Zákon o platebním styku

(1) Účastníky systému mohou být

a) banky a pobočky zahraničních bank,

b) jiné osoby, které jsou oprávněny přijímat vklady od veřejnosti a poskytovat úvěry podle zvláštního právního předpisu,11)

c) osoby, které jsou oprávněny poskytovat investiční služby podle zvláštního právního předpisu,2)

d) osoby veřejného práva a osoby s jejich zárukou,

e) zahraniční osoby, jejichž činnost odpovídá činnosti osob uvedených v písmenech a) až c),

(dále jen „peněžní instituce“), které při své účasti v systému odpovídají za splnění finančních závazků vyplývajících z jejich příkazů přijatých systémem.

(2) Účastníkem systému může dále být

a) osoba, která přijímá příkazy peněžních institucí zúčastněných v systému a která je výlučným prostředníkem mezi těmito peněžními institucemi, (dále jen „ústřední protistrana“),

b) osoba, která vede účty, na nichž se zúčtují příkazy peněžních institucí nebo ústřední protistrany zúčastněných v systému, a která z tohoto důvodu může peněžním institucím nebo ústřední protistraně poskytovat úvěr, (dále jen „zúčtovatel“),

c) osoba, která provádí započtení vzájemných pohledávek a závazků z příkazů peněžních institucí, ústřední protistrany nebo zúčtovatele, (dále jen „clearingová instituce“),

d) Česká národní banka, centrální banky jiných států a Evropská centrální banka,

e) osoba, která plní úlohu podle písmena a), b) nebo c) v jiném systému, ve vypořádacím systému podle zvláštního právního předpisu,12) nebo v systému anebo ve vypořádacím systému, uvedeném v seznamu Komise Evropských společenství, a která při své účasti v systému odpovídá za splnění finančních závazků vyplývajících z jejích příkazů, přijatých systémem.

(3) Týž účastník může v systému zajišťovat funkci ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce, popřípadě zajišťovat dvě nebo všechny tyto funkce anebo zajišťovat některou jejich část.

(4) Účastníci systému musí ve smlouvě o platebním systému stanovit provozovatele systému; provozovatelem systému může být pouze některý z účastníků systému podle odstavců 1 a 2.

Pravidla systému tvoří nedílnou součást smlouvy o platebním systému. Tato pravidla vždy stanoví

a) kdo je provozovatelem systému,

b) kdo může být účastníkem systému a za jakých podmínek,

c) práva a povinnosti účastníků systému,

d) způsob zajištění likvidity k zúčtování příkazů předaných systému,

e) způsob vypořádání vzájemných pohledávek a závazků účastníků systému,

f) okamžik přijetí příkazu systémem, způsob předávání příkazů a vymezení doby, v níž systém příkazy přijímá,

g) měnu nebo měny, v nichž je systém provozován.

Příkazem se pro účely této části zákona rozumí pokyn účastníka systému, aby prostřednictvím tohoto systému byly převedeny peněžní prostředky ve prospěch jejich příjemce a aby byly zaúčtovány v souladu s pravidly systému.

(1) Účastník systému ani žádná třetí osoba nemůže platně odvolat příkaz přijatý systémem počínaje okamžikem přijetí příkazu, který stanoví pravidla systému.

(2) Prohlášením konkurzu na majetek účastníka systému nebo zastavením anebo omezením plateb v důsledku jiného opatření vůči účastníkovi systému (dále jen „zastavení plateb“) není dotčeno právo použít peněžní prostředky z účtu účastníka systému vedeného v tomto systému ke splnění jeho závazků, vyplývajících z jeho účasti v systému, a to za účelem uzavření zúčtování v systému v den prohlášení konkurzu nebo zastavení plateb.

(3) Prohlášením konkurzu na majetek účastníka systému nebo zastavením plateb není dotčena povinnost systému zpracovat příkazy tohoto účastníka systému ani platnost a vymahatelnost těchto příkazů vůči třetím osobám, jedná-li se o příkazy, které byly přijaty systémem v souladu s jeho pravidly

a) před okamžikem prohlášení konkurzu nebo zastavení plateb,

b) v okamžiku prohlášení konkurzu nebo v okamžiku zastavení plateb a po tomto okamžiku, jestliže byly příkazy provedeny v den prohlášení konkurzu nebo v den zastavení plateb, a to jen tehdy, prokáží-li osoby uvedené v § 24 odst. 2 písm. a) až c), že jim prohlášení konkurzu nebo zastavení plateb nebylo známo, a to ani z oznámení podle § 29 odst. 4 písm. b) nebo podle § 29 odst. 5.

(4) Prohlášením konkurzu na majetek účastníka systému nebo zastavením plateb nejsou dotčena práva na zajištění, která tento účastník systému poskytl

a) jinému účastníkovi systému v souvislosti s jeho účastí v tomto systému,

b) České národní bance,

c) centrálním bankám ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor a Evropské centrální bance,

včetně možnosti realizace tohoto zajištění.

