Nařízení, kterým se vydává platový řád pro laické učitele náboženství

Směrnice pro honorování přespočetných hodin a poskytování odměn stanoví Státní úřad pro věci církevní v dohodě s ministerstvy financí a práce a sociální péče. Úhrnnou roční částku odměn stanoví vláda.

(1) Základní plat přísluší, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, ode dne, kdy byly splněny podmínky pro jeho přiznání, s výjimkou doby

a) neomluvené nepřítomnosti v práci,

b) neplaceného pracovního volna,

c) neschopnosti k práci pro nemoc nebo úraz, pokud tato neschopnost přesahuje dobu 6 týdnů, nebo pokud si učitel nemoc (úraz) způsobil úmyslně nebo hrubou nedbalostí; lhůta 6 týdnů se prodlužuje o 2 týdny učitelům, jejichž zaměstnání ve veřejné službě ke dni onemocnění (úrazu) trvá již 10 roků, a o další týden za každých dalších 5 roků zaměstnání ve veřejné službě,

d) nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost přesahuje dobu 6 týdnů; není-li však učitelka zaměstnána ve veřejné službě alespoň 2 roky, nepřísluší základní plat od počátku nepřítomnosti v práci.

(2) V odůvodněných případech může Státní úřad pro věci církevní povoliti výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. c) a d) podle směrnic, které stanoví vláda.

(3) O přídavku na děti, výplatě příjmů z pracovního poměru, administrativních srážkách a doplatcích a přeplatcích na příjmech z pracovního poměru platí ustanovení platná pro státní zaměstnance, na které se vztahuje zákon.

(1) Učiteli náboženství podle tohoto nařízení se stávají ode dne počátku jeho účinnosti laičtí učitelé náboženství, ustanovení dosud podle zákona č. 104/1926 Sb., a laičtí profesoři náboženství, ustanovení dosud podle zákona č. 103/1926 Sb., u nichž byly v tento den splněny podmínky stanovené v § 1 odst. 2, nebo u nichž tyto podmínky nebyly splněny jen z toho důvodu, že v tento den

a) vykonávali vojenskou službu,

b) byli uvolněni k výkonu poslaneckého mandátu, veřejné funkce, funkce v politické straně, v jednotné odborové organisaci nebo závodní radě,

c) byli přiděleni do jiného oboru práce podle předpisů o všeobecné pracovní povinnosti,

d) účastnili se brigád v jiném pracovním oboru,

e) byli ze zdravotních důvodů v práci nepřítomni.

(2) Dosavadní učitelé náboženství za duchovní správu (pomocní učitelé náboženství) mohou se státi, požádají-li o to a budou-li vyhovovati podmínkám pro přijetí do státní služby, učiteli náboženství podle tohoto nařízení za předpokladu, že pro ně bude zaručena normální míra vyučovací povinnosti. Pro určení výše základního platu se jim započte plně doba, po kterou vyučovali, počet hodin, rovnající se nejvyšší výměře učební povinnosti, při čemž se školní rok započítává 10 měsíci. Doba, po kterou učitel vyučoval nižší počet hodin, se započte poměrným dílem. K době strávené na cestách do školy a zpět se nepřihlíží.

(3) Učitel se při převodu zařadí v rámci prozatímního plánu pracovních sil do pracovní třídy odpovídající druhu práce, kterou konal před převedením. Výše základního platu ke dni převodu do nových příjmů se určí podle celkové doby započitatelné k tomuto dni pro zvýšení základního platu podle obdoby ustanovení § 5.

(1) Zaměstnanci přijatí k vyučování náboženství jen na určité časové období a zaměstnanci, pro které nebude zaručena normální míra vyučovací povinnosti, jsou externí učitelé.

(2) Na externí učitele se tento platový řád nevztahuje; jejich platové poměry upraví Státní úřad pro věci církevní v dohodě s ministerstvy financí a práce a sociální péče.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1950; provede je ministr pověřený řízením Státního úřadu pro věci církevní v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Zápotocký v. r.

Fierlinger v. r.