135/1998 Sb. · 151 paragrafů
Ustanovení § 66 odst. 1 až 3 se nepoužije, jestliže
a) celková celní hodnota zboží, které má obchodní charakter, dováženého v poštovních zásilkách je vyšší než 30 000 Kč, nebo jedná-li se o opakované zásilky nebo jde o dílčí zásilku od téhož odesilatele témuž příjemci,
b) celní prohlášení bylo podáno písemně, ústně nebo prostředky výpočetní techniky,
c) se na poštovní zásilky vztahuje ustanovení § 83 nebo § 84.
(1) Za písemné celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu se považuje také písemné celní prohlášení podané podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.21)
(2) Přepravuje-li se zboží na podkladě karnetu TIR (Transport international routier), může hlavní povinný prohlásit statut deklarovaného českého zboží tím, že uvede do sloupce určeného pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu před jeho předložením celnímu úřadu k ověření označení „české“ a připojí svůj podpis. Na listech karnetu, na nichž je uvedeno označení „české“, ověří toto označení pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání otiskem služebního razítka a svým podpisem.
(3) Vztahuje-li se karnet TIR na české i zahraniční zboží, uvede hlavní povinný každou kategorii zboží samostatně a označení „české“ umístí tak, aby bylo zřejmé, že se vztahuje pouze na české zboží.
(1) Zboží přepravované v tuzemsku na podkladě karnetů TIR a ATA (Admission temporaire/Temporary admission) je považováno za zahraniční zboží, není-li prokázáno, že jde o české zboží.
(2) Skutečnost, že jde o české zboží, může hlavní povinný prokázat
a) údajem ve sloupci určeném pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu,
b) celním prohlášením, na jehož podkladě bylo předmětné zboží propuštěno do režimu vývozu.
(1) Je-li při tranzitní operaci prováděné na podkladu karnetu TIR nebo karnetu ATA nebo v souvislosti s těmito operacemi zjištěno, že došlo k porušení celních předpisů nebo k závadě, oznámí to celní úřad držiteli karnetu a ručiteli ve lhůtě stanovené mezinárodní smlouvou.22)
(2) Důkaz o řádném uskutečnění tranzitní operace provedené na podkladu karnetu TIR nebo ATA předloží hlavní povinný celnímu úřadu odeslání ve lhůtě stanovené mezinárodní smlouvou.23) Takovým důkazem je zejména doklad potvrzený celními orgány, prokazující, že předmětné zboží bylo dodáno celnímu úřadu určení v tuzemsku, nebo doklad osvědčující dodání zboží, vystavený v zahraničí celními orgány nebo jiným státním orgánem, pokud uvedené doklady obsahují údaje umožňující ztotožnění předmětného zboží.
Vznikl-li celní dluh proto, že zboží propuštěné na podkladě karnetu ATA nebylo vyvezeno zpět nebo s ním bylo nakládáno v rozporu s celními předpisy nebo nebyly dodrženy podmínky stanovené celním úřadem, oznámí celní úřad tuto skutečnost ručiteli nejpozději do tří měsíců od uplynutí platnosti karnetu. V oznámení celní úřad uvede výši celního dluhu.
(1) Clo, daně a poplatky, jejichž výše se rovná výši celního dluhu uvedenému v § 71, vyměří celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 26 k této vyhlášce, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle celní výměr po uplynutí lhůty 6 měsíců po doručení oznámení; na žádost ručitele může celní úřad zaslat celní výměr po uplynutí lhůty 3 měsíců po doručení oznámení.
(2) Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen ručiteli, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.
