Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
126/2002

Zákon, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů

126/2002 Sb. · 38 paragrafů

Úplné znění

38
↑ Předchozí paragrafy

§ 38f

Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku na území členského státu Evropské unie, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem bankovního dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí licence neprodleně orgány bankovního dohledu států, v nichž má banka pobočku. Totéž platí v případě záměru odebrat licenci pobočce zahraniční banky, která má pobočku také na území členského státu Evropské unie.

§ 38g

Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu Evropské unie po předchozím informování orgánu bankovního dohledu tohoto státu nebo jej o provedení této kontroly požádat.

§ 38h

(1) Česká národní banka spolupracuje s orgány bankovního dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.

(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 zejména informace

a) o podílech na bance nebo zahraniční bance,

b) o řízení banky nebo zahraniční banky,

c) o kapitálu bankou nebo zahraniční bankou ovládaných finančních společností,

d) o ukazateli kapitálové přiměřenosti a konsolidovaném ukazateli kapitálové přiměřenosti,

e) o finančních holdingových společnostech,

f) důležité pro dohled nad těmito bankami nebo zahraničními bankami, zejména v oblasti likvidity, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálové přiměřenosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly a monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančních trzích na území České republiky nebo na území státu, na jehož území banka tato rizika podstoupila.“.

127. V § 39 odst. 1 se slova „, jakož i“ nahrazují spojkou „a“, slova „a osoby provádějící bankovní dohled“ se zrušují a za číslici „3“ se vkládá číslice „, 4“.

128. V § 40 odst. 1 se slovo „jeho“ nahrazuje slovem „její“.

129. V § 40 odstavec 3 zní:

„(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.“.

130. V § 40 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:

„(4) V případě, že po vyžádání doplnění žádosti ze strany České národní banky je znovu předložena žádost neúplná nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta poskytnutá Českou národní bankou pro její doplnění, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení licence zastavit.

(5) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců ode dne zahájení správního řízení.

(6) Odmítnutí žádosti o udělení licence, o její změně či odmítnutí udělení souhlasu podle tohoto zákona musí být řádně zdůvodněno.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7.

131. V § 40 odst. 8 se slova „povolení působit jako banka“ nahrazují slovem „licence“.

132. Označení „ČÁST DEVÁTÁ“ se nahrazuje označením „ČÁST TŘINÁCTÁ“.

133. V § 41a odst. 3 se v poslední větě za slovo „Ustanovení“ vkládají slova „§ 5a odst. 4“.

134. V § 41c odstavce 6 a 7 znějí:

„(6) Roční příspěvek banky do Fondu činí 0,1 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů banka propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v předchozím roce, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni, ke kterému je prováděn výpočet.

(7) Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,05 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na jejichž připsání vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladu stavební spořitelna propočítává podle čtvrtletních stavů pojištěných pohledávek z vkladů v předchozím roce bez započítání zálohy na státní podporu.“.

135. V § 41d odstavec 1 zní:

„(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, co Fond obdrží písemné oznámení České národní banky nebo, jedná-li se o pobočku zahraniční banky podle § 5a, připojištěnou podle § 41m, orgánu bankovního dohledu domovského státu o neschopnosti banky dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Takové oznámení musí být vydáno nejpozději do 21 dní ode dne zjištění rozhodné skutečnosti a bance nebo bývalé bance musí být písemně sděleno.“.

136. V § 41d odst. 2 se v první větě slovo „zveřejní“ nahrazuje slovem „uveřejní“.

137. V § 41e se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Pokud by bylo pro účely výplaty náhrady z Fondu pro oprávněnou osobu výhodnější použít kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni zahájení plateb, má oprávněná osoba nárok na doplacení příslušného rozdílu.“.

138. V § 41f odst. 2 se v první větě slova „vkladatel“ nahrazují slovy „majitel účtu“.

139. V § 41f odst. 4 se za slovo „poskytne“ vkládají slova „oprávněným osobám“.

140. V § 41f odst. 5 se v první větě slovo „vkladatele“ nahrazuje slovy „majitele účtu“ a ve větě druhé se slovo „Vkladatel“ nahrazuje slovy „Majitel účtu“.

