§ 9 Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se vydávají směrnice o provádění rozhodčího řízení v pracovních sporech státních zaměstnanců – Ústní jednání
Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se vydávají směrnice o provádění rozhodčího řízení v pracovních sporech státních zaměstnanců · 13/1961 Sb. · § 9 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 9 vyhlášky 13/1961 popisuje průběh ústního jednání před rozhodčí komisí v pracovních sporech státních zaměstnanců, včetně snahy o smír mezi stranami.
§ 9 Ústní jednání
(1) Jednání rozhodčí komise zahájí předseda senátu nebo jím pověřený člen stručným vylíčením věci. Pak vyzve stěžovatele, aby podrobněji odůvodnil svoji stížnost, po něm vyslechne zástupce závodního výboru stěžovatelova pracoviště a zástupce úřadu (orgánu), proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje, porovná údaje těchto osob s předloženými doklady a podle potřeby vyslechne i další osoby, které by mohly přispět k objasnění skutečností rozhodných pro správné posouzení sporu. Se souhlasem předsedy senátu mohou i ostatní členové rozhodčí komise klást otázky a aktivně působit k tomu, aby všechny rozhodné skutečnosti byly co nejlépe objasněny.
(2) Během celého jednání má se rozhodčí komise snažit o to, aby sporné strany uzavřely smír, kterým by byla věc vyřešena spravedlivě v souladu s platnými předpisy. O uzavření smíru se pořídí zápis, ve kterém se uvede přesný jeho obsah s doplňkem, že smír byl schválen rozhodčí komisí. Takto schválený smír má účinky pravomocného rozhodnutí. Zápis o uzavření smíru podepíše předseda senátu a obě sporné strany. Dříve než jim předloží zápis o uzavřeném smíru k podpisu, je předseda senátu povinen zápis jim přečíst a vysvětlit jim jeho obsah. Opis zápisu o smíru se doručí oběma stranám.
(3) Je-li to k objasnění věci nutné, zejména za účelem opatření dalších dokladů, odborných posudků nebo vyslechnutí dalších osob, může rozhodčí komise odložit jednání na dobu co možná nejkratší.
Paragraf 9 vyhlášky 13/1961 popisuje průběh ústního jednání před rozhodčí komisí v pracovních sporech státních zaměstnanců, včetně snahy o smír mezi stranami.
Co to znamená v praxi
Předseda senátu nebo pověřený člen zahájí jednání a vyzve stěžovatele k odůvodnění stížnosti.
Vyslechnuti budou zástupci závodního výboru a úřadu, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje.
Rozhodčí komise se má snažit o uzavření smíru mezi spornými stranami.
Schválený smír má účinky pravomocného rozhodnutí a musí být o něm sepsán zápis, který podepíše předseda senátu a obě strany.
Na co si dát pozor
Předseda senátu je povinen přečíst a vysvětlit obsah zápisu o smíru stranám před podpisem.
Pokud je potřeba, může rozhodčí komise odložit jednání na co nejkratší dobu pro získání dalších důkazů nebo svědectví.