Karnet ATA lze pro dočasný vývoz zboží použít tehdy, jestliže karnet ATA
a) je vydán v tuzemsku a potvrzen tuzemským ručitelem, který je součástí mezinárodního záručního systému,
b) se týká pouze českého zboží,
1. při jehož vývozu z tuzemska nebylo provedeno řízení na vyplacení náhrad nebo jiných částek vyplácených na základě zemědělské politiky při vývozu,
2. při jehož vývozu z tuzemska nevznikl na základě zemědělské politiky žádný finanční nárok či prospěch podmíněný povinností toto zboží vyvézt,
3. při jehož vývozu nebo v souvislosti s vývozem nebyla nebo nebude předložena žádost o vyplacení jakékoliv náhrady vyplývající z vývozu tohoto zboží,
c) je doložen přepravními doklady, požaduje-li je celní úřad,
d) je vystaven na zboží, které má být dovezeno zpět.
Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží k dočasnému vývozu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.
(1) Bylo-li české zboží dočasně vyvezeno na podkladě karnetu ATA podle § 73, může být toto zboží na základě tohoto dokladu propuštěno do volného oběhu.
(2) Má-li být dočasný vývoz původně českého zboží ukončen propuštěním zboží do volného oběhu jiným celním úřadem než celním úřadem vstupním, k přepravě předmětného zboží od vstupního celního úřadu k celnímu úřadu, kde celní řízení bude provedeno, se neprovádí žádné další řízení.
(3) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží ve zpětném dovozu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.
(1) Nemá-li být zboží, které vystoupilo do zahraničí na podkladě karnetu ATA, dovezeno zpět do tuzemska, předkládá deklarant dodatečně celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění tohoto zboží do režimu vývozu na tiskopisu Deklarace, které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 16 k této vyhlášce.
(2) Celní úřad, kterému byl předložen předmětný karnet ATA, potvrdí Deklaraci do režimu vývozu a současně zruší údaje o zpětném dovozu v kmenovém listu pro zpětný dovoz a v útržkovém listu pro zpětný dovoz karnetu ATA.
(1) Předložení karnetu ATA za účelem propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se považuje za podání žádosti o povolení režimu; přijetí karnetu ATA (dovozního listu) se považuje za vydání povolení k použití uvedeného režimu.
(2) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla podle odstavce 1 lze propustit zboží pouze v případech uvedených v příloze č. 28 k této vyhlášce.
(3) Karnet ATA celní úřad přijme pouze tehdy, je-li
a) vydán v zemi, která je
1. smluvní stranou Úmluvy ATA, nebo
2. smluvní stranou Istanbulské Úmluvy přijetím Doporučení Rady pro celní spolupráci dne 25. června 1992, týkající se karnetu ATA pro režim dočasného použití v rámci lhůt a za podmínek uvedených v tomto Doporučení, které potvrdilo a ručí za ně sdružení, které tvoří součást mezinárodního záručního systému,
b) v příslušném odstavci na první stránce potvrzen celním úřadem,
c) v tuzemsku platný.
(1) Nemůže-li vstupní celní úřad kontrolovat plnění všech podmínek, jimiž je použití režimu dočasného použití podmíněno, lze uskutečnit přepravu předmětného zboží k vnitrozemskému celnímu úřadu v národním tranzitu na podkladě karnetu ATA jako celního prohlášení (§ 80 a 81).
(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.
(1) Při ukončení režimu dočasného použití předloží hlavní povinný karnet ATA před zpětným vývozem zboží celnímu úřadu, který zboží do tohoto režimu propustil, nebo kterémukoliv vnitrozemskému celnímu úřadu.
(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží ke zpětnému vývozu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.
(1) Karnet ATA může být předložen jako celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu, obsahuje-li nejméně jeden pár dosud nepoužitých tranzitních listů.
(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propouštění zboží do režimu národního tranzitu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.
Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro ukončení národního tranzitu ke zpětnému vývozu nebo k jeho dodání je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.
(1) Je-li zřejmé, že režim dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla může přesáhnout lhůtu platnosti karnetu ATA, protože držitel nemůže zboží vyvézt zpět, může záruční sdružení, které tento karnet ATA vydalo, vydat následný karnet ATA. Původní karnet se vrátí vydávajícímu sdružení.