(5) Zajištěním se pro účely této části zákona rozumí práva k majetkové hodnotě sloužící k zajištění závazků.

(1) Provozovatel systému oznamuje bez zbytečného odkladu písemně České národní bance změnu názvu, sídla nebo místa podnikání kteréhokoli účastníka systému a dále snížení počtu účastníků systému; tím není dotčeno ustanovení § 23 odst. 1 písm. a).

(2) Provozovatel systému je povinen podat České národní bance žádost o předchozí souhlas se změnou v účastnících systému, nejedná-li se o změny podle odstavce 1.

(3) Provozovatel systému je povinen podat České národní bance žádost o předchozí souhlas se změnou smlouvy o platebním systému nebo se změnou pravidel systému.

(4) Účastníci systému jsou na písemnou žádost osoby, která prokáže právní zájem, povinni bez zbytečného odkladu písemně poskytnout informaci o systémech provozovaných podle tohoto zákona, jichž jsou účastníky, a o pravidlech těchto systémů.

(5) Povinnost podle odstavce 4 mají rovněž všechny osoby se sídlem nebo místem podnikání v České republice, které jsou účastníky systémů provozovaných podle právního řádu některého z ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. Tyto osoby jsou povinny dále oznamovat bez zbytečného odkladu písemně České národní bance svou účast v daném systému, označení tohoto systému, stát, který daný systém oznámil Komisi Evropských společenství, adresu svého sídla nebo místa podnikání a dále změnu kterékoli z těchto skutečností, a to neprodleně poté, kdy změna nastala.

(1) Česká národní banka vede seznamy

a) systémů provozovaných podle tohoto zákona včetně jejich provozovatelů a účastníků těchto systémů,

b) systémů provozovaných podle právního řádu ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor včetně jejich účastníků, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice.

(2) Česká národní banka poskytuje informace obsažené v seznamech podle odstavce 1 krajským a vrchním soudům a Nejvyššímu soudu České republiky a tyto informace uveřejňuje, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství o systémech provozovaných podle tohoto zákona, o jejich provozovatelích a účastnících těchto systémů a dále o zániku licence k provozování systému (§ 34).

(4) Obdrží-li Česká národní banka zprávu o zastavení plateb nebo o prohlášení konkurzu na majetek účastníka systému provozovaného podle tohoto zákona, je povinna oznámit tuto skutečnost neprodleně

a) provozovateli systému, jehož účastníka se konkurz týká,

b) účastníkům tohoto systému uvedeným v § 24 odst. 2 písm. a) až c).

(5) Povinnost podle odstavce 4 má Česká národní banka rovněž tehdy, obdrží-li od orgánů ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, které k tomu byly určeny v souladu s právem daného státu, zprávu o prohlášení konkurzu na majetek účastníka systému provozovaného podle tohoto zákona nebo zprávu o zastavení plateb.

(6) Obdrží-li Česká národní banka zprávu o zastavení plateb nebo o prohlášení konkurzu na majetek účastníka systému provozovaného podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, má-li tento účastník systému sídlo nebo místo podnikání v České republice, je povinna oznámit tuto skutečnost neprodleně orgánům ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, které k tomu byly určeny v souladu s právem daného státu.

(1) Žádost o udělení licence k provozování platebního systému (dále jen „licence“) nebo žádost o její změnu předkládá provozovatel systému písemně České národní bance. S žádostí o licenci nebo o její změnu se předkládá smlouva o platebním systému včetně pravidel systému.

(2) Licenci lze udělit, jestliže

a) provozovatel systému je akciovou společností se sídlem v České republice,

b) provozovatel systému má splacen základní kapitál ve výši nejméně 500 000 000 Kč, který musí být nejméně v této výši tvořen peněžitými vklady,

c) majetek použitý ke splacení základního kapitálu má průhledný a nezávadný původ,

d) účastníkem systému je pouze osoba, u níž je zajištěna neodvolatelnost příkazů podle § 27,

e) provozovatel systému má technické a organizační předpoklady pro výkon činnosti systému včetně funkčních řídících a kontrolních mechanismů a systém řízení rizik odpovídající rozsahu zamýšleného systému,

f) osoby, které jsou navrhovány na výkonné řídící funkce provozovatele systému, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami, a členové statutárního orgánu provozovatele systému jsou osoby odborně způsobilé, důvěryhodné a zkušené,

g) provozovatel systému má vypracovanou strategii a plán činnosti zamýšleného systému, které musí být podloženy reálnými ekonomickými kalkulacemi,

h) je zajištěna likvidita zúčtování příkazů přijatých systémem, jsou zajištěna finanční rizika a vyloučena systémová rizika.

