Zákon o jednacím řádu Senátu

(1) Je-li Senátu předložen

a) návrh na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, nebo

b) návrh na vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území České republiky,

postoupí jej předseda Senátu neprodleně organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům.

(2) Je-li Senátu předložena

a) informace o rozhodnutí vlády o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo o pobytu ozbrojených sil cizích států na území České republiky, nebo

b) informace o rozhodnutí vlády o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky, anebo o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky,

postupuje předseda Senátu obdobně jako při předložení návrhů podle odstavce 1.

(3) Organizační výbor přikáže návrh uvedený v odstavci 1 nebo informaci uvedenou v odstavci 2 výboru, popřípadě výborům. Jde-li o návrh uvedený v odstavci 1, doporučí předsedovi Senátu, aby byl zařazen na pořad schůze Senátu.

(4) Přikáže-li organizační výbor návrh uvedený v odstavci 1 více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním.

(5) Lhůta k projednání návrhu uvedeného v odstavci 1 ve výborech je 30 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání. Jestliže vláda označila návrh za naléhavý, může organizační výbor lhůtu zkrátit.

(1) Při jednání výboru o návrhu uvedeném v § 131a odst. 1 písm. a) lze podat návrh na odročení. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje výbor o doporučení, aby Senát rozhodl, že Česká republika se zúčastní v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je členem.

(2) Při jednání výboru o návrhu uvedeném v § 131a odst. 1 písm. b) lze podat návrh na odročení. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje výbor o doporučení, aby Senát vyslovil souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

Při jednání výboru o informaci uvedené v § 131a odst. 2 lze navrhnout, aby Senát s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas.

(1) Při jednání Senátu o návrhu uvedeném v § 131a odst. 1 lze podávat tyto návrhy:

1. návrh na vrácení návrhu uvedeného v § 131a odst. 1 výboru k novému projednání,

2. návrh na odročení.

(2) V návrhu uvedeném v odstavci 1 bodu 1 musí být určeno, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh uvedený v § 131a odst. 1 vrácen k novému projednání; lhůta pro nové projednání ve výboru je nejvýše 30 dnů od jeho vrácení Senátem.

(3) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném.

(4) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 1 podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje Senát

a) o tom, zda Česká republika se zúčastní v obranném systému mezinárodní organizace, jíž je členem [§ 131a odst. 1 písm. a)], nebo

b) o tom, zda vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky [§ 131 odst. 1 písm. b)].

(1) Informace uvedená v § 131a odst. 2 se zařadí na pořad schůze Senátu, navrhne-li to předsedovi Senátu výbor, kterému byla informace přikázána, nebo nejméně 5 senátorů.

(2) Při jednání Senátu o informaci uvedené v § 131a odst. 2 lze navrhnout, aby Senát s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas.

(1) Je-li Senátu předložen návrh na

a) vyhlášení válečného stavu,36)

b) vyhlášení stavu ohrožení státu,37)

c) prodloužení doby nouzového stavu,38)

d) zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen,38)

e) vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území České republiky, anebo na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,39)

rozhodne o něm ve zkráceném jednání.

(2) Předseda Senátu po obdržení návrhu podle odstavce 1 svolá neprodleně schůzi Senátu k jeho projednání; koná-li se již schůze Senátu, navrhne doplnění pořadu schůze o jeho projednání. Současně předseda Senátu rozešle podklady k projednání návrhu všem senátorům a určí zpravodaje pro projednání návrhu na schůzi Senátu.

(3) Při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se projednávání ve výborech nekoná. Neusnese-li se Senát jinak, stanoví se při tomto jednání řečnická doba v rozpravě na 5 minut a senátor může k téže věci vystoupit nejvýše dvakrát. Po ukončení rozpravy hlasuje Senát o schválení návrhu uvedeného v odstavci 1.

(4) Při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení § 49 odst. 4, § 55 odst. 1 a 3, § 57 odst. 3 věta druhá, § 59 odst. 1 a 3 věta druhá až čtvrtá a § 64 odst. 1 a 2 o schůzi Senátu.

Senátoři se účastní společné schůze obou komor, na níž prezident republiky složí slib.

Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat Ústavnímu soudu žalobu proti prezidentu republiky, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku (dále jen „ústavní žaloba“)42).

(1) Návrh ústavní žaloby může předložit nejméně jedna třetina senátorů.

(2) Návrh ústavní žaloby musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady nebo hrubého porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, spolu s uvedením důkazů, o které se má ústavní žaloba Senátu opírat.43)

(3) Návrh ústavní žaloby se předkládá organizačnímu výboru a nelze jej vzít zpět.

