Zákon o národních výborech

(1) Rada zajišťuje a organisuje plnění úkolů národního výboru a provádí jeho usnesení, řídí a kontroluje práci odborů a správ a řídí a kontroluje práci rad národních výborů nižších stupňů a pomáhá jim.

(2) Rada rozhoduje a činí všeobecná opatření i opatření v jednotlivých případech na základě zákonů a jiných právních předpisů a podle směrnic svého národního výboru, národních výborů vyšších stupňů a jejich rad a vlády.

(3) Rada organisuje účast pracujících na plnění úkolů národního výboru, zejména tím, že napomáhá tomu, aby se občané aktivně účastnili plnění úkolů národního výboru.

Ústřední, krajské, okresní a městské národní výbory a obvodní národní výbory v hlavním městě Praze a v Bratislavě zřizují plánovací komise jako objektivní orgány svých rad. Rozhodnutím krajského národního výboru mohou být plánovací komise podle potřeby zřízeny i u místních národních výborů ve velkých obcích.

(1) Předseda národního výboru řídí zasedání národního výboru, zastupuje národní výbor, pokud podle usnesení rady není zastupováním pověřen jiný člen rady, a podpisuje spolu s tajemníkem nařízení a jiná rozhodnutí národního výboru a jeho rady. Zajišťuje řádnou činnost rady, zejména svolává a řídí její schůze a zabezpečuje plnění jejích usnesení.

(2) Náměstkové zastupují předsedu a pomáhají mu při výkonu jeho funkce. Předsedové ústředních národních výborů a předsedové krajských národních výborů mají po třech náměstcích. Předsedové okresních, městských národních výborů a obvodních národních výborů v hlavním městě Praze a v Bratislavě mají po dvou náměstcích. Předsedové místních národních výborů v obcích nad 2.000 obyvatel a předsedové obvodních národních výborů v městských obvodech nad 2.000 obyvatel mají po jednom náměstku. V ostatních obcích a obvodech předsedové národních výborů nemají náměstky a jsou zastupováni podle potřeby členem rady, kterého k tomu rada předem určí.

(1) Rada ústředního národního výboru má 17 členů. Rada obvodních národních výborů v hlavním městě Praze a v Bratislavě má 15 členů.

(2) Rada krajského národního výboru má 13 členů.

(3) Rada okresního národního výboru má 11 členů.

(4) Rada městského národního výboru má 15 členů.

(5) V obcích a městských obvodech s počtem obyvatel nad 20.000 má rada místního (obvodního) národního výboru 15 členů, v obcích a městských obvodech od 6.000 do 20.000 obyvatel 13 členů, v obcích a městských obvodech od 2.500 do 6.000 obyvatel 9 členů a v obcích a městských obvodech od 900 do 2.500 obyvatel 7 členů. V obcích od 400 do 900 obyvatel má rada místního národního výboru 5 členů, v obcích do 400 obyvatel 3 nebo 5 členů podle toho, zda má místní národní výbor 9 nebo 11 členů.

(6) Se souhlasem rady národního výboru vyššího stupně může být počet členů rady podle skutečné potřeby zvýšen nebo snížen; ke zvýšení nebo snížení počtu členů rady ústředních a krajských národních výborů je třeba souhlasu vlády. Totéž platí o zvýšení nebo snížení počtu náměstků předsedy národního výboru.

Rada je podřízena jednak svému národnímu výboru, jednak radě národního výboru vyššího stupně a vládě. Rada krajského (ústředního) národního výboru je podřízena svému národnímu výboru a vládě. Vyšší orgány mají právo přezkoumávat usnesení a opatření rad, které jsou jim podřízeny, a mohou je měnit nebo rušit.

(1) Rada rozhoduje vždy ve sboru, schází se ke schůzím podle potřeby, nejméně však jednou za 14 dnů. Může se závazně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů a usnáší se většinou hlasů přítomných.

(2) Běžné záležitosti rady vyřizuje předseda národního výboru spolu se svými náměstky a tajemníkem.

Funkce členů rady je čestná. Nároky předsedů, jejich náměstků a tajemníků, které jim vzniknou, nemohou-li pro výkon funkce vykonávat svoje pravidelné zaměstnání, upraví vláda.

(1) Národní výbory vytvářejí z politicky a odborně kvalifikovaných zaměstnanců odbory a správy rad národních výborů.

(2) U rad národních výborů menších obcí se odbory a správy nezřizují. Práce, které jinak vykonávají odbory a správy, vykonávají u těchto národních výborů zaměstnanci národního výboru, členové jeho rady, členové národního výboru a dobrovolní pracovníci z řad občanů.