(2) Následný karnet ATA se předkládá celnímu úřadu, v jehož územním obvodu se zboží nachází, který
a) v původním karnetu ATA potvrdí útržkový list pro zpětný vývoz a neprodleně jej zašle celnímu úřadu, který zboží propustil do režimu dočasného použití,
b) přijme následný karnet ATA a ponechá si dovozní útržkový list poté, co v něm uvede konečnou lhůtu, která byla uvedena v původním karnetu ATA, a případné prodloužení a číslo původního karnetu ATA.
(3) Za vydaný následný karnet ATA odpovídá vydávající sdružení. Jestliže uplynula doba platnosti karnetu ATA, i když držitel karnetu ATA nemůže zboží zpětně vyvézt a vydávající sdružení odmítá vydat následný karnet ATA, celní úřad vyžaduje provedení úkonů uvedených v § 34 až 44 a § 79.
(1) Celní prohlášení na propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do volného oběhu lze podat ústně, jde-li o
a) zboží dovážené cestujícím,
b) zboží v zásilkách, které jsou určeny fyzickým osobám,
c) v jiných případech než uvedených pod písmeny a) a b), zejména při dovozu zboží pro potřebu cizích ozbrojených sil a při zpětném dovozu zboží ozbrojených sil České republiky do tuzemska, je-li ústní celní prohlášení doloženo Prohlášením.
(2) Celní prohlášení k propuštění zboží, které má obchodní charakter, do volného oběhu lze podat ústně, jde-li o
a) zboží, jehož celková hodnota v jedné zásilce pro jednoho příjemce nepřesahuje 30 000 Kč a nejedná se o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně dovážené od stejného odesilatele stejnému příjemci,
b) zboží uvedené v § 75, které je při zpětném dovozu osvobozeno od cla, nebo
c) zboží uvedené v § 25 písm. b) a c).
Celní prohlášení k propuštění zboží do režimu vývozu lze podat ústně, jde-li o
a) zboží, které nemá obchodní charakter,
1. vyvážené cestujícím,
2. v zásilkách určených fyzickým osobám, nebo
3. zboží ozbrojených sil, které je vyváženo v souvislosti s jejich vysláním na území jiných států, je-li ústní celní prohlášení doloženo Prohlášením,
4. v ostatních případech, kdy vyvážené zboží nepodléhá zákazům nebo omezením,
b) zboží, které má obchodní charakter a jehož celková hodnota v jedné zásilce pro jednoho příjemce nepřevyšuje 30 000 Kč za předpokladu, že se nejedná o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně vyvážené od stejného odesilatele stejnému příjemci,
c) zboží uvedené v § 26 písm. b) a c).
Podléhá-li zboží, na které bylo podle § 83 a 84 podáno ústní celní prohlášení, dovoznímu nebo vývoznímu clu, daním nebo poplatkům vybíraným při dovozu nebo vývozu, vydá celní úřad dlužníkovi potvrzení o zaplacení cla, daní nebo poplatků.
(1) Ústní celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla lze podat tehdy, jedná-li se o
a) zařízení k výkonu povolání dovážené za účelem pořízení rozhlasových a televizních reportáží a vozidla speciálně upravená pro rozhlasové a televizní reportáže a jejich vybavení, dovezené se souhlasem celního úřadu zahraničními veřejnými nebo soukromými společnostmi,24) a ústní celní prohlášení bude doloženo seznamem tohoto zařízení ve dvojím vyhotovení,
b) kontejnery, palety a obaly,11)
c) osobní svršky cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům,9)
d) zboží dovážené v pohraničním styku,25)
e) zboží k humanitárním účelům,26)
f) dopravní prostředky,10)
g) zvířata,27)
h) zboží dovážené pro potřebu cizích ozbrojených sil, je-li ústní celní prohlášení doloženo Prohlášením.
