Zákon ČNR o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení

(1) Nepřesahuje-li základ daně ze zisku 80 000 Kčs, činí sazba daně ze zisku 20 % (včetně zvýšení podle § 17 odst. 4) pro všechny poplatníky, pokud je pro ně výhodnější.

(2) Poplatníkům se poskytuje sleva na dani ze zisku na výchovu učňů v tuzemsku takto:

pro preferované činnosti pro ostatní činnosti ročně Kčs na každého učně v 1. roce výuky při internátní výuce mimo podnik 5000 3000 při soustředěné výuce v podniku 3000 2000 při individuální výuce 2000 1 000 na každého učně v 2. roce výuky (při tříleté učební době) při internátní výuce mimo podnik 3000 2000 při soustředěné výuce v podniku 2000 1500 při individuální výuce 1500 1000

(3) Pro družstva nebo podniky invalidů a společenské organizace (jejich podniky a hospodářská zařízení) se daň ze zisku snižuje o 30 %.

(4) Poplatníkům s převážně neobchodní činností s výjimkou společenských organizací (jejich podniků a hospodářských zařízení) se daň ze zisku připadající na tržby za vybrané činnosti (služby) snižuje o 40 %.

(1) Správu daně,

a) jejíž výnos plyne do rozpočtů národních výborů, vykonávají národní výbory;*)

b) jejíž výnos plyne do státního rozpočtu České socialistické republiky nebo federace, vykonávají finanční správy.**)

(2) Správu příspěvku na sociální zabezpečení vykonávají orgány příslušné pro správu daně.

(3) Správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení u organizací řízených Národním výborem hl. m. Prahy vykonává v I. stupni Národní výbor hl. m. Prahy.

(4) Správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení u poplatníků se sídlem v cizině vykonává Obvodní národní výbor Praha 1.

(5) Místní příslušnost, jde-li o poplatníky se sídlem v tuzemsku, se řídí sídlem poplatníka koncem zdaňovacího období, anebo při zániku jeho činnosti.

(1) Daňová povinnost a povinnost odvodu příspěvku na sociální zabezpečení vzniká dnem zahájení dani podrobené činnosti.

(2) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) vzniká daňová povinnost a povinnost odvodu příspěvku na sociální zabezpečení dnem, kdy začaly v tuzemsku vykonávat hospodářskou činnost, popřípadě, kdy jsou jim vypláceny, anebo k jejich dobru připisovány příjmy podrobené dani.

(3) Poplatník je povinen začátek a ukončení dani podrobené činnosti oznámit do 15 dnů místně příslušným orgánům, které spravují daň a příspěvek na sociální zabezpečení.

Zdaňovacím obdobím je běžný kalendářní rok. Daň se vyměří po jeho uplynutí.

(1) Poplatník je povinen podat přiznání k dani na tiskopise vydaném ministerstvem financí u orgánu vykonávajícího správu daně (§ 23) do konce měsíce února po uplynutí zdaňovacího období (§ 25).

(2) Poplatník je povinen v přiznání si daň sám vypočítat a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem v korunách.

(3) Při vstupu do likvidace nebo při zániku bez provedení likvidace je poplatník, popřípadě jeho právní nástupce, povinen podat přiznání k dani za uplynulou část roku do tří měsíců po vstupu do likvidace, popřípadě jeho zániku.

(4) Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání k dani z likvidačního přebytku. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku.

(5) Nebylo-li přiznání podáno včas, může být vyměřená daň zvýšena až o 10 %.

(1) Daň vyměří orgán vykonávající správu daně (§ 23) po uplynutí zdaňovacího období.

(2) Daň se nevyměří, pokud činí méně než 100 Kčs.

(3) Základ daně a základ příspěvku na sociální zabezpečení se zaokrouhluje na celé 100 Kčs nahoru; daň a příslušenství daně se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(1) O vyměření daně vyrozumí orgán vykonávající správu daně poplatníka platebním výměrem.

(2) Proti platebnímu výměru může poplatník podat do 15 dnů odvolání u orgánu, který platební výměr vydal; odvolání nemá odkladný účinek.

(1) Poplatník je povinen nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy na daň, a to:

a) na daň ze zisku ve výši jedné dvanáctiny roční daňové povinnosti vypočtené ze zisku plánovaného na běžný rok. Novým poplatníkům stanoví výši měsíčních záloh orgány vykonávající správu daně s přihlédnutím k plánovanému zisku poplatníka. Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) vypočte poplatník, kolik činí daň ze zisku skutečně dosaženého za uplynulou dobu od začátku roku. Je-li vypočtená daň vyšší než odvedené zálohy, je povinen rozdíl zaplatit se zálohou splatnou v prvním měsíci následujícího čtvrtletí. Zároveň je povinen oznámit orgánu vykonávajícímu správu daně, jak daň vypočetl. Je-li vypočtená daň nižší než odvedené zálohy, zúčtuje se přeplatek na zálohy splatné v dalších měsících;

b) na daň z objemu mezd (§ 7) ve výši jedné dvanáctiny plánované roční výše této daně.