(4) Organizační výbor může vrátit návrh ústavní žaloby předkladatelům k dopracování náležitostí podle odstavce 2. Dopracovaný návrh již nelze znovu vrátit.

(5) Organizační výbor k návrhu ústavní žaloby přijme stanovisko pro Senát, ve kterém doporučí návrh schválit nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze Senátu.

(1) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů.

(2) Jestliže Senát návrh ústavní žaloby schválí, pověří předsedu Senátu, aby ústavní žalobu předložil Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu s jejím podáním. Zároveň pověří některého ze senátorů, aby ústavní žalobu při jednání v Poslanecké sněmovně odůvodnil. Pro případ, že s podáním ústavní žaloby bude vysloven souhlas, Senát rovněž rozhodne, zda pověří zastupováním Senátu v řízení o ústavní žalobě před Ústavním soudem jinou osobu než předsedu Senátu.

(3) Ústavní žalobu doručí předseda Senátu Ústavnímu soudu ihned poté, co Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s jejím podáním. K ústavní žalobě předseda Senátu přiloží též usnesení Senátu o jejím schválení a usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení souhlasu s jejím podáním.

Jednání Senátu o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání44) je neveřejné. Při jednání o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.

(1) Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům.

(2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal.45)

(3) K vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu je třeba nadpoloviční většiny přítomných senátorů.

(1) Žádost orgánu činného v trestním řízení o souhlas Senátu s trestním stíháním soudce Ústavního soudu46) (dále jen „žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu“), jakož i oznámení tohoto orgánu o zadržení soudce Ústavního soudu dopadeného při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté47) (dále jen „oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu“) se zasílají předsedovi Senátu. Žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, jakož i oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu musí obsahovat zejména vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci.

(2) Obdrží-li předseda Senátu žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, postoupí ji mandátovému a imunitnímu výboru. Obdrží-li předseda Senátu oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu, rozhodne neprodleně, zda dává či nedává souhlas k odevzdání zadrženého soudce Ústavního soudu soudu; rozhodnutí sdělí bez odkladu orgánu činnému v trestním řízení, který mu oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu zaslal, a současně postoupí toto oznámení a své rozhodnutí k němu mandátovému a imunitnímu výboru.

(3) Mandátový a imunitní výbor projedná žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, popřípadě oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu a podá o nich Senátu zprávu s návrhem na rozhodnutí. Na své první následující schůzi pak rozhodne Senát usnesením o vyslovení souhlasu s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, kterého se týkala žádost o souhlas, popřípadě o přípustnosti trestního stíhání soudce Ústavního soudu, kterého se týkalo oznámení o zadržení, a to s konečnou platností. Obsahuje-li žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu nebo oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu více skutků, podá výbor návrh na rozhodnutí a Senát rozhodne o každém z nich zvlášť. Usnesení se zašle orgánu činnému v trestním řízení do 5 dnů od jeho přijetí.

(1) Petice adresované Senátu, jeho orgánům a funkcionářům se doručí výboru, kterému přísluší vyřizování peticí. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem48). Je-li doručena petice podepsaná nejméně 10 000 osobami, oznámí to výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, organizačnímu výboru.

(2) Výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru49), a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy.

(3) Výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, může požádat orgán Senátu, který je věcně příslušný pro oblast, jíž se petice týká, o stanovisko k petici ve lhůtě dohodnuté předsedou výboru, kterému přísluší vyřizování peticí, s předsedou dožádaného orgánu Senátu.

(4) Po provedeném šetření, jde-li o petici podepsanou méně než 10 000 osobami, výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede své stanovisko k obsahu petice a informuje o způsobu jejího vyřízení.

(1) Je-li petice podepsána nejméně 10 000 osobami, zařadí se její projednání na pořad nejbližší schůze Senátu poté, co výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, oznámil organizačnímu výboru, že šetření ve věci takové petice bylo ukončeno. Součástí oznámení je jméno zpravodaje, jméno toho, kdo zastupuje členy petičního výboru49), a jména fyzických osob a představitelů právnických osob, správních úřadů nebo orgánů územní samosprávy, jež výbor považuje za dotčené peticí.

(2) Při zahájení projednávání petice podle odstavce 1 oznámí předsedající jméno toho, kdo zastupuje petiční výbor49). Taková osoba má právo na přístup do jednacího sálu a právo vystoupit v rozpravě k projednávané petici, a to nejvýše dvakrát a vždy nejvýše na 10 minut, nestanoví-li Senát jinak. Rozhodne-li tak Senát, mají stejná práva i další osoby, jejichž jména uvedl výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, ve svém oznámení podle odstavce 1.