141. V § 41g odst. 3 písm. a) se na konci textu doplňují slova „s výjimkou osob uvedených v § 19 odst. 1 písm. e)“.

142. Za § 41l se vkládá nový § 41m, který zní:

§ 41m Společná a přechodná ustanovení

(1) Pobočky zahraničních bank mohou pohledávky z vkladů připojistit na základě smlouvy u Fondu. Příspěvek do Fondu je roven příspěvku podle § 41c vynásobenému zlomkem, v jehož čitateli je rozdíl mezi 25 000 eur a limitem pro maximální náhradu podle systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož je pobočka účastna, vyjádřený v eurech a ve jmenovateli 25 000 eur.

(2) Připojištění podle odstavce 1 zaniká výpovědí smlouvy s roční výpovědní lhůtou, která počíná běžet prvním dnem roku následujícího poté, kdy byla výpověď doručena. Fond může vypovědět smlouvu pouze při neplnění povinností pobočkou zahraniční banky vůči Fondu, v případě pobočky zahraniční banky podle § 5a však pouze v případě, bylo-li postupováno v souladu s § 5a odst. 6. Pobočka zahraniční banky může vypovědět smlouvu bez udání důvodů. O těchto skutečnostech je pobočka zahraniční banky povinna informovat klienty ve svých provozních prostorách.

(3) Banky nesmějí v reklamě využívat rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy Evropské unie.“.

143. Označení „ČÁST DESÁTÁ“ se nahrazuje označením „ČÁST ČTRNÁCTÁ“.

Čl. II

1. Pokud ustanovení mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, stanoví jinak než ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění dosavadních předpisů a tohoto zákona, použijí se ustanovení této smlouvy. Ustanovení předchozí věty se vztahuje i na obdobné mezinárodní smlouvy, které vstoupily v platnost před 1. lednem 1993.

2. Ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, (dále jen „tento zákon“) vztahující se na členské státy Evropské unie se vztahují i na další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, nebo z obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993.

3. Česká národní banka vydá ve správním řízení zahájeném z jejího podnětu bez návrhu všem bankám působícím podle dosavadních právních předpisů na území České republiky bankovní licence v souladu s tímto zákonem; bankovní licence budou rovněž vydány zahraničním bankám, jejichž pobočky působí na území České republiky podle dosavadních právních předpisů. Dnem, kdy rozhodnutí o vydání bankovní licence nabude právní moci, zaniká povolení působit jako banka, bylo-li uděleno podle dosavadních právních předpisů.

4. Banky jsou povinny zřídit útvar vnitřního auditu podle § 8 odst. 6 tohoto zákona do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Banky jsou povinny uvést své stanovy a své majetkové účasti ve veřejných obchodních společnostech a komanditních společnostech do souladu s tímto zákonem do jednoho roku ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Při výpočtu výše dodatečné náhrady se úroky z pohledávek z vkladů vypočítávají v případě Pragobanky, a. s., Praha, nyní v konkursu, ke dni 1. 12. 1998; v případě Universal banky, a. s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, ke dni 17. 5. 1999; v případě Moravia banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu, ke dni 11. 10. 1999.

7. Dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad přecházejí na Fond pojištění pohledávek z vkladů pohledávky vkladatelů za bankou ve výši práv vkladatelů na plnění z Fondu pojištění pohledávek z vkladů.

8. S účinností od vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost se v § 41l odst. 1 slova „jako systém pojištění pohledávek z vkladů podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „jaký je požadován právem Evropských společenství“.

Čl. III

Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na vklady evidované ve vkladních knížkách na doručitele. Veškeré vkladové vztahy potvrzené vkladními knížkami na doručitele se ruší ke dni 31. prosince 2002. Právo vkladatele na výplatu zůstatku zrušeného vkladu se promlčí uplynutím 10 let ode dne 31. prosince 2002.

Čl. IV

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

ČÁST TŘETÍ

Čl. VI

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:

§ 5 zní:

§ 5 Bankovní rezervy a opravné položky

(1) Jako výdaje (náklady na dosažení zajištění a udržení příjmů1)) mohou banky4) vytvářet ve zdaňovacím období

a) opravné položky k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů,

b) rezervy na poskytnuté bankovní záruky za úvěry poskytnuté bankami.

