135/1998 Sb. · 151 paragrafů
(K § 1 odst. 4 zákona)
Hranici celního pohraničního pásma ve vnitrozemí tvoří myšlená čára spojující podle terénních bodů nebo vzdušnou čarou obce nebo jiná místa uvedená v Seznamu obcí (míst) tvořících průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí, který je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Obce, jimiž probíhá hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí, jsou součástí celního pohraničního pásma.
(K § 46 odst. 2 zákona)
(1) Žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží obsahuje
a) obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a bydliště žadatele a daňové identifikační číslo1) žadatele, nebo nemá-li je přiděleno, jeho osmimístné identifikační číslo;2) je-li žadatel fyzickou osobou, která nemá přiděleno daňové identifikační číslo1) ani osmimístné identifikační číslo,2) uvádí se jeho rodné číslo,3)
b) přesný popis zboží a další údaje nezbytné pro zařazení zboží, zejména jeho složení, způsob zpracování, funkce, účel použití a druh balení,
c) obchodní název zboží a jeho výrobce,
d) druh a počet dokladů přiložených k žádosti,
e) místo a datum podání žádosti.
(2) Pro správné sazební zařazení zboží se žádost podle odstavce 1 dokládá podle povahy zboží fotografiemi, vzorky, plány, technickou dokumentací a podobnými podpůrnými doklady obsahujícími údaje nezbytné pro zařazení zboží. Vyžadují-li zvláštní předpisy3a) vzhledem k nebezpečnosti zboží vyhotovení bezpečnostního listu,3b) předkládá se spolu se vzorkem zboží i bezpečnostní list.
(3) Vzor závazné informace o sazebním zařazení zboží je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4) Žádost o závaznou informaci o původu zboží musí obsahovat
a) obchodní jméno nebo jméno a příjmení, sídlo nebo bydliště žadatele a daňové identifikační číslo1) žadatele, nebo, nemá-li je přiděleno, jeho osmimístné identifikační číslo;2) je-li žadatel fyzickou osobou, která nemá přiděleno daňové identifikační číslo1) ani osmimístné identifikační číslo,2) uvádí se jeho rodné číslo,3)
b) přesný popis a obchodní název zboží, sazební zařazení zboží, případně cenu zboží ze závodu, je-li rozhodující pro stanovení původu,
c) zemi (skupinu zemí) určení zboží,
d) přesný popis a zemi původu použitých materiálů, případně sazební zařazení a hodnotu zboží, jsou-li tyto údaje rozhodující pro stanovení původu,
e) popis výroby nebo zpracování zboží,
f) odkazy na související závazné informace o původu zboží a závazné informace o sazebním zařazení zboží.
(5) Pro správné určení původu zboží musí být žádost podle odstavce 4 doložena fotografiemi, vzorky, plány, dokumenty o složení zboží a materiálů a podobnými podpůrnými doklady.
(6) Vzor závazné informace o původu zboží je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(7) Pro účely vydání závazných informací se jedním druhem zboží rozumí zboží, které má stejné složení, shodné technické parametry a stejný účel použití.
(K § 48 odst. 4 zákona)
(1) Osobní prohlídka se provádí
a) v místnostech nebo vyhrazených prostorách (oddíl vlaku nebo lodi) zajištěných proti vstupu nepovolaných osob, které jsou osvětleny, mají dostatečnou teplotu, jsou vybaveny na odkládání oděvu a věcí osoby, u které je osobní prohlídka prováděna, a dosažitelným příslušenstvím umožňujícím umytí po provedené osobní prohlídce,
b) celníkem stejného pohlaví a za přítomnosti nezúčastněné osoby stejného pohlaví jako osoba prohlížená, pokud o přítomnost nezúčastněné osoby kontrolovaná osoba požádala.
(2) Osobní prohlídka se provádí nejdříve prohlídkou pokrývky hlavy, obuvi a částí svrchního ošacení. Má-li celník důvodné podezření, že se ukrývané zboží nachází v konkrétní části oděvu nebo v obuvi, provede nejdříve prohlídku této části oděvu nebo obuvi.
(3) Po prohlídce pokrývky hlavy, obuvi a částí svrchního ošacení pokračuje celník prohlídkou prádla.
(4) Prohlídka tělních dutin a míst těla zakrytých obvazy může být provedena pouze lékařem přivolaným celním úřadem za přítomnosti celníka.
(5) Osobní prohlídku osoby nezletilé, osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo osoby, jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena, lze provést jen za přítomnosti jejího zákonného zástupce nebo osoby, která tuto osobu doprovází.
DÍL ČTVRTÝ
(K § 50 odst. 4 zákona)
Zásilky, u nichž pošta neučinila celní prohlášení, budou vydány až po jejich propuštění celním úřadem do navrženého celního režimu.
(1) Poštovní zásilky obsahující zboží, které nemá obchodní charakter, nemusí odesílatel před podáním k poštovní přepravě do zahraničí předložit celnímu úřadu, nepodléhá-li vyvážené zboží zákazům a omezením stanoveným právními předpisy3c) a nebrání-li tomu poštovní předpisy.3d)
(2) Poštovní zásilky obsahující zboží, které má obchodní charakter, předkládá odesílatel před jejím podáním k poštovní přepravě do zahraničí celnímu úřadu, není-li pošta jeho zástupcem v celním řízení.
(1) Místnosti a prostory potřebné k provádění celního dohledu budou na takovém místě, aby pracovní postup celního úřadu a orgánů s ním spolupracujících byl účelný.
(2) Místnosti sloužící k provádění celního dohledu uzavírá dopravce a pošta.
(3) Místnosti a prostory dopravce a pošty, v nichž se provádí celní dohled, budou řádně osvětleny a podle potřeby vybaveny zařízením určeným k dopravě nebo k dočasnému uskladnění zboží, např. nástroji, žebříky, pojízdnými schody, váhami, lampami, bezpečnostními lampami.
(1) Místnosti, uzavřené nebo neuzavřené prostory schválené příslušným celním úřadem4) pro dočasné uskladňování zboží se viditelně označují jako dočasný sklad.
