Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin

(1) Veškeré odpadní vody, které jsou znečištěny výbušninami, musí projít před vypuštěním do venkovní sítě čisticími, neutralizačními a zneškodňovacími stanicemi, kde jsou zachyceny nebo rozloženy a zneškodněny toxické a výbušné látky. Tyto stanice jsou umístěny buď přímo v objektech, nebo v samostatných stavbách umístěných odděleně od objektů. Při menší rychlosti průtoku odpadních vod se proplachuje kanalizační síť. Vypouštěné odpadní vody nesmějí ohrozit bezpečnost provozu a osob.

(2) Kanály odpadních vod včetně potrubních rozvodů pod podlahou se provedou tak, aby se zamezilo vnikání výbušnin do nich; odpad z nich se napojuje na lapač. Toto opatření se nevztahuje na kanály, které slouží k dopravě zbytků výbušnin do zneškodňovací stanice.

(1) Povrchová teplota rozvodů a topných těles v jednotlivých objektech se určí s přihlédnutím k technologickým operacím a tepelným a chemickým vlastnostem výbušniny. Tyto hodnoty se uvedou v provozní dokumentaci.

(2) Pro snadnou kontrolu a čištění se použije jako topných těles jen hladkostěnných radiátorů nebo hladkých trubek.

(3) Topná tělesa a potrubí se opatří nátěrem takové barvy, aby usazené částice prachu byly co nejlépe patrny. Vzdálenost topných těles od stěn a technologických potrubí nesmí být menší než 0,1 m.

(4) Komíny nepřevyšující výšku 20 m se vybaví zařízením zamezujícím unikání jisker; to se nevztahuje na komíny plynových kotelen.

(5) Regulační armatury a rozvod hlavních potrubí se neumísťují na pracovištích, kde je nebezpečí výbuchu výbušnin; na těchto pracovištích se nepoužívají armatury nebo jiné součásti topení z kovů, které mohou tvořit s výbušninami vysoce citlivé výbušné sloučeniny.

(1) Pracoviště a prostory, v nichž se vyrábějí, zpracovávají a dopravují materiály vytvářející prach, páry nebo plyny nebezpečné požárem nebo výbuchem, se vybaví větracím zařízením nebo zařízením zneškodňujícím tyto látky.

(2) Větrací zařízení a rozvody se řeší tak, aby umožnily snadné čištění a znemožnily přenesení ohně.

(3) Prachy, páry a plyny, jejichž směsi jsou výbušné, se nesmí odsávat společně.

(4) V místnosti, kde je možnost náhlého vývinu většího množství plynů a par, se zřídí nouzové odsávání, které nelze použít jako provozní ventilaci.

(5) Odsávaný vzduch s obsahem prachu výbušnin se vyčistí před jeho vypuštěním do volného prostoru mimo objekt.

(6) Při odsávání par a plynů, jejichž kondenzát je citlivý na úder, se provede odsávání ejektorem nebo přirozeným tahem šachtami na střeše.

(1) Objekty se chrání před účinky blesku. V prostorách s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin v důsledku účinků statické elektřiny se provedou opatření proti hromadění elektrického náboje. V prostorách s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin se mohou použít jen elektrická zařízení určená do tohoto prostředí; tento požadavek se považuje za splněný, jestliže je vyhověno požadavkům české technické normy, která stanoví požadavky na elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin8).

(2) Objekty, ve kterých by přerušení dodávky elektrického proudu mohlo způsobit ohrožení osob, poruchu výroby nebo poškození výrobního zařízení, se zásobují elektrickým proudem ze dvou samostatných rozvoden nebo ze dvou různých samostatných sekcí, přičemž nejméně jedna je opatřena automatickým zapínáním s nezávislým zdrojem proudu.

(3) V objektech, ve kterých při výrobních operacích není dovolena přítomnost obsluhy, se provádí ovládání technologických zařízení z úkrytu.

(1) Do objektu lze umístit jen nezbytně nutná technická a technologická zařízení související s danou výrobní operací a zřizují se v nich jen nezbytně nutné prostory související s danou výrobní operací.

(2) Zřizuje-li se v objektu sanitární zařízení9) nebo prostor nebo úkryt pro obsluhu, musí být oddělen od zbylé části objektu způsobem omezujícím ohrožení osoby v tomto prostoru nebo úkrytu se nacházející; nezřizují se však v zářezu valu. Věta první se použije obdobně pro kancelářské prostory a laboratoře; jde-li o laboratoř určenou k nakládání s výbušninami, nesmí její obložení převýšit hodnotu podle § 18 odst. 1.

(1) Silnice mezi objekty se zřizují jen s bezprašným povrchem.

(2) K objektům se zajistí bezpečný příjezd pro požární a sanitní vozidla.

