Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů

V řízení ve věcech důchodového pojištění lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.“.

21. V § 85 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno f), které zní:

„f) doba studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v cizině rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že studium na těchto školách je postaveno na roveň studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice.“.

22. V § 85 odst. 2 ve větě druhé se za slova „uvedené péče“ vkládají tato slova: „nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu“ a za větu druhou se vkládá tato věta: „Návrh na zahájení řízení podle věty první může podat i pozůstalý, který uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po občanu, který pečoval o osoby uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11.“.

23. V § 85 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení je v právní moci, nelze-li proti němu podat opravný prostředek.“.

24. V § 86 odst. 3 se za slova „v průběhu řízení“ vkládají tato slova: „o přiznání důchodu (§ 81 odst. 1)“.

25. V § 99 odst. 1 se za slova „do plné“ vkládají tato slova: „nebo částečné“.

26. V § 108 větě druhé se za slova „§ 121 odst. 2“ vkládají tato slova: „, § 122 odst. 2“.

27. V § 111 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „Rozhodnutí odvolacího orgánu je v právní moci, nelze-li proti němu podat opravný prostředek.“.

28. V § 112 se za číslovku „83,“ vkládají tato slova: „§ 88 odst. 2 a 3, §“.

29. V § 115 větě druhé se za slovy „plného invalidního“ čárka nahrazuje slovem „nebo“ a na konci se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „zanikl-li nárok na výplatu důchodu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního, vyplácí vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod nadále orgán, který vyplácel oba důchody.“.

30. V § 115 větě čtvrté se za slovy „plného invalidního“ čárka nahrazuje slovem „nebo“.

31. V § 115 se na konci připojují tyto věty: „Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu sirotčích důchodů u různých orgánů sociálního zabezpečení, vyplácí sirotčí důchody orgán sociálního zabezpečení, který vyplácí vyšší sirotčí důchod. Orgán sociálního zabezpečení, který je podle předchozích vět příslušný k výplatě důchodu, je příslušný i k rozhodování o důchodu.“.

32. Za § 115 se vkládá nový § 115a, který zní:

Byl-li přiznán částečný invalidní důchod po odnětí plného invalidního důchodu plátcem tohoto důchodu (§ 81 odst. 3 věta třetí), přičemž na základě přezkumného řízení soudního náleží plný invalidní důchod po dobu, po kterou byl vyplácen částečný invalidní důchod, zúčtují se částky plného invalidního důchodu s vyplacenými částkami částečného invalidního důchodu.“.

33. Za § 116 se vkládá nový § 116a, který zní:

(1) Příjmem z výdělečné činnosti v cizině se rozumí příjem z takové výdělečné činnosti, která v cizině podléhá důchodovému pojištění podle předpisů platných v cizině, a to v rozsahu, ve kterém uvedený příjem podléhá tomuto pojištění.

(2) Vyplývá-li z mezinárodní smlouvy, že se na poživatele starobního důchodu z českého důchodového pojištění, který je výdělečně činný v cizině, vztahují ustanovení zákona o důchodovém pojištění o souběhu tohoto důchodu s příjmem z výdělečné činnosti, je poživatel tohoto důchodu povinen hlásit výši příjmu z výdělečné činnosti v cizině vždy po uplynutí období tří kalendářních měsíců s uvedením výše příjmu dosaženého v jednotlivých kalendářních měsících.“.

34. V § 117 větě druhé se za slovo „Termín“ vkládá slovo „výplaty“.

35. V § 118a odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „To platí obdobně, zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod z důvodu uzavření nového manželství nebo nárok na sirotčí důchod z důvodu dosažení 26. roku věku. Ustanovení § 120 odst. 2 není přitom dotčeno.“.

36. V § 118b se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení § 118a odst. 3 platí zde přiměřeně.“.

37. V § 120 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení věty první platí obdobně i pro vdovecký důchod a vdovce.“.

38. § 120 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:

„(3) Poživatel starobního důchodu se nemůže vzdát výplaty tohoto důchodu za dobu před podáním žádosti o zastavení výplaty tohoto důchodu.“.

39. Dosavadní text § 122 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:

„(2) Fyzickým osobám, které byly zaměstnanci organizací a porušily povinnost uvedenou v odstavci 1 větě druhé, lze uložit pokutu až do výše 250000 Kč. O pokutě rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení, která porušení povinnosti zjistila nebo se o něm dozvěděla; jde-li však o fyzické osoby, které byly zaměstnanci orgánů uvedených v § 9, rozhodují o pokutě tyto orgány.“.

40. Za § 123b se vkládá nový § 123c, který zní:

Veškerá písemná podání orgánům sociálního zabezpečení se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgány sociálního zabezpečení v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.“.

Čl. III

Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 116/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 164/1994 Sb., zákona č. 107/1995 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 2/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 24 odst. 6 se na konci doplňuje tato věta: „Je-li to pro občana výhodnější, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek pro výpočet důchodů z výdělkově nejlepšího kalendářního roku vybraného z rozhodného období, které činí pět po sobě následujících kalendářních roků před rokem, v němž skončilo zaměstnání; zvýšení takto zjištěného průměrného měsíčního výdělku se provede obdobným způsobem jako ve větě první. Při výběru tohoto výdělkově nejlepšího kalendářního roku se postupuje obdobně jako při zjišťování průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995.“.

