Zákon o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení

(1) Organizacím mohou být uloženy tyto dodatkové odvody:

a) k odčerpání prostředků, které organizace získala porušením cenových předpisů nebo v souvislosti se změnami cen;

b) k odčerpání části zisku, není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení organizace předpisům o bezpečnosti práce nebo předpisům zdravotnickým;

c) k přerozdělení prostředků;

d) k odčerpání zisku za výrobky s nedostatečnou jakostí nebo výrobky technicky zastaralé;

f) odvod za překročení limitu mzdových prostředků uhrazovaný z fondu odměn;

h) k zajištění plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky.

(2) Podmínky a způsob provádění dodatkových odvodů stanoví vláda Československé socialistické republiky.

Vláda Československé socialistické republiky určí státní hospodářské organizace, které provádějí odvody do státního rozpočtu na základě finančního plánu. Provádění těchto odvodů včetně způsobu hmotné zainteresovanosti upraví vláda Československé socialistické republiky nařízením.

(1) Správu odvodů, jejichž výnos plyne

a) do státního rozpočtu federace, vykonávají finanční správy**);

b) do rozpočtu národních výborů, vykonávají orgány pověřené příslušnými ústředními orgány republik*).

(2) Správu příspěvku na sociální zabezpečení vykonávají orgány příslušné pro správu odvodů.

(1) Organizace je povinna oznámit den svého vzniku do 15 dnů orgánu vykonávajícímu správu odvodů.

(2) Odvody podle § 1 písm. a) až c) a příspěvek na sociální zabezpečení se provádějí za běžný kalendářní rok (dále jen „odvodové období“).

(1) Organizace je povinna podat vyúčtování odvodů podle § 1 písm. a) až d) (dále jen „odvody“) u orgánu vykonávajícího správu odvodů (§ 20), v jehož obvodu měla sídlo k 31. prosinci odvodového období, a to do 15. února po uplynutí odvodového období (§ 21) a připojit k němu účetní závěrku, jakož i další doklady stanovené příslušným ministerstvem financí.

(2) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce vyúčtování odvodů za uplynulou část roku.

(3) Organizace je povinna ve vyúčtování si odvody sama vypočítat a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem v korunách.

(4) Nebylo-li vyúčtování podáno včas, může orgán vykonávající správu zvýšit odvody až o 10 %.

V případě likvidace organizace trvá povinnost odvodů i povinnost podávat každoročně vyúčtování odvodů až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce vyúčtování za uplynulou část roku a ve vyúčtování odvodu ze zisku uvést též likvidační přebytek. Vyúčtování je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu odvodu ze zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena.

(1) Odvody vyměří orgán vykonávající správu odvodů po uplynutí odvodového období.

(2) Základ odvodů se zaokrouhluje na celé 100 Kčs nahoru; odvody, zvýšení odvodů (§ 22 odst. 4) a penále se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(1) O vyměření odvodů vyrozumí orgán vykonávající správu odvodů organizaci platebním výměrem.

(2) Proti platebnímu výměru může organizace podat do 15 dnů odvolání u orgánu, který platební výměr vydal.

(3) Odvolání nemá odkladný účinek.

(1) Organizace je povinna nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy, a to:

a) na odvod ze zisku s výjimkami stanovenými v odstavcích 2 až 4 takto:

1. v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční odvodové povinnosti,

2. počínaje únorem se výše zálohy na běžný měsíc vypočítá z bilančního zisku skutečně dosaženého v předcházejícím měsíci, sníženého o jednu dvanáctinu plánovaného odvodu z jmění na běžný rok a upraveného o jednu dvanáctinu položek uvedených v § 5 odst. 1 písm. c) a v § 6 písm. e) plánovaných na běžný rok. Je-li takto vypočtená záloha na běžný měsíc vyšší nebo nižší než záloha splatná v předcházejícím měsíci, zúčtuje organizace rozdíl při placení zálohy na běžný měsíc,