(2) Celková výše tvorby za zdaňovací období

a) opravných položek podle odstavce 1 písm. a) nesmí přesáhnout výši 2 % ze základu, kterým je průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez příslušenství v ocenění nesníženém o opravné položky a rezervy již vytvořené a sníženém o tu část průměrného stavu rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů, která je zajištěna přijatými bankovními zárukami,

b) rezerv podle odstavce 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 2 % průměrného stavu poskytnutých bankovních záruk za úvěry poskytnuté bankami.

Opravné položky musí být vždy přiřazeny k jednotlivým pohledávkám, rezervy k jednotlivým zárukám. Průměrné stavy se počítají z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k 1. lednu příslušného zdaňovacího období.

(3) Pohledávkou z úvěru se pro účely odstavce 1 písm. a) rozumí pohledávka vzniklá z úvěru poskytnutého nebankovnímu subjektu podle § 497 až 507 obchodního zákoníku a pohledávka vzniklá plněním z bankovní záruky.

(4) Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace5) a účetnictví6) odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek a rezerv, než je uvedeno v odstavci 2, může správce daně na základě žádosti banky tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši. Rozhodnutí o žádosti vydá správce daně podle zvláštního právního předpisu.16)

(5) Opravná položka podle odstavce 1 písm. a) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, byla promlčena. Opravnou položku banka použije ke krytí ztrát z odpisů nebo postoupení pohledávky. Rezerva podle odstavce 1 písm. b) slouží ke krytí ztrát souvisejících s realizací poskytnutých bankovních záruk za úvěry.

16) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.

Čl. VII

Pro daňové povinnosti za zdaňovací období do 31. 12. 2001 platí dosavadní právní předpisy. Ustanovení tohoto zákona se pro tvorbu opravných položek a rezerv použijí poprvé za zdaňovací období počínající 1. lednem 2002. Rezervy tvořené do dne účinnosti tohoto zákona podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, banky použijí ke krytí ztrát z odpisů a postoupení pohledávek z úvěrů nepokrytých vytvořenými opravnými položkami do dne účinnosti tohoto zákona a rezervy podle § 5 odst. 1 písm. c) ke krytí ztrát z poskytnutých záruk, které neodpovídají vymezení podle odstavce 1 písm. b) tohoto zákona. Nepoužité rezervy, s výjimkou rezerv odpovídajících vymezení podle odstavce 1 písm. b) tohoto zákona banky zruší ve prospěch výnosů tak, aby jejich zůstatek za každé zdaňovací období počínaje rokem 2002 snížily nejméně o 25 % zůstatku k 31. 12. 2001, a tím dosáhly jejich úplného zrušení nejpozději k 31. 12. 2005.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VIII

Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., se mění takto:

V § 19 odst. 6 včetně poznámek pod čarou č. 16) a 17) zní:

„(6) Agentura poskytuje do informační databáze České národní banky podle zvláštního zákona16) údaje o svých klientech (dlužnících) a klientech (dlužnících) osob, které ovládá na základě podílu v nich, a jejichž hlavním předmětem činnosti je správa, prodej a vymáhání pohledávek, v rozsahu stanoveném zákonem o bankách.17) Dotčené ovládané osoby jsou povinny Agentuře sdělit příslušné údaje tak, aby mohla být splněna povinnost podle věty první. Agentura má přístup k informacím v této databázi za podmínek stanovených vyhláškou České národní banky. Informace získané z databáze je Agentura povinna uchovávat v tajnosti a chránit před zneužitím.

16) § 41 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

§ 38a odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

17) § 38a odst. 1 a 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST SEDMÁ

Čl. XI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2002, s výjimkou ustanovení § 2 odst. 3, § 4 odst. 2 věty druhé, § 5a až 5m, § 11 odst. 2 věty druhé, § 11 odst. 5, § 16a odst. 2, § 25a odst. 4 věty poslední, § 25a odst. 5, § 26e odst. 2, § 38c až 38h a § 41m zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Rychetský v. r.