(3) Projednávání petice podle odstavce 1 na schůzi Senátu zahájí zpravodaj výboru, kterému přísluší vyřizování peticí, který seznámí Senát s obsahem petice a s průběhem a výsledky provedeného šetření a navrhne způsob jejího vyřízení. Po té předsedající zahájí rozpravu.

(4) Projednávání petice podle odstavce 1 na schůzi Senátu je ukončeno hlasováním o usnesení, jímž Senát petici vyřizuje, anebo ji k vyřízení vrací výboru, kterému přísluší vyřizování peticí.

(5) O výsledku jednání Senátu informuje předseda Senátu toho, kdo petici podal.

(1) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, Senátu zprávu. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Senát jinak, předkládá výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, takovou zprávu každoročně nejpozději do 15. února za předchozí kalendářní rok.

(2) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování peticí, popřípadě vyřízení jednotlivých peticí si může Senát vyžádat od výboru, kterému přísluší vyřizování peticí, kdykoli.

Podání, která nejsou peticemi, výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, podle povahy věci buď sám vyřídí, nebo předá věcně příslušným výborům nebo komisím, anebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí.

(1) Na základě návrhu skupiny nejméně 5 senátorů nebo výboru Senátu se Senát může usnést na konání veřejného slyšení Senátu. Veřejné slyšení Senátu je určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce.

(2) Návrh na konání veřejného slyšení Senátu obsahuje předmět jednání, okruh účastníků a termín konání. Konání veřejného slyšení Senátu oznamuje předseda nebo místopředseda Senátu zveřejněním pozvánky v Senátu, popřípadě i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Pozvánka se současně zašle účastníkům veřejného slyšení podle rozhodnutí Senátu.

(3) Veřejné slyšení Senátu zahajuje, řídí a ukončuje předseda Senátu nebo jím pověřený senátor.

(4) Pro účast na veřejném slyšení Senátu platí obdobně § 50 o účasti na schůzi Senátu. Pozvaní účastníci mají přístup do jednacího sálu, právo vystoupit v rozpravě k projednávané otázce a podávat písemné návrhy a stanoviska k ní. Řečnickou dobu v rozpravě je možné omezit nejvýše na 5 minut.

(5) Z veřejného slyšení Senátu se pořizuje zvukový a těsnopisecký záznam. O veřejném slyšení Senátu se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, úplné texty vystoupení v rozpravě a písemně podané návrhy a stanoviska účastníků. Protokol je veřejný.

(1) Výbor se může usnést na konání veřejného slyšení výboru.

(2) Pro veřejné slyšení výboru platí přiměřeně ustanovení o veřejném slyšení Senátu.

(1) Kancelář Senátu zřízená podle zvláštního zákona50) plní úkoly spojené

a) s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu, jeho orgánů a funkcionářů, senátorů a senátorských klubů a

b) s využitím objektů sídla Senátu50a) pro veřejnost, pokud tyto objekty bezprostředně neslouží k zajištění úkolů podle písmene a).

(2) Kancelář Senátu je oprávněna prodávat upomínkové a propagační předměty, které se vztahují k činnosti Senátu nebo Kanceláře Senátu. Příjem z prodeje upomínkových a propagačních předmětů Kanceláří Senátu je příjmem státního rozpočtu.

(3) V čele Kanceláře Senátu stojí vedoucí Kanceláře Senátu, který odpovídá předsedovi Senátu za její činnost.

(4) Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře Senátu upravuje Organizační řád Kanceláře Senátu, který vydá na návrh vedoucího Kanceláře Senátu organizační výbor. Organizační výbor může zmocnit vedoucího Kanceláře Senátu k rozhodování o změnách Organizačního řádu Kanceláře Senátu, pokud se netýkají zřizování a rušení útvarů a funkcí.

(1) Zaměstnanci Kanceláře Senátu jsou ke Kanceláři Senátu v pracovněprávním vztahu, jímž je pracovní poměr, popřípadě výjimečně též některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jejich pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce a ostatními pracovněprávními předpisy, pokud z dalších ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného.

(2) Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Kanceláře Senátu se řídí zvláštním zákonem51) a Platovým řádem Kanceláře Senátu. Platový řád Kanceláře Senátu vydá na návrh vedoucího Kanceláře Senátu výbor Senátu, do jehož působnosti náleží příprava podkladů k návrhu rozpočtu Senátu pro Poslaneckou sněmovnu.

(3) Vedoucího Kanceláře Senátu jmenuje a odvolává předseda Senátu po schválení návrhu předsedy Senátu organizačním výborem. Ostatní vedoucí zaměstnance Kanceláře Senátu jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře Senátu.

