Zákon o jednacím řádu Senátu

(1) Mandátový a imunitní výbor provede v rámci disciplinárního řízení nutná šetření a senátorovi, proti němuž se disciplinární řízení vede, poskytne možnost, aby se vyjádřil a obhajoval. Po provedeném šetření rozhodne o uložení disciplinárního opatření nebo řízení zastaví.

(2) U přestupků, které lze projednat jen na návrh, zjistí mandátový a imunitní výbor před zahájením disciplinárního řízení, zda byl návrh podán oprávněnou osobou a zda byly dodrženy i další podmínky stanovené zvláštním zákonem.13)

(3) Senátor má právo být zastupován při disciplinárním řízení jiným senátorem nebo advokátem.

(4) O námitce podjatosti rozhodne organizační výbor, který může přikázat věc jinému výboru.

(5) Z jednání a rozhodování výboru ve věci, o níž se vede disciplinární řízení, jsou vyloučeni ti jeho členové, jichž se disciplinární řízení týká.

(1) Za disciplinární provinění podle § 14 odst. 1 a 2 lze senátorovi uložit povinnost omluvit se za nevhodný výrok ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem nebo uložit pokutu až do výše jednoho měsíčního platu senátora.

(2) Za přestupek podle § 14 odst. 3 lze senátorovi uložit sankci, kterou za přestupek stanoví zvláštní právní předpis.14)

(3) Lhůta a způsob omluvy podle odstavce 1 se uvede ve výroku rozhodnutí, kterým se ukládá disciplinární opatření.

(4) Disciplinární opatření lze senátorovi uložit do jednoho roku ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění nebo přestupku došlo.

(1) Proti rozhodnutí příslušného výboru v disciplinárním řízení má senátor, proti němuž se disciplinární řízení vede, právo odvolat se k Senátu do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

(2) Senát k odvolání senátora po rozpravě rozhodne, že disciplinární opatření potvrzuje, mění nebo zrušuje a řízení zastavuje nebo zrušuje a věc vrací k dalšímu řízení.

Jestliže senátor, kterému bylo podle § 16 odst. 1 uloženo, aby se ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem omluvil, tuto povinnost nesplnil, výbor, který disciplinární řízení vedl, rozhodne o vhodném způsobu uveřejnění disciplinárního rozhodnutí a může senátorovi uložit pokutu až do výše jeho jednoho měsíčního platu.

(1) Nebyla-li uložená pokuta ve stanovené lhůtě dobrovolně zaplacena, srazí ji Kancelář Senátu ze senátorova platu. Výkon rozhodnutí nařizuje výbor, který vedl disciplinární řízení, v němž byla pokuta uložena. Jestliže rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, neobsahuje lhůtu k jejímu zaplacení, stanoví ji dodatečně výbor, který výkon rozhodnutí nařizuje. Rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, je vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat a jestliže lhůta stanovená k zaplacení pokuty uplynula marně.

(2) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(1) Senátoři se mohou sdružovat v senátorských klubech podle politických stran nebo politických hnutí (dále jen „politická strana“), které je jako kandidáty přihlásily pro volbu do Senátu. V senátorských klubech se rovněž mohou sdružovat senátoři, kteří kandidovali ve volbách jako nezávislí, a senátoři přihlášení pro volby do Senátu politickou stranou nesplňující podmínku potřebného počtu senátorů pro ustavení senátorského klubu.

(2) Senátoři, kteří kandidovali ve volbách jako nezávislí, nebo senátoři přihlášení pro volby do Senátu politickou stranou nesplňující podmínku potřebného počtu senátorů pro ustavení senátorského klubu se mohou stát členy některého z ustavených senátorských klubů. K přistoupení do senátorského klubu je třeba písemné žádosti senátora. Členem klubu se senátor stává na základě usnesení klubu.

