Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se provádí celní zákon č. 44/1974 Sb.

(1) Poukázané zboží se zajišťuje zpravidla celní závěrou, pokud povaha zboží nebo způsob dopravy přiložení celní závěry nevylučují. Přiložená celní závěra se může odstranit z poukázaného zboží jen se souhlasem celnice.

(2) Celní závěra může být buď kusová nebo prostorová; kusová celní závěra se přikládá na zboží nebo obal, prostorová celní závěra na zařízení uzavírající prostor dopravního prostředku. Prostory dopravních prostředků se zajišťují závěsnou závěrou. Obaly, v nichž se nachází zboží, se mohou zajistit pečetí nebo celními známkami.

(3) Přiložení celních závěr na dopravní prostředky, kontejnery a na obaly nebo zboží se vyznačí v celních a jiných dokladech.

(4) V železniční dopravě může být upuštěno od přiložení celní prostorové závěry, je-li prostor dostatečně zajištěn železniční závěrou.

(5) Nelze-li celní závěru bezpečně přiložit, musí být poukázané zboží v průvodních listinách náležitě popsáno.

(1) Zboží, zajištěné prostorovou celní závěrou, může být překládáno na jiný dopravní prostředek jen za celního dohledu.

(2) Zboží, zajištěné kusovou celní závěrou, pečetí nebo celními známkami, může být překládáno na jiný dopravní prostředek bez celního dohledu.

(3) Dopravní organizace může, je-li to za dopravy z mimořádných důvodů třeba, přebalit některé poukázané nákladové kusy. Přebalení poznamená v přepravní listině.

(1) Pohraniční celnice, u níž má vystoupit do ciziny zboží propuštěné k vývozu jinou celnicí, zjistí celní prohlídkou, zda zboží odpovídá průvodním a jiným dokladům a zda přiložené prostorové nebo kusové celní závěry jsou neporušeny.

(2) Vnitřní celní prohlídka se provede tehdy, jsou-li celní závěry porušeny, nebo je-li důvodné podezření, že obsah zásilky byl změněn, nebo že bylo se zbožím nakládáno nedovoleným způsobem.

(3) Neshledá-li při celní prohlídce závady, potvrdí pohraniční celnice v přiložených dokladech výstup zboží do ciziny.

(4) Pošta nepředkládá pohraniční celnici poštovní zásilky propuštěné k vývozu vnitrozemskou celnicí; výstup těchto zásilek do ciziny potvrzuje v příslušných dokladech pošta.

(1) Zjistí-li poukazovací celnice, že poukázané zboží nebylo přijímací celnici předloženo vůbec, nebo že bylo předloženo jen zčásti, zašle pátrací dopis tomu, kdo byl povinen zboží předložit přijímací celnici k celnímu řízení.

(2) Ten, kdo měl předložit poukázané zboží přijímací celnici k provedení celního řízení, je povinen sdělit poukazovací celnici důvody, pro které nemohl tak učinit.

(3) Dopravní organizace, která měla poukázané zboží předložit přijímací celnici, je povinna opatřit pro poukazovací celnici příslušné doklady a je-li toho třeba, též vzorky zboží.

(4) Bylo-li zboží podle výsledku pátrání předloženo jiné celnici nebo zničeno nebo spotřebováno nebo uvedeno svévolně do volného oběhu v tuzemsku, učiní poukazovací celnice příslušná opatření.

(1) Zboží dovezené z ciziny a zboží propuštěné celnicí k vývozu může být uskladněno v provozním skladu dopravní organizace nebo pošty, popřípadě v místnostech a prostorách, jež dopravní organizace nebo pošta určí v dohodě s celnicí k uskladňování zboží podléhajícího celní kontrole.

(2) Provozní sklady musí být zařízeny tak, aby se daly bezpečně uzavřít. Uzavírá je dopravní organizace a pošta; celnice může přikládat spoluzávěru.

(3) Ukládá-li se do provozního skladu dopravní organizace zboží, jež má být podrobeno celnímu řízení, zjistí celnice počet nákladových kusů a jejich značky, čísla a druh obalu a hrubou váhu.

(4) Účastník celního řízení, dopravní organizace a pošta jsou oprávněny s vědomím celnice se zbožím v provozním skladu účelně nakládat, například zboží prohlížet, přebalovat, nově označovat, dělit, čistit, doplňovat, dolévat, denaturovat a brát z něho vzorky. Při provádění těchto úkonů je nutno dbát celních předpisů.

(5) Nemá-li celnice dostatek prostorů pro zboží uskladňované z vlastního podnětu, umožní jí dopravní organizace a pošta uskladňovat zboží ve svém provozním skladu.

Podmínky stanovené pro uskladňování zboží v provozních skladech platí přiměřeně i pro uskladňování zboží v celních skladech, jakož i ve skladech celnic.

(1) Za uskladnění zboží ve skladech celnic se platí skladné ve výši 1 % tuzemské maloobchodní ceny uskladněného zboží za první započatý měsíc, nejméně však 10,- Kčs a nejvýše 1000,- Kčs.