(2) K zabezpečení řádného uplatňování celních předpisů může celní úřad požadovat, aby
a) dočasný sklad byl opatřen zámkem se dvěma klíči, přičemž jeden klíč bude mít v držení celní úřad,
b) osoba provozující dočasný sklad vedla evidenci zboží umožňující sledovat jeho pohyb.
Je-li zboží dopraveno do tuzemska v letecké dopravě a má být na základě jediného přepravního dokumentu přepraveno stejným dopravním prostředkem bez překládky na jiné celní letiště, předkládá se k provedení celního řízení pouze celnímu úřadu na letišti, kde je vykládáno.
Celní kontrola a celní řízení týkající se turistických nebo podnikových letadel se provádí
a) na prvním celním letišti,5) kde letadlo přilétající ze zahraničí poprvé přistálo a odkud pokračuje na další letiště v tuzemsku,
b) na posledním celním letišti, kde má letadlo mezipřistání a odkud pokračuje v letu do zahraničí.
(1) Celní kontrola a celní řízení týkající se zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostoru a patřících osobám přepravujícím se letadlem přilétajícím ze zahraničí, které po mezipřistání v tuzemsku pokračuje v letu na další letiště, se provádí na druhém letišti pouze tehdy, je-li toto letiště celním letištěm. V tomto případě se na zavazadla vztahují právní předpisy upravující dovoz zavazadel osob přilétajících ze zahraničí; to neplatí, prokáže-li příslušná osoba, že zboží obsažené v zavazadle bylo nabyto v tuzemsku.
(2) Celní kontrola a celní řízení týkající se zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostoru a patřících osobám přepravujícím se letadlem, které po mezipřistání na letišti v tuzemsku dále pokračuje v letu do zahraničí, se provádí na tomto letišti pouze tehdy, je-li celním letištěm.
(3) Na celním letišti se provede celní kontrola zavazadel dopravených ze zahraničí v zavazadlovém prostoru letadla
a) překládaných do zavazadlového prostoru jiného letadla odlétajícího na jiné celní letiště, nebo
b) překládaných na palubu letadla, která budou přepravena na jiné celní letiště a zde opět přeložena na palubu letadla odlétajícího do zahraničí.
Dopravce přijme opatření k zajištění toho, aby
a) při příletu bylo zabráněno předání zboží dříve, než bude u zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostoru provedeno celní řízení,
b) při odletu bylo zabráněno předání zboží poté, co bylo u zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostoru provedeno celní řízení.
(1) Jsou-li zavazadla, která byla do tuzemska dopravena na palubě letadla, které přiletělo ze zahraničí, přeložena na letišti do jiného letadla zajišťujícího let v tuzemsku a kterým budou přepravena dále, provádí se celní kontrola a celní řízení
a) na cílovém celním letišti, jedná-li se o zavazadla nacházející se v zavazadlovém prostoru; na prvním celním letišti se celní kontrola a celní řízení provedou pouze tehdy, je-li to z důvodů hodných zřetele nutné,
b) na prvním celním letišti, jedná-li se o palubní zavazadla; na cílovém celním letišti může být provedena další kontrola.
(2) Jsou-li zavazadla naložena na palubu letadla zajišťujícího let v tuzemsku, kterým budou přepravena na jiné letiště a zde přeložena na palubu letadla odlétajícího do zahraničí, budou celní kontrola a celní řízení provedeny na výchozím letišti, jedná-li se o zavazadla nacházející se v zavazadlovém prostoru a toto letiště je celním letištěm; na posledním letišti bude celní kontrola provedena pouze tehdy, je-li to z důvodů hodných zřetele po celní kontrole palubních zavazadel nutné.
(3) Jsou-li zavazadla, která byla dopravena ze zahraničí na palubě letadla pravidelného nebo charterového letu, přeložena na letišti do turistického nebo podnikového letadla, která odlétají na jiné letiště, budou celní kontrola a celní řízení provedeny na cílovém letišti pravidelného nebo charterového letu.
(4) Jsou-li zavazadla naložena na palubu turistického nebo podnikového letadla zajišťujícího let v tuzemsku, kterým budou přepravena na jiné letiště a zde přeložena na palubu letadla zajišťujícího pravidelný nebo charterový let a odlétajícího do zahraničí, budou celní kontrola a celní řízení provedeny na výchozím letišti pravidelného nebo charterového letu.
(K § 56 odst. 3 zákona)
(1) Jednotná celní sazba ve výši 5 % celní hodnoty se použije v případě, kdy celní hodnota nebo úhrnná celní hodnota zboží, které nemá obchodní charakter, je dováženo v cestovním styku cestujícími nebo je dováženo pro fyzické osoby v zásilkách, nepřesahuje částku 8000 Kč.
(2) Jednotné celní sazby podle odstavce 1 se nepoužije, navrhne-li deklarant, aby celní úřad clo vyměřil podle sazeb stanovených v celním sazebníku.
(K § 56 odst. 4 zákona)
Smluvní celní sazba se použije i na zboží pocházející ze států uvedených v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(K § 65 odst. 4 zákona)
Osoby se považují za členy stejné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v poměru
a) rodiče a děti,
b) sourozenci,
c) bratranci a sestřenice,
d) prarodiče a vnuci,
e) strýc nebo teta a synovec nebo neteř,
f) tchán nebo tchýně a zeť nebo snacha,
g) švagr a švagrová,
h) manžel a manželka.
(K § 65 odst. 6 zákona)
Vysvětlivky k jednotlivým metodám určování celní hodnoty, které celní úřady použijí při určování celní hodnoty, jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce. Při použití jednotlivých metod určování celní hodnoty se postupuje v souladu se všeobecně platnými účetními zásadami pro určování celní hodnoty, které jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.