(3) Nezařazení senátoři a senátoři, kteří pozbyli členství v senátorském klubu ustaveném podle odstavce 1, mohou vytvořit nový senátorský klub. Pokud Senát nerozhodne jinak, nemá takto ustavený senátorský klub nárok na poměrné zastoupení v orgánech Senátu.

(1) K ustavení senátorského klubu je třeba nejméně 5 senátorů. Senátor může být členem jen jednoho senátorského klubu. Senátoři, které jako kandidáty pro volbu do Senátu přihlásila jedna politická strana, mohou vytvořit pouze jeden senátorský klub. Slučování klubů je přípustné.

(2) O ustavení klubu se sepíše zápis, který podepíší všichni ustavující členové klubu. Klesne-li počet členů klubu pod potřebný počet senátorů pro ustavení senátorského klubu, klub zaniká.

(3) Senátorský klub po svém ustavení písemně oznámí předsedovi Senátu název klubu, jméno a příjmení jeho předsedy, jména a příjmení místopředsedů a pořadí, v němž předsedu klubu v Senátu a jeho orgánech v jeho nepřítomnosti zastupují, a jmenný seznam jeho dalších členů. K oznámení připojí zápis o ustavení klubu. Oznámí též jména senátorů, kteří přestali být členy klubu nebo se stali jeho novými členy. Vystoupení z klubu je senátor povinen písemně oznámit předsedovi klubu a předsedovi Senátu.

(4) Jménem senátorského klubu jedná jeho předseda. V případě nepřítomnosti předsedy jedná jménem senátorského klubu a vykonává práva předsedy podle tohoto zákona místopředseda.

(1) Senátorské kluby a nezařazení senátoři jsou oprávněni používat ke své činnosti místnosti v prostorách Senátu, včetně potřebných technických prostředků. Podrobnosti může stanovit Senát usnesením.

(2) Na úhradu nákladů se senátorským klubům poskytuje příspěvek z rozpočtu Senátu, a to v závislosti na počtu senátorů, kteří jsou členy jednotlivých klubů. Pravidla hospodaření senátorských klubů s tímto příspěvkem obsahující jeho výši, podmínky poskytování, pravidla pro jeho čerpání a způsob vedení evidence, vyúčtování a kontroly navrhne pro každý kalendářní rok organizační výbor a schvaluje Senát.

(3) Senátorské kluby vedou stanoveným způsobem evidenci o poskytnutých příspěvcích. Usnese-li se na tom organizační výbor, předloží mu senátorské kluby průběžnou evidenci a vyúčtování.

(1) Zasedání Senátu je stálé.15)

(2) Zasedání Senátu může být jeho usnesením přerušeno. Celková doba přerušení zasedání nesmí překročit 120 dnů v roce.16)

(3) Zasedání Senátu nelze přerušit v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna.

(1) Zasedání Senátu se v závislosti na pravidelných volbách do Senátu člení na po sobě jdoucí funkční období.

(2) Funkční období začíná okamžikem zahájení první schůze Senátu konané poté, co po pravidelných volbách do Senátu17) byla nově zvoleným senátorům vydána osvědčení o zvolení;18) tím zároveň končí předchozí funkční období.

(3) Senát zřizuje své orgány na dobu funkčního období. Funkcionáři Senátu a funkcionáři orgánů Senátu jsou voleni a ověřovatelé Senátu schvalováni rovněž na dobu funkčního období.

(4) Pořadí po sobě jdoucích funkčních období se vyjadřuje jejich označením čísly.

Pokud mandát senátora, který je předsedou Senátu, zanikne uplynutím volebního období před skončením funkčního období, rozhodne Senát na návrh organizačního výboru na své poslední schůzi před uplynutím tohoto volebního období, který z místopředsedů, jehož mandát trvá i v následujícím funkčním období, bude vykonávat pravomoce předsedy Senátu do doby zvolení nového předsedy Senátu. Pokud trvá mandát senátora v následujícím funkčním období pouze jednomu z místopředsedů Senátu, vykonává pravomoce předsedy Senátu do zvolení nového předsedy Senátu tento místopředseda. Pokud netrvá mandát senátora v následujícím funkčním období žádnému z místopředsedů Senátu, vykonává pravomoce předsedy Senátu do doby zvolení předsedy Senátu pro následující funkční období nejstarší senátor, jehož mandát trvá i v následujícím funkčním období.