(2) Uskladňují-li se ve skladech celnic listiny, doklady, dokumentace a jiné písemnosti, platí se skladné za první započatý měsíc ve výši 10,- Kčs za každou skladovou položku.

(3) Za uskladnění zboží ve skladech celnic na dobu delší než jeden měsíc se platí dvojnásobek skladného uvedeného v odstavci 1 a 2.

(4) Úhrnná částka skladného se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů včetně směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.

Účastník celního řízení je povinen předložit k nahlédnutí jak výstupní, tak i vstupní pohraniční celnici doklad, z něhož je patrno, že jde o tuzemské zboží, které se dopravuje přes území jiného státu.

(1) Celnice prodávají zboží, u něhož bylo podle § 110 celního zákona č. 44/1974 Sb. (dále jen „celní zákon“) vysloveno propadnutí zboží, které bylo zabráno a kterého se účastník celního řízení vzdal ve prospěch státu, socialistickým organizacím, které jsou oprávněny s ním obchodovat.

(2) Celnice bezplatně odevzdají:

a) zboží, které by mohlo mít povahu kulturní památky, zboží muzejní a galerijní hodnoty, organizaci určené příslušným útvarem krajského národního výboru;

b) zpracované a nezpracované drahé kovy, drahokamy, perly, skvosty a neplatné mince, jakož i hodinky z drahých kovů Státní zkušebně pro drahé kovy;

c) léčiva, léčebné a ortopedické pomůcky příslušné zdravotnické organizaci; s jedy a jedovatými látkami se naloží podle pokynu okresního hygienika;

d) zbraně2) a střelivo do nich příslušnému oddělení Veřejné bezpečnosti.

(3) Celnice prodají:

a) brokovnice a vzduchovky podniku státního obchodu se zbraněmi a střelivem;

b) sbírky poštovních známek a cenin Poštovní filatelistické službě;

c) předměty přepychové a sběratelské hodnoty, zejména značkový porcelán, vzácné sklo, obrazy, plastiky, orientální koberce a starožitnosti všeho druhu příslušné socialistické organizaci.3)

(4) Zboží, které se nepodařilo prodat podle odstavce 1 a 3 a které může být v osobním vlastnictví občanů, mohou celnice prodat občanům za cenu uvedenou v § 77. Z nákupu takového zboží jsou vyloučeni všichni pracovníci celní správy a ostatní osoby, které spolupracovaly při zabezpečování nebo prodeji zboží, jakož i osoby, které se zúčastnily řízení, při kterém byl vysloven výrok, na jehož podkladě se prodej provádí, dále i osoby, které byly přizvány k některým úkolům (např. znalci, zapisovatelé). Tento zákaz se vztahuje i na členy rodiny těchto osob a na osoby s nimi žijící ve společné domácnosti.

(5) S věcmi a jinými hodnotami podle předpisů o devizovém hospodářství, které byly získány celním přestupkem4) (§ 115 odst. 1 celního zákona) se naloží podle odstavce 2 písmeno b) s výjimkou valut a deviz, které se předají Státní bance československé.

(1) Při oceňování nového zboží je cenou maloobchodní cena uvedená v ceníku maloobchodních cen.

(2) U zboží, které není uvedeno v ceníku, ale na něž byla stanovena maloobchodní cena, vychází se z této ceny, a nelze-li ji takto určit, ze stanovené ceny zboží srovnatelného.

(3) U zboží opotřebeného se odečte přiměřené procento za opotřebení, zpravidla podle posudku znalce.

Zlatem pro průmyslové účely se rozumí zlato, které se dováží, vyváží nebo prováží výhradně jako obchodní zboží pro průmyslové přepracování, úpravu nebo zpracování.

(1) Návrh na rozhodnutí o nomenklaturním, sazebním a tárovém zařazení zboží se podává písemně; k němu se připojují potřebné vzorky, nebo není-li to vzhledem k povaze zboží možné, vyobrazení a technický popis zboží.

(2) Každý návrh se může týkat jen jednoho druhu zboží. V návrhu je třeba uvést všechny údaje, jež mohou mít vliv na sazební zařazení zboží nebo na výši táry, zejména údaje o složení, způsobu výroby, způsobu a účelu upotřebení a o původu zboží.

(3) Vyžádá-li si federální ministerstvo zahraničního obchodu k správnému posouzení věci znalecký posudek, hradí náklady za vyhotovení znaleckého posudku navrhovatel.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.

Ministr:

Ing. Barčák v. r.

1) § 70, 72 a 73 vyhlášky č. 32/1972 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

2) Vyhláška č. 124/1961 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění vyhlášky č. 96/1970 Sb.

3) Závod Starožitnosti oborového podniku Klenoty.

4) V ostatních případech se s těmito hodnotami nakládá podle rozhodnutí ministerstva financí ze dne 22. 1. 1965, čj. 314/68001/1964, které tvoří výjimku ze směrnic ministerstva financí č. 9/1966.