§ 469 zákoník mezinárodního obchodu – Skladovatel má k zajištění svých nároků ze smlouvy…
Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) · 101/1963 Sb. · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 469 zákona o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku stanoví, že skladovatel má ze zákona zástavní právo na věci, které u něj jsou uloženy, a to k zajištění svých nároků vyplývajících ze smlouvy o skladování. Skladovatel může zadržet uložené věci, dokud mu ukladatel nezaplatí za skladování nebo jiné související služby. (§ 469 zákona č. 101/1963 Sb., zákoník mezinárodního obchodu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 101/1963 Sb.
Skladovatel má k zajištění svých nároků ze smlouvy o skladování zákonné zástavní právo na věcech u něho uložených.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Skladovatel může zadržet uložené věci, dokud mu ukladatel nezaplatí za skladování nebo jiné související služby.
- Toto zástavní právo vzniká skladovateli automaticky ze zákona, není potřeba žádná další dohoda nebo zápis.
- Zástavní právo slouží jako záruka pro skladovatele, že dostane zaplaceno za své služby.
Na co si dát pozor
- Zástavní právo se vztahuje pouze na nároky, které plynou ze smlouvy o skladování.
- Skladovatel nemůže zástavní právo uplatnit na jiné dluhy ukladatele, které nesouvisí se skladováním.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.