(1) První schůze Senátu ve funkčním období se sejde nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění výsledků voleb do Senátu.19)

(2) První schůzi Senátu ve funkčním období svolává předseda Senátu nebo místopředseda, který vykonává pravomoce předsedy Senátu, anebo nejstarší senátor, jehož mandát trvá i v následujícím funkčním období.

(3) První schůzi Senátu ve funkčním období zahájí a až do zvolení předsedy Senátu této schůzi předsedá senátor, který ji svolal.

Nově zvolení senátoři složí slib do rukou předsedajícího první schůze Senátu ve funkčním období.

Předsedající první schůze Senátu ve funkčním období požádá Senát, aby vzal na vědomí ustavení volební komise Senátu, která byla ustavena z návrhů senátorských klubů (§ 48 odst. 2). Dále dá stanovit počet členů a provést ustavení mandátového a imunitního výboru.

Senát zvolí svého předsedu.

Předseda Senátu se ujme řízení schůze. Na návrh předsedy rozhodne Senát o počtu místopředsedů a provede jejich volbu.

Na návrh předsedy rozhodne Senát o počtu ověřovatelů Senátu a schválí návrh na jejich nominaci; z nominovaných ověřovatelů určí 2 ověřovatele pro první schůzi ve funkčním období.

Senát zřídí své výbory, stanoví počty jejich členů a ustaví je. Stanoví-li tak tento zákon, určí Senát působnost výborů (§ 36 odst. 3).

(1) Předsedovi Senátu přísluší

a) zastupovat Senát navenek,

b) vyhlašovat volbu prezidenta republiky,

c) přijímat slib prezidenta republiky,

d) přijímat prohlášení prezidenta republiky, kterým se vzdává svého úřadu,

e) podepisovat zákonná opatření Senátu a usnesení Senátu,

f) dávat souhlas, aby byl odevzdán soudu zadržený senátor nebo soudce Ústavního soudu, který byl dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté,

g) svolávat, zahajovat a ukončovat schůzi Senátu,

h) stanovit pořadí, v němž jej budou místopředsedové Senátu zastupovat v průběhu funkčního období,

i) v době přerušení zasedání svolávat Senát ke schůzi před stanoveným termínem,

j) přerušit schůzi Senátu při nepořádku, nebo není-li Senát schopen se usnášet,

k) rozhodovat o použití státních vlajek na budovách sídla Senátu,

l) jmenovat a odvolávat po schválení organizačním výborem vedoucího Kanceláře Senátu,

m) oznamovat prezidentovi republiky a ministrovi vnitra, že mandát senátora zanikl v průběhu jeho volebního období, s výjimkou případů, kdy mandát senátora zanikl v posledním roce před uplynutím jeho volebního období.6)

(2) Předseda Senátu plní i další úkoly stanovené zákonem nebo úkoly, jimiž ho Senát pověří.

(1) Místopředsedové Senátu zastupují předsedu Senátu v pořadí jím určeném, nestanoví-li předseda Senátu v jednotlivém případě jinak.

(2) Při zastupování předsedy Senátu mají místopředsedové Senátu práva a povinnosti předsedy.

(3) Místopředsedové Senátu se střídají v řízení schůze Senátu.

Odvolat předsedu Senátu nebo místopředsedu Senátu v průběhu funkčního období lze jen na písemný návrh nejméně jedné třetiny všech senátorů.

(1) Senát zřizuje ze senátorů organizační výbor, mandátový a imunitní výbor a další výbory, na nichž se usnese.