(2) Činila-li daň za uplynulý kalendářní rok méně než 200 tis. Kčs, platí se zálohy na daň čtvrtletně, nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí), a to:

a) na daň ze zisku ve výši vypočtené ze zisku skutečně dosaženého za uplynulou dobu od začátku roku po odečtení záloh na tuto daň již zaplacených;

b) na daň z objemu mezd ve výši jedné čtvrtiny plánované roční povinnosti této daně.

(3) Poplatník je povinen předložit orgánu vykonávajícímu správu daně výpočet roční povinnosti daně ze zisku a daně z objemu mezd, a to ve lhůtě stanovené pro zaplacení první zálohy na daň (odst. 1 a 2).

(4) Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a daní vypočtenou v přiznání je poplatník povinen zaplatit ve lhůtě stanovené pro podání přiznání (§ 26 odst. 1).

(5) Rozdíl mezi daní vypočtenou poplatníkem v přiznání a daní stanovenou platebním výměrem je poplatník povinen zaplatit nejpozději do 15 dnů po doručení platebního výměru.

(6) Při vstupu do likvidace doplatí poplatník rozdíl mezi přiznanou daní a odvedenými zálohami do tří měsíců ode dne vstupu do likvidace (§ 26 odst. 3).

(7) Daň z likvidačních přebytků zaplatí poplatník do konce následujícího měsíce po skončení likvidace (§ 26 odst. 4).

(8) V odůvodněných případech, zejména poplatníkům se sezónní činností nebo se sídlem v cizině, určí orgán, vykonávající správu daně, zálohy jinak.

(1) Daň ze zisku z příjmů uvedených v § 4 odst. 6 písm. a) a b), kterou jsou povinni platit poplatníci se sídlem v cizině, se vybírá srážkou. Srážku je povinen provést dlužník, který má bydliště nebo sídlo v tuzemsku (dále jen „dlužník“), ve výši uvedené v § 20 odst. 2 písm. a) a b).

(2) Dlužník je povinen sraženou daň odvést příslušnému národnímu výboru (§ 23 odst. 3) nejpozději v okamžiku, kdy poplatníku (věřiteli) vyplácí nebo připisuje dlužné částky ve prospěch.

(3) Dlužník ručí za řádnou srážku daně ze zisku a její včasný odvod. Poplatník (věřitel) odpovídá za zaplacení této daně ze zisku jen v případě, že dlužník daň ze zisku nesrazil; v tom případě je poplatník (věřitel) také povinen podat přiznání k dani.

(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy uvedené v § 4 odst. 6 písm. a) a b), se považuje za splněnou zaplacením daně ze zisku srážkou.

(5) Národní výbor příslušný podle § 23 odst. 3 může i v jiných případech stanovit, že daň ze zisku, kterou jsou povinni platit poplatníci se sídlem v cizině, se vybírá srážkou, jestliže je to účelné v zájmu zajištění daně. Národní výbor stanoví současně výši daňové srážky.

(6) Zaplacením daně ze zisku srážkou nepozbývá poplatník práva žádat o vyměření daně ze zisku na základě přiznání.

(1) Příspěvek na sociální zabezpečení, který si poplatník sám vypočte, je splatný bez vyměření v měsíčních splátkách nejpozději do 15 dnů po uplynutí každého měsíce.

(2) Poplatníci, u nichž je stanoven příspěvek na sociální zabezpečení v rozdílné výši podle druhů činností, odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení měsíčně do 15 dnů po uplynutí každého měsíce podle plánované skladby činností.

(3) Po uplynutí každého čtvrtletí vypočte poplatník, kolik činí příspěvek na sociální zabezpečení podle skutečné skladby činností za uplynulou dobu od začátku roku. Je-li takto vypočtený příspěvek na sociální zabezpečení vyšší než vykonané platby, je poplatník povinen rozdíl zaplatit za první až třetí čtvrtletí ve lhůtě stanovené pro vyrovnání daně ze zisku (§ 29 odst. 1 a 2), a za čtvrté čtvrtletí ve lhůtě stanovené pro podání přiznání k dani (§ 26 odst. 1); vznikne-li přeplatek, odvede poplatník o tento rozdíl při nejbližší platbě příspěvku na sociální zabezpečení méně.

Nebyla-li daň, záloha na daň, anebo příspěvek na sociální zabezpečení zaplaceny včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z dlužné částky. Penále ve stejné výši je povinen platit i dlužník, neodvedl-li včas daň vybíranou srážkou (§ 30).

(1) Daň podle tohoto zákona nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani.

(2) Příspěvek na sociální zabezpečení nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen tento příspěvek odvést.

(3) Je-li proveden úkon k vyměření nebo k vymáhání daně, popřípadě k vymáhání příspěvku na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.

(1) Orgán, vykonávající správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení, prověřuje správnost a úplnost daňových přiznání a včasnost, správnost a úplnost placení daně a příspěvku na sociální zabezpečení.

(2) Poplatníci jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazy o skutečnostech rozhodných pro vyměření daně a pro výpočet příspěvku na sociální zabezpečení, jakož i učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ve věcech daně a příspěvku na sociální zabezpečení předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků.*)

Vláda může

a) rozšířit u daně ze zisku okruh odpočitatelných položek (§ 6), popřípadě upravit nebo zrušit některé ze stanovených položek, a to nejvýše v rozsahu 3 % daňového základu všech poplatníků;

b) stanovit podmínky, za kterých nebude zdaňován přírůstek průměrných mezd vyplývající ze snížení zaměstnanosti;

c) snížit sazbu daně z celkového objemu mezd v jednotlivých pásmech zdanění, maximálně o 1 % v souladu s mzdově politickými záměry a potřebou diferencovaného tempa růstu průměrných mezd v jednotlivých odvětvích, popřípadě organizacích, a u daně z individuálních mezd zvýšit hranici, od které se tato daň vybírá, a to nejvýše o 20 %.

(1) Ministerstvo financí stanoví

a) okruh vybraných činností (služeb) podle § 15 odst. 2 a podle § 22 odst. 4,

b) v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí

1. okruh preferovaných činností podle § 22 odst. 2,

2. pro účely daně z objemu mezd výchozí úroveň mezd

aa) pro nově vzniklé organizace a v případech reorganizací

bb) v organizacích, místech, popřípadě odvětvích (oborech), rozhodne-li tak vláda,

c) v dohodě s Ústřední radou družstev limit na výdaje spojené s pohoštěním a dary u družstevních podniků zahraničního obchodu.

(2) Ministerstvo financí může

a) v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí určit místa a odvětví (obory), popřípadě jednotlivé organizace, u nichž daň z celkového objemu mezd nebude postihovat přírůstky objemu mezd vyplývající z růstu zaměstnanosti,

b) snížit daň ze zisku organizacím s činností převážně obchodní, a to až o 20 % pro dobudování obchodní sítě,

c) stanovit podmínky, za kterých nebudou přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných vod, jakož i poplatky a přirážky za znečišťování ovzduší připočitatelnými položkami k zisku pro účely výpočtu daně ze zisku,

d) zcela nebo zčásti osvobodit od daně ze zisku nově budované organizace, a to nejvýše na dobu dvou let,

e) určit okruh organizací s převážně obchodní činností, u nichž pro účely výpočtu rentability budou celkové náklady snižovány o spotřebu základních surovin v jejich výrobnách,

f) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu daně, popřípadě téhož příjmu, a na základě vzájemnosti upravit sazby uvedené v § 20 odst. 2 písm. a) a b) až do výše sazby podle písm. c) uvedeného ustanovení,

g) rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění,

h) učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě pro jednotlivé případy povolit úlevu, vyžadují-li to společenské zájmy, a určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolování těchto úlev.

(1) Výnos daně plyne do rozpočtu národních výborů, a jde-li o výnos od státních organizací ústředně řízených, do státního rozpočtu České socialistické republiky, pokud podle zákona Federálního shromáždění není výnos daně příjmem státního rozpočtu federace.

(2) Výnos příspěvku na sociální zabezpečení plyne do státního rozpočtu České socialistické republiky, pokud podle zákona Federálního shromáždění není výnos tohoto příspěvku příjmem státního rozpočtu federace.

Pro poplatníky daně neplatí:

a) ustanovení § 3 odst. 2 písm. b), § 4, § 5 odst. 1 až 3, § 6 až 8 a § 9 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. b) zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, a předpisy vydané k jejich provedení;

b) ustanovení § 4 a 5 zákona č. 158/1968 Sb., o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních opatřeních;

c) zákon č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd.

Ministerstvo financí může vydat předpisy potřebné k provedení tohoto zákona.

(1) Daň podle tohoto zákona se vyměří poprvé za kalendářní rok 1971.

(2) Zrušuje se zákon č. 159/1968 Sb., o důchodové dani, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 78/1969 Sb., o dodatkovém odvodě, závazných limitech a o změnách důchodové daně a zdanění motorových vozidel.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1971.

Erban v. r.

Korčák v. r.

*) Zákon č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR, zákon č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd, vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládních nařízení č. 83/1967 Sb., č. 16/1968 Sb., č. 148/1969 Sb., č. 169/1969 Sb., zákon č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani, a zákon ČNR č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení ve znění zákona ČNR č. 119/1970 Sb.

*) Zákon č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani.

*) Organizace uvedené v § 2 odst. 2 tohoto zákona platí pojistné nemocenského pojištění podle zák. č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

**) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

*) Zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech.

**) Zákon č. 33/1970 Sb., o finančních správách.

*) Vyhláška ministerstva financí č. 16/1962 Sb.