§ 23 zákon o sociálním zabezpečení – Jak se vypočítává výše základní výměry…
Zákon o sociálním zabezpečení · 101/1964 Sb. · Sociální zabezpečení · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 23 zákona 101/1964 stanovuje, jak se vypočítává výše základní výměry invalidního důchodu a jeho celková maximální výše, pokud byl pracovník zaměstnán po určitou dobu (nejméně 25 let nebo s přičtením doby do důchodového věku). (§ 23 zákona č. 101/1964 Sb., zákon o sociálním zabezpečení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Byl-li pracovník zaměstnán přede dnem vzniku nároku na invalidní důchod nejméně 25 roků nebo po dobu, jež s přičtením doby od vzniku nároku na důchod do dosažení věku 60…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…roků nebo po dobu, jež s přičtením doby od vzniku nároku na důchod do dosažení věku 60 let u mužů a věku 57 let u žen dosahuje nejméně 25 roků, činí základní výměra…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…s přičtením doby od vzniku nároku na důchod do dosažení věku 60 let u mužů a věku 57 let u žen dosahuje nejméně 25 roků, činí základní výměra invalidního důchodu“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „60 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků v I“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „55 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků ve II“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „50 % průměrného měsíčního výdělku v ostatních případech.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 101/1964 Sb.
(1) Byl-li pracovník zaměstnán přede dnem vzniku nároku na invalidní důchod nejméně 25 roků nebo po dobu, jež s přičtením doby od vzniku nároku na důchod do dosažení věku 60 let u mužů a věku 57 let u žen dosahuje nejméně 25 roků, činí základní výměra invalidního důchodu
a) 60 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, anebo stal-li se plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
b) 55 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, anebo stal-li se plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
c) 50 % průměrného měsíčního výdělku v ostatních případech.
(2) K základní výměře podle předchozího odstavce se přičítají pracovníkům uvedeným pod písm. a) a b) od 21. roku zaměstnání a pracovníkům uvedeným pod písm. c) od 26. roku zaměstnání za každý rok
zaměstnání I. pracovní kategorie 2 %,zaměstnání II. pracovní kategorie 1,5 %,zaměstnání III. pracovní kategorie 1 %,přičtené doby 1 %
průměrného měsíčního výdělku, avšak jen do výše stanovené v odstavci 4; přitom se započítává jen doba po dosažení věku 18 let.
(3) Jestliže byl pracovník zaměstnán střídavě v různých pracovních kategoriích, včítá se pro zvýšení důchodu podle předchozího odstavce do prvých 25 roků zaměstnání vždy nejprve doba zaměstnání III. pracovní kategorie, poté doba zaměstnání II. pracovní kategorie a naposled doba zaměstnání I. pracovní kategorie.
(4) Invalidní důchod činí
a) nejvýše 70 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii anebo stal-li se plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
b) nejvýše 60 % průměrného měsíčního výdělku, jestliže pracovník nesplňuje uvedenou podmínku.
(5) Byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii anebo stal-li se plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním, není výše invalidního důchodu omezena podle předchozího odstavce.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Základní výměra invalidního důchodu se odvíjí od průměrného měsíčního výdělku a délky zaměstnání v různých pracovních kategoriích, přičemž nejvyšší procento (60 %) je pro zaměstnance v I. pracovní kategorii nebo pro ty, kteří utrpěli pracovní úraz v této kategorii.
- K základní výměře se přičítají další procenta za každý rok zaměstnání nad určitou hranici (20 nebo 25 let), přičemž procento závisí na pracovní kategorii a přičtené době.
- Při střídavém zaměstnání v různých kategoriích se pro účely zvýšení důchodu započítává nejprve doba v III. kategorii, poté v II. a nakonec v I. kategorii.
- Celková výše invalidního důchodu je omezena, a to na maximálně 70 % průměrného měsíčního výdělku pro zaměstnance ve II. pracovní kategorii (nebo s úrazem v ní) a na 60 % pro ostatní.
Na co si dát pozor
- Výpočet je podmíněn splněním minimální délky zaměstnání (nejméně 25 let nebo součet doby zaměstnání a doby do dosažení věku 60 let u mužů a 57 let u žen).
- Procenta pro výpočet se liší podle pracovní kategorie a také podle toho, zda invalidita vznikla následkem pracovního úrazu.
- Doba zaměstnání se započítává pouze po dosažení věku 18 let.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.