Stručně: Paragraf 115 Hospodářského zákoníku definuje plánovací akt jako rozhodnutí oprávněného orgánu, které vymezuje budoucí dodávky nebo spolupráci mezi organizacemi a na jehož základě vzniká povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu.
§ 115 Poměr plánu a závazku
(1) Plánovací akt, na jehož základě vzniká povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu, je plánovací rozhodnutí vydané oprávněným orgánem v souladu s právním předpisem, které shodně po linii dodavatelské i odběratelské vymezuje budoucí dodávky výrobků, prací nebo výkonů mezi organizacemi, popřípadě i jinou jejich spolupráci (dále jen „plánovací akt“). Plánovací akt musí stanovit alespoň základní určení předmětu a období plnění určité organizace vůči jiné organizaci; vydává se zpravidla na roční nebo víceleté období. Prováděcí předpis může stanovit další náležitosti plánovacího aktu.
(2) Plánovacími akty, pokud splňují náležitosti podle odstavce 1, jsou limity a jmenovité úkoly státního plánu, popřípadě další druhy plánovacích rozhodnutí stanovené zákonem.
Paragraf 115 Hospodářského zákoníku definuje plánovací akt jako rozhodnutí oprávněného orgánu, které vymezuje budoucí dodávky nebo spolupráci mezi organizacemi a na jehož základě vzniká povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu.
Co to znamená v praxi
Plánovací akt je závazný dokument, který určuje, co a v jakém období má jedna organizace dodat nebo vykonat pro druhou.
Musí obsahovat alespoň základní určení předmětu a období plnění.
Může se jednat o limity a jmenovité úkoly státního plánu nebo jiné druhy plánovacích rozhodnutí stanovené zákonem.
Jeho účelem je vytvořit povinnost pro organizace uzavřít hospodářskou smlouvu, která tyto dodávky nebo spolupráci konkretizuje.
Na co si dát pozor
Plánovací akt musí být vydán oprávněným orgánem a v souladu s právním předpisem.
Musí shodně vymezovat dodávky nebo spolupráci jak pro dodavatelskou, tak pro odběratelskou organizaci.
Prováděcí předpis může stanovit další náležitosti, které musí plánovací akt splňovat.