Nařízení, jímž se vydává organisační statut národního dopravního podniku "Československé dráhy, národní podnik"

(1) Ředitele podniku ustanovuje a odvolává vláda po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace. Prohlášení, kterým se ředitel vzdává své funkce, bere na vědomí ministr dopravy, čímž funkce ředitele zaniká.

(2) Ředitelem může býti toliko československý občan, který má odborné vědomosti a zkušenosti a je státně spolehlivý a občansky bezúhonný.

(3) Ředitel nesmí vykonávati zaměstnání, funkci nebo jinou činnost, která je v rozporu se zájmy podniku, ani nesmí provozovati jakýkoliv výdělečný podnik, ani se na něm účastniti.

(4) Ředitel vykoná slib do rukou ministra dopravy, že bude svědomitě plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu a podniku, že bude zachovávati mlčenlivost o věcech projednaných představenstvem i o jiných věcech obchodního tajemství, a že je nikomu nesdělí, pokud není k tomu povinen podle příslušných předpisů.

(5) Ředitel je, vykonávaje svou funkci, povinen jednati s péčí řádného hospodáře a osobně odpovídá za splnění svých povinností. O tom, zda se má na řediteli vymáhati náhrada škody jím způsobené, rozhoduje na návrh představenstva ministerstvo dopravy.

(6) Své funkce se ředitel ujímá dnem vykonání slibu, čímž se stává, pokud jím již nebyl, zaměstnancem podniku; jeho pracovní poměr zaniká dnem, kdy byl odvolán, nebo dnem, kdy bylo vzato na vědomí, že se vzdává funkce. Nedošlo-li k zániku pracovního poměru za okolností, pro které by bylo lze jinak pracovní poměr zrušiti předčasně, příslušejí řediteli požitky nejméně po dobu, po kterou by náležely, kdyby byl pracovní poměr rozvázán výpovědí.

(7) Na ustanovení a odvolání ředitele se nevztahují předpisy o spolurozhodování závodního zastupitelstva zaměstnanců při přijímání a propouštění zaměstnanců, po případě o spolupůsobení tohoto zastupitelstva při zařazování zaměstnanců na pracovní místa a o předchozím souhlasu okresního úřadu ochrany práce při sjednání a rozvázání pracovního poměru.

(8) Řediteli přísluší služební titul „ústřední ředitel“.

Ředitel zastupuje podnik a znamená jeho firmu, vede věci jeho běžného provozu, činí opatření a rozhodnutí v jeho provozu, která nejsou vyhrazena představenstvu (§ 23), a vykonává usnesení představenstva. Není-li představenstva nebo není-li schopno se usnášeti nebo je-li nebezpečí v prodlení, přísluší řediteli, aby učinil potřebná neodkladná opatření; je povinen o nich podati zprávu představenstvu v nejbližší jeho schůzi.

(1) Ředitele zastupuje v jeho funkci předsedy představenstva [§ 19, písm. b)] člen představenstva, jehož ustanoví představenstvo. V ostatní jeho pravomoci (§ 26) ho zastupují vedoucí úředníci ústředního ředitelství podniku (§ 28), jež určí představenstvo. Představenstvo zároveň vymezí rozsah zastupování a může je pověřiti také stálým zastupováním ředitele v určitých věcech jeho pravomoci.

(2) Ve správě podniku v oblasti Slovenska zastupuje ředitele podniku ve věcech jeho pravomoci podle § 26, věty prvé, oblastní ředitel; podrobnosti upraví vnitřní předpisy podniku (§ 28, odst. 2).

(3) Oblastního ředitele jmenuje a odvolává ministr dopravy po vyjádření pověřence dopravy a po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace ze zaměstnanců podniku. Platí o něm obdobně ustanovení § 25, odst. 1, druhé věty a ustanovení § 25, odst. 4, 5 a 7.

(1) Výkonnými orgány správy podniku jsou:

a) ústřední ředitelství v Praze a oblastní ředitelství v Bratislavě,

b) okrskové a místní provozní jednotky,

c) zvláštní hospodářské jednotky, obstarávající určité odborné úkoly ústředně pro celý podnik.

(2) Působnost, vnitřní rozčlenění a vzájemný vztah ústředního a oblastního ředitelství [odstavec 1, písm. a)] upravují vnitřní předpisy podniku, na nichž se usnáší jeho představenstvo [§ 23, písm. c), č. 10].

(1) Zaměstnanci podniku jsou zaměstnanci v soukromoprávním poměru; jejich pracovní a mzdové poměry se řídí pracovními a mzdovými řády, jež vyžadují schválení ministerstva sociální péče.

(2) Představenstvo podniku stanoví, kdy zaměstnanci podniku mají ve službě nositi stejnokroj nebo služební odznak, a určí zároveň jejich zevní úpravu a způsob jejich užívání.

(3) Dokázal-li zaměstnanec podniku mimořádný pracovní výkon a tím nejen přispěl k zvýšení celkového výkonu podniku, ale svým příkladem též působil na pracovní úroveň svého okolí nebo celku, může mu býti udělena v mezích příslušných předpisů přiměřená odměna.

