§ 16 zákon o sociálním zabezpečení – Zvýšení nároku na plný starobní důchod
Zákon o sociálním zabezpečení · 101/1964 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 16 zákona č. 101/1964 Sb. stanovuje, že pracovníkům, kteří po vzniku nároku na plný starobní důchod pokračují v zaměstnání a nepobírají invalidní důchod, se zvyšuje nárok na tento důchod o určité procento průměrného měsíčního výdělku za každý další odpracovaný rok či jeho část, přičemž jsou stanoveny i minimální částky důchodu po tomto zvýšení. (§ 16 zákona č. 101/1964 Sb., zákon o sociálním zabezpečení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zvýšení nároku na plný starobní důchod
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…a při neukončeném roku zaměstnání o 1 % průměrného měsíčního výdělku za každé tři měsíce zaměstnání.“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „480 Kčs měsíčně, trvalo-li další zaměstnání celkem aspoň dva roky, a“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „520 Kčs měsíčně, trvalo-li další zaměstnání celkem aspoň tři roky.“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „…důchod, zvyšuje se nárok na plný starobní důchod za každý další rok zaměstnání o 4 % průměrného měsíčního výdělku a při neukončeném roku zaměstnání o 1 % průměrného…“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „…zaměstnání o 4 % průměrného měsíčního výdělku a při neukončeném roku zaměstnání o 1 % průměrného měsíčního výdělku za každé tři měsíce zaměstnání.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 101/1964 Sb.
(1) Pracovníku, který je zaměstnán po vzniku nároku na plný starobní důchod a nepobírá invalidní důchod, zvyšuje se nárok na plný starobní důchod za každý další rok zaměstnání o 4 % průměrného měsíčního výdělku a při neukončeném roku zaměstnání o 1 % průměrného měsíčního výdělku za každé tři měsíce zaměstnání.
(2) Plný starobní důchod činí po zvýšení podle předchozího odstavce nejméně
440 Kčs měsíčně, trvalo-li další zaměstnání celkem aspoň rok,
480 Kčs měsíčně, trvalo-li další zaměstnání celkem aspoň dva roky, a
520 Kčs měsíčně, trvalo-li další zaměstnání celkem aspoň tři roky.
(3) Do doby dalšího zaměstnání se nezapočítávají náhradní doby.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud pracovník splní podmínky pro plný starobní důchod, ale rozhodne se dál pracovat (a nepobírá invalidní důchod), jeho budoucí plný starobní důchod se mu bude zvyšovat.
- Za každý celý rok dalšího zaměstnání se nárok na plný starobní důchod zvýší o 4 % průměrného měsíčního výdělku.
- Pokud další zaměstnání netrvá celý rok, ale alespoň tři měsíce, nárok se zvýší o 1 % průměrného měsíčního výdělku za každé takové tříměsíční období.
- Po tomto zvýšení je garantována minimální výše plného starobního důchodu, která závisí na délce dalšího zaměstnání (např. 440 Kčs měsíčně při dalším zaměstnání trvajícím alespoň rok).
Na co si dát pozor
- Do doby dalšího zaměstnání, která se započítává pro zvýšení důchodu, se nezapočítávají tzv. náhradní doby.
- Zvýšení se týká pouze plného starobního důchodu, nikoli invalidního důchodu, který nesmí být pobírán souběžně.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 61a Přeměna invalidního důchodu na starobní důcho (Zákon o důchodovém pojištění)§ 17 Zvýšení nároku na poměrný starobní důchod (Zákon o sociálním zabezpečení)§ 16 Zvýšení nároku na plný starobní důchod (Zákon o sociálním zabezpečení)§ 12 Zvláštní ustanovení o starobním důchodu a jeh (Vyhláška o nemocenském pojištění a důcho)§ 49 Zvýšení nároku na starobní důchod členů družs (Zákon o sociálním zabezpečení družstevní)