Stručně: Paragraf 259 Celního zákona stanoví, za jakých podmínek může být zboží zabráno státem, pokud za celní delikt nebyla uložena sankce propadnutí zboží a zboží nepatří pachateli deliktu, přičemž zabrání musí být v obecném zájmu nebo pro bezpečnost osob či majetku.
§ 259 Zabrání zboží
(1) Nebyla-li za celní delikt uložena sankce propadnutí zboží uvedeného v § 256 odst. 1 písm. a) nebo b), lze rozhodnout, že se takové zboží zabírá, jestliže nenáleží pachateli celního deliktu a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.
(2) O zabrání zboží nelze rozhodnout, jestliže od spáchání celního deliktu uplynulo šest let. Ustanovení § 256 odst. 2 platí obdobně.
(3) Vlastníkem zabraného zboží se stává stát.
Paragraf 259 Celního zákona stanoví, za jakých podmínek může být zboží zabráno státem, pokud za celní delikt nebyla uložena sankce propadnutí zboží a zboží nepatří pachateli deliktu, přičemž zabrání musí být v obecném zájmu nebo pro bezpečnost osob či majetku.
Co to znamená v praxi
Pokud pachatel celního deliktu není vlastníkem zboží, které bylo předmětem deliktu, a nebylo rozhodnuto o propadnutí tohoto zboží, může být zboží zabráno státem.
Zabrání zboží je možné pouze tehdy, pokud to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku, nebo pokud je to v jiném obecném zájmu.
Stát se stává vlastníkem zabraného zboží.
O zabrání zboží nelze rozhodnout, pokud od spáchání celního deliktu uplynulo šest let.
Na co si dát pozor
Zabrání zboží není automatické a musí být splněny specifické podmínky (zboží nenáleží pachateli, nebylo propadnuto, a je zde obecný zájem nebo požadavek bezpečnosti).
Existuje promlčecí lhůta šesti let od spáchání deliktu, po jejímž uplynutí již nelze o zabrání zboží rozhodnout.