání majetkových vztahů podniku, popřípadě upravit výši těchto odvodů podle výsledku likvidace,

b) snížení, popřípadě prominutí povinnosti platit odvod z odpisů základních prostředků podniku, který nemůže při převodu základního prostředku na jinou organizaci převést též povinnost odvodu z odpisů tohoto základního prostředku, jestliže by jinak příjmy z likvidace nestačily k úhradě závazků likvidujícího podniku,

c) snížení zůstatkové ceny základních prostředků, které podnik převádí do správy (vlastnictví) jiné organizace nebo kterých nadále používá k náhradní výrobě, a to bez zúčtování tohoto snížení na vrub nákladů.

Zvláštní předpisy stanoví nezbytné odchylky pro způsob plánování, financování a přizpůsobování ekonomických nástrojů a hmotné zainteresovanosti pro oblast obrany a bezpečnosti státu, uranového průmyslu a státních hmotných rezerv.

(1) Zrušují se:

1. vládní vyhlášky č. 90/1965 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství;

2. vyhláška č. 123/1960 Sb., o finančních zdrojích některých hospodářských organizací státního socialistického sektoru a o úhradě jejich ztrát;

3. vyhláška č. 152/1960 Sb., o finančních zdrojích hospodářských organizací řízených národními výbory a o úhradě jejich ztrát;

4. vyhláška č. 78/1961 Sb., o změně úpravy finančního hospodaření některých hospodářských organizací.

(2) Vládní vyhláška č. 154/1960 Sb., o podnikových fondech pracujících, zůstává v platnosti pouze pro organizace, které určí Ústřední rada odborů.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.

Lenárt v. r.

*) Pokud jde o daň z obratu, je zásada rovnosti ekonomických podmínek uplatněna ve zvláštních předpisech.

*) Na tyto úkoly se vztahuje ustanovení § 8 odst. 1 písm. c) vyhlášky hlavního arbitra ČSSR č. 139/1965 Sb.

**) Závazné limity se stanoví jako maximální, tj. horní hranicí.

*) Jednotná účtová osnova v národním hospodářství (Věstník ÚKLKS, částka 13-14/1966).

**) Netýká se pojistného nemocenského pojištění.

***) V průmyslu a stavebnictví činí sazba odvodu z hrubého důchodu 18%; odvod ze zisku tvoří 32% ze zisku a 15% vypočtených z objemu veškerých výplat z fondu pracujících.

+) Netýká se pojistného nemocenského pojištění.

++) Fond pracujících podniků, které provádějí odvod ze zisku, zahrnuje základní mzdový fond a fond odměn.

*) Sazba činí 6 %.

**) Tj. evidovaná v účetnictví jako samostatné inventární předměty.

***) § 8 odst. 1 a 2 zákona zní:

(1) Stabilizační odvod se stanoví hospodářským organizacím ve výši 30 % z té částky objemu vyplacených mezd, která převyšuje součin 90 % průměrné roční mzdy plánované podniky v roce 1966, a počtu pracovníků v roce, za který se provádí výpočet odvodu.

(2) Odvod podle odstavce 1 se zvyšuje za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků o 1 % objemu vyplacených mezd. Vláda stanoví případy, na něž se toto zvýšení nevztahuje nebo kde se zmírňuje. Odvod se snižuje za každé 1 % ročního úbytku pracovníků o 0,3 % objemu vyplacených mezd.

+) Úprava podnikových plánů uložená usnesením vlády č. 587/1965 o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na rok 1966 [část VI. odst. 1, písm. b)].

*) Způsob výpočtu průměrného počtu pracovníků a přepočet přírůstku (úbytku) počtu pracovníků s kratší pracovní dobou na osoby plně zaměstnané se provádí podle metodických pokynů Státní plánovací komise a ministerstva financí pro sestavení návrhu státního prováděcího plánu a státního rozpočtu a podle směrnic Ústřední komise lidové kontroly a statistiky.

