§ 48a VZTAHY POLICIE K ZAHRANIČÍ
Policie je při plnění svých úkolů oprávněna spolupracovat s mezinárodní organizací Interpol, s jinými mezinárodními organizacemi a zahraničními bezpečnostními sbory.
122/2001 Sb. · 91 paragrafů
Policie je při plnění svých úkolů oprávněna spolupracovat s mezinárodní organizací Interpol, s jinými mezinárodními organizacemi a zahraničními bezpečnostními sbory.
(1) Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru může za podmínek, v rozsahu a způsobem, stanovených mezinárodní smlouvou, vykonávat na území České republiky oprávnění a povinnosti policisty.
(2) Není-li uzavřena mezinárodní smlouva a je to třeba k plnění úkolů policie, lze se souhlasem policejního prezidenta a se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít v rozsahu stanoveném tímto zákonem k plnění úkolů policie příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru
a) jako agenta,
b) k provedení předstíraného převodu věci,
c) ke sledování osob a věcí,
d) k použití operativní techniky a nástrahové a zabezpečovací techniky, nebo
e) k provedení služebního zákroku proti teroristům.
(3) Při provádění úkonů podle odstavce 2 řídí činnost příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru služební funkcionář stanovený policejním prezidentem.18k)
(4) Při náhradě škody vzniklé v souvislosti s prováděním úkonů podle odstavce 2 se postupuje podle § 49 a podle zvláštního zákona.18l)
(1) Policista je oprávněn působit na území jiného státu
a) za podmínek, v rozsahu a způsobem, stanovených mezinárodní smlouvou,
b) na základě rozhodnutí vlády o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, nebo s níž má uzavřeny příslušné dohody, nebo
c) je-li vyslán k plnění úkolů policie na základě rozhodnutí ministra se souhlasem příslušného orgánu cizího státu nebo na žádost příslušného orgánu cizího státu.
(2) Při vyslání policisty do zahraničí podle odstavce 1 se postupuje podle zvláštního zákona.18k)
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc policii nebo policistovi na jeho žádost nebo s jeho vědomím (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České republiky stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu
a) náleží poškozenému, vedle nároků podle pracovněprávních předpisů, jednorázové mimořádné odškodnění,
b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou policii nebo policistovi.
(5) Stát odpovídá i za škody způsobené policií nebo policistou v souvislosti s plněním jejich úkolů stanovených tímto zákonem; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený služební zákrok vyvolala.
(6) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.
Početní stavy policie určuje vláda České republiky.
(1) Vláda České republiky může při mimořádné situaci při zajišťování ochrany státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem19) povolat vojáky v činné službě k plnění úkolů policie, pokud síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti státu.
(2) Vojáci v činné službě povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů policie oprávnění a povinnosti policistů, pokud vláda České republiky rozsah těchto oprávnění a povinností neomezí.
(3) Vojáci uvedení v odstavci 2 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů policie svým předepsaným stejnokrojem se zevním označením „POLICIE“, popř. i ústním prohlášením nebo průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů policie.
(4) Ministerstvo může stanovit vyhláškou další podrobnosti o prokazování příslušnosti vojáků uvedených v odstavci 2 k plnění úkolů policie.
Ministr může povolat policisty k plnění úkolů v ministerstvu.
(1) Policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru policisty.
(2) Každý, koho policejní útvary nebo policisté požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl.
(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit policistu nebo osobu uvedenou v odstavci 2 ministr nebo jím pověřená osoba.
zrušen
(1) Služební stejnokroj a odznaky policie je oprávněn nosit jen policista.21)
(2) Policie je oprávněna užívat zvláštní barevné provedení a označení svých služebních vozidel, plavidel a letadel.
(3) Způsob vnějšího označení a odznaky policie, vzory služebních stejnokrojů a zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel policie upraví ministerstvo vyhláškou.
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštního barevného provedení a označení používaného na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech policie, anebo zvláštního barevného provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelného.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč.
