Studijní předpisy

(1) Pokud student u zkoušky nevyhověl, určí mu zkoušející termín konání první opravné zkoušky. Pokud student nevyhověl ani při první opravné zkoušce, zkoušející mu určí termín druhé opravné zkoušky.

(2) Pokud student nevyhověl ani u druhé opravné zkoušky, může děkan povolit na žádost studenta třetí opravnou zkoušku. Ve školním roce může děkan povolit třetí opravnou zkoušku nejvýše ze dvou předmětů. Termíny konání těchto zkoušek určí zkoušející.

(3) Opravné zkoušky z předmětů za zimní semestr lze konat ve zkušebním období zimního semestru, nejpozději do jednoho měsíce po zahájení výuky v letním semestru. Jestliže student nevykonal zkoušky (opravné zkoušky) nejvýše ze dvou předmětů za zimní semestr, může je vykonat ve zkušebním období letního semestru. Opravné zkoušky z předmětů za letní semestr lze konat ve zkušebním období letního semestru.

(4) Student, který nevykonal do konce školního roku zkoušky (opravné zkoušky) nejvýše ze dvou předmětů, může je vykonat se souhlasem děkana nejpozději do jednoho měsíce po zahájení výuky v následujícím školním roce.

(5) Student, který do konce školního roku nevykonal všechny zkoušky stanovené učebním plánem za předchozí ročník a kterému nebylo povoleno vykonání zkoušek (opravných zkoušek) podle odstavců 2 a 4, nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku.

(6) Zkoušky a opravné zkoušky ve studiu při zaměstnání se konají za zimní semestr do 30. září téhož kalendářního roku a za letní semestr do 31. ledna následujícího roku.

(1) Studentovi, který vykonal praxi, uzná učitel pověřený vedoucím katedry praxi a udělí mu zápočet.

(2) Studentovi, který z vážných, zejména zdravotních důvodů, nekonal praxi a nebyl mu udělen zápočet, může děkan na jeho žádost povolit konání praxe v náhradním termínu; nelze-li praxi konat v náhradním termínu, určí mu děkan jiný způsob splnění této povinnosti.

(3) Konání praxe v náhradním termínu se povoluje ve školním roce, v němž se měla praxe konat. Pokud konání praxe v náhradním termínu nebrání plnění jiných studijních povinností, může se její konání povolit i v následujícím školním roce.

(4) Student, který nevykonal praxi a kterému nebyl určen náhradní termín pro konání praxe v následujícím školním roce nebo jiný způsob splnění této povinnosti, nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku.

Ustanovení § 17 se vztahuje též na povinné tělovýchovné kursy určené učebním plánem.

(1) Do vyššího ročníku se zapisuje student, který splnil všechny studijní povinnosti určené učebním plánem do 31. srpna.

(2) Do vyššího ročníku lze podmíněně zapsat studenta, jemuž děkan povolil konání zkoušek (opravných zkoušek) nejvýše ze dvou předmětů nebo získání nejvýše dvou zápočtů nebo nejvýše dvou klasifikovaných zápočtů na dobu jednoho měsíce po zahájení výuky, nebo kterému povolil konání praxe nebo povinného tělovýchovného kursu v náhradním termínu. Po získání zápočtů, vykonání zkoušek, praxe nebo povinného tělovýchovného kursu se podmíněnost zápisu zruší.

(3) Ve studiu při zaměstnání lze do vyššího ročníku podmíněně zapsat studenta, který může konat zkoušky za letní semestr do 31. ledna následujícího roku.

(4) Student, který byl podmíněně zapsán do vyššího ročníku, plní všechny studijní povinnosti ročníku, do kterého byl zapsán.

(1) Studentovi, který nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku, může děkan na jeho žádost povolit opakování ročníku. Během studia lze studentovi povolit opakování jen dvou ročníků. Druhé opakování téhož ročníku a opakování dvou ročníků v prvních třech letech studia se nepovoluje.

(2) Při opakování ročníku si student zapisuje znovu předměty, ze kterých nevyhověl nebo ze kterých mu nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet nebo z kterého byl u zkoušky nebo klasifikovaného zápočtu hodnocen známkou „dobře“. V těchto předmětech je student povinen účastnit se výuky.

(3) Opravnou zkoušku v opakovaném ročníku může povolit na žádost studenta děkan, a to pouze jednou a nejvýše ze dvou předmětů.