(3) Licence se uděluje provozovateli systému na dobu neurčitou, není převoditelná na jinou osobu ani nepřechází na právního nástupce.

(4) Česká národní banka může v licenci stanovit podmínky, které musí být dodržovány při provozování systému.

(5) Náležitosti žádosti o licenci stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(1) Činnost systémů provozovaných podle tohoto zákona podléhá dohledu vykonávanému Českou národní bankou.

(2) Provozovatel systému a účastníci systému jsou povinni poskytnout osobám pověřeným výkonem dohledu nad systémy požadované informace a potřebnou součinnost.

(3) Všechny osoby provádějící dohled nad systémy jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Třetím osobám mohou poskytovat pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o jaký konkrétní systém nebo osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.

(4) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci 3 použít pouze k plnění úkolů podle tohoto zákona nebo v soudním řízení o žalobě proti rozhodnutí učiněnému v souvislosti s výkonem dohledu nad systémy nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.

(5) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu nad systémy orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v České republice nebo v jiném státě a orgánu dohledu nad platebními systémy v jiném státě.

(6) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu nad systémy veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce

a) orgánu působícího při likvidaci nebo konkurzu u banky nebo finanční instituce,

b) dohledu nad orgánem podle písmene a),

c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,

d) dohledu nad orgánem podle písmene c),

e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,

f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

g) orgánu činného v trestním řízení,

h) centrální banky zodpovědné za měnovou politiku,

i) systému pojištění pohledávek z vkladů a pojištění investorů.

To platí i ve vztahu k veřejným orgánům a jiným osobám v ostatních členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor.

(7) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu nad systémy mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, anebo obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993, (dále jen „mezinárodní smlouva“), a dále jiným osobám, s nimiž má Česká republika dohodu o výměně informací na základě mezinárodní smlouvy.

(8) Poskytnutí informací podle odstavců 5 až 7 je možné pouze za podmínky, že pro příslušnou osobu je zaveden režim ochrany informací nejméně v rozsahu tohoto zákona.

(9) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu nad systémy od orgánů v České republice, na které se vztahuje zákonem stanovená povinnost mlčenlivosti, nebo od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmějí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.

(1) Provozovateli, účastníkovi systému nebo fyzické osobě, kteří neposkytnou osobám pověřeným výkonem dohledu nad systémy požadované informace nebo potřebnou součinnost podle § 31 odst. 2, může Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč.

(3) Řízení o uložení pořádkové pokuty lze zahájit do 2 měsíců ode dne nesplnění povinnosti.

(4) Pořádkové pokuty vybírá Česká národní banka a vymáhá celní úřad. Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.

(5) Při vybírání a vymáhání uložených pořádkových pokut se postupuje podle zákona upravujícího správu daní a poplatků.11a)

(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v provozování systému, může podle povahy zjištěného nedostatku a jeho závažnosti

a) požadovat, aby provozovatel systému ve stanovené lhůtě zjednal nápravu,

b) pozastavit výkon činností vyplývajících z licence na dobu, dokud provozovatel systému nezjedná nápravu,

c) nařídit provozovateli systému zajištění mimořádného auditu systému nebo jeho účastníků, a to na náklady provozovatele systému,

d) nařídit provozovateli systému vyloučení některých účastníků ze systému,

e) odejmout provozovateli systému licenci.

(2) Nedostatkem v provozování systému se rozumí

a) porušení podmínek stanovených v licenci či neplnění podmínek, za nichž byla udělena licence,

b) porušení tohoto zákona, zvláštních právních předpisů a opatření uložených Českou národní bankou,

c) ohrožení bezpečnosti a stability daného systému,

d) řízení systému osobami, které nemají dostatečnou odbornou způsobilost, zkušenost nebo nejsou důvěryhodné,

e) pokles základního kapitálu pod výši stanovenou v § 30 odst. 2 písm. b).

(1) Jestliže licence byla získána na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo pokud provozovatel systému nezahájil činnost systému do 18 měsíců ode dne udělení licence, Česká národní banka mu licenci odejme.

(2) V rozhodnutí o odnětí licence se stanoví datum, ke kterému se odnímá licence; rozhodnutí se zveřejní v Obchodním věstníku.

(3) Rozhodnutí o odnětí licence doručí Česká národní banka provozovateli.

Licence zaniká dnem,

a) ke kterému byla odňata,

b) ke kterému se provozovatel systému zrušuje,

c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady provozovatel systému nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence,

d) ke kterému počet účastníků systému klesne pod počet stanovený v § 23 odst. 1 písm. a).

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 2a provádí nebo zprostředkovává převody peněžních prostředků bez licence nebo v rozporu s ní.