Ochranu pořádku a bezpečnosti v budově Senátu, popřípadě tam, kde Senát nebo jeho orgány jednají, vykonává Parlamentní stráž zřízená zvláštním zákonem.52)

(1) Písemné podklady pro jednání Senátu (senátní tisky) a těsnopisecké zprávy o schůzích Senátu s uvedením všech vystoupení, přijatých usnesení a výsledků hlasování vyhotovuje Kancelář Senátu a jsou senátními publikacemi.

(2) Senátní publikace, s výjimkou těsnopiseckých zpráv o neveřejných schůzích Senátu a senátních tisků k nim jsou veřejné; lze do nich nahlédnout a pořizovat jejich opisy a výpisy z nich v Kanceláři Senátu.

(3) Senátoři dostávají všechny senátní publikace.

(1) Při podávání pozměňovacích návrhů podle § 101 odst. 1, § 109 odst. 1, § 121 odst. 1, § 122 odst. 3, § 129 odst. 1 a § 130 odst. 5 se k nim přikládá nebo uvede informativní přehled veřejnoprávních povinností z nich vyplývajících.

(2) K usnesení přijatému podle § 104, § 110 odst. 4, § 121 odst. 2, § 122 odst. 5, § 129 odst. 2 a § 130 odst. 7 se přikládá informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z pozměňovacích návrhů, které byly přijaty.

(3) K mezinárodní smlouvě předkládané podle § 115 věty druhé se přikládá informativní přehled veřejnoprávních povinností z ní vyplývajících.

(4) Na informativní přehled veřejnoprávních povinností se použijí ustanovení zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanovící strukturu tohoto přehledu obdobně55).

(1) Návrh senátního návrhu zákona, návrh zákonného opatření Senátu a pozměňovací návrh k návrhu zákona, k návrhu senátního návrhu zákona nebo k návrhu zákonného opatření Senátu, včetně pozměňovacího návrhu k opravě legislativně technických, gramatických a písemných chyb a pozměňovacího návrhu k úpravám, které vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, se zpracovávají a předkládají v elektronickém systému tvorby právních předpisů56). Umožňuje-li zákon podávat návrh podle věty první ústně a nevytvoří-li senátor návrh současně prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů, Kancelář Senátu zajistí bezodkladně zpracování návrhu v elektronickém systému tvorby právních předpisů.

(2) Předseda Senátu ve spolupráci s Kanceláří Senátu prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů zabezpečí před

a) vrácením návrhu zákona Poslanecké sněmovně legislativně technickou úpravu návrhu zákona, zejména úpravu vyplývající ze schválených pozměňovacích návrhů a úpravu vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah návrhu zákona,

b) postoupením návrhu ústavního zákona nebo zákona, k jehož přijetí je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem, Poslanecké sněmovně legislativně technickou úpravu návrhu ústavního zákona nebo zákona, k jehož přijetí je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem, zejména úpravu vyplývající ze schválených pozměňovacích návrhů a úpravu vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah návrhu ústavního zákona nebo zákona, k jehož přijetí je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem,

c) projednáním návrhu zákonného opatření Senátu ve výborech legislativně technickou úpravu návrhu zákonného opatření Senátu vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah návrhu zákonného opatření Senátu; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost u pozměňovacího návrhu,

d) projednáním návrhu zákonného opatření Senátu ve výborech legislativně technickou úpravu návrhu zákonného opatření Senátu, která věcně nemění obsah návrhu zákonného opatření Senátu a vyplývá z návrhů změn měněného právního předpisu dříve předložených Senátu k projednání a dosud Senátem neodmítnutých, které se týkají měněných ustanovení a ze kterých návrh zákonného opatření Senátu vychází; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost u pozměňovacího návrhu,

e) postoupením zákonného opatření Senátu prezidentu republiky legislativně technickou úpravu zákonného opatření Senátu, zejména úpravu vyplývající ze schválených pozměňovacích návrhů a úpravu vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah zákonného opatření Senátu,

f) projednáním návrhu senátního návrhu zákona ve výborech legislativně technickou úpravu návrhu senátního návrhu zákona vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah návrhu senátního návrhu zákona; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost u pozměňovacího návrhu,

g) projednáním návrhu senátního návrhu zákona ve výborech legislativně technickou úpravu návrhu senátního návrhu zákona, která věcně nemění obsah návrhu senátního návrhu zákona a vyplývá z návrhů změn měněného právního předpisu dříve předložených Poslanecké sněmovně k projednání a dosud Poslaneckou sněmovnou neodmítnutých, které se týkají měněných ustanovení a ze kterých návrh senátního návrhu zákona vychází; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost u pozměňovacího návrhu,