(1) Děkan může na žádost studenta z vážných osobních, zejména zdravotních důvodů studenta rozhodnout, že se studentovi studium přerušuje. Děkan současně určí začátek a konec přerušení studia. Studium lze přerušit nejdéle na dobu dvou let; přerušení studia v ročníku, který student opakuje, se do této doby nezapočítává.

(2) Děkan může přerušit studium z vlastního podnětu studentovi, proti kterému bylo zahájeno trestní stíhání (§ 34 odst. 6), do ukončení tohoto stíhání, nejdéle na dobu dvou let.

(3) Přerušení studia se zaznamenává do výkazu o studiu. Po uplynutí doby přerušení studia se student zpravidla zařazuje do toho ročníku, v němž se mu studium přerušilo. Zařazení do ročníku se může podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím doby přerušení.

(4) Po dobu přerušení studia nemá student práva a povinnosti studenta.

Studentovi, který do jednoho měsíce po zahájení výuky v letním semestru nevykonal tři nebo více zkoušek (opravných zkoušek) z předmětů stanovených učebním plánem pro zimní semestr, může děkan z vlastního podnětu studium přerušit na dobu do začátku dalšího školního roku a současně povolit opakování ročníku.

(1) Student, který hodlá zanechat studia, oznámí to písemně děkanovi.

(2) Student, který se v termínu stanoveném pro zápis nezapsal do příslušného ročníku a do pěti dní po uplynutí stanoveného termínu se neomluvil, posuzuje se, jako by studia zanechal.

Studentovi, který studium neukončil z důvodů uvedených v § 38 odst. 5 zákona, vydá děkanát potvrzení o úspěšně vykonaných zkouškách, kde současně uvede, že student studium neukončil.

(1) Studentovi lze povolit přestup

a) na příbuzný studijní obor téže fakulty nebo vysoké školy nebo

b) na stejný nebo příbuzný studijní obor jiné fakulty nebo vysoké školy nebo

c) na jinou formu řádného studia stejného studijního oboru.

(2) Na příbuzný studijní obor lze povolit přestup studentovi jen po ukončení prvního ročníku studia.

(3) Studentovi lze povolit přestup též z vysokých škol v Československé socialistické republice, které neřídí ministerstvo školství, nebo ze zahraničních vysokých škol.

(4) Přestup na studijní obor na téže fakultě povoluje studentovi děkan. Přestup na jinou fakultu povoluje děkan fakulty, na kterou chce student přestoupit po předchozím vyjádření děkana fakulty, na které student studuje. Děkan může studentovi stanovit vykonání rozdílových zkoušek jestliže nevykonal všechny zkoušky stanovené učebním plánem v příslušném studijním oboru a stanovit mu termíny pro jejich vykonání.

(5) Přestup studenta ze zahraniční vysoké školy na československou vysokou školu a přestup cizince studujícího na československé vysoké škole povoluje děkan fakulty, na kterou chce student přestoupit po předcházejícím souhlasu ministerstva školství. Vysoká škola, na kterou student přestoupil, rozhodne o nostrifikaci zkoušek vykonaných studentem na zahraniční vysoké škole. Na základě nostrifikace zařadí děkan studenta do příslušného ročníku a stanoví mu termín pro vykonání zkoušek určených učebním plánem, které student nekonal.

Studentovi, který ukončil studium na vysoké škole nebo který již na vysoké škole studoval a byl znovu přijat na vysokou školu, může děkan povolit započítání vykonaných zkoušek se zřetelem k prospěchu a době, která uplynula od jejich vykonání; na základě tohoto započítání rozhodne o zařazení studenta do příslušného ročníku. Zkoušky lze započítat, pokud neuplynulo více než pět let od doby, kdy přestal být studentem.

Studenti mají zejména tato práva:

a) bezplatně používat laboratoře, kabinety, posluchárny, čítárny, knihovny, výpočetní střediska a jiné učební a učebně pomocná zařízení, tělovýchovná zařízení a odborná zařízení vysoké školy podle plánu využití těchto zařízení,

b) účastnit se podle svých schopností vědecké, výzkumné a umělecké činnosti vysoké školy,

c) prostřednictvím Socialistického svazu mládeže se účastnit řízení výchovně vzdělávací činnosti a zdokonalování výuky, politickovýchovné a společensky prospěšné práce, ovlivňovat zlepšování studijní disciplíny, přiznávání stipendií, ubytování studentů v kolejích, stravování studentů v menzách, účastnit se řešení všech otázek souvisejících se životem a prací studentů a vyjadřovat se k úrovni přednášek, cvičení a seminářů.