3. po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) vypočte organizace, kolik činí odvod ze zisku ze základu skutečně dosaženého za dobu od začátku roku. Rozdíl, o který je vypočtená odvodová povinnost vyšší nebo nižší než součet splatných záloh na odvod ze zisku, zúčtuje organizace s měsíční zálohou na tento odvod v prvním měsíci následujícího čtvrtletí. Na žádost organizace může být přeplatek zúčtován na jiné odvody nebo jejich nedoplatky, popřípadě může být vrácen;

b) na odvod z jmění ve výši jedné dvanáctiny roční odvodové povinnosti vypočtené z průměrného stavu jmění, který se vypočte ze součtu účetního stavu jmění k 1. lednu a plánovaného stavu jmění k 31. prosinci běžného roku;

c) na příspěvek na sociální zabezpečení ve výši jedné dvanáctiny plánované roční povinnosti. Po uplynutí každého čtvrtletí provádí se úprava odvodu podle skutečně zúčtovaného objemu mzdových prostředků za uplynulé období jako u odvodu ze zisku [písmeno a) č. 3].

Zálohy se zaokrouhlují na celé tisíce Kčs dolů.

(2) Organizace, u níž roční plánovaný odvod ze zisku je 500 000 Kčs až 1 000 000 Kčs, platí zálohy čtvrtletně, a to ze základu dosaženého od počátku roku po odečtení záloh již dříve splatných. Zálohy jsou (s výjimkou posledního čtvrtletí) splatné nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení čtvrtletí.

(3) Organizace, u níž roční plánovaný odvod ze zisku je nižší než 500 000 Kčs, neprovádí zálohy na odvod ze zisku; organizace, u níž je plánována ztráta, neprovádí zálohy na odvod z jmění; odvody zaplatí při ročním vyúčtování odvodů.

(4) Federální ministerstvo financí může stanovit způsob placení záloh na odvod ze zisku a na odvod z jmění organizacemi, u nichž dochází ke snížení odvodové povinnosti podle § 14, 15 a 36 a v zájmu zjednodušení a racionalizace stanovit způsob placení pro generální ředitelství provádějící odvod ze zisku za celou výrobní hospodářskou jednotku odchylně od postupu stanoveného v odstavci 1.

(5) Organizace je povinna předložit orgánu vykonávajícímu správu odvodů nejpozději do 29. ledna běžného roku výpočet plánované roční povinnosti jednotlivých odvodů.

(6) Orgán vykonávající správu odvodů může na žádost organizace stanovit zálohy jinak.

(7) Jestliže odvody vypočtené ve vyúčtování jsou vyšší než zaplacené zálohy na ně, a to s přihlédnutím k § 14, je organizace povinna zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání vyúčtování (§ 22 odst. 1). Jestliže uvedené odvody jsou nižší než zaplacené zálohy na ně, zúčtuje se přeplatek na zálohy odvodů v běžném roce nebo se na žádost organizace vrátí.

(8) Jestliže odvod vypočtený organizací ve vyúčtování je nižší než odvod stanovený platebním výměrem, je organizace povinna zaplatit rozdíl nejpozději do 15 dnů po doručení platebního výměru.

(9) Ustanovení o výkonu rozhodnutí v předpisech o řízení ve věcech daní a poplatků*) platí pro všechny organizace podléhající odvodům; použije se obdobně při úhradě dlužných částek z účtu i u ostatních peněžních ústavů.

(1) Nebyly-li odvody organizace (včetně zvýšení odvodu podle § 22 odst. 4), popřípadě zálohy na ně zaplaceny včas, je organizace povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % dlužné částky.

(2) Uvede-li organizace ve vyúčtování odvody nižší částkou, než bude stanovena platebním výměrem, zvýší orgán vykonávající správu odvodů odvod o 10 % tohoto rozdílu.

(1) Odvody nelze organizaci vyměřit ani je od ní vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byla povinna podat vyúčtování odvodů.