(K § 75 odst. 5 a § 76 odst. 2 zákona)
Neprokáže-li deklarant skutečnou výši nákladů na dopravu dováženého zboží na místo, kde toto zboží vstupuje do tuzemska, určí je celní úřad takto:
a) je-li zboží dopravováno stejným dopravním prostředkem do místa v tuzemsku, které je za místem vstupu do tuzemska, oceňují se náklady na dopravu v poměru ke vzdálenosti v zahraničí a v tuzemsku,
b) je-li zboží fakturováno za dodací podmínky „Přeprava placena do závodu“ za jednotkovou cenu, která odpovídá ceně na místo vstupu do tuzemska, neodečítají se od této ceny náklady na dopravu v tuzemsku; odečtení je však možné, je-li celnímu úřadu předložen důkaz, že cena na místo vstupu do tuzemska by byla nižší než jednotková cena za dodací podmínky „Přeprava placena do závodu“,
c) je-li doprava provedena bez úplaty nebo zajišťuje-li si ji kupující, zahrnují se do celní hodnoty náklady na dopravu do místa vstupu do tuzemska vypočítané podle sazebníku za dopravu obvykle používaného pro stejný dopravní prostředek.
(1) Poštovné zaplacené za dopravu zboží až do místa určení v tuzemsku se připočte k ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, s výjimkou poplatků vybíraných po propuštění zboží do celního režimu za úkony provedené v tuzemsku.
(2) Poštovné za dopravu zboží v zahraničí se nezapočítává do celní hodnoty zboží, které nemá obchodní charakter.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí pro zboží přepravované poštovními expresními kurýrními službami.
Náklady na leteckou dopravu, které se připočtou k ceně skutečně placené nebo ceně, která má být za dovezené zboží zaplacena, se vypočtou podle procent uvedených v příloze č. 7 k této vyhlášce.
(K § 79 odst. 3 zákona)
(1) Cena dováženého zboží se prokazuje zejména fakturou, smlouvou nebo jiným dokladem, který se týká daného převodu.
(2) Celní prohlášení na propuštění zboží, které je prodáváno do tuzemska, do volného oběhu je pro účely určení celní hodnoty zboží podle § 66 a 67 zákona považováno za důkaz prokazující, že zboží bylo prodáno na vývoz do tuzemska. V případě postupných prodejů se tento údaj týká posledního prodeje, který vedl k dovozu zboží do tuzemska, nebo prodeje, ke kterému došlo v tuzemsku před propuštěním zboží do volného oběhu.
(3) Je-li prohlašována cena týkající se jiného než posledního prodeje, na jejímž základě bylo zboží dovezeno, musí být celním orgánům uspokojivě prokázáno, že k takovému prodeji zboží došlo za účelem vývozu do tuzemska.
(1) Je-li celní hodnota určována podle § 65 až 79 zákona, předkládá deklarant spolu s celním prohlášením vztahujícím se na dovážené zboží také Deklaraci údajů o celní hodnotě (dále jen „deklarace hodnoty“). Deklarace hodnoty se předkládá na tiskopise D. V. 1, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce; vztahuje-li se celní prohlášení na zboží, které je zařazeno do více podpoložek celního sazebníku, předkládá se s deklarací hodnoty Doplňkový list D. V. 1BIS (dále jen „doplňkový list“), a to na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(2) Údaje potřebné k určení celní hodnoty a způsob jejich uvádění v deklaraci hodnoty a doplňkovém listu jsou upraveny v příloze č. 10 k této vyhlášce.
(3) Deklarace hodnoty nemusí být předložena, nemůže-li být celní hodnota určena podle § 66 zákona; deklarant pro účely celního hodnocení podle jiného ustanovení zákona předloží celnímu úřadu informace, které mohou být požadovány pro účely celního hodnocení podle jiného ustanovení zákona, a to ve formě a způsobem určeným celním úřadem.
(4) Předložením deklarace hodnoty celnímu úřadu podle odstavce 1 odpovídá deklarant za
a) přesnost a úplnost údajů uvedených v deklaraci hodnoty,
b) autentičnost dokladů, které jsou předloženy jako důkaz těchto údajů,
c) předložení dodatečných informací nebo dokladů, které jsou potřebné pro určení celní hodnoty zboží.
(5) Tiskopisy deklarace hodnoty vydané nebo schválené před účinností této vyhlášky mohou být používány do 30. června 1999.
(1) Deklarace hodnoty se nepředkládá
a) nepřesáhne-li celní hodnota zboží dováženého v jedné zásilce částku 175 000 Kč, za podmínky, že se nejedná o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně dovážené od stejného odesilatele stejnému příjemci,
b) při dovozu zboží, které nemá obchodní charakter,
c) při dovozu zboží, které nepodléhá clu a daním vybíraným při dovozu nebo které je plně osvobozeno od cla, nebo
d) při dovozu zboží, na které se nevyžaduje písemné celní prohlášení.
(2) Z důvodů hodných zřetele mohou celní úřady vyžadovat předložení deklarace hodnoty i v případech uvedených v odstavci 1, je-li to nutné pro správné určení celního dluhu.
Deklarant předkládá celnímu úřadu fakturu, na jejímž základě je deklarována celní hodnota dováženého zboží. Je-li celní hodnota deklarována písemně, ponechá si celní úřad fakturu ve své evidenci.
DÍL DEVÁTÝ
(K § 85 a § 105 odst. 5 zákona)
(1) Systém červená - zelená je zvláštním způsobem provádění celního dohledu v cestovním styku, který může být použit u pohraničních celních úřadů na celních letištích nebo u silničních celních přechodů včetně dálničních.
(2) Zelený pruh je určen pro cestující, kteří dovážejí nebo vyvážejí jen zboží, které nepodléhá clu a daním nebo je od nich osvobozeno a nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy. Ostatním cestujícím je vyhrazen červený pruh. Červený pruh je vyhrazen rovněž pro cestující, kteří musí splnit oznamovací povinnost podle devizových předpisů.6)
(3) Zelený pruh je označen zelenou značkou tvaru pravidelného osmiúhelníku s nápisem: „Nic k proclení“.
(4) Červený pruh musí být označen červenou značkou čtvercového tvaru s nápisem: „Zboží k proclení“.
Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu učiněno jiným úkonem podle § 28, jde-li o
a) zboží, které nemá obchodní charakter, dovážené cestujícím, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy a je při dovozu osvobozeno od dovozního cla,7)
b) zemědělské výrobky a zboží používané v zemědělství, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným právními předpisy a které je osvobozeno od dovozního cla,8)
c) dopravní prostředky, které jsou při zpětném dovozu jako zboží původně české osvobozeny od dovozního cla.
Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu učiněno jiným úkonem podle § 28, jde-li o
a) zboží, které nemá obchodní charakter, vyvážené cestujícím, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy,
b) dopravní prostředky registrované v tuzemsku, které budou dovezeny zpět,
c) materiál určený k upevnění a ochraně zboží při dopravě.
(1) Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla učiněno jiným úkonem ve smyslu § 28, jedná-li se o
a) osobní svršky cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům,9)
b) dopravní prostředky,10)
c) kontejnery, palety a obaly.11)
(2) Učinil-li deklarant při dovozu zboží uvedeného v odstavci 1 celní prohlášení jiným úkonem, činí se celní prohlášení při jeho zpětném vývozu rovněž jiným úkonem podle § 28.
Jiný úkon podle § 25 až 27 lze pohraničnímu celnímu úřadu učinit při přepravě zboží
a) průjezdem zeleného pruhu „Nic k proclení“, jsou-li u příslušného celního úřadu oddělené vstupy zřízeny,
b) průjezdem celního prostoru pohraničního celního úřadu, kde není zřízen systém „Červená – zelená“, samočinným učiněním celního prohlášení.
(1) Jestliže bylo celní prohlášení učiněno jiným úkonem podle § 28 a zboží splňovalo podmínky uvedené v § 25 až 27, považuje se zboží za předložené pohraničnímu celnímu úřadu v okamžiku, kdy byl tento jiný úkon učiněn.
(2) Zjistí-li celní úřad při kontrole provedené po úkonu učiněném podle § 28, že dovážené nebo vyvážené zboží nesplňovalo podmínky uvedené v § 25 až 27, považuje se zboží za nezákonně dovezené nebo vyvezené.
(K § 95 odst. 4 zákona)
Za dočasné uskladnění zboží ve skladech celního úřadu se platí skladné ve výši:
a) 5 % z hodnoty uskladněného zboží, nejméně však 100 Kč, nepřesahuje-li doba uskladnění 5 dnů včetně dne uskladnění,
b) 10 % z hodnoty uskladněného zboží, nejméně však 200 Kč, nepřesahuje-li doba uskladnění 30 dnů včetně dne uskladnění,
c) 100 Kč za každou skladovou položku, jde-li o listiny, doklady, dokumentaci a jiné písemnosti, nepřesahuje-li doba uskladnění 30 dnů včetně dne uskladnění,
d) dvojnásobku skladného uvedeného v písmenech b) a c), přesahuje-li doba uskladnění 30 dnů včetně dne uskladnění.
(K § 102 odst. 4 zákona)
(1) Celní řízení mimo celní prostor se provede za podmínky, že deklarant požádá o provedení celního řízení mimo celní prostor včas, oznámí celnímu úřadu přibližné množství zboží a jeho druh podle pojmenování obvyklého v obchodě a navrhne dobu, kdy má být celní řízení provedeno, a bez zbytečného odkladu oznámí celnímu úřadu dodatečné změny v těchto údajích.
(2) Celní řízení mimo celní prostor se provede, je-li to odůvodněno hospodárností, zejména usnadní-li se tím doprava zboží, nebo je-li to jinak naléhavé, a nenaruší-li se tím pravidelná činnost celního úřadu.
(3) Celní řízení mimo celní prostor se neprovede, určí-li celní úřad, že celní dohled provede jen kontrolou dokladů a písemností.
(4) Celní řízení mimo celní prostor se provede za předpokladu, že v době navržené deklarantem budou potřebné doklady, zboží a případně dopravní prostředek, v němž se zboží dopravuje, připraveny tak, aby bylo možno celní řízení bezodkladně zahájit a bez průtahů ukončit.
(5) Provede-li se celní řízení mimo celní prostor, hradí deklarant náklady tohoto řízení takto:
a) za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět v pracovní době celního úřadu 200 Kč,
b) za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět v pracovních dnech mimo pracovní dobu celního úřadu 300 Kč,
c) za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět ve dnech pracovního volna nebo pracovního klidu 400 Kč.
(6) Kromě nákladů za provedení celního řízení mimo celní prostor uvedených v odstavci 5 hradí deklarant
a) náklady prokázaných jízdních výdajů,12) nebo
b) náhradu za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách.13)
(7) Je-li celní řízení mimo celní prostor prováděno v jednom místě u více deklarantů, hradí náklady na cestu nutné k dostavení se na místo celního řízení podle odstavce 5 a náklady podle odstavce 6 s tím spojené deklarant, u kterého bylo provedeno první celní řízení mimo celní prostor, náklady na cestu zpět podle odstavce 5 a náklady podle odstavce 6 s tím spojené hradí deklarant, u kterého bylo provedeno poslední celní řízení mimo celní prostor.
DÍL DVANÁCTÝ
(K § 105 odst. 5 a § 319 odst. 2 zákona)
(1) Není-li touto vyhláškou nebo zvláštním předpisem dále stanoveno jinak, podává se písemné celní prohlášení, jímž deklarant navrhuje propuštění zboží do celního režimu, na tiskopise Jednotná celní deklarace (dále jen „Deklarace“), jehož vzor je uveden v přílohách č. 11 a 13 k této vyhlášce, a v případě, že je více položek zboží, předkládá se rovněž na tiskopise Jednotná celní deklarace doplňková (dále jen „Doplňková deklarace“), jehož vzor je uveden v přílohách č. 12 a 14 k této vyhlášce. V režimu tranzitu, je-li více položek zboží, lze místo Doplňkové deklarace použít ložný list na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 15 k této vyhlášce, (dále jen „Ložný list“).