Studenti mají zejména tyto povinnosti:

a) plnit studijní povinnosti,

b) osvojovat si marxisticko-leninský světový názor a zvyšovat svoji ideově-politickou a kulturní úroveň,

c) osvojovat si racionálně pracovní dovednosti, vědecké metody práce a metody umělecké práce,

d) aktivně se účastnit zkvalitňování výchovně vzdělávacího procesu a pravidelně se připravovat na výuku, zejména pravidelně studovat povinnou a doporučenou literaturu, konat kontrolní a laboratorní práce,

e) dodržovat pravidla socialistického soužití na vysoké škole i mimo ni,

f) dodržovat předpisy o ubytování a stravování,

g) připravovat se na obranu socialistické vlasti,

h) chránit si své zdraví, zdraví jiných, starat se o tvorbu a ochranu životního, zejména pracovního prostředí.

(1) Jednota výchovně vzdělávací a vědeckovýzkumné činnosti je jednou ze základních podmínek zvyšování úrovně výchovy a vzdělávání studentů; vysoké školy organizují tyto činnosti tak, aby studenti získali základní vědomosti a poznatky pro tvořivou vědeckou a uměleckou činnost a připravovali se pro ni.

(2) Příprava studentů k vědecké a umělecké činnosti je součástí učebních plánů a učebních osnov jednotlivých studijních oborů.

(3) Součástí obsahu předmětů nižších ročníků je též osvojování si základních metod práce ve vědecké a umělecké činnosti a získávání základních informací o metodologii vědecké a umělecké činnosti. Ve vyšších ročnících vysoké školy umožňují studentům podílet se zejména na seminářích a cvičeních, a ročníkovými pracemi podílet se na vědecké a umělecké činnosti vysokých škol a fakult.

(1) Vysoké školy vyhledávají a připravují nadané a talentované studenty podle jejich schopností, zaměření a úrovně (talenty pro vědeckou a uměleckou práci, pedagogy, teoretiky, experimentátory, organizátory apod.).

(2) Vedoucí kateder s vedoucími učiteli ročníků a vedoucími učiteli studijních skupin vyhledávají nadané a talentované studenty, a to zpravidla v prvních dvou ročnících studia; přitom spolupracují s organizací Socialistického svazu mládeže.

(3) Vyhledávání nadaných a talentovaných studentů k mezioborovému studiu a k prohloubení znalostí a dovedností ve studijním oboru se uskutečňuje zpravidla v prvních dvou ročnících studia podle potřeb společenské praxe.

(1) Děkan na návrh vedoucího katedry pověřuje výchovou nadaných a talentovaných studentů nejzkušenější učitele a vědecké pracovníky fakulty.

(2) Nadaní a talentovaní studenti se zapojují do vědecké, odborné a umělecké činnosti na vysoké škole. Nadaným a talentovaným studentům se umožňuje konání kandidátských zkoušek podle zvláštních předpisů.3)

(1) Mimořádné studium je studium jednotlivých předmětů na jedné fakultě nebo vysoké škole nebo na více fakultách nebo vysokých školách, určené zejména k doplnění vědomostí studentů řádného studia, absolventů středních škol a vysokých škol.

(2) Studentovi mimořádného studia vydá vysoká škola, na které student studuje, výkaz o mimořádném studiu, do kterého se zapisují vykonané zkoušky a udělené zápočty. Pro výuku, udělování zápočtů a konání zkoušek platí ustanovení této vyhlášky přiměřeně.

(3) Po ukončení mimořádného studia vydá vysoká škola absolventovi potvrzení o vykonaných zkouškách.

(1) Studentům, kteří úspěšně studují, politicky a společensky se angažují a aktivně se zapojují do vědecké, výzkumné, odborné nebo umělecké činnosti na fakultě nebo vysoké škole, může děkan udělit pochvalu; pochvalu lze spojit se zápisem do knihy cti fakulty a s věcnou nebo peněžitou odměnou, která má povahu jednorázového výjimečného stipendia.