h) zpřístupněním pozměňovacích návrhů legislativně technickou úpravu návrhu senátního návrhu zákona vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah návrhu senátního návrhu zákona; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost u pozměňovacího návrhu,

i) zpřístupněním pozměňovacích návrhů legislativně technickou úpravu návrhu senátního návrhu zákona, která věcně nemění obsah návrhu senátního návrhu zákona a vyplývá z návrhů změn měněného právního předpisu dříve předložených Poslanecké sněmovně k projednání a dosud Poslaneckou sněmovnou neodmítnutých, které se týkají měněných ustanovení a ze kterých návrh senátního návrhu zákona vychází; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost u pozměňovacího návrhu a

j) podáním senátního návrhu zákona Poslanecké sněmovně legislativně technickou úpravu senátního návrhu zákona, zejména úpravu vyplývající ze schválených pozměňovacích návrhů a úpravu vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah senátního návrhu zákona.

(3) Kancelář Senátu zaznamená návrhy na rozhodnutí týkající se projednávání návrhu zákona, návrhu senátního návrhu zákona nebo návrhu zákonného opatření Senátu, přijatá rozhodnutí týkající se jejich projednávání a prohlášení týkající se jejich projednávání neprodleně po jejich podání nebo učinění v elektronickém systému tvorby právních předpisů. Kancelář Senátu vloží dokumenty související s projednáváním návrhu zákona, návrhu senátního návrhu zákona nebo návrhu zákonného opatření Senátu neprodleně po jejich předložení do elektronického systému tvorby právních předpisů.

(4) Předseda Senátu podepíše a postoupí zákonné opatření Senátu podle § 126 odst. 2 a zašle zákonné opatření Senátu podle § 126 odst. 3 prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů.

(5) Nastane-li překážka bránící využití elektronického systému tvorby právních předpisů a je-li třeba neprodleně zpracovat návrh zákona, návrh senátního návrhu zákona nebo návrh zákonného opatření Senátu, tvorba, předložení, postoupení a podepsání návrhu zákona, návrhu senátního návrhu zákona nebo návrhu zákonného opatření Senátu probíhá elektronicky bez využití elektronického systému tvorby právních předpisů, a není-li to možné, v listinné podobě. Pomine-li překážka podle věty první, návrh zákona, návrh senátního návrhu zákona nebo návrh zákonného opatření Senátu včetně dokumentů souvisejících s projednáváním návrhu zákona, návrhu senátního návrhu zákona nebo návrhu zákonného opatření Senátu vloží neprodleně správce elektronického systému tvorby právních předpisů v součinnosti s Kanceláří Senátu do elektronického systému tvorby právních předpisů.

V jednacím sále Senátu, v místnostech, kde jednají orgány Senátu, a v místnostech určených k protokolárním účelům Senátu je zakázáno kouřit. Kouření je povoleno v místnosti, která je vyčleněna Kanceláří Senátu, označena a vybavena jako kuřárna.

Funkční období orgánů Senátu, jejich funkcionářů, funkcionářů Senátu a ověřovatelů Senátu zvolených nebo ustavených podle dosavadních předpisů53) končí okamžikem zahájení první schůze Senátu konané poté, co po pravidelných volbách do Senátu v roce 2000 byla nově zvoleným senátorům vydána osvědčení o zvolení.

Do doby přijetí zákona o Parlamentní stráži vykonává funkci Parlamentní stráže Policie České republiky.

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 107 /1999 Sb.

1. strana

2. strana

Příloha č. 2 k zákonu č. 107 /1999 Sb.

Čl. 1

1. Volby konané Senátem, jakož i nominace vyžadující jeho souhlas připravuje pro Senát volební komise Senátu (dále jen „volební komise“).

2. Návrh na ustavení volební komise připravuje z návrhů předložených senátorskými kluby skupina senátorů delegovaná senátorskými kluby na základě parity.

3. Volební komisi ustaví skupina senátorů podle zásady poměrného zastoupení (čl. 4 bod 5).

4. Volební komise zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a dva ověřovatele; volba funkcionářů volební komise se koná většinovým způsobem.

5. Volební komise je způsobilá se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů.

6. K platnosti usnesení volební komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.

7. Ustavení volební komise podle čl. 1 bodu 3 předloží předseda volební komise Senátu na vědomí.

8. Volby konané Senátem řídí předseda volební komise, nestanoví-li tento volební řád jinak.

Čl. 2

1. Navrhovat kandidáty na předsedu Senátu, místopředsedy Senátu, předsedy výborů a komisí Senátu jsou oprávněny senátorské kluby a senátoři.