(2) Výbory jsou ze své činnosti odpovědny Senátu.

(3) Senát určí, kterému výboru nebo výborům bude příslušet projednávání návrhů legislativních aktů a závazných opatření orgánů Evropské unie, kterému výboru bude příslušet vyřizování peticí a kterému výboru bude příslušet stanovení některých náležitostí spojených s výkonem funkce podle zvláštního zákona. Senát rovněž určí, kterému výboru bude příslušet schvalování návrhu rozpočtu Kanceláře Senátu a kontrola jejího hospodaření.

(1) Senátor je povinen být členem jednoho výboru. Členem dalšího výboru může být pouze, jde-li o členství ve výboru organizačním nebo výboru mandátovém a imunitním. Ustanovení § 10 tím není dotčeno.

(2) Senátor může být předsedou pouze jednoho výboru.

(3) Předseda Senátu a místopředsedové Senátu jsou členy jen organizačního výboru.

(1) Ustavující schůzi výboru svolává předseda Senátu. Výbor řídí předsedou Senátu pověřený člen výboru do doby, než je zvolený předseda výboru potvrzen Senátem.

(2) Výbor na své ustavující schůzi zvolí svého předsedu. Pokud Senát zvoleného předsedu výboru nepotvrdí, požádá výbor, aby v určené lhůtě zvolil nového předsedu výboru. Nezvolí-li výbor nového předsedu výboru v určené lhůtě, nebo Senát nového předsedu výboru nepotvrdí, zvolí nového předsedu výboru Senát.

(3) Výbor zvolí místopředsedy výboru a ověřovatele výboru.

(1) Výbor může na písemný návrh nejméně jedné třetiny svých členů zvolit nového předsedu výboru. Volbu nelze uskutečnit dříve než po uplynutí 7 dnů po podání návrhu. Pokud Senát nového předsedu výboru nepotvrdí, zůstává ve funkci původní předseda výboru.

(2) Senát může požádat výbor, aby do určené lhůty zvolil nového předsedu výboru. Pokud tak výbor v určené lhůtě neučiní nebo Senát nového předsedu výboru nepotvrdí, požádá Senát výbor podruhé, aby zvolil nového předsedu výboru. Pokud tak ani podruhé výbor v určené lhůtě neučiní nebo Senát nového předsedu nepotvrdí, zvolí nového předsedu výboru Senát.

(3) Předseda výboru se ujímá své funkce po potvrzení volby Senátem nebo po zvolení Senátem. Potvrzením nebo zvolením nového předsedy Senátem zaniká výkon funkce předcházejícího předsedy.

(1) Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Senátu, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Senátu, a další členové navržení senátorskými kluby a ustavení podle zásady poměrného zastoupení. S hlasem poradním se může jednání zúčastnit každý senátor.

(2) Jednání organizačního výboru je neveřejné, pokud se výbor neusnese jinak.

(3) Organizační výbor organizuje a koordinuje práci orgánů Senátu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a usneseními Senátu. Při plnění těchto úkolů mu přísluší zejména

a) připravovat schůze Senátu a navrhovat předsedovi Senátu jejich termín a pořad a podílet se na přípravě společné schůze Senátu a Poslanecké sněmovny,

b) stanovit usnesením období vyhrazená pro pravidelné jednání Senátu a jeho orgánů,

c) doporučovat předsedovi Senátu zařazení návrhů zákonů, mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci je třeba souhlasu obou komor Parlamentu, zákonných opatření Senátu, popřípadě jiných návrhů do návrhu pořadu schůze Senátu, nestanoví-li tento zákon jinak,

d) přikazovat návrhy jednotlivým výborům a určit, který výbor je výborem garančním v případě, že návrh přikázal více výborům,

e) schvalovat plán zahraničních styků Senátu, jeho orgánů a senátorů,

f) rozhodovat o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Senátu, jeho orgánů a senátorů, a to i mimo schválený plán zahraničních styků,

g) žádat senátorské kluby o předložení dokladů o čerpání příspěvků poskytnutých z rozpočtu Senátu na úhradu jejich nákladů.

