Novela Zákon o státní sociální podpoře od 1997-07-01: co se mění

§ 19 Výplata přídavku na dítě (1) Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti. (2) Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Je-li tato podmínka splněna u několika osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad a v Praze hlavní město Praha (dále jen „okresní úřad“), který o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet. (3) Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 3 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež z jiných důvodů než z důvodu léčení, popřípadě z důvodu plnění povinné školní docházky nebo přípravy na budoucí povolání, vyplácí se přídavek na dítě, není-li stanoveno jinak, tomuto ústavu (zařízení). Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 3 věta druhá) ústavu (zařízení) sociální péče12) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla v době školních prázdnin přerušena po celý kalendářní měsíc, platí pro výplatu přídavku na dítě v době takového přerušení odstavec 2. HLAVA DRUHÁ Díl první

§ 20 Podmínky nároku na sociální příplatek SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK (1) Nárok na sociální příplatek má osoba pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšené podle § 22 odst. 1 a 2 a koeficientu 1,60. (2) Splňuje-li podmínky nároku na sociální příplatek více osob, náleží sociální příplatek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příplatku rozhoduje, které z těchto osob se sociální příplatek přizná.

§ 22 Zúčtování sociálního příplatku PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ (1) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jde-li o a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70, b) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40, c) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20, d) děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,10, e) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na vysoké škole mimo místo svého trvalého pobytu a nejde o případ uvedený v písmenu f), koeficientem 1,40, f) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na vysoké škole v místě, které je od místa trvalého pobytu dítěte vzdáleno více než 60 km a nemá nárok na příspěvek na dopravu podle § 28 odst. 1 písm. b), koeficientem 1,90, g) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm. a)] mimo místo trvalého pobytu nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b) mimo místo trvalého pobytu dítěte, koeficientem 1,20. (2) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby rozhodný pro stanovení životního minima rodiny uvedený v § 21 odst. 1 násobí, jestliže a) oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40, b) osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40, c) jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10, d) jde o osamělého rodiče a nejde o případ uvedený v písmenu b), koeficientem 1,05. (3) Jestliže nezaopatřené dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového zabezpečení, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku ustanovení odstavce 1 písm. a) až c). (4) Je-li současně splněno více podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2. Výše sociálního příplatku pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2. (5) Za osamělého rodiče se považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem; to platí obdobně pro osobu uvedenou v § 7 odst. 2 písm. b). Ustanovení § 7 odst. 5 zde platí obdobně. Díl druhý HLAVA TŘETÍ

§ 25 Výše příspěvku na bydlení (1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou nákladů na domácnost rodiny a podílem, v jehož čitateli je součin částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,40. (2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. HLAVA ČTVRTÁ

§ 53 (1) Zjistí-li se, že a) dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku, b) dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se sníží nebo odejme, anebo se její výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena, c) se změnily skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo pro nárok na dávku nebo na její výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene a) nebo b). (2) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny. (3) Dojde-li v souvislosti se zúčtováním dávky podle § 23 a 26 k přeplatku na dávce, může okresní úřad rozhodující o dávce zúčtovat částky přeplatku s vyplácenou dávkou nebo dávkou v budoucnu nově přiznanou, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkami ze mzdy.

§ 57 Výplata dávek (1) Dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, § 2 písm. b) bodu 2, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Okresní úřad se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období. (2) Dávky uvedené v § 2 písm. b) bodu 4, § 2 písm. b) bodu 5, § 36 písm. c) a § 36 písm. d) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána. (3) Doplatek podle § 23 odst. 2 věty druhé se vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po dni, ke kterému se provádí zúčtování. Předchozí věta platí obdobně pro zúčtování příspěvku na bydlení podle § 26. (4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.