§ 28 zákon o sociálním zabezpečení – Nejvyšší a nejnižší výměra invalidního důchodu
Zákon o sociálním zabezpečení · 101/1964 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 28 zákona o sociálním zabezpečení stanovuje maximální a minimální výši invalidního důchodu, přičemž maximální výše se liší podle délky a kategorie zaměstnání a příčiny invalidity, a minimální výše je pevně daná. Maximální výše invalidního důchodu je odstupňována podle toho, zda byl pracovník zaměstnán v I. nebo II. pracovní kategorii, jak dlouho a zda invalidita vznikla následkem pracovního úrazu. (§ 28 zákona č. 101/1964 Sb., zákon o sociálním zabezpečení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Nejvyšší a nejnižší výměra invalidního důchodu
- Týká se: manžel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků ve II“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Invalidní důchod pracovníka staršího 20 let činí však nejvýše 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 9 odst“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „Invalidní důchod zvýšený podle předchozích vět lze vyměřit i nad 90 % průměrného měsíčního výdělku (odstavec 3) též pracovníku staršímu 20 let“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „…žádný rodinný příslušník důchodce, zvýšen až do výše 645 Kčs měsíčně, ne však nad 90 % uvedeného průměrného měsíčního výdělku.“
- Odkazuje na: § 9, § 18
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 101/1964 Sb.
(1) Invalidní důchod spolu s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) nesmí přesahovat částku
2200 Kčs měsíčně, jestliže pracovník
byl zaměstnán v I. pracovní kategorii po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, nebo
byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, anebo
se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
1800 Kčs měsíčně, jestliže pracovník
byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a zaměstnání této kategorie netrvalo ke dni vzniku nároku na důchod, nebo
byl zaměstnán ve II. pracovní kategorii po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, nebo
byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii, anebo
se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
1600 Kčs měsíčně v ostatních případech.
(2) Invalidní důchod činí nejméně 400 Kčs měsíčně.
(3) Invalidní důchod pracovníka staršího 20 let činí však nejvýše 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 9 odst. 3 a sníženého o částku rovnou dani ze mzdy stanovené ke dni vzniku nároku na důchod.
(4) Je-li invalidní důchod jediným zdrojem příjmu důchodce,
a) může být invalidní důchod zvýšen, pokud pro důchodce není výhodnější ustanovení uvedené pod písm. b), na částku 550 Kčs měsíčně. Má-li důchodce též jiný příjem (důchod), může být invalidní důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu činil 550 Kčs měsíčně. Je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, může být tento důchod zvýšen na částku 900 Kčs měsíčně; má-li důchodce nebo takový rodinný příslušník též jiný příjem (důchod), může být invalidní důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 900 Kčs měsíčně. Splňují-li podmínky pro zvýšení důchodu oba manželé (druh a družka), lze zvýšit jen důchod jednoho z nich o rozdíl mezi částkou 900 Kčs a úhrnem důchodů a jiných příjmů obou manželů (druha a družky). Invalidní důchod zvýšený podle předchozích vět lze vyměřit i nad 90 % průměrného měsíčního výdělku (odstavec 3) též pracovníku staršímu 20 let;
b) může být invalidní důchod, na nějž není odkázán žádný rodinný příslušník důchodce, zvýšen až do výše 645 Kčs měsíčně, ne však nad 90 % uvedeného průměrného měsíčního výdělku.
Ustanovení § 18 odst. 6 platí obdobně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Maximální výše invalidního důchodu je odstupňována podle toho, zda byl pracovník zaměstnán v I. nebo II. pracovní kategorii, jak dlouho a zda invalidita vznikla následkem pracovního úrazu.
- Nejvyšší možná částka invalidního důchodu (spolu s jiným důchodem) je 2200 Kčs měsíčně pro pracovníky s dlouhou dobou zaměstnání v I. pracovní kategorii nebo pro ty, kteří utrpěli pracovní úraz v této kategorii.
- Nejnižší výměra invalidního důchodu je stanovena na 400 Kčs měsíčně.
- V některých případech, zejména pokud je invalidní důchod jediným zdrojem příjmu, může být důchod zvýšen až na 550 Kčs měsíčně, nebo na 900 Kčs měsíčně, pokud je na důchod odkázán i rodinný příslušník.
Na co si dát pozor
- Ustanovení o maximální výši důchodu se vztahuje na součet invalidního důchodu a jakéhokoliv jiného důchodu z důchodového zabezpečení.
- Pro pracovníky starší 20 let platí, že invalidní důchod nesmí přesáhnout 90 % průměrného měsíčního výdělku, sníženého o daň ze mzdy, pokud se nejedná o zvýšení dle odstavce 4.
- Zvýšení invalidního důchodu podle odstavce 4 je možné i nad limit 90 % průměrného měsíčního výdělku.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 107g Nejvyšší a nejnižší výměra starobního a inval (Zákon o zvláštním přídavku k dávkám, o z)§ 107g Nejvyšší a nejnižší výměra starobního a inval (Zákon o sociálním zabezpečení)§ 103 Nejvyšší a nejnižší výměra invalidního důchod (Zákon o sociálním zabezpečení)§ 58 Nejvyšší a nejnižší výměra invalidního důchod (Zákon o sociálním zabezpečení družstevní)§ 28 Nejvyšší a nejnižší výměra invalidního důchod (Zákon o sociálním zabezpečení)