(1) Nedostaví-li se žák ke zkoušce pro vážné důvody, zejména zdravotní, je povinen se nejpozději do tří dnů ode dne konání zkoušky omluvit. Závažnost důvodů, pro něž se žák ke zkoušce nedostavil, posuzuje předseda (v jeho nepřítomnosti místopředseda) zkušební komise. Uzná-li omluvu žáka, žák se neklasifikuje a zkušební komise mu určí náhradní termín zkoušky. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by studia zanechal dnem následujícím po termínu zkoušky.
(2) Témata pro závěrečnou zkoušku a témata pro jednotlivé předměty a části maturitní, závěrečné pomaturitní a absolventské zkoušky, s výjimkou témat pro písemnou zkoušku z matematiky v gymnáziu ve třídách v zaměření studijního oboru 01, stanoví s uvedením učebních pomůcek, které může žák používat, na návrh příslušné předmětové komise, ředitel školy. Témata pro písemnou zkoušku z matematiky v gymnáziích v zaměření studijního oboru 01 určuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČSR.
(3) Pro písemnou zkoušku z českého jazyka a literatury se stanoví čtyři témata. Pro písemnou zkoušku z matematiky v gymnáziu v zaměření studijního oboru 01, 02, 38 (speciální třídy) se stanoví soubor šesti příkladů. Pro závěrečnou zkoušku a praktickou část maturitní zkoušky ve středních odborných učilištích se stanoví podle specifiky oboru 1–4 témata, zahrnující činnosti charakteristické pro výkon povolání. Součástí témat pro písemnou část závěrečné zkoušky jsou tři doplňující odborné otázky k zadanému tématu. Pro praktickou část maturitní zkoušky ve středních odborných školách se stanoví podle specifiky oboru 3–10 témat. Pro ústní zkoušku z jednotlivých předmětů a pro teoretickou část zkoušky z odborných předmětů se ve středních školách stanoví třicet témat. Pro závěrečnou pomaturitní zkoušku se stanoví patnáct témat pro teoretickou část a pět témat pro praktickou část zkoušky z odborných předmětů.
(4) Pracující, kteří již dříve získali úplné střední vzdělání, maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury a z ruského jazyka nekonají.
(5) Zkoušky se konají ve škole, kterou žáci navštěvovali, s výjimkou praktické části, která se může konat ve školském účelovém zařízení, na pracovištích středních odborných učilišť nebo ve střediscích praktického vyučování i v provozních objektech organizací.
(6) Závěrečná zkouška, ústní zkouška, praktická a teoretická část zkoušky, závěrečná pomaturitní nebo absolventská zkouška jsou veřejné s výjimkou oborů, kde je to z hygienických důvodů nebo z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené.
(7) Závěrečná zkouška, praktická část maturitní zkoušky, závěrečná pomaturitní nebo absolventská zkouška mohou být individuální nebo skupinové. Žáci při nich mohou používat pomůcky povolené v zadání tématu práce.
(8) Pro účel praktické části závěrečné zkoušky, praktické části maturitní a praktické části pomaturitní nebo absolventské zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut.
(9) Vysvědčení o závěrečné, maturitní, závěrečné pomaturitní nebo absolventské zkoušce se vydá jen žákům, kteří zkoušku úspěšně vykonali. Vysvědčení má datum konání zkoušky a předá se žákům, kteří ukončili studium v řádném zkušebním období, do konce června, ve dvouletých a tříletých učebních oborech do konce července, v učebních oborech s délkou denního studia 3 roky a 4 měsíce v prosinci. Žákům, kteří ukončí studium v mimořádném zkušebním období, se vydá vysvědčení nejpozději do 5 dnů od složení zkoušky. Žákům, kteří se připravovali pro výkon jednoduchých činností, se uvede výsledek celkového zhodnocení na výročním vysvědčení.
(10) Členům zkušební komise, kteří vykonávají svoji funkci mimo obec svého pracoviště nebo bydliště, přísluší náhrada cestovních výdajů podle zvláštních předpisů.6)
(11) Organizace, pro kterou se žáci připravovali, uhradí střednímu odbornému učilišti nebo středisku praktického vyučování nebo zvláštnímu odbornému učilišti poměrný díl nákladů vynaložených na přípravu a organizaci maturitních i závěrečných zkoušek.
(12) Žák může konat zkoušku nejpozději do dvou let od doby, kdy měl ukončit řádné studium, a to i v případech, jestliže se posuzuje, jako by studia zanechal (§ 13 odst. 1).