(2) Studentům, kteří absolvovali studium s vyznamenáním, politicky a společensky se angažovali a zapojovali do vědecké, výzkumné nebo odborné nebo umělecké činnosti na fakultě nebo vysoké škole, lze udělit

a) cenu ministra školství spojenou s peněžitou odměnou, která má povahu jednorázového prospěchového stipendia, jestliže za celé studium dosáhli průměrný prospěch 1,0,

b) cenu rektora spojenou s peněžitou odměnou, která má povahu jednorázového prospěchového stipendia, jestliže za celé studium dosáhli průměrný prospěch 1,2 a nebyli ze žádného předmětu hodnoceni známkou „dobře“,

c) pochvalné uznání děkana spojené s peněžitou odměnou, která má povahu jednorázového prospěchového stipendia, jestliže za celé studium dosáhli průměrný prospěch lepší než 1,5 a nebyli ze žádného předmětu hodnoceni známkou „dobře“.

(3) Výši peněžité odměny stanoví zvláštní předpis.

(4) Studentům studujícím při zaměstnání se peněžité odměny podle odstavce 2 neudělují.

(1) Za závažné porušení studijních nebo občanských povinností nebo pravidel socialistického soužití může děkan studentovi na návrh kárné komise uložit: napomenutí, důtku, veřejnou důtku, podmíněné vyloučení ze studia a vyloučení ze studia.

(2) Předsedu kárné komise a její členy v počtu tří až pěti jmenuje děkan z učitelů fakulty. Kárná komise si před projednáním věci vyžádá stanovisko organizace Socialistického svazu mládeže. Jde-li o projednání porušení povinností studentů v denním studiu, jmenuje děkan členem kárné komise i zástupce Socialistického svazu mládeže.

(3) Kárná komise je povinna zjistit skutečný stav věci a umožnit studentovi se k němu vyjádřit.

(4) Rozhodnutí o výchovném opatření se vydává písemně a doručuje se studentovi. Rozhodnutí, jímž se ukládá veřejná důtka, musí obsahovat též údaje o tom, jak bude zveřejněno. Rozhodnutí, jímž se ukládá podmíněné vyloučení ze studia, musí obsahovat lhůtu, na kterou se studentovi podmíněné vyloučení ze studia ukládá, a způsob osvědčení.

(5) Výchovné opatření lze uložit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se děkan dozvěděl o porušení povinností studenta, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy student povinnosti porušil nebo ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci, pokud v trestním řízení byl student odsouzen.

(6) Výchovné opatření lze uložit i tehdy, bylo-li trestní řízení zastaveno nebo byl-li vydán osvobozující rozsudek nebo byl-li trestný čin nebo přečin amnestován, nebo jestliže prezident republiky udělil milost.

(1) Studium na vysokých školách a fakultách technického, ekonomického a zemědělského směru (§ 41 odst. 1 zákona), na vysokých školách a fakultách univerzitního směru s výjimkou lékařských a veterinárních studijních oborů (§ 43 zákona) a na vysokých školách a fakultách uměleckého směru (§ 45 odst. 1 zákona) se ukončuje státní závěrečnou zkouškou; v lékařských a veterinárních studijních oborech na vysokých školách a fakultách univerzitního směru (§ 42 odst. 1 zákona) se ukončuje státní rigorózní zkouškou.

(2) Celkový výsledek studia a průměrný prospěch za celé studium se hodnotí při státní závěrečné zkoušce nebo státní rigorózní zkoušce podle konečných výsledků zkoušek, včetně opakované zkoušky povolené děkanem podle odstavce 3, klasifikovaných zápočtů a státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky. Studium s vyznamenáním absolvují ti studenti, kteří během celého studia dosáhli průměrný prospěch alespoň 1,5, nebyli ze žádného předmětu hodnoceni známkou „dobře“ a závěrečnou zkoušku vykonali s celkovým prospěchem „výborně“.

(3) Děkan může výjimečně povolit na žádost studenta novou zkoušku z předmětů, ze kterých byl student klasifikován známkou „velmi dobře“ nebo „dobře“, a to nejvýše ze dvou předmětů během studia. Do průměrného prospěchu se započítává pouze výsledek nové zkoušky.