(1) V čele odborů a správ jsou vedoucí, kteří řídí jejich práci a jimž také náleží pravomoc rozhodovat a činit opatření. Jsou ze své činnosti osobně odpovědni jednak radě, jednak vedoucímu obdobného odboru nebo správy rady národního výboru vyššího stupně a příslušnému ústřednímu úřadu, jimž jsou také podřízeni.

Orgány nadřízené odborům a správám mají právo přezkoumávat jejich rozhodnutí a opatření a nesprávná rozhodnutí a opatření rušit nebo měnit.

Ústřední úřady mohou se souhlasem vlády zřizovat při národních výborech sobě podřízené správy a ustanovovat a zprošťovat s vědomím rady národního výboru jejich vedoucí.

Národní výbory a jejich výkonné orgány počínají si při své činnosti tak, aby jejich pracovní postup byl v souladu s potřebami a zájmy pracujícího lidu, se zákony a ostatními předpisy a posiloval důvěru občanů v lidově demokratický státní aparát. Řídí se proto těmito základními pravidly:

a) národní výbory vyššího stupně a jejich výkonné orgány nenahrazují národní výbor nižšího stupně nebo jeho výkonný orgán tam, kde věc může účelně a hospodárně provést národní výbor nižšího stupně nebo jeho výkonný orgán;

b) národní výbory a jejich výkonné orgány pracují podle plánu, jehož plnění je pravidelně kontrolováno;

c) národní výbory a jejich výkonné orgány se svědomitě a odpovědně zabývají i záležitostmi každého jednotlivého občana a přísně stíhají byrokratický, ledabylý a povýšenecký postup při jejich vyřizování;

d) národní výbory a jejich výkonné orgány dbají toho, aby občan byl činným účastníkem při vydávání opatření, která se ho týkají, aby tato opatření byla řádně odůvodněna a aby občan byl především přesvědčován o jejich správnosti a tak vychováván k uvědomělému a dobrovolnému plnění svých povinností v zájmu celku;

e) národní výbory a jejich výkonné orgány pečují o to, aby jejich opatření vycházela ze spolehlivě zjištěného stavu věci;

f) občanům musí být dána příležitost, aby mohli účinně uplatnit svoje stanovisko a obhájit svoje oprávněné zájmy;

g) národní výbory a jejich výkonné orgány volí při vyřizování každé věci takový způsob práce, aby účelu jejich činnosti bylo dosaženo co nejrychleji, nejjednodušeji a nejhospodárněji a bez zbytečného zatěžování občanů.

(1) Předpisy potřebné k provedení tohoto zákona vydá vláda nařízeními, v nichž může úpravu podrobností ponechat vyhlášce příslušného ústředního úřadu.

(2) Způsobem určeným v odstavci 1 bude zejména určen rozsah nároků členů národního výboru a rozsah povinností jejich zaměstnavatelů, jak vyplývají z § 19, a budou stanoveny zásady pro vytváření, organisaci a práci odborů a správ.

(3) Tímto způsobem budou také vydány předpisy o řízení ve věcech správních a o zajištění jeho průběhu a výsledků, jakož i o výkonu rozhodnutí soudní exekucí; při tom mohou být v případech, kde je to odůvodněno zvláštní povahou věci, stanoveny výjimky a odchylky.

(4) Pokud nebudou vydány předpisy tímto zákonem předpokládané, postupuje se podle dosavadních předpisů.

(5) Vláda, po případě orgány jí pověřené, učiní opatření potřebná k nerušenému přechodu na novou organisaci národních výborů a jejich výkonných orgánů.

Zrušují se předpisy, které upravují organisaci a jednání národních výborů a poměry členů národních výborů a jejich složek.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 17. května 1954.

(2) Opatření učiněná k provedení tohoto zákona před počátkem jeho účinnosti považují se za učiněná podle něho.

(3) Tento zákon provedou všichni členové vlády.

Zápotocký v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Dr. Dolanský v. r.

gen. arm. Dr. Čepička v. r.

Kopecký v. r.

Uher v. r.

Barák v. r.

Beran v. r.

David v. r.

Dvořák v. r.

Ďuriš v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Jonáš v. r.

Krajčír v. r.

Krosnář v. r.

Dr. Kyselý v. r.

Málek v. r.

Maurer v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Dr. Neuman v. r.

Nosek v. r.

Plojhar v. r.

Poláček v. r.

Pospíšil v. r.

Ing. Púčik v. r.

Reitmajer v. r.

Smida v. r.

Ing. Šimůnek v. r.

Dr. Škoda v. r.

Dr. Šlechta v. r.

Štoll v. r.