§ 30 zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti – Kázeňský trest lze uložit nejdříve příští den po spáchání…
Zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti · 100/1970 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 30 zákona 100/1970 stanovuje lhůty pro uložení kázeňského trestu, upravuje zánik účinků kázeňského trestu a řeší dopady trestu snížení hodnosti a povinnost nahradit způsobenou škodu. Kázeňský trest nelze uložit okamžitě, ale nejdříve den po spáchání přestupku a nejpozději do 30 dnů od zjištění přestupku nadřízeným, přičemž absolutní lhůta je jeden rok od spáchání. (§ 30 zákona č. 100/1970 Sb., zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…trest lze uložit nejdříve příští den po spáchání kázeňského přestupku a jen do 30 dnů ode dne, kdy se o kázeňském přestupku příslušný náčelník nebo velitel dověděl…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…o kázeňském přestupku příslušný náčelník nebo velitel dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne spáchání kázeňského přestupku“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…spatřovat porušení služební kázně, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 30 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se příslušný náčelník nebo velitel dověděl…“
- Odkazuje na: § 10
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 100/1970 Sb.
(1) Kázeňský trest lze uložit nejdříve příští den po spáchání kázeňského přestupku a jen do 30 dnů ode dne, kdy se o kázeňském přestupku příslušný náčelník nebo velitel dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne spáchání kázeňského přestupku. Je-li jednání příslušníka, v němž lze spatřovat porušení služební kázně, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 30 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se příslušný náčelník nebo velitel dověděl o výsledku tohoto šetření.
(2) Nedopustil-li se příslušník během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku, posuzuje se, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Příslušný náčelník nebo velitel může i před uplynutím jednoho roku rozhodnout, že se příslušník posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen, jestliže výkonem služby a chováním prokázal, že si toho zasluhuje; byl-li však uložen kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, může tak příslušný náčelník nebo velitel učinit jen zcela výjimečně, nejdříve po uplynutí šesti měsíců od jeho uložení, a jen zaslouží-li si to příslušník pro mimořádný záslužný čin.
(3) Doba, na kterou byl příslušníku uložen kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, se nezapočítává do doby výsluhy let v hodnosti [§ 10 odst. 1 písm. b)].
(4) Uložením kázeňského trestu není příslušník zbaven povinnosti nahradit škodu, kterou kázeňským přestupkem způsobil.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kázeňský trest nelze uložit okamžitě, ale nejdříve den po spáchání přestupku a nejpozději do 30 dnů od zjištění přestupku nadřízeným, přičemž absolutní lhůta je jeden rok od spáchání.
- Pokud se příslušník po dobu jednoho roku od potrestání nedopustí dalšího kázeňského přestupku, pohlíží se na něj, jako by trest nikdy nedostal.
- Nadřízený může zrušit účinky trestu i dříve než za rok, pokud si to příslušník zaslouží svým chováním a výkonem služby; u trestu snížení hodnosti je to možné jen výjimečně, nejdříve po šesti měsících a za mimořádný záslužný čin.
- Uložení kázeňského trestu nezbavuje příslušníka povinnosti uhradit škodu, kterou svým jednáním způsobil.
Na co si dát pozor
- Lhůty pro uložení kázeňského trestu jsou striktní a jejich nedodržení může vést k nemožnosti trest uložit.
- Trest snížení hodnosti má dodatečný dopad na zápočet doby služby do výsluhy let v hodnosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.