*) Předpisy upravující přirážku k pojistnému nemocenského pojištění.

**) Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

*) Dotace je nutno zařadit do návrhu finančního plánu.

*) Opravny zemědělských strojů, oborové podniky Chmelařství, Bioveta, Rašelina a Sempra.

**) Jde o Zemědělské a lesní závody Kynžvart, státní plemenářské správy a strojní a traktorové stanice, oborové podniky Drůbežnictví, Velkovýkrmny a Státní rybářství.

*) Do tohoto fondu plynou zpravidla prémie za přírůstek tržní produkce.

**) Sníženou sazbu odvodu ze základních prostředků ve výši 3 % stanoví § 6 odst. 1 zákona a sazbu odvodu z hrubého důchodu ve výši 30 % stanoví § 5 odst. 1 písm. b) zákona.

*) Sazbu odvodu z hrubého důchodu stanoví § 5 odst. 1 písm. d) zákona ve výši 16 %.

**) Režim poskytování systémových dotací na investice a dotací k tržbám upravují zvláštní předpisy.

*) S výjimkou organizací experimentujících.

**) Režim poskytování účelových dotací na investice a dotací k tržbám upravují zvláštní předpisy.

***) Odvod pojistného nemocenského pojištění se provádí podle předpisů Ústřední rady odborů.

*) Sazba odvodu z hrubého důchodu podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona činí 16 %.

**) Podnikům potravinářského průmyslu se poskytují dotace ze státního rozpočtu na úhradu rozdílů při nezbytné záměně ve spotřebě materiálu a surovin podle zvláštních předpisů.

***) Podnikům restaurací a jídelen se poskytují subvence ze státního rozpočtu k nákupním cenám surovin a materiálů (dodatkové rabaty) podle zásad vydaných ministerstvem financí.

*) Odvod pojistného nemocenského pojištění se provádí podle předpisů Ústřední rady odborů.

*) Tím se ruší účelovost příjmových zdrojů stanovená příslušnými právními předpisy, s výjimkou příjmů z regresních náhrad (zákon č. 33/1965 Sb.).

**) Např. k poskytování dotací, subvenci, návratných i nenávratných příspěvků a půjček organizacím, k financování technického rozvoje, místních potřeb, spoluúčasti na investiční výstavbě, k financování investiční výstavby sloužící k dalšímu rozvoji měst a vesnic, k úhradě záruk převzatých národním výborem za úvěr na mzdy poskytnutý podnikům bankou apod. Výnosu regresních náhrad a zaplacených úhrad nákladů regresního řízení, který je zdrojem fondu rezerv a rozvoje, se používá k účelům podle § 8 zákona, č. 33/1965 Sb. a vyhlášky č. 86/1966 Sb., kterou se mění vyhláška č. 34/1965 Sb., o regresních náhradách.

*) Kalamitní fond, fondy na nepojistitelné škody, na stabilizaci pracovních sil, na upevnění JZD, na novou soustavu a na pěstební činnost.

**) Kalamitní fond lesního hospodářství.

*) Tím nejsou dotčeny jejich povinnosti podle § 40 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

*) Sníženou sazbu odvodu ze základních prostředků (pokud jde o prodejny a jejich vybavení) stanoví § 6 odst. 1 zákona č. 83/1966 Sb. a sazbu odvodu z hrubého důchodu ve výši 18 % stanoví § 5 zákona č. 8/1968 Sb.

*) § 78 odst. 4 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), a § 8 vládního nařízení č. 107/1967 Sb., o zabezpečení vztahů organizací ke státnímu rozpočtu.

*) Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČSSR č. 174/1969 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce.

*) § 3 zákona č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, a příslušné zákony národních rad.

**) Tj. evidovaná v účetnictví jako samostatné inventární předměty.

***) § 1 odst. 1 písm. c) zákona č. 159/1968 Sb., o důchodové dani.