§ 2 vyhláška o stanovení požadavků na kvalitu paliv pro stacionární zdroje z hlediska ochrany ovzduší – Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) palivem spalitelný materiál v pevném, kapalném nebo plynném skupenství, určený ke spalování ve stacionárních zdrojích za účelem uvolnění jeho energetického obsahu; za palivo podle této vyhlášky není považován odpad podle jiného právního předpisu3) s výjimkou rostlinného odpadu, jehož spalování nespadá do působnosti jiného právního předpisu4),

b) plynovým olejem jakékoliv kapalné palivo získané z ropy, které není lodním palivem5), uvedené pod kódy 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 45 nebo 2710 19 49 kombinované nomenklatury6), nebo jakékoliv kapalné palivo, které není lodním palivem5), z něhož se do teploty 250 °C předestiluje podle metody technické normy ČSN EN ISO 3405 méně než 65 % objemových včetně ztrát a do teploty 350 °C se předestiluje nejméně 85 % objemových včetně ztrát,

c) těžkým topným olejem jakékoliv kapalné palivo získané z ropy, které není lodním palivem5) ani plynovým olejem podle písmene b), uvedené pod kódy 2710 19 51 až 2710 19 69 kombinované nomenklatury6), které v důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie těžkých topných olejů určených k použití jako palivo, z něhož se do teploty 250 °C předestiluje podle metody technické normy ČSN EN ISO 3405 méně než 65 % objemových včetně ztrát; pokud není možné provést destilaci podle této metody, produkt je pokládán za těžký topný olej,

d) měrnou sirnatostí celkový obsah síry v původním stavu, vztažený k výhřevnosti spalovaného paliva v původním stavu, vyjádřený v g.MJ-1.