2. V § 28 se za slovo „vdovských“ vkládá slovo „, vdoveckých“.

Čl. IV

(1) Nárok na vdovecký důchod vznikne dnem účinnosti tohoto zákona vdovci, jehož manželka zemřela před 1. lednem 1991 a měla trvalý pobyt na území České republiky a jemuž nevznikl nárok na tento důchod podle předpisů platných před 1. lednem 1996, jestliže splnil podmínky stanovené v § 50 odst. 2 a 7 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, do tří roků od smrti manželky a poté byly plněny ke dni účinnosti tohoto zákona buď nepřetržitě, nebo je po zániku splnění těchto podmínek znovu začal splňovat ve lhůtě dvou let v období před 1. srpnem 1991 nebo ve lhůtě pěti let v období po 31. červenci 1991. Výše vdoveckého důchodu se stanoví podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni.

(2) Pokud nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod nevznikl před 1. lednem 1996 jen proto, že nebyla splněna podmínka trvalého pobytu zemřelého na území České republiky, považuje se tato podmínka za splněnou. Nárok podle věty první vzniká v případě vdovského důchodu, jen jestliže byly splněny podmínky stanovené v § 50 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, do tří roků od smrti manžela a poté byly plněny ke dni 1. ledna 1998 buď nepřetržitě, nebo po zániku splnění těchto podmínek byly znovu plněny ve lhůtě dvou let v období před 1. lednem 1991 nebo ve lhůtě pěti let v období po 31. prosinci 1990. Nárok podle věty první vzniká v případě vdoveckého důchodu, jen jestliže byly podmínky uvedené ve větě druhé splněny, popřípadě plněny ve lhůtách uvedených v odstavci 1. Za den vzniku nároku na důchody uvedené ve větě první se v těchto případech považuje 1. leden 1998. Výše těchto důchodů se stanoví podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni, s tím, že výše důchodu zemřelého pro stanovení výše vdovského a sirotčího důchodu se stanoví podle předpisů platných ke dni smrti zemřelého.

(3) Pro nárok a výši důchodu z důchodového pojištění se jako doba zaměstnání započte též doba služby v tak zvaném vládním vojsku,1) pokud již nebyla započtena podle dosavadních předpisů a pokud důchod nebyl podle těchto předpisů vyměřen v nejvyšších výměrách. Tato doba se prokazuje potvrzením Ministerstva obrany. Výše důchodu podle věty první se upraví na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona; výše důchodu se přitom stanoví podle předpisů platných ke dni přiznání důchodu a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni. Ustanovení věty první až třetí platí obdobně pro úpravu vdovských a sirotčích důchodů.

Čl. V

(1) Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině před 1. květnem 19902) se platí za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých alespoň po část kalendářního měsíce bylo vykonáváno zaměstnání v cizině, z vyměřovacího základu, který občan určí, nejméně však měsíčně z částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění,3) která platí k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se toto pojistné platí, a to sazbou,4) která platí k témuž datu.

(2) Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině v období od 1. května 1990 do 31. prosince 1995 se platí podle předpisů platných v tomto období.

(3) Pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění se za vyměřovací základ za kalendářní rok, za který je pojistné placeno, považuje vyměřovací základ pro placení pojistného na důchodové pojištění určený podle odstavců 1 a 2 vynásobený koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ5) za kalendářní rok, za který se pojistné platí, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém bylo pojistné zaplaceno, vynásobený přepočítacím koeficientem6) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

(4) Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině před 1. lednem 1996 lze zaplatit nejpozději do 31. prosince 1999; přitom není podmínkou trvalý pobyt na území České republiky v době výkonu tohoto zaměstnání.

Čl. VI

(1) Zanikl-li přede dnem účinnosti tohoto zákona nárok na plný invalidní důchod z důvodu výkonu samostatné výdělečné činnosti podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a trvá-li plná invalidita ke dni účinnosti tohoto zákona, vzniká nárok na tento důchod dnem účinnosti tohoto zákona; výše tohoto důchodu se přitom stanoví ve výši, v jaké byl naposledy tento důchod vyplácen, a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni. Plný invalidní důchod podle věty první se přizná na základě žádosti pojištěnce.

(2) Výplata částečného invalidního důchodu se na žádost, nejdříve však od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona, obnoví nebo se tento důchod začne vyplácet v plné výši, jsou-li splněny podmínky pro výplatu částečného invalidního důchodu stanovené v § 46 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění tohoto zákona (čl. I bod 51).

(3) Srovnatelný vyměřovací základ stanovený na základě čl. I bodů 55, 56 a 71 se použije poprvé při kontrole příjmů z výdělečné činnosti prováděné v roce 1998.

(4) Výše důchodu podle čl. III se upraví na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona; výše důchodu se přitom stanoví podle předpisů platných ke dni přiznání důchodu a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni.

Čl. VII

Zrušují se:

1. § 5b odst. 2 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.; současně se zrušuje číslování odstavce.

2. Čl. IX zákona č. 241/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

3. Čl. XVI zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění.

4. § 6 nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům.

5. § 5 nařízení vlády č. 19/1996 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1996.

Čl. VIII

Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem, a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy.

Čl. IX

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 37 a 70, čl. III, čl. IV odst. 1 a čl. VI odst. 1 a 4, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

Zeman v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

1) Zákon č. 29/1947 Sb., o likvidaci tak zvaného vládního vojska, jakož i o umisťování a jiném zaopatření jeho zaměstnanců.

2) § 13 odst. 1 část věty za středníkem zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

3) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb.

4) § 7 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

5) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.

6) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.