(2) Je-li zboží uvedené v odstavci 1 po skončení režimu dočasného použití vyváženo zpět do zahraničí, lze celní prohlášení podat ústně také.
(3) Kontejner se propustí do režimu dočasného použití s podmínkou, že se osoba, které se kontejner propouští, písemně zaváže, že na výzvu celního úřadu poskytne celnímu úřadu na jeho žádost podrobné informace o pohybu každého kontejneru, který byl propuštěn do režimu dočasného použití, včetně času a místa vstupu do tuzemska a místa výstupu z tuzemska, nebo seznam kontejnerů s prohlášením, že budou vyvezeny zpět.
(4) Palety a obaly se propustí do režimu dočasného použití s podmínkou, že se osoba, které se palety a obaly propouští, celnímu úřadu písemně zaváže, že budou vyvezeny zpět.
(5) Osoba, která zboží v pohraničním styku dováží, předloží jeho seznam a písemně se zaváže, že toto zboží vyveze zpět.
(6) Celní úřad může požadovat, aby osoba, které bylo zboží dovážené k humanitárním účelům propuštěno do režimu dočasného použití, předložila jeho soupis a písemně se zavázala, že toto zboží vyveze zpět.
(7) Celní úřad může požadovat, aby osoba, které byla zvířata propuštěna do režimu dočasného použití, předložila jejich soupis a písemně se zavázala, že tato zvířata vyveze zpět.
Celní prohlášení na propuštění zboží do přímého tranzitu lze podat ústně, jedná-li se o zboží cizích ozbrojených sil dopravované přes území České republiky při přesunu jejich pravidelných jednotek či formací nebo jednotlivých příslušníků těchto ozbrojených sil na základě kolektivních nebo individuálních rozkazů k přesunu,27a) které musí být předloženy na požádání celnímu úřadu.
DÍL TŘINÁCTÝ
(K § 124 odst. 4 zákona)
(1) Žádost na zjednodušení postupu se podává písemně. Žádost o propuštění zboží na základě zjednodušeného celního prohlášení může být nahrazena globální žádostí vztahující se na veškeré zboží propouštěné do volného oběhu ve stanovené době; odkaz na udělené povolení uvádí deklarant ve zjednodušeném celním prohlášení.
(2) Dodatečné celní prohlášení se podává na tiskopisech Deklarace a Doplňkové deklarace, jejichž vzor je uveden v přílohách č. 11, 12, 13 a 14 k této vyhlášce, a přikládají se k němu zjednodušená celní prohlášení za období povolené celním úřadem.
Podmínkou pro povolení zjednodušeného postupu je, že osoba, která podala žádost podle § 87, bude celní prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu podávat jako deklarant a bude zajištěno dodržování zákazů a omezení a jiných předpisů, které upravují propuštění zboží do volného oběhu, a jestliže žadatel
a) nebyl pravomocně postižen za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
b) nenavrhuje propuštění zboží do volného oběhu pouze jednorázově.
Povolení udělené podle § 87 obsahuje vždy
a) celní úřad, který může přijímat zjednodušená celní prohlášení,
b) zboží, na které se povolení vztahuje,
c) údaje, které není třeba ve zjednodušeném celním prohlášení uvádět,
d) doklady, které nemusejí být připojeny nebo předloženy,
e) způsob zajištění celního dluhu,
f) podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude navrhovat propuštění zboží do volného oběhu pouze jednorázově,
g) podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude pravomocně potrestán za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
h) lhůtu, v jejímž průběhu je třeba dodatečné celní prohlášení u stanoveného celního úřadu podat.
