§ 131 Zákon o sociálním zabezpečení – Výsluhový důchod

§ 131 Výsluhový důchod (1) Poživateli výsluhového důchodu, jemuž vznikl nárok na tento důchod v době od 1. ledna 1953 do 30. září 1964 podle předpisů platných před 1. říjnem 1964**) a který je starší 55 let, náleží od 1. října 1964 starobní důchod, a) má-li 20 roků služby v ozbrojených silách, v dosavadní výměře výsluhového důchodu, ne však více než 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 9 odst. 3 a sníženého o částku rovnou dani ze mzdy stanovené ke dni splnění podmínek pro nárok na důchod; b) nemá-li 20 roků služby v ozbrojených silách, v dosavadní výměře výsluhového důchodu, ne však více, než kolik by činil starobní důchod po omezení podle § 100 odst. 3. (2) Pracujícímu důchodci staršímu 55 let, jemuž byl důchod upraven podle předchozího odstavce, se zvyšuje nárok na tento důchod a) za dobu zaměstnání před 1. říjnem 1964 podle předpisů platných před tímto dnem; jde-li o dobu, po kterou měl nárok na zvyšování důchodu o 4 % důchodového základu (§ 133), zvyšuje se nárok na důchod i za dobu kratší než rok, a to za každé tři měsíce zaměstnání o 1 % tohoto základu; b) za dobu zaměstnání po 30. září 1964 podle ustanovení o zvyšování nároku na plný starobní důchod (§ 16). (3) Výplata výsluhového důchodu se zastavuje dnem 30. září 1964 důchodci, který k tomuto dni nedosáhl věku 55 let. Je-li invalidní nebo částečně invalidní, bude mu přiznán invalidní (částečný invalidní) důchod. Pokud nesplní podmínky nároku na invalidní (částečný invalidní) nebo na starobní důchod, náleží mu příspěvek podle zvláštních předpisů. Po dosažení věku 60 let (výkonný letec po dosažení věku 55 let) má nárok na starobní důchod ve výši upravené podle předchozích odstavců. (4) Zaopatřovací požitky, které byly přiznány při propuštění ze služby v ozbrojených silách ze zdravotních důvodů před 1. lednem 1953 a jejichž poživatelé dosáhli před 1. říjnem 1964 věku 60 let, se považují za starobní důchody. (5) Ustanovení § 101 platí obdobně.