(2) Vydavatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) neinformuje o svých obchodních podmínkách pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků podle § 17 odst. 1,

b) neinformuje ve svých obchodních podmínkách pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků o souladu a odchylkách těchto podmínek od vzorových obchodních podmínek České národní banky nebo jejich změn podle § 17 odst. 2 a 3,

c) neposkytne České národní bance své obchodní podmínky pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků podle § 17 odst. 4,

d) neprovede zpětnou výměnu elektronických peněz v souladu s § 20 odst. 1 a 2, nebo

e) nestanoví podmínky pro zpětnou výměnu elektronických peněz v souladu s § 20 odst. 3.

(3) Instituce elektronických peněz se dopustí správního deliktu tím, že

a) vykonává jinou činnost, než je uvedena v § 18c odst. 1,

b) poskytne úvěr nebo nabude účast na základním kapitálu nebo hlasovacích právech nebo vykonává kontrolu9b) v rozporu s § 18c odst. 2,

c) nesplní některý z požadavků stanovených Českou národní bankou na vnitřní řídicí a kontrolní systém nebo některý z požadavků zvláštního zákona9d) na ověření vnitřního řídicího a kontrolního systému včetně systému řízení rizik podle § 18d odst. 4,

d) nesplní informační povinnost podle § 18d odst. 5 nebo 6,

e) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 18e, nebo

f) investuje peněžní prostředky v rozporu s požadavky podle § 18f odst. 1.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší podmínku, za níž bylo vydáno povolení k vydávání elektronických peněz podle § 19 odst. 1, nebo

b) nesplní oznamovací povinnost podle § 19 odst. 2 nebo 5.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že vydává elektronické peníze bez licence podle § 18b odst. 1 nebo povolení České národní banky podle § 19 odst. 1.

(6) Provozovatel nebo účastník systému se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní podmínku stanovenou jako princip zúčtování podle § 23 odst. 2,

b) neoznámí změnu podle § 28 odst. 1, nebo

c) nepožádá o předchozí souhlas podle § 28 odst. 2 nebo 3.

(7) Provozovatel systému se dopustí správního deliktu tím, že při provozování systému nedodrží podmínku stanovenou v licenci podle § 30 odst. 4.

(8) Účastník systému nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 28 odst. 5 se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne informaci o systémech nebo o pravidlech těchto systémů podle § 28 odst. 4, anebo nesplní oznamovací povinnost podle § 28 odst. 5.

(9) Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 4 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavců 1 a 3 a odstavců 5 až 8 se uloží pokuta do 50 000 000 Kč.

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby11b) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá Česká národní banka a vymáhá celní úřad. Uložená pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(7) Náhrady nákladů řízení za porušení povinností podle tohoto zákona jsou příjmem rozpočtu České národní banky a jsou splatné do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejich uložení nabylo právní moci. Náklady řízení vybírá Česká národní banka.

(8) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona upravujícího správu daní a poplatků.11a)

(1) Česká národní banka při výkonu působnosti podle částí druhé až páté tohoto zákona postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Na postup podle § 32 odst. 1 písm. a) se nevztahuje správní řád.

(3) Účastníkem řízení podle části druhé je převádějící instituce, účastníkem řízení podle části třetí je vydavatel, účastníkem řízení podle části čtvrté je provozovatel systému.

(4) Řízení podle § 32 a 33 může být zahájeno též doručením rozhodnutí.

(5) Lhůta k plnění doručeného rozhodnutí vydaného podle § 32 činí alespoň 24 hodin.

(6) Proti rozhodnutí České národní banky podle částí druhé až páté tohoto zákona lze podat rozklad. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek s výjimkou rozkladu proti rozhodnutí o udělení povolení, rozkladu proti rozhodnutí ve věci udělení nebo změny licence a rozkladu proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty nebo pokuty.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 8 odst. 2 písm. b), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, a s výjimkou ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) věty druhé, § 2 odst. 2, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3 věty druhé, § 23 odst. 1 písm. e), § 27 odst. 4 písm. c), § 28 odst. 5, § 29 odst. 1 písm. b), § 29 odst. 3, 5 a 6 a § 31 odst. 6 věty poslední, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Rychetský v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/5/ES ze dne 27. ledna 1997 o přeshraničních převodech.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze dne 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006, týkající se přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění).

2) § 8 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Čl. 36 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu.

3) § 2 písm. b) zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).

7) Například § 6 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 159/2000 Sb.

8) Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku.

8a) § 4 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

8b) Například § 69 a 70 trestního zákona, § 363 a násl. trestního řádu.

8c) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

8d) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

9) § 5a a následující zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.

9a) Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti.

9b) § 17a zákona č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9c) § 5d zákona č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 126/2002 Sb.

9d) § 22 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 126/2002 Sb.

10) § 70b zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

11a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

11b) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.

12) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.