(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání odvodů, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byla organizace o tomto úkonu zpravena.

(1) Orgán vykonávající správu odvodů prověřuje správnost a úplnost vyúčtování odvodů a včasnost, správnost a úplnost jejich placení.

(2) Organizace jsou povinny poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazy o skutečnostech rozhodných pro vyměření odvodů a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.

(1) Pro řízení ve věcech odvodů platí předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků,**) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Federální ministerstvo financí, pokud jde o organizace řízené orgány federace a organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o), ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené orgány republik, mohou si vyhradit, u kterých organizací budou povolovat odklad placení, popřípadě splátky odvodů a záloh na ně.

(3) Orgán vykonávající správu odvodů může organizacím uvedeným v § 2 odst. 1 písm. o) stanovit jinak lhůtu oznamovací povinnosti (§ 21 odst. 1), odvodové období (§ 21 odst. 2) a odchylnou lhůtu pro podání vyúčtování odvodů (§ 22 odst. 1).

Vláda Československé socialistické republiky stanoví, která ustanovení části VIII se použijí i pro odvody podle § 1 písm. e) až g).

(1) Vláda Československé socialistické republiky může

a) stanovit pro nezbytné případy způsob přerozdělování prostředků podřízených hospodářských organizací generálním ředitelstvím, řídícím národním výborem, popřípadě přerozdělování prostředků výrobních hospodářských jednotek a organizací přímo řízených ústředním orgánem;

b) snížit pro organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) sazbu odvodu ze zisku nebo je od tohoto odvodu osvobodit, popřípadě upravit základ příspěvku na sociální zabezpečení.

(2) Vláda Československé socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené orgány federace a organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o), a vlády České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené orgány republik, mohou

b) povolit jako experiment, aby organizace s vhodnými podmínkami nahradily jednotlivé odvody a příspěvek na sociální zabezpečení podle tohoto zákona jiným vztahem ke státnímu rozpočtu, popřípadě jiným způsobem prováděly odvody, a to k ověření nových způsobů řízení, zejména též k sjednocení jednotlivých ekonomických nástrojů mezi socialistickými zeměmi;

c) stanovit podmínky, za kterých nebudou přirážky k náhradě za vypouštění nečistěných nebo nedostatečně čistěných odpadních vod, jakož i poplatky a přirážky za znečisťování ovzduší připočitatelnými položkami k zisku pro účely výpočtu odvodu ze zisku;

d) zcela osvobodit od odvodu ze zisku a odvodu z jmění nově budované organizace na plánovanou dobu výstavby, popřípadě zčásti osvobodit od odvodu ze zisku a odvodu z jmění organizace, které se podstatně rozšiřují, zejména budováním nových závodů, a to na plánovanou dobu výstavby;

(1) Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky upraví obecně závazným právním předpisem způsob a podrobnosti provádění odvodových, popřípadě daňových povinností při sdružování finančních prostředků organizací.

(2) Federální ministerstvo financí, pokud jde o organizace řízené orgány federace a organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. o), a ministerstva financí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené orgány republik, mohou

a) po projednání s federálním ministerstvem zahraničního obchodu u organizací uvedených v § 2 odst. 1 písm. o) činit opatření k zajištění vzájemnosti a k zjednodušení vybírání odvodů;

b) rozhodnout ve sporných případech o způsobu odvodu;

c) povolit na návrh příslušného ústředního orgánu, aby generální ředitelství provádělo odvod z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku, nebo povolit, aby organizace řízené generálním ředitelstvím prováděly odvod ze zisku samostatně. Ministerstvo financí České socialistické republiky nebo ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky může také povolit, aby generální ředitelství v působnosti ústředních orgánů republiky, které řídí i hospodářské organizace se sídlem na území druhé republiky, než je sídlo generálního ředitelství, provádělo odvod ze zisku, popřípadě odvod z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku; k vydání povolení v těchto případech je příslušné ministerstvo financí té republiky, v níž je sídlo generálního ředitelství, po dohodě s ministerstvem financí a příslušným ústředním orgánem republiky, na jejímž území není sídlo generálního ředitelství;