(2) V režimu tranzitu, kdy celním úřadem odeslání i celním úřadem určení jsou české celní úřady a není překročena státní hranice (dále jen „národní tranzit“), do něhož je propouštěno zboží cizích ozbrojených sil v souvislosti s jejich vysláním na území České republiky a ozbrojených sil České republiky v souvislosti s jejich vysláním na území jiných států na základě mezinárodní smlouvy14) (dále jen „zboží ozbrojených sil“), a které je určeno výhradně pro jejich potřebu, může být Ložný list nahrazen seznamem zboží, který tyto ozbrojené síly obvykle v Evropských společenstvích používají pro celní řízení na propuštění zboží do režimu tranzitu (dále jen „Seznam zboží“), obsahujícím údaje nutné k identifikaci zboží, zejména značky, čísla, počet a druh nákladových kusů, označení zboží a jeho hrubou nebo vlastní hmotnost. Vysláním cizích ozbrojených sil na území České republiky se pro účely této vyhlášky rozumí také jejich průjezd územím České republiky.
(3) Způsob uvádění údajů v Deklaraci, Doplňkové deklaraci a Ložném listu, jakož i další náležitosti související s podáváním celního prohlášení na těchto tiskopisech, je uveden v části I přílohy č. 16 k této vyhlášce, není-li v odstavci 4 nebo 5 stanoveno jinak.
(4) Deklarant, který je fyzickou osobou, uvádí v Deklaraci a Doplňkové deklaraci, jimiž navrhuje propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do celního režimu, jiného než národního tranzitu anebo režimu tranzitu ve smyslu Úmluvy o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím15) (dále jen „společný tranzit“), údaje v rozsahu uvedeném v části II přílohy č. 16 k této vyhlášce.
(5) Bude-li předloženo prohlášení, že zásilka, která má být propuštěna do národního tranzitu, je přepravována pro ozbrojené síly vysílajícího státu a obsahuje pouze zboží pro jejich potřebu, a toto prohlášení bude opatřeno datem vystavení a ověřeno podpisem vystavujícího důstojníka s uvedením jeho jména a příjmení, hodnosti a jednotky (dále jen „Prohlášení“), vyplní se v Deklaraci údaje v rozsahu uvedeném v části III. přílohy č. 16 k této vyhlášce.
(6) Písemné celní prohlášení na propuštění zboží ozbrojených sil do národního tranzitu lze podat též na tiskopisu, který má formát A3 a jehož vzor je uveden v příloze č. 16a k této vyhlášce. Tento tiskopis je nutno předepsaným způsobem vyplnit v souladu s uvedenými pokyny a opatřit požadovanými náležitostmi.
(7) V příloze č. 17 k této vyhlášce je uveden seznam doplňkových kódů a seznam zboží, jehož sazební zařazení se uvádí v písemném celním prohlášení desetimístným číselným kódem. Číslice na devátém a desátém místě označují doplňkový kód.
(1) Pro účely společného tranzitu se rozumí
a) smluvní stranou Evropská společenství, Maďarská republika, Republika Island, Norské království, Polská republika, Slovenská republika, Švýcarská konfederace a Česká republika,
b) členským státem Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Velkoknížectví Lucembursko, Nizozemské království, Rakouská republika, Portugalská republika, Finská republika, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Maďarská republika, Republika Island, Norské království, Polská republika, Slovenská republika, Švýcarská konfederace a Česká republika,
c) třetím státem stát, který není členským státem.
(2) Pro účely společného tranzitu se celním statutem zboží Evropských společenství (dále jen „celní statut Společenství“) rozumí postavení zboží vyjadřující, že se jedná o zahraniční zboží, které
a) bylo zcela získáno nebo vyrobeno na celním území Evropských společenství, aniž k němu bylo přidáno zboží dovezené ze států nebo územních celků, které nejsou součástí celního území Evropských společenství,
b) bylo dovezeno na celní území Evropských společenství ze států nebo územních celků, které nejsou součástí celního území Evropských společenství, a bylo zde propuštěno do volného oběhu,
c) bylo získáno nebo vyrobeno na celním území Evropských společenství buď zcela ze zboží uvedeného pod písmenem a), nebo ze zboží uvedeného pod písmeny a) a b).
V písemném celním prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu se celní statut deklarovaného zboží označuje kódem
a) T1, jedná-li se o české zboží nebo o zboží zahraniční jiné než uvedené pod písmenem b),
b) T2, jedná-li se o zboží, které má celní statut Společenství, bylo dopraveno do tuzemska ve společném tranzitu spolu s rozhodnutím o propuštění zboží do režimu tranzitu vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení (dále jen „tranzitní doklad“), v němž je deklarované zboží označeno kódem T2, a jsou-li splněny podmínky uvedené v § 35.
(1) Bez dotčení ustanovení § 34 písm. b) může být celní statut zpět vyváženého zahraničního zboží označen v písemném celním prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu kódem T2, podléhalo-li zboží po jeho dopravení do tuzemska nepřetržitě celnímu dohledu, jehož cílem bylo zejména zajistit totožnost a nezměněný stav zboží, a nebylo-li v tuzemsku propuštěno do jiného celního režimu než
a) národního tranzitu,
b) uskladňování v celním skladu, pokud
1. doba uskladnění nepřesáhla 6 měsíců u zboží kapitoly 1 až 24 celního sazebníku nebo 5 let u ostatního zboží,
2. zboží bylo uskladněno odděleně od ostatního zboží a bylo podrobeno pouze takové manipulaci, která je nutná k zajištění jeho uchování nebo která spočívá v dělení zásilky, aniž by byl nahrazen nebo změněn její obsah,
3. manipulace se zbožím byla prováděna pouze s povolením celního úřadu, ve stanoveném rozsahu, a pod celním dohledem,
c) dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla za účelem vystavení nebo předvedení zboží na výstavě nebo podobné akci; zboží může být podrobeno pouze takové manipulaci, která je nutná k zajištění jeho uchování nebo která spočívá v dělení zásilky, aniž by byl nahrazen nebo změněn její obsah.
