Stručně: Paragraf 296 Celního zákona stanoví podmínky, za kterých může celní orgán rozhodnout o zabrání zboží, pokud nebylo uloženo jeho propadnutí za správní delikt, a to v případech, kdy to vyžaduje bezpečnost nebo obecný zájem.
§ 296 Zabrání zboží
Nebylo-li za správní delikt uloženo propadnutí zboží podle § 295 odst. 1, lze rozhodnout, že se takové zboží zabírá, jestliže to vyžaduje bezpečnost osoby nebo majetku anebo jiný obecný zájem a jestliže
a) celní orgán do 60 dnů ode dne, kdy správní delikt vyšel najevo, nezjistí skutečnosti odůvodňující zahájení řízení o správním deliktu proti určité osobě,
b) zboží náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat, nebo
c) zboží nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela.
Paragraf 296 Celního zákona stanoví podmínky, za kterých může celní orgán rozhodnout o zabrání zboží, pokud nebylo uloženo jeho propadnutí za správní delikt, a to v případech, kdy to vyžaduje bezpečnost nebo obecný zájem.
Co to znamená v praxi
Celní orgán může zabrat zboží, i když nebylo možné uložit propadnutí zboží podle § 295 odst. 1, například proto, že hodnota zboží je v nápadném nepoměru k povaze deliktu (§ 295 odst. 2).
Zabrání zboží je možné, pokud celní orgán do 60 dnů nezjistí skutečnosti pro zahájení řízení proti konkrétní osobě, nebo pokud pachatele nelze stíhat, anebo pokud zboží nenáleží pachateli deliktu (nebo mu nenáleží zcela).
Hlavním důvodem pro zabrání zboží je ochrana bezpečnosti osob nebo majetku, případně jiný obecný zájem.
Zabrané zboží se stává majetkem státu (§ 297).
Na co si dát pozor
Lhůta 60 dnů pro zjištění skutečností odůvodňujících zahájení řízení je klíčová pro možnost zabrání zboží v případě, že není zjištěn konkrétní pachatel.
Zabrání zboží je možné i v situaci, kdy zboží nepatří pachateli správního deliktu, což může mít dopad na nevinné vlastníky.