(4) Absolventům, kteří ukončili studium podle § 40 až 46 zákona, vydá vysoká škola diplom s uvedením studijního oboru, v němž získali vysokoškolské vzdělání. Přílohou diplomu je vysvědčení o státní závěrečné zkoušce nebo na vysokých školách a fakultách univerzitního směru v lékařských a veterinárních studijních oborech vysvědčení o státní rigorózní zkoušce. Diplom a vysvědčení se označí datem vykonání státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky. Vzory diplomů a vysvědčení o státních závěrečných zkouškách nebo státních rigorózních zkouškách podle § 48 zákona jsou uvedeny v příloze.

(5) Cizincům, kteří ukončili studium, vydá vysoká škola, na níž studium ukončili, na jejich žádost potvrzení o úspěšně vykonaných zkouškách s výpisem absolvovaných předmětů a diplom a vysvědčení o závěrečných zkouškách v jazyce anglickém nebo francouzském nebo ruském.

(6) Absolventům vysoké školy podle ustanovení odstavce 4 se uvede v textu diplomu též přiznaný titul.

(7) Absolventům vysoké školy, kteří absolvovali studium s vyznamenáním (odstavec 2), vydá vysoká škola diplom s vyznamenáním.

(8) Absolventům vysokých škol univerzitního směru (§ 43 zákona) a absolventům studijních oborů věd o umění na vysokých školách uměleckého směru (§ 46 odst. 1 zákona), kteří absolvovali studium s vyznamenáním (odstavec 2), vysoká škola uvede v diplomu též titul podle § 44 odst. 3 nebo § 46 odst. 3 zákona, jestliže jim ho přiznala.

(9) Absolventům vysokých škol, kteří získali vysokoškolské vzdělání v mezioborovém studiu, uvede vysoká škola tuto skutečnost v diplomu a na vysvědčení o státní závěrečné zkoušce nebo o státní rigorózní zkoušce.

(10) Návrhy na přiznání titulů podle § 44 odst. 2 a § 46 odst. 3 zákona podává rektorovi děkan do pěti dnů od vykonání státní závěrečné zkoušky.

Předměty, ze kterých se konají v příslušném studijním oboru státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky stanovené podle § 47 odst. 2 zákona, jsou uvedeny v příloze učebních plánů jednotlivých studijních oborů a učebních plánů mezioborového studia.

(1) Proti rozhodnutí děkana ve věcech určení studia podle individuálního studijního plánu (§ 4), povolení opakování ročníku (§ 20), přerušení studia (§ 21), povolení přestupu (§ 25), započítání zkoušek (§ 26) a ve věci uložení výchovného opatření (§ 34), může student podat odvolání. Odvolání se podává do osmi dní ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí děkana, který napadené rozhodnutí vydal. Pokud děkan nevyhoví odvolání, předloží je rektorovi spolu s výsledky doplněného řízení a se spisovým materiálem nejpozději do osmi dní ode dne, kdy odvolání došlo; děkan samostatné fakulty nebo rektor vysoké školy, která se nečlení na fakulty, ministerstvu školství.

(2) O odvolání proti rozhodnutí děkana rozhoduje rektor; o odvolání proti rozhodnutí děkana samostatné fakulty nebo rektora vysoké školy, která se nečlení na fakulty, rozhoduje ministerstvo školství; o odvolání je nutno rozhodnout do třiceti dní ode dne, kdy odvolání došlo odvolacímu orgánu.

(1) Studijní povinnosti za školní rok 1979/80 musí studenti splnit do 30. září 1980.

(2) Studentovi, kterému ke dni 30. září 1980 chybí za školní rok 1979/80 nejvýše dvě z předepsaných zkoušek nebo zápočty (klasifikované zápočty), může děkan povolit podmíněný zápis s tím, že mu stanoví termíny zkoušek a udělení zápočtů (klasifikovaných zápočtů) nejpozději do 30. listopadu 1980.

Ve věcech uvedených v § 20, 21, 25 a 34 rozhoduje děkan, pokud jde o cizince, po vyjádření ministerstva školství.

Na vysokých školách, které se nečlení na fakulty, plní úkoly děkana podle této vyhlášky rektor a úkoly děkanátu rektorát.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1980.

Ministr:

Vondruška v. r.

1) Zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.

2) Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 90/1980 Sb., o státních závěrečných zkouškách a státních rigorózních zkouškách.

3) Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností.