Zákon o mateřském příspěvku

(1) Změní-li se nebo odpadnou-li skutečnosti rozhodné pro nárok na mateřský příspěvek nebo jeho výši, nebo jestliže mateřský příspěvek byl přiznán na podkladě omylu, mateřský příspěvek se odejme nebo sníží anebo jeho výplata zastaví dnem, kdy nastal některý z uvedených důvodů pro tato opatření; byl-li však mateřský příspěvek již vyplacen, provede se odnětí, snížení nebo zastavení výplaty příspěvku ode dne následujícího po posledním dnu, za nějž byl příspěvek již vyplacen. Zvýšení mateřského příspěvku se provede ode dne, od něhož náleží, pokud nárok na mateřský příspěvek za jednotlivý kalendářní měsíc není promlčen.

(2) Jestliže žena zavinila, že mateřský příspěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinna tento příspěvek vrátit; to platí zejména, jestliže příspěvek vylákala, zamlčela některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnila jinou závažnou povinnost uloženou tímto zákonem. O povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje orgán, který je příslušný rozhodovat o přiznání nebo odnětí mateřského příspěvku (§ 11). Proti rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek, které bylo vydáno v odvolacím řízení, lze podat opravný prostředek ke krajskému soudu.7) Částky neprávem přijaté, pokud je žena povinna je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí, mohou být sráženy též z běžně vypláceného nebo později přiznaného mateřského příspěvku anebo ze mzdy nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.*)

(3) Vrácení částek vyplacených neprávem nebo v nesprávné výši může být požadováno nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán zjistil, že mateřský příspěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné výši, nejdéle však do tří let od jeho výplaty.

Nárok na mateřský příspěvek za kalendářní měsíc se promlčuje uplynutím jednoho roku od posledního dne v měsíci, za který příspěvek náležel.

Výdaje vzniklé poskytováním mateřského příspěvku hradí stát.

(1) Nárok na mateřský příspěvek uplatňují

a) pracovnice v pracovním poměru a ženy, které jsou účastny nemocenského pojištění jako pracovnice, u organizace provádějící jejich nemocenské pojištění,

b) členky družstev, u nichž součástí členství je též pracovní vztah, u družstva, v němž jsou pracovně činné,

c) vojákyně v činné službě, příslušnice Sboru národní bezpečnosti a příslušnice sborů nápravné výchovy u orgánů, které provádějí jejich nemocenskou péči,

d) ostatní ženy u příslušného státního orgánu.

(2) Má-li žena dvě nebo několik zaměstnání (pracovních činností), uplatní nárok na mateřský příspěvek u organizace, v níž dosahovala nejvyššího výdělku.

(1) O mateřském příspěvku rozhoduje orgán příslušný k provádění nemocenského pojištění, jehož je žena účastna (zabezpečení v nemoci, nemocenské péče v ozbrojených silách); pro rozhodování o mateřském příspěvku, pro řízení o něm a pro jeho výplatu platí obdobně předpisy o nemocenském pojištění (zabezpečení v nemoci, nemocenské péči v ozbrojených silách).

(2) V ostatních případech rozhoduje o mateřském příspěvku příslušný státní orgán [§ 10 odst. 1 písm. e)]; přitom postupuje podle správního řádu. Mateřský příspěvek vyplácí příslušný státní orgán nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro nárok na tento příspěvek.

(3) Pro úkoly závodů a orgánů nemocenského pojištění, jakož i pro vykazování, zúčtování a úhradu mateřského příspěvku mezi závody a orgány nemocenského pojištění platí obdobně předpisy o nemocenském pojištění pracovníků.

(4) Invaliditu posuzují pro účely tohoto zákona orgány sociálního zabezpečení.

(1) Žena, která uplatňuje nárok na mateřský příspěvek, je povinna osvědčit skutečnosti, kterých je třeba k rozhodnutí o mateřském příspěvku.

(2) Žena je povinna hlásit změny ve skutečnostech, které jsou rozhodné pro nárok na mateřský příspěvek nebo jeho zánik anebo pro výši a výplatu mateřského příspěvku, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala.

Zdravotnická zařízení, školské orgány a orgány pověřené péčí o děti a mládež podávají v oboru své působnosti orgánům příslušným k rozhodování o nároku na mateřský příspěvek hlášení o okolnostech, které jsou rozhodné pro vznik a trvání nároku na mateřský příspěvek.

(1) Nárok na příspěvek podle tohoto zákona má též svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý muž, který nežije s družkou.

(2) Orgán uvedený v § 14 může přiznat příspěvek manželu ženy, která nemůže z vážných důvodů o dítě pečovat.

(3) Pro přiznání, výši a poskytování příspěvku muži platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.

(1) Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, mohou odstraňovat, jde-li o vojákyně v činné službě, příslušnice Sboru národní bezpečnosti a příslušnice sborů nápravné výchovy, orgány příslušné k odstraňování tvrdostí na úseku nemocenské péče v ozbrojených silách a v ostatních případech státní orgány určené zákony národních rad.

(2) Proti rozhodnutí podle předchozího odstavce není přípustné odvolání.

(1) Mateřský příspěvek podle tohoto zákona přísluší od 1. října 1971 a nahrazuje mateřský příspěvek poskytovaný podle dosavadních předpisů.

(2) Ženám, které dne 1. října 1971 pečují o dítě do dvou let věku a splňují ostatní podmínky stanovené tímto zákonem, se poskytuje mateřský příspěvek od uvedeného dne po dobu stanovenou tímto zákonem. Příspěvek se poskytne, i když skutečnost uvedená v § 5 odst. 1 nastala před tímto dnem.

(3) Splnění podmínky podrobit se v době těhotenství pravidelné péči o těhotné ženy ve zdravotnických zařízeních (§ 3 odst. 1) se nevyžaduje, jestliže se dítě narodí v době před 1. dubnem 1972.

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s příslušnými ústředními orgány stanovit podrobnosti k provedení tohoto zákona, zejména o tom, jak se uplatňuje nárok na mateřský příspěvek a jak se tento příspěvek vykazuje, zúčtovává a uhrazuje.

Zrušuje se zákon č. 154/1969 Sb., o mateřském příspěvku.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Svoboda v. r.

Dr. Hanes v. r.

Dr. Štrougal v. r.

1) § 1 a 2 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky Ústřední rady odborů č. 78/1984 Sb.

*) Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.

Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 118/1967 Sb., č. 89/1968 Sb., č. 161/1968 Sb. a č. 71/1970 Sb.

Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, Ústřední rady odborů a ministerstva zdravotnictví č. 21/1965 Sb., o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb.

Předpisy zakládající u některých skupin pracujících účast na nemocenském pojištění pracovníků, zejména zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění uveřejněném pod č. 19/1970 Sb., a zákon č. 57/1963 Sb., o advokacii.

*) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření.

**) § 72 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, a § 94 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

***) § 72 zákona č. 101/1964 Sb., § 95 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., § 108 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, a § 78 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

*) § 276 a následující zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

7) § 244 a násl. občanského soudního řádu.