(1) V objektech, ve kterých není telefon nebo jiné spojovací zařízení (dále jen „telefony“), je nutné zajistit umístění takového zařízení ve vzdálenosti nejvýše 120 m.

(2) Objekty, kde jsou zřízeny laboratoře, zkušebny a vývojová pracoviště, musí mít zavedeny telefony.

(1) Prostor pro ničení výbušnin nesmí být zřizován v blízkosti objektů, skladů a jiných zařízení, jakými jsou venkovní spojovací a energetická vedení a veřejné komunikace.

(2) Prostor pro ničení výbušnin lze umístit v uzavřeném terénu (výmol, údolí, terénní vlna, les apod.).

(3) Místo pro zřízení vlastní trhací jámy nesmí mít kamenitý podklad a oblast v okruhu nejméně 25 m od místa ničení, musí být zbavena lesního porostu, trávy a jiných hořlavých materiálů. Prostor pro ničení výbušnin musí být vybaven úkrytem pro obsluhu, zvláštním místem pro uložení materiálu určeného ke zničení, spojovacím a signalizačním zařízením a může být vybaven příručním skladem výbušnin. Úkryt pro obsluhu musí být odolný proti účinkům ničených výbušnin. Ochranné stěny nebo valy pro zachycování střepin se zřizují, pokud je to stanoveno v projektové dokumentaci.

(4) Vzdálenost úkrytu od místa ničení se stanoví podle způsobu ničení a množství ničených výbušnin. Je-li prostor pro ničení výbušnin ovalován, lze umístit úkryt na vnější straně valu. Vzdálenost od ostatních objektů se stanoví podle § 5.

(1) Laboratoře nebo jejich soubor nemusí být umístěny v samostatné budově, jestliže jejich celkové obložení nepřesahuje 10 kg, přičemž nesmí být obložení jednotlivých druhů výbušnin vyšší než u

a) střelivin10 kg,b) trhavin10 kg,c) výbušných pyrotechnických složí10 kg,d) třaskavin a třaskavých složí0,6 kg,e) neznámých látek s dosud neověřenými vlastnostmi 0,1 kg.

(2) Přívody energií do laboratoře se uspořádají tak, aby je bylo možno vypnout lehce dosažitelným a jednoduše ovladatelným zařízením umístěným vně laboratoře.

(3) Laboratoř musí mít nejméně dva východy umístěné zpravidla na protilehlých stranách, upravené tak, aby alespoň jeden z nich vedl dveřmi otvíratelnými ven na chodbu či schodiště nebo do volného prostoru nebo vedl do sousední místnosti s nebezpečím shodným nebo menším, z kterého je možnost úniku na chodbu nebo do volného prostoru. Spojovací dveře nesmí být během provozu zamčeny. Za nouzový východ se považuje i okno vedoucí do volného prostoru.

(4) V laboratoři se zařízením pro přípravu, zkoušení nebo zpracování vzorků výbušnin určených pro výzkumné a vývojové práce nebo zkoušení výbušnin, kde po dobu činnosti zařízení není obsluha stále přítomna, například kobky s lisy, nemusí být požadavek dvou východů dodržen.

(5) Vstupy do prostoru laboratoří se opatří výstražnými tabulkami.

(1) Zkušebny slouží k stanovování a ověřování funkčních a jiných vlastností výbušnin.

(2) U zkušeben, kde může nastat ohrožení okolí i rozletem střepin a kamení a účinky tlakové vlny, se umístění a bezpečnostní vzdálenosti stanoví v projektové dokumentaci tak, aby ohrožení okolí nenastalo.

(3) Vstupy do prostorů zkušeben se opatří výstražnými tabulkami. Zkušebna musí být rovněž zabezpečena proti vstupu nepovolaných osob oplocením nebo jiným vhodným způsobem.

(4) V případě, že zkoušky výbušnin ve zkušebně ohrožují obsluhu, zkušebna musí být opatřena vhodným úkrytem pro obsluhu, a to ve vzdálenosti zamezující ohrožení osoby v něm se nacházející nebo v provedení zamezujícím ohrožení osoby v něm se nacházející.

(5) V místnosti zkušebny, kde jsou učiněna opatření k ochraně fyzických osob, nemusí být zřízeny dva východy.

(1) Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.

(2) Výjimky z technických norem vydané před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne nabytí její účinnosti.

Objekty vybudované a provozované přede dnem účinnosti této vyhlášky se považují za objekty vybudované a provozované v souladu s touto vyhláškou.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda:

v z. JUDr. Ing. Makarius CSc. v. r.

náměstek

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 102/1994 Sb.