2. Návrhy kandidátů na předsedu Senátu, místopředsedy Senátu a předsedy výborů a komisí Senátu se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin před zahájením volby.

3. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech.

4. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině všech senátorů.

5. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Senátu a parafovány dvěma ověřovateli volební komise.

6. Jména kandidátů jsou na hlasovacích lístcích uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo.

7. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; senátoři vstupují do tohoto prostoru jednotlivě.

8. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem.

9. Senátor volí předsedu Senátu tak, že na hlasovacím lístku vyjádří

a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;

b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

10. Senátor volí místopředsedy Senátu tak, že na hlasovacím lístku vyjádří

a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl stanoven pro obsazení míst místopředsedů Senátu, zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;

b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

11. Senátor volí předsedu výboru nebo komise tak, že na hlasovacím lístku vyjádří

a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;

b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

12. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v bodech 9 až 11 tohoto článku. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.

13. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování.

14. V prvém kole je předsedou Senátu zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

15. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se druhé kolo volby.

16. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.

17. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

18. Nebyl-li předseda Senátu zvolen ani ve druhém kole, koná se do 10 dnů nová volba podle tohoto volebního řádu.

19. V prvém kole jsou místopředsedy Senátu zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

20. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

21. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů Senátu, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.

22. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.

23. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

24. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

25. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa místopředsedů, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.

26. V prvém kole je předsedou výboru nebo komise Senátu zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

27. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se druhé kolo volby.

28. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvním nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.

29. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

30. Nebyl-li předseda výboru nebo komise Senátu zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.

31. O výsledku hlasování každého kola volby předsedy Senátu, místopředsedů Senátu a předsedů výborů a komisí Senátu se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede

a) počet vydaných hlasovacích lístků,

b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků, popřípadě rozhodnutí o platnosti hlasovacího lístku,

c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků,

d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty,

e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.

32. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Senátu v souladu s předchozím bodem předseda volební komise.

Čl. 3

1. Ověřovatele Senátu nominují senátorské kluby na základě parity tak, aby Senát měl nejméně 10 ověřovatelů.

2. Nominaci ověřovatelů Senátu schvaluje Senát na návrh předsedy volební komise.

3. Neschválí-li Senát nominované ověřovatele, navrhne volební komise na neschválená místa nové kandidáty.

Čl. 4

Ustavení výborů (komisí) podle zásady poměrného zastoupení

1. Výbory (komise) ustavuje Senát potvrzením kandidátky předložené volební komisí.

2. Návrhy na členy výboru (komise) předkládají volební komisi senátorské kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé výbory (komise) v pořadí, které je závazné.

3. Návrhy na členy výboru (komise) se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.

4. Senátoři, kteří nejsou členy žádného senátorského klubu, mohou nabídnout svůj mandát některému senátorskému klubu.

5. Ustavení výboru (komise) navrhne volební komise tak, že

a) počet senátorů zvolených do Senátu vydělí stanoveným počtem členů výboru (komise), který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním;

b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst ve výboru (komisi) rovnající se celému číslu z podílu;

c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo ve výboru (komisi) více, než je stanovený počet takových míst, odečte přebývající místo senátorskému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým senátorským klubům, které vykazují největší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek u dělení, přidělí místo ve výboru (komisi) klubu s větším počtem členů;

d) nelze-li takto rozhodnout a místa ve výboru (komisi) nejsou přidělena, zvětší se počet členů výboru (komise) o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu.

6. Senátorovi, který nebyl zařazen do žádného výboru, se nabídne členství v některém z výborů. Takového člena výboru volí Senát na návrh volební komise většinovým způsobem.

7. Návrh na ustavení jednotlivých výborů (komisí) předloží volební komise Senátu ke schválení. Potvrdí-li Senát předložený návrh, je výbor ustaven. Změnu v takto ustaveném výboru lze během volebního období provést jen se souhlasem Senátu. Nepotvrdí-li Senát ustavení výboru (komise), požádá senátorské kluby, aby se věcí znovu zabývaly a předložily nové návrhy. Po takových jednáních předloží volební komise Senátu nový návrh výboru (komise) sestavený podle předchozích ustanovení.

8. Nepotvrdí-li Senát ani nově navržené ustavení výboru (komise), přeruší se schůze Senátu k vyřešení sporných otázek.

9. Rozhodne-li Senát, že se komise zvolí většinovým způsobem, volí komisi Senát na návrh volební komise.

10. Návrhy na členy komise předkládají volební komisi senátorské kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé komise v pořadí, které je závazné.

