3 Ads 75/2013 — Nejvyšší správní soud

9 A 66/2022- 308 - text  55 9 A 66/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a Mgr. Olgy Zimové v právní věci žalobce: Mgr. L. S. trvale bytem XXX proti žalované: Česká advokátní komora se sídlem Národní 16, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí představenstva České advokátní komory ze dne XXX, č. j. XXX takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v řízení. Odůvodnění: Stručné vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí představenstva České advokátní komory (žalovaná), jímž byl jako advokát zapsaný v seznamu advokátů, vedeném Českou advokátní komorou (ČAK) pod evidenčním číslem XXX, vyškrtnut ze seznamu advokátů z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 písm. a), c) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (ZOA). 2. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že žalovaná dne XXX obdržela od Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje opis z evidence Rejstříku trestů fyzických osob – zvláštní části ze dne XXX, číslo žádosti XXX (opis z evidence rejstříku trestů ze dne XXX/opis ze dne XXX/opis), podle kterého byl žalobce rozhodnutím rakouského soudu, Landesgerichtu Korneuburg ze dne XXX, v právní moci dne XXX, uznán vinným trestným činem Výroba nebo příprava omamných látek nejenom pro vlastní potřebu podle §28a odst. 1, pátý případ, rakouského zákona o návykových látkách, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v délce jednoho roku s podmíněném odkladem výkonu tohoto trestu na dobu tří let. Z provedených důkazů (opis, usnesení Krajského soudu v Brně XXX ze dne XXX, usnesení Krajského soudu v Brně XXX ze dne XXX) měla žalovaná za prokázané, že žalobce byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin. Po podrobné argumentaci v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaná uzavřela, že jsou dány důvody k postupu podle § 8 odst. 1 písm. c) ZOA, a zároveň dospěla k závěru, že žalobce nebyl ke dni svého zápisu do seznamu advokátů (dne XXX) bezúhonný ve smyslu § 5 odst. 1 písm. d) ZOA, neboť právě kvůli tomuto odsouzení nesplňoval ke dni XXX jednu z taxativních podmínek pro zápis do seznamu advokátů, pročež jsou splněny též podmínky stanovené v § 8 odst. 1 písm. a) ZOA. Z obou těchto zákonných důvodů tak přistoupila k vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů vedeného ČAK. Obsah žaloby 3. První žalobní námitkou žalobce tvrdil nicotnost žalobou napadeného rozhodnutí, zjevnou nezákonnost, vnitřní rozpornost, právní a faktickou neuskutečnitelnost, jakož i jiné vady, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu. 4. Poukazoval na absenci podpisu oprávněné úřední osoby na jediném originálu písemného vyhotovení napadeného rozhodnutí, neboť je jméno JUDr. R. N., LL.M a jeho funkce pod rozhodnutím toliko předtištěno. Citoval ustanovení § 69 odst. 1 správního řádu a uvedl, že napadené rozhodnutí není opatřeno ani otiskem úředního razítka, jménem, příjmením, funkcí, služebním číslem a podpisem oprávněné úřední osoby, nejedná se o stejnopis, neboť na rozhodnutí není podpis nahrazen doložkou „vlastní rukou“ nebo zkratkou „v. r.“. Odkázal na rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 20 Cdo 3578/2017, ze dne 2. 7. 2013, sp. zn. 21 Cdo 2288/2012, ze dne 6. 10. 2016, a na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2004, č. j. 4 Azs 325/2004-57, z nichž citoval. 5. Dále namítal porušení § 46 správního řádu (poznámka soudu – zákon č. 500/2004 Sb., správní řád), neboť na oznámení o zahájení správního řízení ze dne XXX, č. j. XXX (oznámení o zahájení řízení) a na předvolání žalobce k jednání k věci chybí podpis pověřené úřední osoby. Není tedy zřejmé, kdo je vydal a která úřední osoba je osobou oprávněnou ve věci jednat. K tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2019, č j. 8 As 256/2018 – 29. 6. Poukázal na to, že dle dokumentu „Zápis z 8. schůze představenstva České advokátní komory ze dne 21. června 2022“ ve verzi založené ve správním spisu (výňatek ze zápisu) schůzi představenstva předsedala žena, ačkoli je předsedou muž. Z výňatku ze zápisu přitom nevyplývá, že by se představenstvo usneslo na tom, že by řízení před tímto kolegiálním orgánem vedl někdo jiný než předseda. 7. Namítal, že některé úkony činili tajemník JUDr. P. Č. či Mgr. L. V. K v postavení tajemníka žalobce citoval Čl. 36 odst. 1 až 5 Usnesení sněmu České advokátní komory č. 3/1999 Věštníku ze dne 8. listopadu 1999, kterým se schvaluje organizační řád České advokátní komory (organizační řád), a uvedl, že v daném případě se jednalo o vedení správního řízení, nikoliv o žádnou z činností dle Čl. 36 organizačního řádu, tajemník k tomu ani nebyl pověřen. Na provádění úkonů správního řízení se tak podílela osoba, která nebyla oprávněnou úřední osobou, důkaz vyjádřením Rejstříku trestů ČR proto nebyl získán zákonným postupem. Funkce tajemníka je neslučitelná s členstvím v představenstvu, tajemník se tedy nemůže podílet na výkonu působnosti tohoto orgánu. 8. Ve druhé žalobní námitce namítal, že neexistuje a ve spisu není založen žádný protokol či jiná listina, která by zachycovala, že by rozhodnutí o jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů bylo vydáno po poradě, následně o něm hlasováno představenstvem v souladu se zákonem, s jakým výsledkem, a že by bylo rozhodnutí vůbec vyhlášeno. Dovodil tedy, že nebylo rozhodnuto na základě zákonem stanoveného hlasování k tomu oprávněného orgánu. Citoval ze správního řádu a § 49 odst. 1 ZOA ve spojení s Čl. 8 odst. 8 organizačního řádu a vytýkal vady výňatku ze zápisu, kdy tvrdil, že nesplňuje náležitosti protokolu podle § 18 a § 49 správního řádu, zejména neobsahuje soupis přítomných členů představenstva a jejich podpisy. Není tak zřejmé, zda se ústního jednání a rozhodování účastnila alespoň nadpoloviční většina kolegiálního orgánu dle § 134 odst. 2 správního řádu. Pro absenci údaje o tom, jak bylo představenstvem hlasováno není zřejmé, kolik členů představenstva hlasovalo pro a kolik proti vyškrtnutí, kdo se zdržel, a zda pro něj hlasovala nadpoloviční většina všech přítomných členů představenstva. 9. Dále uvedl, že z výňatku ze zápisu ani nevyplývá, o jakém konkrétním návrhu znění výroku rozhodnutí by se mělo hlasovat. Namítal, že žádné ústní jednání ve smyslu § 49 správního řádu, na kterém by bylo možno v souladu s § 51 správního řádu provádět dokazování a na kterém by bylo možno rozhodnout o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů, prokazatelně neproběhlo, ani o něm nebyl opatřen žádný řádný protokol. Žalovaná nemohla odůvodnit své rozhodnutí listinnými důkazy, které nebyly řádně provedeny. Rozhodnutí žalované je tak nepřezkoumatelné, prokazatelně žádné hlasování neproběhlo. Rozhodnutí je nicotné, případně přinejmenším nezákonné. K významu protokolu poukázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 1. 2001, sp. zn. 31 Ca 74/2000, uveřejněný pod č. 776/2001 ve Soj-SPr. 10. Třetí žalobní námitkou brojil proti způsobu vedení správního spisu. Tvrdil porušení § 17 odst. 1 správního řádu, neboť nebyl řádně veden seznam listin založených do spisu, listiny ve spise nebyly řádně označeny číslem jednacím, u listin nebylo uvedeno, kdy byly do spisu vloženy a jakým způsobem se do spisu dostaly. K požadavku na řádné vedení spisu citoval z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 6. 2020, č. j. 8 Afs 115/2018. Namítal porušení práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, neboť žalovaná porůznu do spisu zakládala listiny, aniž by spis obsahoval údaj o tom, kdy byly jednotlivé listiny do spisu založeny. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne XXX, sp. zn. XXX, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne XXX, sp. zn. XXX, Matriční list a Výpis z kárné evidence žalobce byly do spisu zažurnalizovány až po skončení řízení, poslední dvě z nich dokonce až na žádost žalobce o zaslání listin ze spisu ze dne XXX, tedy až měsíc po vyhlášení rozhodnutí ve věci, přestože jsou v rozhodnutí zmíněny. Jiné listiny byly do spisu prokazatelně založeny na jiné místo, např. písemné vyhotovení rozhodnutí, které bylo žalobci odesláno až XXX, bylo založeno dokonce ještě před žádostí žalobce o odročení jednání z XXX. Zároveň oznámení o zahájení řízení je založeno až na čl. 27, z čehož dovozuje manipulaci žalované s listinami ve spisu a jejich přehazování. 11. Čtvrtou žalobní námitkou nesouhlasil s tím, že žalovaná jednala v jeho nepřítomnosti, aniž by o tom náležitě rozhodla. Z výňatku ze zápisu nevyplývá, jakou formou o jednání v nepřítomnosti žalobce představenstvo rozhodnulo, žádné rozhodnutí o tomto postupu nebylo platně vyhlášeno, postup nesplňoval podmínky § 134 odst. 1,2 správního řádu. Žalovaná dále porušila právo žalobce na osobní přítomnost při ústním jednání a dokazování. Porušila jeho legitimní očekávání, když opakovaně považovala omluvu žalobce z ústního jednání za náležitou, najednou však tu samou omluvu s žádostí o odročení ústního jednání nařízeného na den XXX, doloženou totožným způ