Druh výrobyAIAIIAIIIAIVBCDVýroba třaskavin a třaskavých složíObjekty vyroby a úpravy třaskavin a třaskavých složí suchou cestou nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody, etanolu, butylacetátu) do 10 %Zneškodňování odpadních vod z výroben a úpraven třaskavin a třaskavých složí chemickyVýroba kapalných dusičných esterů,pentritu, hexogenu apod.Objekty nitrace, separace, praní a stabilizace, sušení, prosévání, balení, flegmatizaceObjekty nitrace, praní a stabilizace, kde tyto pochody probíhají v emulziObjekty sedimentace a čištění odpad. vod, odlučování, sedimentace, stabilizace a denitrace odpadních kyselinVýroba černého prachu a jeho zpracováníVšechny operace výroby černého prachuZpracování a laborace černého prachu za mokraVýroba a zpracování trhavin plastických, poloplastických a sypkých s výbušninami skupin AII a AIIIPříprava trhací želatinyVšechny operace výroby (mísení, náložkování, balení apod.)Výroba nitrocelulózySušení, úprava a balení nitrocelulózy do 10 % vlhkostiOdkyselňování, autoklávování, odvodnění nitrocelulózyVýroba bezdýmných prachů a tuhých pohonných hmot (TPH)Sušení, homogenizace, prosévání, balení bezdýmných prachů s délkou předdetonační zóny (DPZ)Strojní plnění bezdýmných prachů do nábojnicLisování, řezání, předsoušení, sušení, homogenizace a balení bezdýmných prachů bez DPZ a bezdýmných prachů s DPZ v objektech, kde jsou učiněna opatření k zamezení detonace. Výroba položelatiny. Sušení, homogenizace a balení sférických prachůVýroba sférických prachů (zelené zrno)Výroba pyrotechnických složí skupiny 1Objekty pro mísení za sucha, sušení, temperování, skladování pyrotechnických složí skupiny 1Objekty pro výrobu a zpracování pyrotechnických složí skupiny 1 za mokra. Příprava chlorečnanů (mletí, sušení, prosévání)Výroba munice s trhavinovou náplní třídy ALaborace a sestava ostré munice s výbuš. náplní. Příprava trhavin a trhavin. směsí AIII a jejich zpracování (litím, šnekováním, lisováním apod.). Sestava munič. dílů (ostření zapalovačů, šroubování zapalovačů a zápalk. šroubů apod.). Delaborace municeLaborace předehřáté trhaviny (do hmotnosti 200 g). Výroba a kompletace náplní bezdýmného prachu, kompletace nábojek, sestava zápalkových šroubů, zapalovačů a rozněcovačů.Výroba rozněcovadel (zápalek, roznětek, rozbušek, bleskovice), trhacích náplní s rozbuškou, ostrých zapalovačů s počinovou náplníObjekty pro sestavu rozbušek, lisování a čištění rozbušek, čištění zápalek, ostření zapalovačů, sestava trhací náplně s rozbuškou, výroba bleskoviceLaborace zápalek a rozbušek do mechanických dílů bez výbušné náplně. Zkušebny iniciátorůVýroba a zpracování pyrotechnických složí skupiny 2Objekty pro mísení za sucha, sušení a temperování, skladování pyrotechnických složíLisovny pyrotechnických složí skupiny 2, objekty pro sestavu pyrotechnických a ostatních výrobků obsahujících pyrotechnické slože skupin 1 a 2 (ohňostroje, signální rakety apod.)Výroba pyrotechnických složí za mokra, příprava oxidovadel a kovových prášků skupiny 2Výroba pyrotechnických výrobků, výbušek apod.Svařování plastových výrobků ultrazvukem s náplní AIIIVýroba a kompletace pyrotechnických výrobků obsahujících slože skupin 1 a 2. Ohňostroje, signální pyrotechnické prostředkyVýroba nábojů s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50 gPlnění nábojek a kompletace nábojů

Ostatní výrobní objekty se zařadí do třídy a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek nebo odborného posouzení s přihlédnutím k souboru technicko-organizačních opatření a k technologické rozpracovanosti výbušnin v objektu.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 102/1994 Sb.

(1) Bezpečnostní vzdálenost se určí podle základního vzorce

S = k.(M)n,

kde S je bezpečností vzdálenost (m),

k je koeficient volený podle charakteru a stavebního provedení ohrožené stavby a stupně jejího poškození a stavebního provedení ohrožujícího objektu,

M je obložení (kg),

n je exponent, jehož hodnota závisí na obložení ohrožujícího objektu.

(2) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí A, kromě bezpečnostní vzdálenosti pro ohrožený sklad a objekt třídy nebezpečí A, se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 1 této přílohy, přičemž hodnoty odpovídající exponentu n = 1/2 se použijí pro obložení menší než 2000 kg, hodnoty odpovídající exponentu n = 1/3 se použijí pro obložení 2000 kg a větší. Hodnota koeficientu k se z daného rozmezí volí podle stavebního provedení ohrožené stavby, jejího významu, charakteru, terénu apod.