11. Návrhy na členy komise se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.

12. Kandidátku komise sestaví volební komise tak, že

a) počet senátorů zvolených do Senátu vydělí stanoveným počtem členů komise, který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním;

b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst v komisi rovnající se celému číslu z podílu;

c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo v komisi více, než je stanovený počet členů komise, odečte přebývající místo tomu senátorskému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým senátorským klubům, které vykazují nejvyšší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek po dělení, přidělí se místo v komisi klubu s větším počtem členů;

d) nelze-li takto rozhodnout a místa v komisi nejsou přidělena, zvětší se počet členů komise o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu.

13. Počet míst získaných podle předchozího odstavce se násobí dvěma. Získané násobky jsou pro jednotlivé senátorské kluby počtem míst získaných pro jejich členy, kteří se uvedou na kandidátku v pořadí stanoveném senátorským klubem.

14. Při volbě členů komise dá předsedající schůze Senátu hlasovat jednotlivě o všech navržených kandidátech.

15. V prvém kole jsou členy komise zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

16. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

17. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet členů komise, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.

18. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.

19. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

20. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

21. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí předsedající schůze Senátu.

22. Výsledky ustavení výboru (komise) nebo volbu komise oznámí předsedající schůze Senátu.

23. Uvolní-li se během volebního období místo ve výboru (komisi), zvolí Senát nového člena výboru (komise) většinovým způsobem. Jediným navrhovatelem je volební komise; řídí se přitom principy poměrného zastoupení.

24. Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Senátu, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Senátu, a další členové výboru ustavení podle zásady poměrného zastoupení (čl. 4 body 1 až 8).

Čl. 5

Pro volbu členů stálých delegací Parlamentu České republiky za Senát a členů zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi většinovým způsobem platí čl. 4 body 10 až 23 obdobně.

Čl. 6

1. Zvláštní zákon stanoví, kdo je volen Senátem a kdo je oprávněn předkládat návrhy na takovou volbu.

2. Návrhy se předkládají volební komisi Senátu nejpozději 10 dnů přede dnem volby.

3. Zákon stanoví nebo Senát rozhodne, kdo se volí tajným hlasováním; jinak se volí hlasováním veřejným.

4. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech.

5. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině senátorů.

6. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Senátu a parafovány dvěma ověřovateli volební komise.

7. Jména kandidátů jsou na hlasovacím lístku uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo.

8. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; senátoři vstupují do tohoto prostoru jednotlivě.

9. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem.

10. Senátor volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádří:

a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl pro volbu stanoven, zakroužkováním pořadového čísla před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;

b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

11. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v předchozím bodu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.

12. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise a poznamená to v zápise o výsledku hlasování.

13. V prvém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků.

14. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

15. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.

16. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.

17. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků.

18. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

19. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.

20. O výsledku hlasování každého kola volby se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede

a) počet vydaných hlasovacích lístků,

b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků, popřípadě rozhodnutí o platnosti hlasovacího lístku,

c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků,

d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty,

e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.

21. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Senátu v souladu s předchozím bodem předseda volební komise.

22. Volba podle zvláštních předpisů veřejným hlasováním se koná obdobně jako volba tajným hlasováním podle tohoto článku bodů 4 až 21 s tím rozdílem, že hlasovací lístek se označí jménem senátora, kterému byl vydán.

23. Informace o výsledku veřejného hlasování, z níž je patrno, jak který senátor hlasoval, musí být veřejnosti a sdělovacím prostředkům dostupná.

Čl. 6a

1. Navrhovat jednotlivé kandidáty pro nominace prováděné Senátem podle zvláštních předpisů jsou oprávněni senátoři, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. Stanoví-li zvláštní předpis pro výkon funkce, do níž je kandidát navrhován, zvláštní podmínky, jsou součástí návrhu doklady ověřující splnění těchto podmínek.

2. Návrhy se podávají písemně volební komisi Senátu. Volební komise ověří, zdali osoby, které mají být Senátem navrženy do funkce podle zvláštních předpisů, splňují podmínky stanovené zvláštním předpisem.

3. Lhůtu pro podávání návrhů pro nominace prováděné Senátem podle zvláštních předpisů stanoví organizační výbor.

4. Po uplynutí lhůty pro podání návrhů předloží volební komise podané návrhy bezodkladně organizačnímu výboru a současně je rozešle všem senátorům a senátorským klubům. Předseda Senátu zařadí volbu osob navrhovaných Senátem do funkce podle zvláštních předpisů na pořad nejbližší schůze Senátu.

5. Senátor, který návrh podal, jej může vzít zpět do ukončení rozpravy na schůzi Senátu. Totéž platí pro navrhovatele podle zvláštních předpisů.

