§ 22 zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. – Pokud čas strávený na pracovní cestě jinak než plněním…
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. · 125/1998 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Pokud zaměstnanec na pracovní cestě neplní pracovní úkoly, ale spadá to do jeho pracovní doby, považuje se to za překážku v práci na straně zaměstnavatele a mzda se mu nekrátí. Jestliže mu kvůli tomu ušla mzda, má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. (§ 22 zákona č. 125/1998 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb., stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel, ministerstvo
- Lhůta nebo doba: „2 může zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat nejdéle po dobu tří let od účinnosti tohoto zákona.“
- Odkazuje na: Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku (1/1992 Sb.), Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (74/1994 Sb.)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 125/1998 Sb.
Pokud čas strávený na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů spadá do pracovní doby zaměstnance, považuje se za dobu překážky v práci na straně zaměstnavatele,7) při které se zaměstnanci mzda nekrátí. Pokud však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.8)
7) § 130 zákoníku práce.
8) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.“.
31. V § 24 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky, vláda České republiky a vláda Slovenské republiky“ vypouštějí. Slovo „mohou“ se nahrazuje slovem „může“.
Čl. II
1. Výši průměrných cen pohonných hmot stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou poprvé s účinností od 1. července 1998.
2. Výši základních sazeb stravného v cizí měně stanoví Ministerstvo financí vyhláškou poprvé s účinností od 1. července 1998.
3. Náhrady při přeložení na žádost zaměstnance a při přijetí zaměstnance poskytované před účinností tohoto zákona podle § 6 odst. 2 může zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat nejdéle po dobu tří let od účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona o cestovních náhradách, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Tošovský v. r.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec má nárok na plnou mzdu, i když na pracovní cestě nepracuje, pokud se to děje v jeho běžné pracovní době.
- Pokud by mu kvůli neplnění úkolů na pracovní cestě ušla mzda, dostane náhradu ve výši svého průměrného výdělku.
Příklad
Zaměstnanec jede na služební cestu do jiného města. Cesta vlakem trvá 3 hodiny a spadá do jeho pracovní doby. Během cesty nemůže pracovat. Za tyto 3 hodiny mu náleží mzda, jako by normálně pracoval.
Na co si dát pozor
- Tento paragraf se týká pouze času stráveného na pracovní cestě, který spadá do pracovní doby zaměstnance.
- Platí to pro situace, kdy zaměstnanec neplní pracovní úkoly, například při cestování.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.