§ 1 zákon o znárodnění polygrafických podniků – Rozsah znárodnění.
Zákon o znárodnění polygrafických podniků · 123/1948 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 1 zákona č. 123/1948 Sb. stanovuje, že dnem 1. ledna 1948 dochází ke znárodnění (zestátnění) podniků a závodů, které vyrábějí nebo rozmnožují tiskoviny a tiskopisy mechanickým nebo chemickým způsobem, včetně písmolijen a souvisejících provozů. Znárodnění se týká polygrafických podniků, které splňují specifická kritéria vybavení (např. rotační stroje, sázecí a licí stroje, offsetové nebo hlubotiskové stroje) nebo počtu zaměstnanců. (§ 1 zákona č. 123/1948 Sb., zákon o znárodnění polygrafických podniků, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rozsah znárodnění.
- Týká se: zaměstnanec
- Judikatura: na § 1 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 123/1948 Sb.
(1) Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním podniky a závody, které způsobem mechanickým nebo chemickým vyrábějí nebo rozmnožují tiskoviny a tiskopisy, jakož i písmolijny, a to se všemi závody pomocnými a příbuznými. Znárodňují se zejména:
1. tiskárny a grafické závody vybavené rotačním strojem jakéhokoliv druhu;
2. tiskárny a grafické závody vybavené nejméně třemi stroji sázecími a licími (monotypy);
3. grafické podniky (závody) vybavené nejméně dvěma offsetovými nebo hlubotiskovými stroji;
4. všechny písmolijny;
5. všechny ostatní polygrafické podniky, pokud již nejsou znárodněny podle jiných právních předpisů o znárodnění nebo podle takových předpisů ze znárodnění vyňaty, jestliže počet zaměstnanců a osob v podniku činných dosáhl kdykoliv od 1. ledna 1946 50 osob. Při zjišťování tohoto počtu rozhoduje součet všech osob, činných nebo zaměstnaných v podniku, bez ohledu na to, kde pracují nebo pracovaly, zejména též domáckých pracovníků.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek státu a národních podniků ani na podniky (závody), které ministr informací v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení příslušných pověřenců, vyloučí ze znárodnění a jejich vlastníkům (provozovatelům) nařídí, aby byly trvale zastaveny, protože se vláda usnesla, že jejich provozování není ve veřejném zájmu.
(3) Ministr informací, na Slovensku po slyšení příslušného pověřence, vyhlásí s účinkem doručení v Úředním listě, které podniky (závody) byly znárodněny podle tohoto zákona.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Znárodnění se týká polygrafických podniků, které splňují specifická kritéria vybavení (např. rotační stroje, sázecí a licí stroje, offsetové nebo hlubotiskové stroje) nebo počtu zaměstnanců.
- Všechny písmolijny byly znárodněny bez ohledu na jejich vybavení nebo velikost.
- Znárodnění se vztahovalo i na další polygrafické podniky, pokud již nebyly znárodněny nebo vyňaty podle jiných předpisů, a pokud kdykoliv od 1. ledna 1946 zaměstnávaly 50 a více osob (včetně domáckých pracovníků).
- Ministr informací mohl ve shodě s ministrem financí některé podniky ze znárodnění vyloučit, pokud jejich provozování nebylo ve veřejném zájmu, a nařídit jejich trvalé zastavení.
Na co si dát pozor
- Znárodnění se netýkalo majetku státu a národních podniků.
- Ministr informací měl pravomoc vyhlásit v Úředním listě, které konkrétní podniky byly znárodněny, přičemž tato vyhláška měla účinek doručení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1
Jak soudy aplikují § 1
Při úvaze o možnosti odlišné interpretace zákona č. 123/1948 Sb. - jiné, než té, jež došla svého výrazu obsahem vyhlášky ministra informací č. 2289/1948 Ú.l., určující, že podnik M., akciová společnost pro grafický průmysl a nakladatelství v P., byl znárodněn zestátněním podle § 1 odst. 1 zákona č. 123/1948 Sb. (bod 2. vyhlášky) a navazujícími dílčími výměry - bylo na dovolacím soudu stanovit, zda a jaké meze klade uplatněnému nároku, jakož i argumentaci, na níž je založen, existence (a obsah) tzv. “restitučních předpisů.” Označení “restituční předpis” …