(1) Mandátový a imunitní výbor zejména

a) zkoumá, zda jednotliví senátoři byli platně zvoleni, a svá zjištění předkládá Senátu,

b) zkoumá, zda mandát senátora nezanikl, a v pochybnostech o zániku mandátu senátora pro ztrátu volitelnosti nebo pro neslučitelnost funkce s výkonem funkce senátora předkládá svá zjištění s návrhem předsedovi Senátu,

c) zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní stíhání senátora nebo soudce Ústavního soudu, provede urychleně nutná šetření a umožní senátorovi nebo soudci Ústavního soudu, aby se osobně jednání zúčastnil a k věci vyjádřil; zprávu o výsledku svých zjištění s návrhem na rozhodnutí předkládá Senátu,

d) vede disciplinární řízení proti senátorovi a rozhoduje v něm,

e) plní úkoly stanovené zvláštním zákonem.21)

(2) Jednání mandátového a imunitního výboru je vždy neveřejné. Mohou se jej zúčastnit jen jeho členové a jiné osoby, u kterých to stanoví Ústava.22) Další osoby se mohou zúčastnit jednání mandátového a imunitního výboru jen s jeho souhlasem.

(1) Každý výbor může zřídit pro řešení určité otázky nebo souboru otázek se souhlasem Senátu podvýbor. Členem podvýboru může být jen senátor. Předsedu podvýboru volí výbor.

(2) Podvýbor je ze své činnosti odpovědný výboru, který jej zřídil, a předkládá mu výsledky své činnosti.

(1) Senát může ze senátorů a dalších osob, které nejsou senátory, zřizovat stálé nebo dočasné komise a stanovit jim úkoly. Komise se zřizují zejména tehdy, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů.

(2) Předsedou komise je vždy senátor, kterého do této funkce volí Senát.

(3) Komise je ze své činnosti odpovědna Senátu.

(1) Senát volí členy stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích.

(2) Členem stálé delegace Parlamentu České republiky za Senát může být jen senátor.

(1) Senát může ze svých členů zřizovat zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi.

(2) Zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi lze zřídit pouze na návrh organizačního výboru.

(1) Orgány Senátu jsou oprávněny požadovat od členů vlády, vedoucích správních úřadů a orgánů územní samosprávy informace a vysvětlení potřebné pro svou činnost.

(2) Informace a vysvětlení jsou členové vlády, vedoucí správních úřadů a orgánů územní samosprávy povinni poskytnout orgánům Senátu nejpozději do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.8)

(1) Funkcionáři Senátu, výborů, komisí, členové stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích volení za Senát a členové zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi se volí většinovým způsobem; obdobně se postupuje při volbě orgánů Senátu zřízených na základě zákona a jejich funkcionářů.

(2) Výbory se ustavují podle zásady poměrného zastoupení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Senát rozhodne, které komise se ustavují podle zásady poměrného zastoupení a které se volí většinovým způsobem.

(4) Většinovým způsobem se volí rovněž funkcionáři a orgány, pokud zvláštní zákon stanoví, že jsou voleni Senátem.

(1) Návrhy na kandidáty pro volbu předsedy Senátu, místopředsedů Senátu, předsedů výborů a komisí Senátu podávají volební komisi písemně senátorské kluby nebo senátoři. Návrhy na členy stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích volených za Senát a na nominaci ověřovatelů Senátu podávají volební komisi písemně senátorské kluby; senátorské kluby podávají též návrhy na počty členů výborů a komisí Senátu a navrhují členy výborů a komisí Senátu.

(2) Členy volební komise navrhují senátorské kluby. Volební komisi ustavuje podle zásady poměrného zastoupení skupina senátorů delegovaná senátorskými kluby na základě parity. Členové volební komise se ujímají funkcí poté, kdy Senát vzal ustavení volební komise na vědomí.