d) v rámci experimentů schválených příslušnou vládou, zaměřených na zvýšení zájmu na lepším využívání výrobních fondů, snížit nebo zvýšit odvod z jmění až o 30 %;

e) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojím odvodům z téhož základu odvodu u téže organizace;

f) pro jednotlivé případy učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě povolit úlevu, vyžadují-li to společenské zájmy, a určit orgány s vymezením jejich oprávnění k povolování této úlevy;

g) snížit hospodářským organizacím odvod ze zisku k posílení vlastních finančních zdrojů na financování potřeb na základě vybilancování zdrojů a potřeb v plánu.

Vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky může povolovat v odvětví potravinářského průmyslu slevy z odvodu z jmění až do výše tohoto odvodu z té části hodnoty zásob vybraných druhů výrobků, která je kryta obratovým fondem; druhy těchto výrobků stanoví ministerstvo financí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky v dohodě s příslušným ministerstvem zemědělství a výživy.

Federální ministerstvo financí stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podrobnosti k § 2, 4 až 7, 10, 14, 15, 22, 23, 26, 27, 30 a 36 tohoto zákona.

U organizací, u nichž se uplatní ustanovení části III zákona, se do konce odvodového období roku 1980 snižuje úhrn odvodu ze zisku a odvodu z jmění (§ 14 odst. 1) o částku přídělů fondům hmotné zainteresovanosti stanovených podle normativů,*) která převyšuje 15 % základu odvodu ze zisku zvýšeného o odvod z jmění.

Výnos odvodů podle § 1 písm. a) a b) a příspěvku na sociální zabezpečení plyne od organizací řízených orgány federace a od organizací uvedených v § 2 odst. 1 písm. o) do státního rozpočtu federace.

Zrušují se

a) ustanovení § 3 odst. 2 písm. b), § 4 až 8 a § 9 odst. 1 a 2 a odstavce 3 písm. b) zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky,

b) zákon č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd,

c) ustanovení § 2, 4 a 5 zákona č. 158/1968 Sb., o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních opatřeních,

d) zákon č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 102/1970 Sb.,

e) vládní nařízení č. 148/1968 Sb., o provádění odvodu ze zisku a z přírůstku mezd a o změně a doplnění vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství,

f) zákon České národní rady č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 119/1970 Sb.,

g) zákon Slovenské národní rady č. 178/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 117/1970 Sb.,

h) vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 6/1970 Sb., kterou se provádí zákon č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 6/1971 Sb.,

ch) vyhláška ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 8/1970 Sb., kterou se provádí zákon č. 178/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 153/1970 Sb.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1972.

(2) Odvody podle tohoto zákona se vyměří poprvé za kalendářní rok 1972.

(3) Ustanovení § 22 odst. 1, § 26 odst. 4 a 6 a § 27 odst. 2 se použijí již za rok 1971.

Svoboda v. r.

Dr. Hanes v. r.

Dr. Štrougal v. r.

*) § 360a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. ve znění zákona č. 138/1970 Sb.

*) Pro rok 1978 a další léta, pokud nebude stanoveno jinak, jsou to: limit výdajů n a pohoštění a dary, limit nákladů na cestovné a limit ostatních služeb nemateriální povahy.

***) Zákon č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani.

*) Tj. zařízení evidovaná v účetnictví jako samostatné inventární předměty.

*) § 2 odst. 1 č. 2 písm. e) vyhlášky č. 157/1975 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a odměňování práce.

**) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

**) Zákon ČNR č. 33/1970 Sb. a zákon SNR č. 115/1970 Sb., o finančních správách.

*) Článek 12 odst. 4 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb.

*) § 27 vyhlášky č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.

**) Vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.

*) § 11 odst. 2 písm. a) nařízení vlády ČSSR č. 151/1975 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací.