§ 17 nařízení vlády, kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony – Při krátkodobém uvolnění zaměstnance pro překážky v práci…
Nařízení vlády, kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony · 108/1994 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb. upravuje, kdo hradí náhradu mzdy zaměstnavateli, pokud zaměstnanec chybí v práci z důvodu obecného zájmu, a stanovuje, jaká náhrada mzdy se hradí. (§ 17 zákona č. 108/1994 Sb., nařízení vlády, kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 108/1994 Sb.
(1) Při krátkodobém uvolnění zaměstnance pro překážky v práci z důvodu obecného zájmu právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec v době krátkodobého uvolnění činný, popřípadě z jejíhož podnětu nebo v jejímž zájmu byl uvolněn, uhradí zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy za dobu uvolnění, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na upuštění od úhrady, popřípadě pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Hradí se náhrada mzdy za dobu nezbytně nutného pracovního volna, kterou uvolňující zaměstnavatel poskytl zaměstnanci podle právního předpisu;8) neuhrazuje se náhrada mzdy poskytnutá podle kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu nad rozsah stanovený právním předpisem.9)
(3) Neuhrazuje se náhrada mzdy poskytnutá při výkonu činnosti přísedícího, při odběru krve a při aferéze, při odběru dalších biologických materiálů a při činnosti bezprostředně souvisící s činností zaměstnavatele, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud je zaměstnanec krátkodobě uvolněn z práce kvůli překážce v práci z důvodu obecného zájmu (např. pro výkon veřejné funkce, občanské povinnosti), hradí náhradu mzdy zaměstnavateli ta právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec v době uvolnění činný, nebo z jejíhož podnětu či v jejímž zájmu byl uvolněn.
- Tato povinnost úhrady neplatí, pokud se dotčená právnická nebo fyzická osoba se zaměstnavatelem dohodla na upuštění od úhrady, nebo pokud zákon stanoví jinak.
- Hradí se pouze náhrada mzdy za dobu nezbytně nutného pracovního volna, kterou zaměstnavatel poskytl zaměstnanci podle právního předpisu.
- Nehradí se náhrada mzdy, která byla poskytnuta nad rámec stanovený právním předpisem, například na základě kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu.
- Náhrada mzdy se nehradí v případě činnosti přísedícího, odběru krve, aferézy, odběru dalších biologických materiálů a činnosti bezprostředně související s činností zaměstnavatele.
Na co si dát pozor
- Zaměstnavatel by měl rozlišovat, zda je náhrada mzdy poskytována podle právního předpisu, nebo nad jeho rámec, jelikož se hradí pouze ta první.
- Je důležité ověřit, zda se na danou situaci nevztahuje výjimka z povinnosti úhrady, ať už na základě dohody nebo zákona.
- V případě činností jako je odběr krve nebo činnost přísedícího se náhrada mzdy nehradí, ačkoli zaměstnanec má nárok na pracovní volno.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.