(3) Volební komise postupuje podle volebního řádu, který stanoví podrobnosti konání voleb Senátem a nominací vyžadujících souhlas Senátu a je přílohou č. 2 tohoto zákona.

(1) Schůze Senátu svolává jeho předseda, stanoví-li tak zákon, nebo na základě návrhu organizačního výboru.

(2) Požádá-li o svolání schůze Senátu alespoň jedna třetina všech senátorů, svolá předseda schůzi nejpozději do 5 dnů od doručení žádosti; žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu schůze.

(3) V době přerušení zasedání může předseda Senátu svolat Senát ke schůzi, čímž je zasedání obnoveno. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejméně jedna pětina všech senátorů,23) a to nejpozději do 10 dnů od doručení žádosti. Žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu schůze.

(4) O svolání schůze Senátu musí být senátoři vyrozuměni nejméně 3 dny předem. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může senátor navrhnout odročení jednání; o takovém návrhu rozhodne Senát hlasováním bez rozpravy.

(1) Schůze Senátu se účastní senátoři. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a jiné osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře Senátu a jím určení zaměstnanci Kanceláře Senátu.

(2) Schůze Senátu se mohou zúčastnit významné zahraniční politické osobnosti i další osoby, projeví-li s tím Senát souhlas; předsedající jim může udělit slovo.

(3) Kromě osob uvedených v odstavcích 1 a 2 mají do jednacího sálu přístup pouze ti, kdo k tomu mají výslovné svolení předsedy Senátu.

(4) Přítomnost dalších osob je přípustná jen do naplnění počtu míst v prostorách vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků.

(1) Zasedací pořádek senátorů schvaluje Senát. Každému senátorovi je v jednacím sále Senátu vyhrazeno stálé senátorské křeslo.

(2) V jednacím sále jsou vyhrazena místa pro prezidenta republiky a pro členy vlády.

(1) Schůze Senátu je veřejná. Na návrh vlády nebo senátora se může Senát usnést, že schůze nebo její část je neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Projednávání návrhů zákonů a zákonných opatření Senátu je vždy veřejné.

(2) Schůze Senátu nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou kromě senátorů zúčastnit prezident republiky a členové vlády; jiné osoby se mohou takové schůze zúčastnit nebo být přítomny v jednacím sále anebo na místech vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků jen se souhlasem Senátu. O účasti a přítomnosti jiných osob na schůzi rozhodne Senát hlasováním bez rozpravy. Je-li schůze nebo její část neveřejná z důvodů projednávání utajované skutečnosti, musí mít jiné přítomné osoby oprávnění seznamovat se s utajovanými skutečnostmi podle zvláštního zákona.24)

(1) Předsedající může za nepřístojné chování v Senátu uložit senátorovi pořádkové opatření, kterým je napomenutí, a za opakované nepřístojné chování vykázat senátora z jednacího sálu nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo.

(2) Proti rozhodnutí předsedajícího o uložení pořádkového opatření napomenutí nebo vykázání z jednacího sálu se může senátor odvolat k Senátu bezprostředně po jeho uložení. Senát bez rozpravy rozhodnutí předsedajícího potvrdí nebo zruší. Rozhodnutí Senátu je konečné.

(3) Vykázaný senátor musí mít možnost účastnit se hlasování.

Pořádkové pravomoci předsedajícího schůze Senátu podléhají vedle senátorů všichni další účastníci jednání Senátu a osoby, které jsou jednání Senátu přítomny v prostorách vyhrazených hostům, veřejnosti a zástupcům sdělovacích prostředků. Chovají-li se tyto osoby nepřístojně, může předsedající schůzi přerušit, rušitele pořádku nechat vyvést Parlamentní stráží a vyhrazená místa dát vyklidit.