Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1988.
Ministr:
Juliš v. r.
Příloha k vyhlášce č. 121/1988 Sb.
Čl. 1
(1) Obsah státní základní jazykové zkoušky je zaměřen na otázky denního života a na základní otázky politického, hospodářského a kulturního dění v Československé socialistické republice a v dané jazykové oblasti. Kandidát má zkouškou prokázat schopnost porozumět mluvenému i psanému textu a samostatně se ústně i písemně vyjadřovat o daných tématech v rozsahu jazykových prostředků stanovených učebními osnovami pro základní kurs na jazykové škole; požaduje se znalost 2000 až 2500 lexikálních jednotek.
(2) V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a) stupeň porozumění vyslechnutému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 4 minut,
b) stupeň porozumění čtenému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 600 slov,
c) schopnost používat vybrané mluvnické a lexikální struktury v cizím jazyce,
d) dovednost sestavit v cizím jazyce sdělení v celkovém rozsahu asi 300 slov.
Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při ověřování dovedností uvedených pod písmeny b) a d) lze používat slovníku.
(3) V ústní části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a) schopnost pohotově reagovat v běžných situacích denního života,
b) dovednost plynně hovořit o daných tématech.
Ústní část zkoušky nemá trvat déle než 20 minut.
Čl. 2
(1) Obsah státní všeobecné jazykové zkoušky je zaměřen obdobným způsobem jako u státní základní jazykové zkoušky a na základní problematiku kandidátova pracovního oboru; kandidát má zkouškou prokázat hlubší znalosti a větší míru osvojení cizího jazyka, a to v rozsahu jazykových prostředků a znalostí stanovených učebními osnovami pro základní a střední kurs na jazykové škole. Požaduje se znalost přibližně 4000 lexikálních jednotek.
(2) V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a) stupeň porozumění vyslechnutému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 6 minut,
b) stupeň porozumění čtenému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 1000 slov,
c) schopnost používat vybrané mluvnické a lexikální struktury v cizím jazyce,
d) základní znalosti z reálií zemí příslušné jazykové oblasti a reálií ČSSR,
e) dovednost sestavit v cizím jazyce sdělení či volně zpracovat v cizím jazyce dané téma v celkovém rozsahu asi 500 slov.
Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při ověřování dovedností uvedených pod písmeny b) a e) může kandidát používat slovník.
(3) V ústní části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a) schopnost pohotově a spontánně reagovat v cizím jazyce v běžných situacích denního života,
b) dovednost plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o daných tématech a o vlastní četbě v originále.
Ústní část zkoušky nemá trvat déle než 30 minut.
Čl. 3
(1) Státní speciální zkoušky lze skládat pro obor překladatelský a pro obor tlumočnický.
(2) Obsah státní speciální zkoušky je zaměřen obdobným způsobem jako u státní všeobecné jazykové zkoušky. Kandidát má zkouškou prokázat hluboké znalosti, vysokou míru osvojení cizího jazyka a jistotu v jazykových dovednostech a schopnostech specifických pro příslušné zaměření v rozsahu osnov pro vyšší specializované kursy jazykových škol. Požaduje se znalost přibližně 5000 lexikálních jednotek a receptivní znalost dalších 2000–3000 lexikálních jednotek z obecné a profesně orientované slovní zásoby, zejména z oboru, v němž kandidát pracuje.
Čl. 4
(1) Těžiště státní speciální jazykové zkoušky pro obor překladatelský je v její písemné části.
(2) V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a) stupeň porozumění čteným textům v celkovém rozsahu 800–1000 slov čerpaným z různých funkčních stylů,
b) dovednost přeložit obtížný obecný, popřípadě odborný cizojazyčný text z kandidátova oboru v rozsahu přibližně 200 slov do českého nebo slovenského jazyka,
c) dovednost přeložit obtížný obecný, popřípadě odborný český nebo slovenský text v rozsahu přibližně 150 slov do cizího jazyka,
d) rozsah znalostí reálií zemí příslušné jazykové oblasti s důrazem na jejich význam pro speciální dovednosti překladatelské,
e) dovednost sestavit sdělení v cizím jazyce či volně zpracovat dané téma v celkovém rozsahu asi 600 slov.
Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při práci může kandidát používat různé druhy slovníků, případně další příručky normativního charakteru.
(3) V ústní části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a) dovednost porozumět vyslechnutému projevu, pohotově reagovat a jazykově správně hovořit na daná témata (v rozsahu státní všeobecné jazykové zkoušky),
b) dovednost volně převést čtený text z cizího jazyka do českého nebo slovenského jazyka a naopak.
Ústní část zkoušky nemá trvat déle než 30 minut.
Čl. 5
(1) Těžiště státní speciální jazykové zkoušky pro obor tlumočnický je v její ústní části.
(2) V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a) stupeň porozumění vyslechnutému textu v celkovém rozsahu asi 8 minut,
b) rozsah znalostí reálií zemí příslušné jazykové oblasti s důrazem na jejich význam pro speciální dovednosti tlumočení,
c) dovednost pohotově sestavit v cizím jazyce sdělení, reprodukovat text vyslechnutý v českém nebo slovenském jazyce či volně zpracovat dané téma v celkovém rozsahu asi 600 slov.
Pro vypracování písemné části se stanoví doba 3 hodiny. Při ověřování dovedností uvedených pod písmenem c) může kandidát používat slovník.
(3) V ústní části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a) dovednost pohotově, plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o daných tématech,
b) dovednost konsekutivně tlumočit mluvený a reprodukovaný projev z cizího jazyka do českého nebo slovenského jazyka a naopak.
Ústní část zkoušky nemá trvat déle než 45 minut.
Čl. 6
(1) Během písemné části zkoušky dozírající učitel dohlíží, aby kandidáti pracovali zcela samostatně. Doba pobytu kandidáta mimo zkušební místnost se poznamenává do protokolu o průběhu písemné části zkoušky.
(2) Počíná-li si kandidát při zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo člen zkušební komise jeho zkoušku a po poradě zkušební komise, nebo při písemné zkoušce po poradě s předsedou komise pro státní jazykové zkoušky, mu sdělí, zda může ve zkoušce pokračovat, nebo zda bude zkoušku, popř. její část písemnou nebo ústní v nejbližším zkušebním termínu opakovat.
(3) Při zkoušce se požaduje dobrá znalost českého nebo slovenského jazyka.
(4) Při stanovení celkového výsledku písemné části zkoušky se přihlíží ke všem jejím složkám. Celková úroveň písemné části zkoušky kandidáta se zvlášť pečlivě zvažuje, jestliže kandidát z některé její složky neprospěl.
(5) Výsledek písemné části zkoušky sdělí předseda komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi písemně, a to nejméně týden před začátkem ústní části zkoušky; současně sdělí kandidátům, kteří úspěšně vykonali písemnou část zkoušky, termín ústní části zkoušky.
(6) Jestliže kandidát nevyhověl při písemné části zkoušky, nemůže konat ústní část zkoušky. V tom případě předseda komise pro státní jazykové zkoušky vyrozumí kandidáta o možnosti přihlásit se ke státní jazykové zkoušce v některém z následujících zkušebních období.
(7) Ústní část zkoušky se koná nejméně po čtrnáctidenním odstupu od části písemné.
(8) Po zadání otázky k ústní části zkoušky se kandidátovi poskytne potřebný čas (nejvýše 15 minut) na přípravu.
(9) V ústní části zkoušky, která má formu rozhovoru v příslušném cizím jazyce, může být projev kandidáta stimulován různým názorným materiálem (fotografiemi, prospekty, tabulkami, grafy, diapozitivy, obrázkovými publikacemi, mapami apod.), čteným textem, mluveným i reprodukovaným projevem. Kandidátovi se poskytne možnost souvislejšího samostatného projevu v cizím jazyce.