6. Osoby navrhované Senátem do funkce podle zvláštních předpisů se volí většinovým způsobem, tajným hlasováním.

7. Pro volbu jediné osoby navrhované Senátem do funkce se použije přiměřeně ustanovení čl. 2 týkající se volby předsedy Senátu. Pro volbu více osob navrhovaných Senátem do funkcí se použije přiměřeně ustanovení čl. 2 týkající se volby místopředsedů Senátu.

Čl. 6b

1. Návrh na vyslovení souhlasu Senátu s nominací podle zvláštních předpisů předseda Senátu neprodleně postoupí organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům.

2. Organizační výbor návrh na nejbližší schůzi přikáže výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byl zařazen na pořad schůze Senátu. Přikáže-li organizační výbor návrh více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním.

3. Výbor, kterému byl návrh přikázán, ověří, zda-li osoby, s jejichž nominací má Senát vyslovit souhlas, splňují podmínky stanovené zvláštním předpisem.

4. O návrhu na vyslovení souhlasu s nominací podle zvláštních předpisů hlasuje Senát většinovým způsobem a tajně.

5. Pro vyslovení souhlasu s nominací podle zvláštních předpisů se použije přiměřeně ustanovení čl. 2 týkající se volby předsedy Senátu.

Čl. 6c

Jestliže Senát volí, nominuje nebo vyslovuje souhlas s nominací jinak než na základě zvláštního předpisu, postupuje podle povahy věci přiměřeně podle ustanovení čl. 6, 6a a 6b.

Čl. 7

1. Sdružování klubů a senátorů pro volby podle tohoto volebního řádu je přípustné.

2. Tam, kde tento volební řád mluví o senátorském klubu, rozumí se tím též sdružení klubů vytvořené několika senátorskými kluby.

3. Tam, kde tento volební řád upravuje volbu veřejným hlasováním, lze pro takovou volbu použít hlasovacího zařízení. Postup při volbě hlasovacím zařízením stanoví Senát usnesením.

1) Čl. 19 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

2) Čl. 24 Ústavy.

3) Čl. 23 odst. 2 a 3 Ústavy.

4) Čl. 25 Ústavy.

5) § 92 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

6) § 80 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých zákonů.

7) Čl. 32 Ústavy.

8) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.

9) Čl. 27 odst. 4 Ústavy.

10) Čl. 27 odst. 5 Ústavy.

11) Čl. 27 odst. 2 Ústavy.

12) Čl. 27 odst. 3 Ústavy.

12a) § 71 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

13) § 68 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 82/1995 Sb.

14) Například zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

15) Čl. 34 odst. 1 Ústavy.

16) Čl. 34 odst. 2 Ústavy.

17) Čl. 16 odst. 2 Ústavy.

18) § 78 zákona č. 247/1995 Sb.

19) § 77 zákona č. 247/1995 Sb.

20) § 8 až 10 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

21) Například zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů.

22) Čl. 38 odst. 1 a čl. 64 odst. 1 Ústavy.

23) Čl. 34 odst. 3 Ústavy.

24) § 17 a 43 zákona č. 148/1998 Sb.

25) Čl. 39 odst. 1 Ústavy.

26) Čl. 39 odst. 2 až 4 Ústavy.

27) Čl. 46 odst. 1 Ústavy.

31) § 99 a 100 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

32) Čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

33) Čl. 43 odst. 1 Ústavy.

34) Čl. 8 odst. 1 a 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.

34a) Čl. 1 a 2 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii.

Čl. 3 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality.

34b) Čl. 4 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii.

34c) Čl. 8 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality.

34d) Čl. 33 odst. 1 a 2 Ústavy.

36) Čl. 43 odst. 1 Ústavy.

Čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.

37) Čl. 7 a 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.

38) Čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.

39) Čl. 39 odst. 3 a čl. 43 odst. 2 Ústavy.

Čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.

42) Čl. 65 odst. 2 a 3 Ústavy.

§ 97 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění zákona č. 275/2012 Sb.

43) § 97 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.

44) § 98 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.

45) § 6 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.

46) Čl. 86 odst. 1 Ústavy.

47) Čl. 86 odst. 2 Ústavy.

48) Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

49) § 3 zákona č. 85/1990 Sb.

50) Zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky.

50a) Příloha č. 2 k zákonu č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky.

51) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

52) § 119 zákona č. 90/1995 Sb.

53) Zákon č. 90/1995 Sb.

54) § 19 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění zákona č. 277/2019 Sb.

55) Příloha k zákonu č. 222/2016 Sb., ve znění zákona č. 277/2019 Sb.

56) § 16 zákona č. 222/2016 Sb., ve znění zákona č. 277/2019 Sb.