Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení

(1) Okresní dávková komise rozhoduje ve věcech uvedených v § 2 s výjimkou rozhodování

- o zvýšení důchodu (výchovného k němu) pro bezmocnost,

- o skončení zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie nebo o skončení pracovní činnosti II. pracovní kategorie, jde-li o jiné vážné důvody než důvody zdravotní,

- o započtení doby činnosti v jednotných zemědělských družstvech v období od 1. října 1948 do 31. prosince 1956 ženám, které v nich pracovaly trvale, aniž byly jejich členy ani nebyly důchodově pojištěny.

(2) Okresní dávková komise rozhoduje dále

a) o sociálním důchodu (výchovném k němu),

b) o zvyšování některých nízkých důchodů podle zvláštních předpisů,

c) o úpravě důchodů z důchodového zabezpečení (pojištění) některých odsouzených osob, jakož i o úpravě důchodů pozůstalých po těchto osobách,

d) o povinnosti důchodce vrátit dávku důchodového zabezpečení (pojištění) poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, a o povinnosti závodu (družstva) nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou důchodu, pokud rozhodování o takové dávce patří do působnosti národního výboru,

e) o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování dávek na úseku zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách.

(3) Okresní dávková komise mimo to

1. rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím sociální komise jednotného zemědělského družstva nebo místního (městského) národního výboru o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte a o odvoláních proti rozhodnutím městského národního výboru o sociálním důchodu (výchovném k němu);

2. navrhuje příslušné Správě důchodů, aby

a) započetla doby zaměstnání ve sporných případech,

b) v konkrétních případech bylo použito ustanovení předpisů o sociálním zabezpečení o odstranění tvrdosti,

c) zvýšila invalidní důchod až na 600 Kčs měsíčně, je-li důchod jediným zdrojem výživy důchodce a jeho rodiny,

d) zvýšila nejnižší výměru starobního nebo invalidního důchodu nad 90 % průměrného měsíčního výdělku (pracovní odměny), je-li důchod jediným zdrojem výživy důchodce a jeho rodiny.

(1) Krajská posudková komise sociálního zabezpečení a krajská dávková komise rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím obdobných komisí okresního národního výboru, pokud tyto komise rozhodovaly v I. stupni a pokud nejde o rozhodnutí, které je toliko podkladem rozhodnutí příslušné Správy důchodů.

(2) Krajská posudková komise sociálního zabezpečení dále zejména

a) navrhuje příslušným orgánům opatření k prevenci invalidity a k odstranění jejích následků na podkladě rozboru vývoje invalidizace a příčin invalidit,

b) vyjadřuje se o zdravotních otázkách týkajících se provádění sociálního zabezpečení,

c) podává znalecký posudek v soudním řízení ve věcech důchodového zabezpečení (pojištění) a v odvolacím řízení správním, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě posudku okresní posudkové komise sociálního zabezpečení.

Za příslušnou Správu důchodů jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení pověřený pracovník odboru sociálního zabezpečení krajského národního výboru.

(1) Lékařský nález potřebný k jednání okresní posudkové komise sociálního zabezpečení podává zásadně lékař, který léčil posuzovaného; jde-li o nemoc z povolání, podává tento nález lékař oddělení nemocí z povolání příslušného ústavu národního zdraví (kliniky). Jde-li o určení invalidity nebo o určení, že jde o občana se změněnou pracovní schopností, nebo o trvalé přeřazení a trvalou změnu práce ze zdravotních důvodů, předkládá lékařský nález ošetřujícího lékaře, popřípadě odborného lékaře, příslušná lékařská poradní komise (lékařská komise), a to po přezkoumání a potvrzení tohoto nálezu. Lékařské nálezy potřebné pro jednání krajské posudkové komise sociálního zabezpečení podává lékařský člen této komise.

(2) Potřebnou lékařskou dokumentaci pro jednání okresní posudkové komise sociálního zabezpečení vydává zdravotnické zařízení nebo přímo jednotliví lékaři, dá-li k tomu souhlas vedoucí tohoto zařízení.

(3) Lékařští členové okresní posudkové komise sociálního zabezpečení spolupracují s lékařskými poradními komisemi (s lékařskými komisemi); lékařští členové okresní i krajské posudkové komise sociálního zabezpečení kontrolují správnost a úplnost lékařské dokumentace a při jednání v posudkové komisi sociálního zabezpečení podle potřeby vyšetřují posuzovaného znovu.

(4) Lékařští členové okresní i krajské posudkové komise sociálního zabezpečení jsou odpovědni za posouzení zdravotního stavu a vyjadřují se zejména o tom, zda zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý nebo zda jde o trvalou změnu pracovní schopnosti a kdy tato změna nastala.

(5) Okresní i krajské posudkové komise sociálního zabezpečení zasedají ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy a ve velkých a středních závodech, pokud mají k tomu potřebná zdravotnická vybavení. Zasedání těchto komisí v závodě se povinně účastní závodní (dílenský) lékař a přizve se k nim člen závodního (dílenského) výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí.

(1) Správní komise se usnášejí prostou většinou hlasů přítomných členů.

(2) Jestliže rozhodnutí dávkové komise závisí též na řešení otázek patřících do působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení, je dávková komise vázána rozhodnutím, popřípadě posudkem (vyjádřením, doporučením) posudkové komise sociálního zabezpečení; nebyly-li takové rozhodnutí nebo posudek (vyjádření, doporučení) dosud vydány, nutno je navrhnout.

(1) Účastník řízení má být pokud možno přítomen jednání posudkové komise sociálního zabezpečení.

(2) Pokud orgán národního výboru vydává účastníku řízení písemné vyhotovení rozhodnutí ve věci sociálního zabezpečení, odešle je účastníku i orgánu příslušnému k provedení rozhodnutí nejpozději do 3 dnů od rozhodnutí.

(3) Členové správních komisí a funkcionáři přizvaní k projednávání jednotlivých případů v těchto komisích jsou povinni zachovávat mlčenlivost o okolnostech lékařských a služebních, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem funkce.

(1) Místní příslušnost orgánů národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení se zásadně řídí místem bydliště účastníka řízení, pokud se v dalším odstavci nestanoví jinak.

(2) Místní příslušnost orgánů národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení se řídí

a) místem závodu (družstva), v němž účastník řízení pracuje nebo od něhož dostává nemocenské, jestliže je v závodě (družstvu) zdravotnické středisko, v němž posudková komise sociálního zabezpečení pravidelně zasedá; nedovoluje-li však zdravotní stav účastníka řízení, aby se účastnil jednání posudkové komise sociálního zabezpečení v tomto závodě (družstvu), nebo je-li jeho bydliště příliš vzdáleno od závodu (družstva), řídí se místní příslušnost posudkové komise sociálního zabezpečení místem bydliště účastníka řízení,

b) sídlem závodu (družstva), jestliže

1. rozhodují o trvalém přeřazení pracujícího k jiné práci nebo o trvalé změně zaměstnání ze zdravotních důvodů,

2. rozhodují o povinnosti závodu přijmout občana se změněnou pracovní schopností do zaměstnání a o tom, zda závod může s občanem rozvázat pracovní poměr (§ 3 bod 5),

3. se vyjadřují o vhodné úpravě pracovních podmínek nebo o vhodném uplatnění v závodě, v jednotném zemědělském družstvu, ve výrobním družstvu invalidů nebo v družstvu invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním poškozením,

4. dohlížejí na výběr pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností a spolupůsobí při jeho provádění,

5. sledují, zda příprava pro povolání, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav občanů se změněnou pracovní schopností,

6. sledují, zda složení členské základny ve výrobních družstvech invalidů odpovídá vzorovým stanovám a zda v družstvech invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním poškozením jsou převážně zaměstnáváni občané plně invalidní,

c) místem přípravy pro povolání, jestliže jde o výplatu příspěvku po dobu přípravy pro povolání včetně jeho zvýšení na rodinné příslušníky, o poskytnutí nutných školních potřeb a učebnic a o úhradu nutných výloh spojených s přípravou pro povolání,

d) sídlem školy zřízené při ústavu sociální péče, popřípadě sídlem školy pro děti a mládež vyžadující zvláštní péče, jestliže účastníkem řízení je žák těchto škol,

e) sídlem okresní posudkové komise sociálního zabezpečení, jestliže byla zřízena pro rozhodování o invaliditě při určitém druhu chorob, popřípadě pro přímé účastníky boje proti fašismu a oběti fašismu,

f) sídlem lékařské komise, jde-li o posouzení zdravotního stavu příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů z povolání a nejde-li jen o kontrolní lékařskou prohlídku poživatele důchodu, který byl propuštěn ze služby v ozbrojených silách a v bezpečnostních sborech,

g) sídlem ústavu nápravného řízení, jde-li o posouzení zdravotního stavu odsouzeného v době výkonu trestu odnětí svobody,

h) sídlem krajského národního výboru, který řídí ústav sociální péče krajského významu, jde-li o přijetí do takového ústavu.

K úspěšnému plnění úkolů sociálního zabezpečení vytvářejí komise a odbory sociálního zabezpečení místních, městských a okresních národních výborů aktivy dobrovolných spolupracovníků.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964 s výjimkou ustanovení o působnosti národních výborů ve věcech uvedených v § 145 odst. 3 zákona č. 101/1964 Sb. a v § 148 odst. 2 zákona č. 103/1964 Sb. Tato ustanovení nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1965.

Předseda:

Štanceľ v. r.

*) Podle zákona se započítávají prokázané doby stávek, výluk a persekuce pro činnost v revolučním dělnickém hnutí.

*) o poskytování lázeňského léčení spisovatelům, hudebním skladatelům, výtvarným umělcům, architektům, vědeckým pracovníkům, výkonným umělcům a artistům, uznaným příslušnou vrcholnou ideovou organizací, pokud jsou povinně pojištěni, rozhoduje posudková komise zřízená instrukcí předsedy býv. Státního úřadu sociálního zabezpečení (instrukce č. 5/1966 uveřejněná v částce 14/1966 Věstníku SÚSZ a registrovaná v částce 37/1966 Sb.).

*) § 92 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, a § 121 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

*) § 122 písm. b) vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, vyhláška č. 76/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity), a § 16 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.