§ 31 zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti – Kázeňský trest nelze uložit
Zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti · 100/1970 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 31 zákona č. 100/1970 Sb. stanoví, že příslušník Sboru národní bezpečnosti nemůže být potrestán kázeňským trestem za skutek, za který již byl potrestán soudem; pokud byl kázeňský trest uložen dříve, zruší se dnem jeho uložení. Pokud je příslušník souzen a odsouzen soudem za určitý skutek, nemůže mu být za tentýž skutek dodatečně uložen kázeňský trest. (§ 31 zákona č. 100/1970 Sb., zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 100/1970 Sb.
Kázeňský trest nelze uložit, byl-li příslušník za týž skutek potrestán již soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud je příslušník souzen a odsouzen soudem za určitý skutek, nemůže mu být za tentýž skutek dodatečně uložen kázeňský trest.
- Jestliže byl příslušníkovi nejprve uložen kázeňský trest a teprve poté byl za tentýž skutek potrestán soudem, původní kázeňský trest se automaticky ruší zpětně k datu jeho uložení.
- Cílem je zabránit dvojímu potrestání za jeden a tentýž skutek, a to jak v rámci kázeňského řízení, tak v rámci soudního řízení.
Na co si dát pozor
- Ustanovení se týká pouze situace, kdy je příslušník potrestán soudem, nikoli například jen obviněn nebo vyšetřován.
- Důležité je, že se jedná o „týž skutek“ – pokud by se jednalo o skutky odlišné, byť související, pravidlo by se neuplatnilo.
- Zrušení kázeňského trestu je účinné ode dne jeho uložení, což znamená, že se na něj hledí, jako by nikdy nebyl uložen.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.