§ 47 trestní řád – Zajištění nároku poškozeného
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 109/1965 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 47 trestního řádu stanoví podmínky a postup pro zajištění majetku obviněného v trestním řízení, aby bylo možné uspokojit nárok poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem. Pokud existuje důvodná obava, že obviněný by mohl mařit nebo ztěžovat zaplacení škody, může být jeho majetek zajištěn až do výše předpokládané škody. (§ 47 zákona č. 109/1965 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zajištění nároku poškozeného
- Týká se: poškozený, obviněný, soud, dlužník
- Odkazuje na: § 48
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 109/1965 Sb.
(1) Je-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno, lze nárok až do pravděpodobné výše škody zajistit na majetku obviněného.
(2) Části majetku určené k zajištění nároku se v usnesení o zajištění popíší a obviněnému se zakáže s nimi nakládat. Movité věci se přitom zpravidla uloží do úschovy státního notářství. Jde-li o nemovitost, doručí se usnesení o zajištění státnímu notářství, v jehož obvodě nemovitost leží. U pohledávek se přikáže dlužníku, aby místo plnění obviněnému složil předmět plnění do úschovy státního notářství.
(3) Zajišťovat podle odstavce 2 nelze nárok, který není možno v trestním řízení uplatnit. K zajištění nároku nemůže být použito věcí, které nelze podle občanskoprávních předpisů postihnout výkonem soudního rozhodnutí, ani pohledávek obviněného na výplatu odměny z pracovně právního nebo obdobného poměru, pohledávek na výplatu výživného a na výplatu dávek z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení.
(4) O zajištění rozhoduje soud na návrh prokurátora nebo poškozeného, v přípravném řízení prokurátor na návrh poškozeného. V přípravném řízení prokurátor nárok zajistí i bez návrhu poškozeného, vyžaduje-li to ochrana zájmů společnosti, socialistických organizací nebo pracujících, zejména byla-li trestným činem způsobena škoda na majetku v socialistickém vlastnictví.
(5) Poškozeného je třeba o zajištění jeho nároku vždy vyrozumět s upozorněním na důvody, pro něž se zajištění podle § 48 odst. 1 zruší.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud existuje důvodná obava, že obviněný by mohl mařit nebo ztěžovat zaplacení škody, může být jeho majetek zajištěn až do výše předpokládané škody.
- Zajištění se provádí tak, že se přesně popíše majetek (např. movité věci se uloží do úschovy, u nemovitostí se doručí usnesení státnímu notářství) a obviněnému se zakáže s ním nakládat.
- Zajištění nelze použít na majetek, který je ze zákona nepostižitelný (např. výplata mzdy, výživné, dávky nemocenského pojištění).
- O zajištění rozhoduje soud na návrh prokurátora nebo poškozeného; v přípravném řízení prokurátor, a to i bez návrhu poškozeného, pokud je to v zájmu ochrany společnosti.
Na co si dát pozor
- Poškozený musí být vždy vyrozuměn o zajištění svého nároku a o důvodech, pro které se zajištění může zrušit.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 46 Zajištění nároku poškozeného (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 47 Zajištění nároku poškozeného (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 46 Zajištění nároku poškozeného (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)