§ 121 Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních – Řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí
Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních · 104/2013 Sb. · § 121 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 121 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních upravuje, jak se zahajuje a probíhá řízení o uznání a výkonu trestního rozhodnutí vydaného v cizím státě na území České republiky, a určuje, který soud je k takovému řízení příslušný.
§ 121 Řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí
(1) Řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí se zahajuje podáním návrhu ministerstva na uznání a výkon cizozemského rozhodnutí nebo postoupením žádosti cizího státu o vzetí osoby, vůči níž cizozemské rozhodnutí směřuje, do vazby soudu. Ministerstvo je oprávněno v souvislosti s takovým řízením opatřit nezbytné podklady, zejména si vyžádat potřebné zprávy od jiných orgánů veřejné moci. Ministerstvo může vzít návrh zpět do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě. Zpětvzetím návrhu je řízení ukončeno.
(2) Je-li uznání cizozemského rozhodnutí podmíněno souhlasem osoby, vůči níž cizozemské rozhodnutí směřuje a která se nachází ve výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody v cizím státu, může ministerstvo o jeho opatření požádat příslušný zastupitelský úřad České republiky v cizím státu. Nachází-li se osoba, vůči níž cizozemské rozhodnutí směřuje, na území České republiky, může ministerstvo požádat o opatření jejího souhlasu okresní soud, v jehož obvodu má tato osoba trvalý pobyt nebo se zdržuje. Orgán opatřující souhlas osobu, vůči níž cizozemské rozhodnutí směřuje, před vyslovením souhlasu poučí o jeho významu a následcích spojených s jeho udělením. Souhlas nelze vzít zpět.
(3) Soudem příslušným k řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí je krajský soud, v jehož obvodu má nebo měla poslední trvalý pobyt nebo se zdržuje osoba, vůči níž cizozemské rozhodnutí směřuje. Týká-li se cizozemské rozhodnutí majetku, je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu se nachází. Nelze-li určit takový soud, je k řízení příslušný Krajský soud v Praze.
(4) Je-li dána příslušnost několika krajských soudů, koná řízení ten z nich, u něhož ministerstvo podalo návrh na uznání a výkon cizozemského rozhodnutí.
(5) Ke změně skutečností rozhodných pro určení místní příslušnosti krajského soudu nastalé po zahájení řízení se nepřihlíží.
(6) Ustanoveními odstavců 3 až 5 není dotčena zvláštní příslušnost soudu ve vykonávacím řízení podle hlavy dvacáté první trestního řádu.
Paragraf 121 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních upravuje, jak se zahajuje a probíhá řízení o uznání a výkonu trestního rozhodnutí vydaného v cizím státě na území České republiky, a určuje, který soud je k takovému řízení příslušný.
Co to znamená v praxi
Řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí zahajuje Ministerstvo spravedlnosti buď vlastním návrhem, nebo na základě žádosti cizího státu.
Ministerstvo může shromažďovat potřebné podklady a svůj návrh může vzít zpět, dokud soud prvního stupně nezačne s poradou o rozhodnutí.
Pokud je pro uznání cizozemského rozhodnutí potřeba souhlas dotčené osoby, Ministerstvo spravedlnosti může požádat o jeho opatření buď zastupitelský úřad ČR v cizině, nebo okresní soud v ČR, pokud se osoba nachází na území České republiky.
Příslušným soudem pro toto řízení je krajský soud, který se určí podle trvalého pobytu, zdržování se osoby, nebo podle místa, kde se nachází majetek, kterého se rozhodnutí týká; nelze-li určit, je příslušný Krajský soud v Praze.
Na co si dát pozor
Souhlas osoby s uznáním cizozemského rozhodnutí, pokud je vyžadován, nelze vzít zpět poté, co byl udělen.
Příslušnost soudu se určuje podle stavu v době zahájení řízení a pozdější změny se neberou v úvahu.