(3) Na přestupky podle odstavce 1 a jejich projednávání se vztahují obecné předpisy.22)
Pokud se v obecně závazných právních předpisech hovoří o Sboru národní bezpečnosti, útvarech Sboru národní bezpečnosti a příslušnících Sboru národní bezpečnosti, dále o Veřejné bezpečnosti, útvarech Veřejné bezpečnosti a příslušnících Veřejné bezpečnosti, rozumí se tím, pokud jde o útvary a příslušníky podřízené ministerstvu, policie a policisté.
(1) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti zařazení v ministerstvu, v útvarech Sboru národní bezpečnosti a v útvarech Veřejné bezpečnosti podřízených ministerstvu se dnem účinnosti tohoto zákona stávají policisty.
(2) Služební poměr policistů se řídí zvláštním zákonem.5)
(3) Policisté podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských.
Práva a povinnosti vyplývající ze služebního poměru a jiných vztahů příslušníků Sboru národní bezpečnosti v České republice, které nezanikly do dne účinnosti tohoto zákona, přecházejí na ministerstvo.
Jestliže jsou do služebního poměru k policii přijati příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů České a Slovenské Federativní Republiky nebo ozbrojeného bezpečnostního sboru Slovenské republiky, započítává se jim délka služby v těchto sborech a nároky s tím související, jako kdyby tuto službu konali v policii.
Zrušuje se ustanovení § 12 odst. 4 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
* * *
Zákon České národní rady č. 26/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Zákon č. 67/1993 Sb., kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, a zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, nabyl účinnosti dnem 1. března 1993.
Zákon č. 163/1993 Sb., kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 26/1993 Sb. a zákona č. 67/1993 Sb., a zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. července 1993.
Zákon č. 326/1993 Sb., kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se stanoví podmínky skončení služebního poměru policistů Federální železniční policie, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994.
Zákon č. 82/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. června 1995.
Zákon č. 152/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. září 1995.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1997.
Nález Ústavního soudu uveřejněný pod č. 186/1997 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 1998.
Nález Ústavního soudu uveřejněný pod č. 138/1999 Sb. nabyl účinnosti dnem 31. května 2000.
Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nabyl účinnosti dnem vyhlášení (30. července 1999), s výjimkou ustanovení části páté, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.
Zákon č. 105/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. května 2000.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Zákon č. 60/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (19. února 2001).
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
2) § 52 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb.
2a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
3) Např. zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů, zákon č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech.
4) Např. zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
4a) § 17 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).
5) Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
5a) Např. § 52 odst. 2 občanského soudního řádu, § 90 odst. 3 trestního řádu, § 42 odst. 2 správního řádu.
5b) Např. § 67 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, § 158 trestního řádu.
6) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
7) § 89 trestního zákona.
8) § 41 odst. 2 trestního zákona.
8a) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
8b) § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
8c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
8d) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
8e) § 20 zákona č. 552/1991 Sb.
9) Vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb.
10) § 6 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi.
11) § 15 zákona č. 200/1990 Sb.
12) § 18 zákona č. 200/1990 Sb.
13) § 75 a 76 trestního řádu.
14) § 69 trestního řádu.
15) § 321 odst. 3 trestního řádu.
16) § 8 zákona č. 37/1989 Sb. a § 2 vyhlášky č. 187/1989 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi.
16a) Např. zákon č. 135/1982 Sb.
17) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
17a) § 37 vyhlášky č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).
17b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17c) § 2 zákona č. 101/2000 Sb.
17d) § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb.
17e) § 3 trestního zákona.
18) Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.
18a) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
18b) § 35 odst. 1 písm. a) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
18c) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
18d) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).
18e) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
18f) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.
18g) § 84 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb.
18h) § 84 odst. 3 písm. c) zákona č. 151/2000 Sb.
18i) § 86 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb.
18j) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
18k) § 2 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb.
18l) § 75 až 102 zákona č. 186/1992 Sb.
19) Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 331/1992 Sb.).
20) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 153/1994 Sb. a zákona č. 88/1995 Sb.
21) § 21 odst. 1 písm. i) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
22) Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 124/1993 Sb.).