(2) V písemném celním prohlášení na propuštění zpět vyváženého zahraničního zboží, jehož celní statut je označen kódem T2, do společného tranzitu je nutno uvést veškeré odkazy, zvláštní záznamy a poznámky z tranzitního dokladu, na jehož základě bylo předmětné zboží dopraveno do tuzemska, nebo připojit jeho ověřený opis nebo fotokopii.
(1) Není-li zpětný vývoz zahraničního zboží, které má celní statut Společenství, uskutečněn ve společném tranzitu nebo byl ve společném tranzitu uskutečněn, ale v písemném celním prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu nebyl uveden kód, i když uveden býti mohl, lze osvědčit celní statut Společenství dokladem T2L vystaveným v tuzemsku, pokud
a) předmětné zboží
1. bylo do tuzemska dopraveno ve společném tranzitu a v tranzitním dokladu bylo deklarované zboží označeno kódem T2, nebo
2. nebylo do tuzemska dopraveno ve společném tranzitu a celní statut Společenství byl prokázán dokladem T2L, fakturou nebo přepravním dokladem, které byly opatřeny kódem T2L ověřeným celním úřadem členského státu, z něhož bylo zboží odesláno,
b) jsou splněny podmínky uvedené v § 35,
c) zboží není určeno pro vývoz do třetího státu,
d) je splněna podmínka přímé přepravy zboží, kterou se rozumí přeprava, během níž zboží neopustí celní území smluvních stran, s výjimkou případů, kdy přeprava mimo území smluvních stran je uskutečněna s jediným přepravním dokladem vyhotoveným v některé ze smluvních stran,
e) zboží je vyváženo zpět v obalech, které mají celní statut Společenství,
f) zboží není vyváženo zpět na podkladě karnetu TIR s výjimkou případů, kdy
1. zboží, které má být vyloženo na celním území členského státu, je dopravováno společně se zbožím, které má být vyloženo na celním území třetího státu, nebo
2. zboží je dopravováno mezi smluvními stranami přes celní území třetího státu.
(2) Je-li zboží vyváženo zpět na podkladě karnetu TIR nebo karnetu ATA a jsou splněny podmínky pro osvědčení dokladem T2L, že deklarované zboží má celní statut Společenství, může deklarant uvést do příslušných oddílů použitého karnetu, určených pro označení zboží, kód T2L, který potvrdí svým podpisem. Tento zápis učiní deklarant ještě před předložením karnetu celnímu úřadu odeslání, kde bude každý zapsaný kód T2L ověřen otiskem služebního razítka a podpisem pověřeného zaměstnance celního úřadu. V případech, kdy je na podkladu jednoho karnetu TIR nebo jednoho karnetu ATA spolu s jiným zbožím přepravováno také zboží, které má celní statut Společenství, musí být v karnetu oba druhy zboží uvedeny odděleně a kód T2L umístěn tak, aby se jednoznačně vztahoval pouze na zboží, které má celní statut Společenství.
(1) Doklad T2L se vyhotovuje na tiskopise, kterým je list číslo 4 nebo 4/5 Deklarace, který může být v případě více položek zboží doplněn listy číslo 4 nebo 4/5 Doplňkové deklarace nebo Ložným listem.
(2) Doklad T2L se vyplňuje v jazyce českém nebo slovenském a údaje v něm obsažené lze opravit způsobem uvedeným v § 40 odst. 5. Nevyplňují se odstavce 2, 6 až 13, 15, 15a, 15b, 16, 17a, 17b, 17 až 30, 34a, 34b, 36, 37, 39, 41 až 43 a 45 až 53 Deklarace, popřípadě Doplňkové deklarace, které deklarant proškrtne tak, aby případné další zápisy byly znemožněny.
(3) Doklad T2L nemusí doprovázet zásilku zpět vyváženého zboží a může být vystaven dodatečně. Doklad T2L spolu s předchozím celním dokladem označeným kódem T2 nebo T2L předkládá deklarant v jednom vyhotovení k ověření celnímu úřadu, v jehož územním obvodu byl nebo je zpětný vývoz uskutečněn.
(4) Údaje do dokladu T2L uvádí osoba osvědčující stanoveným způsobem statut zboží Společenství podáním dokladu T2L, a to způsobem a v rozsahu uvedeném v části IV přílohy č. 16 k této vyhlášce.
(1) Celní statut Společenství, který lze podle § 36 a 37 osvědčit dokladem T2L, lze osvědčit také fakturou nebo přepravním dokladem, vztahují-li se tyto doklady pouze na zboží, které má celní statut Společenství, a jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4.
(2) Na faktuře nebo přepravním dokladu, které mají nahradit doklad T2L, musí být kromě ostatních předepsaných náležitostí uveden počet, druh, značky a čísla nákladových kusů, označení zboží, hrubá hmotnost v kilogramech, popřípadě čísla kontejnerů a dále obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a adresa trvalého bydliště deklaranta nebo odesilatele, není-li deklarant odesilatelem, který na tento doklad zřetelně a viditelně uvede zkratku „T2L“, k níž připojí svůj vlastnoruční podpis.
(3) Faktura nebo přepravní doklad vyplněné způsobem uvedeným v odstavci 2 se předkládají k ověření celnímu úřadu, v jehož územním obvodu byl nebo je zpětný vývoz realizován.
(4) Na fakturu nebo přepravní doklad, kterými má být osvědčen celní statut Společenství, není nutno uvádět odkazy, zvláštní záznamy a poznámky z předchozího tranzitního dokladu T2 nebo celního dokladu T2L, kterým může být i faktura nebo přepravní doklad nahrazující doklad T2L, pokud je přiložen jejich ověřený opis nebo fotokopie.
(1) Deklarace a Doplňková deklarace se v úplné sadě skládá
a) z osmi listů označených čísly 1 až 8, nebo
b) ze čtyř listů označených čísly 1/6, 2/7, 3/8 a 4/5, které se používají zejména k vyhotovení Deklarace a Doplňkové deklarace výpočetní technikou.