(3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohrožených objektů třídy a skupin nebezpečí AI až AIV od skladů a objektů třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 2 této přílohy.

(4) U výbušnin, které se svým energetickým obsahem významně odchylují od trinitrotoluenu, např. třaskavin, některých pyrotechnických složí, trhavin typu DBT, vysokobrizantních trhavin, je obložení M:

a) možno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota menší než 1,

b) nutno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota větší než 1.

Hodnoty vybraných koeficientů kekv jsou uvedeny v tabulce č. 3 této přílohy.

(5) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí A, v němž jsou předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, je pro silnice a železnice nejméně 180 m a pro obytné budovy mimo území provozovny nejméně 275 m.

(6) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, u něhož je okolí ohroženo pouze rozletem lehkých úlomků, se stanoví takto:

a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 90 m,

b) pro stavbu pro výrobu a skladování bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 90 m,

c) pro správní, sanitární, energetické nebo jiné stavby nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 90 m,

d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 39, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 60 m,

e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 58, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m.

(7) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, v němž jsou předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků a munice ráže nad 60 mm, se stanoví takto:

a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 135 m,

b) pro stavbu pro výrobu a skladování bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m,

c) pro správní, sanitární, energetické nebo jiné stavby nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 135 m,

d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 51, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m,

e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 76, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 135 m.

(8) Pokud je možno volit bezpečnostní vzdálenost podle odstavců 6 a 7 z jistého rozmezí, stanoví se podle stavebního provedení ohrožujícího objektu a ohrožené stavby.

(9) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí C se použije exponentu n = 1/3 a koeficientů uvedených v tabulce č. 4 této přílohy.

(10) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí C menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

(11) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí D s obložením 100 kg a větším je pro všechny budovy uvnitř provozovny nejméně 10 m, pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice a železnice nejméně 25 m. Při provedení vhodných ochranných opatření může být bezpečnostní vzdálenost zmenšena.

(12) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí D menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

Bezpečnostní pásmoOhrožená stavbaStupeň poškození stavbyn1/21/3k1Sklady výbušnin a objekty tříd nebezpečí B, C a D, stavby malé důležitosti bez trvalé obsluhy, laboratoře, zkušebny Nedojde k přenosu detonace. Destrukce objektu, úplné rozrušení budov0,5 až 2,51,5 až 82Objekty bez nebezpečí výbuchu, správní, sanitární, energetické a jiné stavby, kde se nevyrábějí a nezpracovávají výbušninyPoškození rámů oken a dveří, porušení omítky, vnitřních dřevěných příčekvíce než 2,5 až 4,5více než 8 až 153Jednotlivé budovy mimo území provozovny, silnice, železniceLehká poškození staveb, větší rozsah zničení okenvíce než 4,5 až 6více než 15 až 224Obce bez souvislé výškové zástavbyČástečné poškození zasklených okenvíce než 6 až 17více než 22 až 605Sídliště s výškovou zástavbou, nemocnice, významné kulturní památky, stavby s vysokou koncentrací osob, např. velká obchodní střediskaNáhodné poškození zasklených okenvíce než 17více než 60

Ohrožená stavbanOhrožená stavbaTřída a skupina nebezpečíObložení (kg)Stavební provedeníAIAIIAIIIAIVStavební provedeníbez valus valembez valus valembez valus valembez valus valemM < 2000bez valu1/26,02,44,01,63,01,22,00,8s valem2,41,21,60,81,20,60,80,4M ≥ 2000bez valu1/3218,5145,71146,02,5s valem8,54,35,72,8422,51,3

výbušninakekvTřaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %, důlně bezpečné trhaviny II. kategorie, černý prach0,5Důlně bezpečné trhaviny I. kategorie0,65Protiprachové důlně bezpečné trhaviny0,8Vysokobrizantní pevné trhaviny a jejich směsi, plastické trhaviny vyrobené na jejich bázi1,2

Bezpečnostní pásmoOhrožená stavbak1Sklady všech tříd nebezpečí, objekty výbušinářských provozů s nebezpečím výbuchu, stavby malé důležitosti bez trvalé obsluhy, laboratoře, zkušebny1 až 3,52Stavby pro výrobu a skladování bez nebezpečí výbuchuvíce než 3,5 až 4,53Správní, sanitární, energetické a jiné stavby nesouvisející s výrobou výbušnin, silnice, železnice1)více než 4,5 až 6,54Obytné budovy mimo území provozovny2)více než 6,5

1) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost k dopravním cestám je 40 m.

2) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost je 60 m.

1) § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění zákona č. 229/2016 Sb.

4) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.

5) Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 342/2001 Sb., vyhlášky č. 200/2006 Sb. a vyhlášky č. 12/2017 Sb.

6) Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb.

7) § 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.

8) ČSN 33 2340 Elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin.

9) § 54 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.