(4) Za návrhy, kterými bylo dosaženo zdokonalení nebo zhospodárnění provozu, pracovního postupu, zvýšení dopravy nebo zmenšení provozních nákladů, lze uděliti v mezích příslušných předpisů odměnu zaměstnanci, který je původcem návrhu. Návrh musí býti odborně přezkoumán, i když původce nepřipojil početní rozbor. Výsledek zkoumání se sdělí původci a závodnímu zastupitelstvu zaměstnanců. Při stanovení výše odměny se přihlíží k míře hospodářského prospěchu z přijatého návrhu.

(1) Odborný dozor nad podnikem (§ 22, odst. 1 dopravního podnikového zákona) vykonává ministerstvo dopravy, kterému přísluší:

1. vydávati příkazy pro sestavení a provádění celostátního dopravního plánu jako součásti jednotného hospodářského plánu a sledovati jeho provádění;

2. přezkoumávati a vládě ke schválení předkládati:

a) návrhy na změnu předmětu podnikání, sídla a jména podniku (§ 7, odst. 2 dopravního podnikového zákona),

b) rozpočetní závěrku podniku (§ 14, odst. 1, věta druhá), návrh na přiznání státního investičního příspěvku (§ 11) a návrh na náhradu ztrát ze zvláštních služeb (§ 12),

c) zahajovací bilanci podniku (§ 14, odst. 2),

d) účetní závěrku podniku (§ 14, odst. 3), odpočet záloh na náhradu ztrát ze zvláštních služeb (§ 12, odst. 1);

3. schvalovati

a) odpisový plán podniku (§ 8),

b) úvěrová opatření podniku (§§ 6 a 7),

c) zvýšení nebo snížení kmenového jmění (§ 15),

d) zcizení nebo zatížení nemovitostí podniku v hodnotě přesahující částku stanovenou ministerstvem dopravy v dohodě s ministerstvem financí (§ 9),

e) zevní úpravu a způsob užívání státního a podnikového znaku, stejnokroje nebo služebního odznaku (§ 4, odst. 2 a § 29, odst. 2);

4. určovati částku, do které smí podnik zcizovati nebo zatížiti nemovitosti (§ 9), dále částky, nad které má představenstvo rozhodovati o nabytí nemovitostí nebo prodeji movitých věcí [§ 23, písm. c), č. 1], o zcizení nebo zatížení nemovitostí podniku [§ 23, písm. c), č. 2] a o zahájení rozepří [§ 23, písm. c), č. 4];

5. rozhodovati

a) o usneseních představenstva, jejichž výkon ředitel podniku zastavil (§ 24, odst. 2),

b) o odměnách členům představenstva (§ 22, odst. 3),

c) o vymáhání náhrady škody na řediteli podniku nebo na členovi představenstva (§ 22, odst. 2 a § 25, odst. 5);

6. dozírati na hospodaření podniku a za tím účelem nahlížeti do všech jeho knih podnikového početnictví, jakož i do jiných obchodních písemností, vyžadovati zprávy a vysvětlivky a činiti opatření k odstranění zjištěných závad.

(2) Působnost podle odstavce 1, č. 2, písm. b) až d), č. 3, písm. a) až d), č. 4 a č. 5, písm. b) vykonává ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí, působnost podle odstavce 1, č. 3, písm. e) v dohodě s ministerstvem vnitra. Ministerstvo financí může spolupůsobiti též při výkonu dozoru podle odstavce 1, č. 6.

Podnik podléhá kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(1) Příslušnost k opatřením o jednotlivých zaměstnancích podniku a příjemcích odpočivných a zaopatřovacích platů podle ustanovení § 21, odst. 3 a 4 dopravního podnikového zákona přechází na správní orgány podniku, a to tak, že působnost příslušející podle dosavadních služebních, platových a pensijních předpisů presidentu republiky nebo vládě, přechází na představenstvo podniku, působnost, příslušející podle těchto předpisů, nebo podle předpisů o úrazovém zaopatření ministru nebo ministerstvu dopravy, po případě v dohodě s jinými ministry nebo ministerstvy, přechází na ředitele podniku, a působnost příslušející osobním (pensijním) úřadům na příslušné okrskové provozní jednotky [§ 28, odst. 1, písm. b)].

(2) Dokud nebudou vydány předpisy uvedené v § 21, odst. 2 a 4 dopravního podnikového zákona, dozírá ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí na opatření ve věcech pracovních (služebních), mzdových (platových) poměrů a pensijního (úrazového) zaopatření zaměstnanců a pozůstalých uvedených v § 21, odst. 3 a 4 téhož zákona.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949; provede je ministr dopravy v dohodě s ministrem financí a ostatními zúčastněnými členy vlády.

Dnem počátku účinnosti zákona č. 148/1950 Sb. pozbývají platnosti vládní nařízení č. 123 až 128/1949 Sb., jimiž se vydávají organisační statuty jednotlivých národních dopravních podniků, pokud odporují tomuto zákonu.

Zápotocký v. r.

Petr v. r.