§ 378 hospodářský zákoník – Výši poplatku z prodlení
Hospodářský zákoník · 109/1964 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 378 Hospodářského zákoníku stanovuje výši poplatku z prodlení, který musí organizace zaplatit, pokud je v prodlení s placením faktury nebo se splněním arbitrážního rozhodnutí, a dále upravuje situace, kdy poplatek z prodlení vzniká nebo naopak nevzniká. (§ 378 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Částka nebo sazba (odst. 1): „…arbitrážního rozhodnutí znějícího na peněžité plnění, činí poplatek z prodlení 0,05 % dlužné částky za každý den prodlení.“
- Odkazuje na: § 202
- Judikatura: na § 378 odkazuje 8 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 109/1964 Sb.
(1) Je-li organizace v prodlení s placením faktury (dokladu ji nahrazujícího) nebo se splněním vykonatelného arbitrážního rozhodnutí znějícího na peněžité plnění, činí poplatek z prodlení 0,05 % dlužné částky za každý den prodlení.
(2) Poplatek z prodlení ve stejné výši je organizace oprávněna požadovat na organizaci, která
a) je v prodlení s odesláním podkladu pro fakturaci,
b) neoprávněně vybere z jejího účtu peněžní částku, na kterou nemá právo; v tomto případě se poplatek z prodlení počítá ode dne, kdy částka byla vybrána, do dne, kdy částka byla vrácena.
(3) Odběratel, který nezaplatil fakturu v rozsahu vadného plnění (§ 202 odst. 1), není v prodlení s placením, pokud jeho reklamace je oprávněná a pokud právo z odpovědnosti za vady bylo včas uplatněno.
(4) Poplatek z prodlení se neplatí za dobu, po kterou bylo zdržení proveditelné platby způsobeno peněžním ústavem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud organizace nezaplatí fakturu nebo peněžité arbitrážní rozhodnutí včas, musí zaplatit poplatek z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den, kdy je v prodlení.
- Organizace může požadovat stejný poplatek z prodlení, pokud jiná organizace zpozdí odeslání podkladu pro fakturaci, nebo pokud neoprávněně vybere peníze z jejího účtu.
- Odběratel není v prodlení s placením faktury za vadné plnění, pokud jeho reklamace je oprávněná a byla včas uplatněna.
- Poplatek z prodlení se neplatí za dobu, kdy zdržení platby způsobila banka.
Na co si dát pozor
- Poplatek z prodlení se počítá za každý den prodlení, což může rychle navýšit dlužnou částku.
- Je důležité včas a oprávněně reklamovat vadné plnění, aby se předešlo prodlení s platbou faktury.
- Pokud zdržení platby způsobí peněžní ústav, organizace za tuto dobu poplatek z prodlení neplatí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 378
Jak soudy aplikují § 378
Nečinností žalované advokátky v předmětném řízení žalobci vznikla škoda, sestávající z jistiny ve výši 71.305,- Kč (již pravomocně přiznané) a jejího příslušenství podle § 378 odst. 1 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, za kterou žalovaná odpovídá podle § 22 zákona č. 128/1990 Sb., o advokacii.
K námitce promlčení vznesené žalovanou soud uvedl, že žalobce i tento nárok na náhradu škody uplatnil již podáním žaloby dne 6. 12. 1995, v průběhu řízení jej pouze specifikoval a upřesnil i výši škody v souladu s ustanovením § 378 odst. 1 zákona č. 109/1964 Sb. (dále jen „hospodářský zákoník“).
Předmětem žaloby bylo zaplacení poplatků z prodlení podle § 378 odst. 1 hospodářského zákoníku (zákon č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále též „hosp. zák.\") za prodlení s placením faktur za dodávku na základě hospodářské smlouvy právnímu předchůdci žalovaného 1), a to za období prodlení od 1. 4. do 31. 5.