(2) Deklarace s případně přiloženými Doplňkovými deklaracemi se používají v sadách skládajících se z listů označených čísly
a) 1, 2 a 3 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu a režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo na ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a režimu dočasného použití, je-li v souvislosti s ukončením těchto režimů zboží vyváženo zpět do zahraničí,
b) 1, 4, 5 a 7 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu,
c) 6, 7 a 8 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu, režimu uskladňování v celním skladu, režimu aktivního zušlechťovacího styku, režimu přepracování pod celním dohledem a do režimu dočasného použití nebo na ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a režimu dočasného použití, není-li v souvislosti s ukončením těchto režimů zboží vyváženo zpět do zahraničí,
d) 1, 2, 3, 4, 5 a 7 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu nebo režimu pasivního zušlechťovacího styku a současně do režimu tranzitu,
e) 1, 2, 3, 4, 5 a 7 k podávání celních prohlášení na ukončení režimu dočasného použití a současně na propuštění zboží do režimu tranzitu.
(3) Je-li k podání celního prohlášení použita Deklarace, případně Doplňková deklarace v sadě skládající se z listů označených čísly 1/6, 2/7, 3/8 a případně 4/5, deklarant proškrtne nehodící se číselné označení na Deklaraci a v Doplňkové deklaraci tak, aby číslování listů v sadě odpovídalo ustanovením uvedeným v odstavci 2 pod písmeny a) až e).
(4) Deklarace a Doplňková deklarace se zhotovuje zeleným tiskem na bílý samopropisovací papír, který je bez vlastní fluorescence pod UV světlem a jehož hmotnost je nejméně 40g/m2. Rozměr tiskopisu je 210 x 297 mm, přičemž v odůvodněných případech může ministerstvo povolit odchylku v rozsahu - 5 až + 8 mm. Jednotlivé listy jsou opatřeny samopropisovací vrstvou tak, aby se údaje uváděné na první list složky přímo propisovaly na ostatní listy, na kterých mají být uvedeny, a aby údaje uvedené na jedné straně listu neztěžovaly nebo neznemožňovaly čitelnost údajů uvedených na jeho druhé straně. Tiskopis se nesmí při běžném používání trhat a mačkat. Pravidla pro vyhotovení tiskopisu Deklarace a Doplňkové deklarace jsou uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce. Tiskopis Deklarace a Doplňkové deklarace může být nahrazen počítačovou sestavou, která splňuje všechny předepsané náležitosti, zejména musí odpovídat předepsanému vzoru tiskopisu, formátu, požadavku na vlastnosti použitého papíru, a obsahovat všechny předepsané údaje.
(5) Jednotlivé listy Deklarace a Doplňkové deklarace jsou číselně a barevně odlišeny. List s číslem 1 nebo 6 s červeným označením je určen pro celní úřad, který rozhoduje o propuštění zboží do navrženého režimu. List s číslem 2 nebo 7 se zeleným označením je využíván pro statistické účely a list s číslem 3 nebo 8 se žlutým označením je předáván deklarantovi nebo jeho zástupci jako rozhodnutí o propuštění zboží a vyměření cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu. Listy s čísly 4 a 5 s modrým označením a list s číslem 7 se zeleným označením doprovázejí zásilku zboží propuštěnou do režimu tranzitu od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení. Je-li zboží propuštěno do režimu vývozu nebo režimu pasivního zušlechťovacího styku, doprovází list s číslem 2 zásilku zboží k pohraničnímu celnímu úřadu, a je-li zboží propuštěno do režimu vývozu s umístěním do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, také k celnímu úřadu, v jehož územním obvodu je zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu umístěno. List s číslem 3 je celním úřadem, který zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku propustil, předáván deklarantovi nebo jeho zástupci po potvrzení výstupu zboží do zahraničí nebo umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.
(6) Pro účely celního řízení se vyplňuje Deklarace podle přílohy č. 16 k této vyhlášce, přičemž dovozem se rozumí propuštění do režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku, uskladňování v celním skladu, přepracování pod celním dohledem, dočasného použití a ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a režimu dočasného použití, není-li v souvislosti s ukončením těchto režimů zboží vyváženo zpět do zahraničí. Vývozem se rozumí propouštění zboží do režimu vývozu a režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a režimu dočasného použití, je-li v souvislosti s ukončením těchto režimů zboží vyváženo zpět do zahraničí. Tranzitem se rozumí propuštění do národního tranzitu nebo společného tranzitu.
(7) Deklarace, kterou se navrhuje pouze ukončení režimu, se podává, je-li ukončován režim aktivního zušlechťovacího styku nebo režim dočasného použití a předmětnému zboží je přidělováno jiné celně schválené určení s výjimkou režimu volného oběhu.
(8) Zpětný vývoz zahraničního zboží, které bylo rozhodnutím v celním řízení na základě písemného celního prohlášení propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, dočasného použití, uskladňování v celním skladu nebo přepracování pod celním dohledem, se uskutečňuje v režimu tranzitu.
(9) Požaduje-li deklarant pro svoji potřebu další list Deklarace, příp. Doplňkové deklarace, může přiložit k předepsaným listům shodně vyplněný další list, a to při vývozu list číslo 3, při dovozu list číslo 8 a při tranzitu list číslo 1. Přiložený list pověřený zaměstnanec celního úřadu doplní a potvrdí stejným způsobem jako předepsaný list stejně číselně označený; při vývozu a dovozu s tímto listem zaměstnanec celního úřadu nakládá stejně jako s listem předávaným deklarantovi. Při tranzitu přiložený list předá pověřený zaměstnanec celního úřadu deklarantovi po propuštění zboží do režimu tranzitu. Jako další list určený pro potřebu deklaranta může být použit pouze list tiskopisu Deklarace nebo Doplňkové deklarace, případně jeho čitelná fotokopie, přičemž v odstavci B dalšího listu Deklarace bude zřetelně uvedena poznámka „Určeno pro deklaranta“, která nesmí být vyhotovena v červené barvě.