Zjednodušené celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do volného oběhu, celní úřad přijme, obsahuje-li údaje o deklarantovi, označení celního režimu, místo a podpis deklaranta a tyto další údaje:
a) přesné označení a popis zboží, aby bylo možno určit, do které podpoložky celního sazebníku se zboží zařazuje,
b) značky, čísla, počet, druh a hrubou hmotnost jednotlivých nákladových kusů,
c) identifikační znaky dopravního prostředku, kterým bylo zboží dopraveno,
d) místo naložení zboží do dopravního prostředku,
e) datum vstupu do tuzemska,
f) převodní hodnotu zboží, uvádí-li se převodní hodnota v písemném celním prohlášení, nebo předběžný odkaz na převodní hodnotu, kterou celní úřad, v souvislosti s údaji, které má deklarant k dispozici, považuje za přijatelnou, nemůže-li deklarant převodní hodnotu zjistit,
g) všechny údaje potřebné pro zjištění kvality a povahy zboží a pro použití celních předpisů a zajištění celního dluhu.
(1) Ke zjednodušenému celnímu prohlášení deklarant přikládá doklady potřebné k posouzení, zda zboží může být propuštěno do volného oběhu.
(2) Zjednodušené celní prohlášení však může být přijato i bez předložení potřebných dokladů, jestliže deklarant celnímu úřadu prokáže, že
a) předmětný doklad existuje a je platný,
b) tento doklad nemohl být předložen z důvodů, které nelze přičítat deklarantovi,
c) opožděné přijetí celního prohlášení by znemožnilo propuštění zboží do volného oběhu nebo by způsobilo, že by byla uplatněna vyšší celní sazba.
Deklarant musí ve zjednodušeném celním prohlášení uvést, které doklady chybí.
(1) Lhůta, kterou celní úřad stanoví deklarantovi k doplnění údajů nebo předložení potřebných dokladů, nesmí přesáhnout jeden měsíc od okamžiku přijetí zjednodušeného celního prohlášení. Jedná-li se o doklad, na jehož základě má být uplatněna snížená celní sazba nebo osvobození od dovozního cla, může celní úřad na žádost deklaranta stanovenou lhůtu prodloužit, lze-li důvodně předpokládat, že zboží uvedené ve zjednodušeném celním prohlášení lze skutečně dovézt za sníženou celní sazbu nebo s osvobozením od dovozního cla; prodloužená lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Vztahují-li se chybějící údaje nebo doklady k celní hodnotě, může být stanovena lhůta delší.
(2) Uplatňuje-li se snížená celní sazba nebo osvobození od dovozního cla na zboží propuštěné do volného oběhu pouze v rámci celních kontingentů nebo celních kvót, může být clo vyměřeno až v okamžiku skutečného předložení potřebného dokladu a dodatečného celního prohlášení.
(3) Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 může být doklad, který je potřebný pro uplatnění snížené sazby nebo pro osvobození od dovozního cla, předložen i po uplynutí stanovené lhůty, jestliže celní úřad v průběhu této lhůty zjednodušené celní prohlášení přijal.
(4) Přijetí zjednodušeného celního prohlášení má stejné právní účinky jako přijetí písemného celního prohlášení, je-li předloženo dodatečné celní prohlášení.
(1) Nebrání-li tomu jiné důvody, nesmí být přijetí zjednodušeného celního prohlášení důvodem pro nepovolení nakládat se zbožím nebo jeho pozdější propuštění.
(2) Nemá-li dodatečné doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebného dokladu vliv na výši částky cla, která má být zaplacena, zapíše ihned celní úřad zjištěnou částku do účetních dokladů.
(3) Je-li podle § 90 použit předběžný odkaz na převodní hodnotu, celní úřad
a) ihned zapíše částku cla vyměřenou podle tohoto odkazu do účetních dokladů, a
b) vyžádá si zajištění celního dluhu ve výši rozdílu mezi touto částkou a částkou, která bude po určení celní hodnoty ze zboží vybrána.
