Krátkodobě uvolněnému pracovníku poskytne vedení závodu pracovní volno s náhradou mzdy ve výši jeho průměrného výdělku. Odborový orgán, z jehož rozhodnutí nebo podnětu došlo k uvolnění pracovníka, uhradí náhradu mzdy, kterou tomuto pracovníku vyplatilo vedení závodu. Povinnost této úhrady odpadá, jestliže to stanoví zvláštní předpisy nebo když uvolněný pracovník sám nebo jeho spolupracovníci nahradí zameškanou práci bez zvýšení osobních nákladů, popřípadě šlo-li o činnost bezprostředně související s úkoly závodu.
(1) Dlouhodobě uvolněnému pracovníku poskytne vedení závodu pracovní volno bez náhrady mzdy. Členská schůze nebo konference základní organizace stanoví takto uvolněnému pracovníku namísto mzdy odměnu, nejméně ve výši jeho průměrného výdělku před uvolněním.
(2) Odměnu, kterou poskytne odborová organizace z vlastních prostředků, vyplácí závod v obvyklých výplatních termínech. Vedení závodu zúčtuje daň ze mzdy s odborem státních financí národního výboru; příslušné dávky nemocenského pojištění se poskytují a zúčtovávají stejným způsobem jako u ostatních pracovníků závodu.
(3) Měl-li uvolněný pracovník vůči závodu nárok na odlučné a podobné náhrady, poskytne mu je po dobu uvolnění rovněž závodní výbor, pokud trvají podmínky pro jejich výplatu.
Zrušuje se vyhláška Ústřední rady odborů č. 93/1966 Sb., kterou se vydávají směrnice o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.