(10) Jedna Deklarace je určena pouze k vykázání jedné položky zboží. Je-li zásilka, na kterou se celní prohlášení vztahuje, složena z více položek zboží, přikládá se k tiskopisu Deklarace jeden nebo více tiskopisů Doplňkových deklarací. Na jednu Deklaraci s přiloženými Doplňkovými deklaracemi lze deklarovat pouze položky zboží, u nichž je údaj uváděný do levé části odstavce 37 Deklarace a Doplňkových deklarací shodný. Je-li na poslední přiložené Doplňkové deklaraci deklarována pouze jedna nebo dvě položky zboží, nevyužité místo pro uvedení případných dalších položek se proškrtává. Využití i oběh Doplňkových deklarací je totožný s využitím a oběhem Deklarace, se kterou jsou předkládány a jejíž přílohu tvoří.
(11) V tranzitu může být Doplňková deklarace nahrazena Ložným listem a v národním tranzitu i Seznamem zboží, který se vyhotovuje při dopravě zboží pro potřebu ozbrojených sil ve stejném počtu výtisků jako Ložný list a manipuluje se s ním shodným způsobem. K jedné Deklaraci nelze současně přikládat Ložný list nebo Seznam zboží, vztahující se na část zboží, a Doplňkovou deklaraci vztahující se na další část zboží.
(12) Tiskopis Ložného listu může být vyhotoven tiskárnou počítače nebo jiným strojovým způsobem tak, aby byly zachovány obsahové náležitosti a jejich předepsané prostorové umístění. Orámovaný prostor vpravo nahoře musí mít rozměr 70 x 55 mm s rozdělením na horní část o velikosti 70 x 15 mm a dolní část o velikosti 70 x 40 mm. Celkový rozměr tiskopisu je 210 x 297 mm, přičemž je nutno používat papír s hmotností nejméně 40 g/m2, který bude tak pevný, že se při normálním používání ani netrhá, ani nemačká. Šířku sloupců v Ložném listu může deklarant přizpůsobovat podle potřeby, s výjimkou sloupce „Místo pro úřední záznamy“, který musí být široký nejméně 30 mm. Tiskopis Ložného listu může být nahrazen počítačovou sestavou, která obsahuje všechny předepsané údaje.
(13) Ložný list se přikládá ke každému listu Deklarace a stává se jeho nedílnou přílohou; vyplněna může být pouze přední strana tiskopisu.
(1) Deklarace, Doplňkové deklarace a Ložné listy se vyplňují strojem, mechanograficky nebo jiným podobným způsobem. Vypsat je lze i ručně tiskacím písmem, ne však obyčejnou nebo inkoustovou tužkou. Vyplněné údaje v nich musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly nesmazatelné a co nejvíce čitelné. Údaje lze uvádět pouze do předepsaných částí a není možné je doplňovat jinými údaji, pro které nejsou příslušné odstavce vyhrazeny. Při vyplňování strojem s typy podle mezinárodních norem je vhodné využít pro přesné umístění údajů nastavovací okénko v odstavci 2 Deklarace nebo Doplňkové deklarace.
(2) Deklarant v souladu s přílohou č. 16 k této vyhlášce vyplní v Deklaraci, případně Doplňkové deklaraci údaje nebo zajistí vyplnění údajů do odstavců
a) 1 až 3, 5 až 9, 11, 14, 15a, 19 až 25, 31 až 34a, 35 až 38, 41, 44, 46, 47, 49 a 54 při dovozu,
b) 1 až 3, 5 až 9, 11, 14, 15a, 17, 17a, 19 až 25, 31 až 34a, 35, 37, 38, 41, 44, 46, 47, 49 a 54 při vývozu,
c) 1, 3 až 6, 8, 15, 17, 18, 21, 25, 31 až 33, 35, 40, 44, 50, 51, 52, 53, 55 a 56 (odstavce se zeleným podtiskem) při tranzitu.
(3) Je-li podáváno celní prohlášení na propuštění zboží, u něhož je třeba v Deklaraci vyjádřit více různých údajů (kódů), zejména v odstavcích 1, 7, 11, 15a, 17, 17a, 20, 22, 23 a 24 Deklarace, musí být tyto údaje rozepsány do více Deklarací. Například při placení jedné zásilky dvěma různými měnami je nutné ji poměrně rozdělit do dvou Deklarací; jedná-li se o nedělitelnou zásilku, lze podat jednu Deklaraci, v níž se jako měna, kterou je za zboží placeno nebo inkasováno, uvede měna, kterou je v přepočtu na Kč placena větší část celkové částky, nebo měna dle výběru deklaranta, jedná-li se o shodné částky.
(4) Je-li pro vývoz a tranzit použita jedna sada listů Deklarace (Doplňkové deklarace), odpovídá deklarant za údaje, které se vztahují k režimu nebo k ukončení režimu, který sám nebo prostřednictvím svého zástupce navrhuje. Použije-li deklarant jako celní prohlášení příslušnou část sady listů Deklarace, která již byla vyplněna v souvislosti s jiným celním režimem, než který navrhuje, je povinen prověřit před jeho podáním správnost a platnost již v Deklaraci uvedených údajů, které se jej týkají, zejména údajů o deklarovaném zboží a o navrhovaném režimu. Zjištěné rozdíly, nejasnosti nebo nepřesnosti deklarant neprodleně oznámí celnímu úřadu. Případné propsání údajů, vyžadovaných pro tranzit, na listy číslo 2 a 3 se nepovažuje za závadu, i když při vývozu se tyto údaje neuvádějí.
(5) Číselné a kódované údaje uvedené v Deklaraci a Doplňkové deklaraci nesmějí být mazány ani přepisovány. Před přijetím celního prohlášení na propuštění zboží do navrženého režimu může deklarant provádět změny škrtnutím chybných údajů při zachování jejich čitelnosti a doplněním nových správných údajů do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. Nelze-li takto změnu provést, musí být vyhotovena nová Deklarace nebo Doplňková deklarace. Po přijetí celního prohlášení musí být oprava v souladu s ustanovením § 109 zákona provedena podáním nového celního prohlášení.