(4) Může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebného dokladu, v jiných případech než uvedených v odstavci 3, vliv na výši cla vyměřovaného z dováženého zboží, postupuje celní úřad takto:
a) může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebných dokladů vliv na uplatnění snížené celní sazby,
1. celní úřad ihned zapíše částku cla, vyměřenou podle této snížené celní sazby, do účetních dokladů, a
2. vyžádá si od deklaranta zajištění celního dluhu ve výši rozdílu mezi touto částkou a částkou, která by byla vyměřena při uplatnění celní sazby na toto zboží,
b) může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebných dokladů vliv na přiznání úplného osvobození od dovozního cla, vyžádá si od deklaranta zajištění celního dluhu ve výši částky cla, které by mu bylo vyměřeno podle celní sazby na toto zboží.
(5) Bez ohledu na pozdější změny, zejména změny v důsledku konečného určení celní hodnoty, může deklarant žádat, aby celní úřad, namísto zajištění celního dluhu podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4 písm. a) bodu 2 a odstavce 4 písm. b), zanesl do účetních dokladů částku cla, která by měla být vybrána.
Jestliže deklarant po uplynutí lhůty uvedené v § 92 neposkytl celnímu úřadu údaje potřebné pro konečné stanovení celní hodnoty nebo nepředložil potřebný doklad, vyměří celní úřad ihned clo a daně ve výši, ve které byl celní dluh zajištěn podle § 93 odst. 3 písm. b), § 93 odst. 4 písm. a) bodu 2 nebo § 93 odst. 4 písm. b).
Zjednodušené celní prohlášení, které celní úřad přijal podle § 90 až 93, může deklarant doplnit nebo s vědomím celního úřadu nahradit novým celním prohlášením. Podal-li deklarant nové celní prohlášení, je rozhodující pro vyměření dovozního cla a daní a pro uplatnění celních předpisů upravujících režim volného oběhu okamžik, kdy celní úřad přijal zjednodušené celní prohlášení.
(1) Žádost na zjednodušení postupu se podává písemně. Žádost o propuštění zboží na základě zjednodušeného celního prohlášení může být nahrazena globální žádostí vztahující se na veškeré zboží propouštěné do režimu uskladňování v celním skladu ve stanovené době; odkaz na udělené povolení uvádí deklarant ve zjednodušeném celním prohlášení.
(2) Dodatečné celní prohlášení se podává na tiskopisech Deklarace a Doplňkové deklarace, jejichž vzor je uveden v přílohách č. 11, 12, 13 a 14 k této vyhlášce, a přikládají se k němu zjednodušená celní prohlášení za období povolené celním úřadem.
Podmínkou pro povolení zjednodušeného postupu je, že osoba, která podala žádost podle § 96, bude celní prohlášení na propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu podávat jako deklarant a bude zajištěno dodržování zákazů a omezení a jiných předpisů, které upravují propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu, a jestliže žadatel
a) nebyl pravomocně postižen za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
b) je zaručeno řádné provádění režimu uskladňování v celním skladu,
c) nenavrhuje propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu pouze jednorázově.
Povolení udělené podle § 96 obsahuje vždy
a) celní úřad, který může přijímat zjednodušená celní prohlášení,
b) zboží, na které se povolení vztahuje,
c) údaje, které není třeba ve zjednodušeném celním prohlášení uvádět,
d) doklady, které nemusejí být připojeny nebo předloženy,
e) způsob vedení evidence zboží navrhovaného do režimu uskladňování v celním skladu,
f) způsob zajištění celního dluhu,
g) podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude navrhovat propuštění zboží do volného oběhu pouze jednorázově,
h) podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude pravomocně potrestán za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
i) lhůtu, do které je třeba dodatečné celní prohlášení podat u stanoveného celního úřadu.
