§ 18 zákon o sociálním zabezpečení – Nejvyšší a nejnižší výměra starobního důchodu
Zákon o sociálním zabezpečení · 101/1964 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 18 zákona č. 101/1964 Sb. stanovuje maximální a minimální výši starobního důchodu, přičemž zohledňuje délku zaměstnání v různých pracovních kategoriích a možnost zvýšení důchodu v případě dalšího zaměstnání po vzniku nároku, nebo pokud je důchod jediným zdrojem příjmu. (§ 18 zákona č. 101/1964 Sb., zákon o sociálním zabezpečení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Nejvyšší a nejnižší výměra starobního důchodu
- Týká se: manžel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „2200 Kčs měsíčně, byl-li pracovník zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „1800 Kčs měsíčně, byl-li pracovník zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…netrvalo ke dni vzniku nároku na důchod, nebo byl-li zaměstnán celkem nejméně 20 roků ve II“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „Starobní důchod činí však nejvýše 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 9 odst“
- Částka nebo sazba (odst. 5): „Starobní důchod zvýšený podle předchozích vět lze vyměřit i nad 90 % průměrného měsíčního výdělku (odstavec 4).“
- Odkazuje na: § 9
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 101/1964 Sb.
(1) Starobní důchod spolu s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) nesmí přesahovat částku
2200 Kčs měsíčně, byl-li pracovník zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod;
1800 Kčs měsíčně, byl-li pracovník zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a zaměstnání této kategorie netrvalo ke dni vzniku nároku na důchod, nebo byl-li zaměstnán celkem nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii;
1600 Kčs měsíčně v ostatních případech.
Částkou převyšující tyto výměry se starobní důchod vyměří, jen pokud jde o zvýšení starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod; důchod spolu s tímto zvýšením a s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) nesmí však přesáhnout částku 2500 Kčs měsíčně.
(2) Plný starobní důchod činí nejméně 400 Kčs měsíčně.
(3) Poměrný starobní důchod činí nejméně 300 Kčs měsíčně.
(4) Starobní důchod činí však nejvýše 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 9 odst. 3 a sníženého o částku rovnou dani ze mzdy stanovené ke dni vzniku nároku na důchod.
(5) Je-li starobní důchod jediným zdrojem příjmu důchodce, může být zvýšen na částku 550 Kčs měsíčně; má-li důchodce též jiný příjem (důchod), může být starobní důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 550 Kčs měsíčně. Je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, může být tento důchod zvýšen na částku 900 Kčs měsíčně; má-li důchodce nebo takový rodinný příslušník též jiný příjem (důchod), může být starobní důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 900 Kčs měsíčně. Splňují-li podmínky pro zvýšení důchodu oba manželé (druh a družka), lze zvýšit jen důchod jednoho z nich o rozdíl mezi částkou 900 Kčs a úhrnem důchodů a jiných příjmů obou manželů (druha a družky). Starobní důchod zvýšený podle předchozích vět lze vyměřit i nad 90 % průměrného měsíčního výdělku (odstavec 4).
(6) Důchod podle předchozího odstavce lze zvýšit, jen nemůže-li si důchodce (rodinný příslušník) pro stáří, zdravotní stav nebo jiné vážné důvody zvýšit životní úroveň vlastní prací. Při zvýšení důchodu podle uvedeného ustanovení se nehledí k výchovnému, zvýšení důchodu (výchovného) pro bezmocnost, k příspěvkům z doplňkové sociální péče, k pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka z činnosti, která netrvá déle než 60 pracovních dnů v kalendářním roce, ani k pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka staršího 70 let. Zvýšení důchodu se nezapočítává do výše důchodu rozhodné pro výpočet důchodů pozůstalých.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Starobní důchod má stanovené maximální limity, které se liší podle délky zaměstnání v I. nebo II. pracovní kategorii, přičemž nejvyšší možný důchod je 2200 Kčs měsíčně (s výjimkou zvýšení za další zaměstnání).
- Existuje možnost navýšení starobního důchodu až na 2500 Kčs měsíčně, pokud pracovník pokračuje v zaměstnání i po vzniku nároku na důchod.
- Zákon stanovuje minimální výši plného starobního důchodu na 400 Kčs měsíčně a poměrného starobního důchodu na 300 Kčs měsíčně.
- V případě, že je starobní důchod jediným zdrojem příjmu, může být zvýšen až na 550 Kčs měsíčně, a pokud je na něj odkázán i rodinný příslušník, pak až na 900 Kčs měsíčně.
Na co si dát pozor
- Maximální výše důchodu je ovlivněna zařazením do pracovní kategorie a délkou zaměstnání v ní.
- Zvýšení důchodu nad 90 % průměrného měsíčního výdělku je možné pouze v případě, že je důchod jediným zdrojem příjmu a důchodce si nemůže zvýšit životní úroveň vlastní prací z důvodu stáří, zdravotního stavu nebo jiných vážných důvodů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 107g Nejvyšší a nejnižší výměra starobního a inval (Zákon o zvláštním přídavku k dávkám, o z)§ 107g Nejvyšší a nejnižší výměra starobního a inval (Zákon o sociálním zabezpečení)§ 101 Nejvyšší a nejnižší výměra starobního důchodu (Zákon o sociálním zabezpečení)§ 47 Nejvyšší a nejnižší výměra starobního důchodu (Zákon o sociálním zabezpečení družstevní)§ 18 Nejnižší a nejvyšší výměra starobního důchodu (Zákon o sociálním zabezpečení)