(10) Konkrétní obsahové zaměření ústní části zkoušky se kandidátu určuje losem.
(11) Pro hodnocení ústní části zkoušky je rozhodující praktické zvládnutí jazyka v jeho sociálních funkcích. Přihlíží se rovněž k výslovnosti, intonaci, celkové dynamice ústního projevu a ke znalostem z reálií Československé socialistické republiky a zemí dané jazykové oblasti. O klasifikaci ústní části zkoušky rozhoduje zkušební komise hlasováním.
(12) Po ústní části zkoušky hodnotí zkušební komise celkový výsledek státní jazykové zkoušky. Jednání zkušební komise při hodnocení výsledků zkoušky je neveřejné. Při stanovení celkového výsledku státní jazykové zkoušky se přihlédne k výsledkům písemné i ústní části zkoušky. Výsledek státní jazykové zkoušky sdělí kandidátovi předseda zkušební komise před celou komisí v den, kdy kandidát vykonal ústní část zkoušky.
(13) Kandidátovi, který u státní jazykové zkoušky neprospěl, může komise pro státní jazykové zkoušky povolit opakování (§ 11 odst. 7 vyhlášky), a to buď jen části ústní nebo zkoušky celé. Opakování ústní části zkoušky v nejbližším zkušebním období povolí komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi, jehož písemná část zkoušky je klasifikována prvním nebo druhým stupněm prospěchu (výborně, velmi dobře). Opakování celé státní jazykové zkoušky nejdříve za rok povolí komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi, jehož písemná část zkoušky je klasifikována stupněm 3 - dobře.
1) Výnos ministerstva školství ČSR ze dne 19. 11. 1984 čj. 29 700/84-42 o odměňování pedagogických pracovníků základních a středních škol a školských zařízení (platový řád pro pedagogické pracovníky), reg. částka 27/1984 Sb., ve znění výnosu ministerstva školství ČSR ze dne 28. 7. 1987 čj. 21 000/87-42, reg. částka 10/1987 Sb.
2) Instrukce ministerstva školství ČSR a ministerstva zdravotnictví ČSR č. 9/1985, kterou se stanoví podrobnosti o středních školách, Věstník MŠ a MK ČSR č. 8/1985, uveřejněná ve Věstníku vlády pro národní výbory, částka 14/1985.
3) Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 47/1987 Sb., o organizaci školního roku v základních školách, středních školách a školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.
4) § 23 bod 2 písm. b) zákona č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.
5) Výměr Českého cenového úřadu číslo 1501/23/87 ze dne 3. 12. 1987 o stanovení MC zápisného a školného jazykových kursů a státních jazykových zkoušek na lidových školách jazyků a jazykových školách. Podle tohoto výměru činí zápisné ročně 30,- Kčs. Školné pro žáky základních škol a středních škol a pro studenty vysokých škol při dvou vyučovacích hodinách týdně činí 10,- Kčs měsíčně. Za každou další vyučovací hodinu týdně se školné zvyšuje o dalších 5,- Kčs měsíčně. Pro ostatní posluchače činí školné při dvou vyučovacích hodinách týdně 20,- Kčs měsíčně a za každou další vyučovací hodinu týdně se zvyšuje o dalších 10,- Kčs měsíčně. Pro posluchače dálkového studia při čtyřech vyučovacích hodinách měsíčně činí školné 10,- Kčs měsíčně. Za každou další vyučovací hodinu měsíčně se školné zvyšuje o další 2,50 Kčs měsíčně. V kursech při socialistických organizacích činí zápisné za jednoho posluchače 20,- Kčs ročně. Školné činí 120,- Kčs měsíčně za jednu vyučovací hodinu týdně za všechny posluchače v jednom kursu. Za každou další vyučovací hodinu týdně se školné zvyšuje o dalších 120,- Kčs měsíčně za všechny posluchače v kursu.