Zjednodušené celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu, celní úřad přijme, obsahuje-li údaje o deklarantovi, označení celního režimu, místo a podpis deklaranta a tyto další údaje:
a) přesné označení a popis zboží, aby bylo možno určit, do které podpoložky celního sazebníku se zboží zařazuje,
b) značky, čísla, počet, druh a hrubou hmotnost jednotlivých nákladových kusů,
c) identifikační znaky dopravního prostředku, kterým bylo zboží dopraveno,
d) místo naložení zboží do dopravního prostředku,
e) datum vstupu do tuzemska,
f) převodní hodnotu zboží, uvádí-li se převodní hodnota v písemném celním prohlášení, nebo předběžný odkaz na převodní hodnotu, kterou celní úřad, v souvislosti s údaji, které má deklarant k dispozici, považuje za přijatelnou, nemůže-li deklarant převodní hodnotu zjistit,
g) všechny údaje potřebné pro zjištění kvality a povahy zboží a pro použití celních předpisů a zajištění celního dluhu.
(1) Ke zjednodušenému celnímu prohlášení deklarant přikládá doklady potřebné k posouzení, zda zboží může být propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu.
(2) Zjednodušené celní prohlášení však může být přijato i bez předložení potřebných dokladů, jestliže deklarant celnímu úřadu prokáže, že
a) předmětný doklad existuje a je platný,
b) tento doklad nemohl být předložen z důvodů, které nelze přičítat deklarantovi.
Deklarant musí ve zjednodušeném celním prohlášení uvést, které doklady chybí.
(1) Nebrání-li tomu jiné důvody, nesmí být přijetí zjednodušeného celního prohlášení důvodem pro nepovolení nakládat se zbožím nebo jeho pozdější propuštění.
(2) Zjednodušený postup nemůže být použit na zboží, na které se vztahuje právní předpis o tržní regulaci v zemědělství.
Bylo-li zboží předloženo celnímu úřadu, může být na základě žádosti a za podmínek uvedených v § 97 navrženo do režimu uskladňování v celním skladu podáním zjednodušeného celního prohlášení.
(1) Osoba, které bylo uděleno povolení nepředkládat zboží celnímu úřadu, po dodání zboží do prostor celního skladu
a) sdělí bez zbytečného odkladu celnímu úřadu dodání zboží ve formě a za podmínek jím v povolení stanovených,
b) zapíše dodané zboží do své evidence, která musí obsahovat zejména údaje umožňující zjistit povahu zboží a datum zápisu do evidence,
c) připraví doklady, které jsou potřebné pro propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu.
(2) Osobě, která o to požádala, lze povolit, nebude-li tím narušeno řádné provádění celního dohledu, aby
a) sdělení uvedené v odstavci 1 písm. a) učinila již v době, kdy je dodání zboží bezprostředně očekáváno,
b) ve zvláštních případech, daných druhem zboží a četností dovozů, nemusela celní úřad informovat o každém dodání zboží, poskytne-li mu veškeré údaje, které celní úřad považuje za potřebné k provedení případné celní kontroly.
(3) Případná následná celní kontrola zboží se provádí na základě údajů zapsaných v evidenci deklaranta. Zápis zboží do evidence deklaranta se v těchto případech považuje za propuštění zboží.
(1) Zjednodušený postup na propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku, pasivního zušlechťovacího styku, k přepracování pod celním dohledem a k dočasnému použití se povolí za obdobných podmínek uvedených v ustanoveních § 87 až 89.
(2) Zjednodušené celní prohlášení na propuštění zboží do režimu s ekonomickým účinkem, jiného než uskladňování v celním skladu, může celní úřad na žádost deklaranta přijmout, aniž by obsahovalo všechny stanovené údaje. Zjednodušené celní prohlášení však musí obsahovat údaje o deklarantovi, režimu, do kterého má být zboží propuštěno, údaje uvedené v souhrnném celním prohlášení, místo a podpis deklaranta.
(3) Ustanovení § 103 se použijí přiměřeně.
(4) Při propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení se ustanovení § 91 až 94 použijí přiměřeně.
Při propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem a dočasného použití se přiměřeně použijí ustanovení § 90 až 95 a § 97. Ustanovení § 107 se použijí přiměřeně na zboží navržené k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku.