Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona

(1) Ke zjednodušenému celnímu prohlášení deklarant přikládá doklady potřebné k posouzení, zda zboží může být propuštěno do volného oběhu.

(2) Zjednodušené celní prohlášení však může být přijato i bez předložení potřebných dokladů, jestliže deklarant celnímu úřadu prokáže, že

a) předmětný doklad existuje a je platný,

b) tento doklad nemohl být předložen z důvodů, které nelze přičítat deklarantovi,

c) opožděné přijetí celního prohlášení by znemožnilo propuštění zboží do volného oběhu nebo by způsobilo, že by byla uplatněna vyšší celní sazba.

Deklarant musí ve zjednodušeném celním prohlášení uvést, které doklady chybí.

(1) Lhůta, kterou celní úřad stanoví deklarantovi k doplnění údajů nebo předložení potřebných dokladů, nesmí přesáhnout jeden měsíc od okamžiku přijetí zjednodušeného celního prohlášení. Jedná-li se o doklad, na jehož základě má být uplatněna snížená celní sazba nebo osvobození od dovozního cla, může celní úřad na žádost deklaranta stanovenou lhůtu prodloužit, lze-li důvodně předpokládat, že zboží uvedené ve zjednodušeném celním prohlášení lze skutečně dovézt za sníženou celní sazbu nebo s osvobozením od dovozního cla; prodloužená lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Vztahují-li se chybějící údaje nebo doklady k celní hodnotě, může být stanovena lhůta delší.

(2) Uplatňuje-li se snížená celní sazba nebo osvobození od dovozního cla na zboží propuštěné do volného oběhu pouze v rámci celních kontingentů nebo celních kvót, může být clo vyměřeno až v okamžiku skutečného předložení potřebného dokladu a dodatečného celního prohlášení.

(3) Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 může být doklad, který je potřebný pro uplatnění snížené sazby nebo pro osvobození od dovozního cla, předložen i po uplynutí stanovené lhůty, jestliže celní úřad v průběhu této lhůty zjednodušené celní prohlášení přijal.

(4) Přijetí zjednodušeného celního prohlášení má stejné právní účinky jako přijetí písemného celního prohlášení, je-li předloženo dodatečné celní prohlášení.

(1) Nebrání-li tomu jiné důvody, nesmí být přijetí zjednodušeného celního prohlášení důvodem pro nepovolení nakládat se zbožím nebo jeho pozdější propuštění.

(2) Nemá-li dodatečné doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebného dokladu vliv na výši částky cla, která má být zaplacena, zapíše ihned celní úřad zjištěnou částku do účetních dokladů.

(3) Je-li podle § 90 použit předběžný odkaz na převodní hodnotu, celní úřad

a) ihned zapíše částku cla vyměřenou podle tohoto odkazu do účetních dokladů, a

b) vyžádá si zajištění celního dluhu ve výši rozdílu mezi touto částkou a částkou, která bude po určení celní hodnoty ze zboží vybrána.

(4) Může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebného dokladu, v jiných případech než uvedených v odstavci 3, vliv na výši cla vyměřovaného z dováženého zboží, postupuje celní úřad takto:

a) může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebných dokladů vliv na uplatnění snížené celní sazby,

1. celní úřad ihned zapíše částku cla, vyměřenou podle této snížené celní sazby, do účetních dokladů, a

2. vyžádá si od deklaranta zajištění celního dluhu ve výši rozdílu mezi touto částkou a částkou, která by byla vyměřena při uplatnění celní sazby na toto zboží,

b) může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebných dokladů vliv na přiznání úplného osvobození od dovozního cla, vyžádá si od deklaranta zajištění celního dluhu ve výši částky cla, které by mu bylo vyměřeno podle celní sazby na toto zboží.

(5) Bez ohledu na pozdější změny, zejména změny v důsledku konečného určení celní hodnoty, může deklarant žádat, aby celní úřad, namísto zajištění celního dluhu podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4 písm. a) bodu 2 a odstavce 4 písm. b), zanesl do účetních dokladů částku cla, která by měla být vybrána.

Jestliže deklarant po uplynutí lhůty uvedené v § 92 neposkytl celnímu úřadu údaje potřebné pro konečné stanovení celní hodnoty nebo nepředložil potřebný doklad, vyměří celní úřad ihned clo a daně ve výši, ve které byl celní dluh zajištěn podle § 93 odst. 3 písm. b), § 93 odst. 4 písm. a) bodu 2 nebo § 93 odst. 4 písm. b).

Zjednodušené celní prohlášení, které celní úřad přijal podle § 90 až 93, může deklarant doplnit nebo s vědomím celního úřadu nahradit novým celním prohlášením. Podal-li deklarant nové celní prohlášení, je rozhodující pro vyměření dovozního cla a daní a pro uplatnění celních předpisů upravujících režim volného oběhu okamžik, kdy celní úřad přijal zjednodušené celní prohlášení.

(1) Žádost na zjednodušení postupu se podává písemně. Žádost o propuštění zboží na základě zjednodušeného celního prohlášení může být nahrazena globální žádostí vztahující se na veškeré zboží propouštěné do režimu uskladňování v celním skladu ve stanovené době; odkaz na udělené povolení uvádí deklarant ve zjednodušeném celním prohlášení.

(2) Dodatečné celní prohlášení se podává na tiskopisech Deklarace a Doplňkové deklarace, jejichž vzor je uveden v přílohách č. 11, 12, 13 a 14 k této vyhlášce, a přikládají se k němu zjednodušená celní prohlášení za období povolené celním úřadem.

Podmínkou pro povolení zjednodušeného postupu je, že osoba, která podala žádost podle § 96, bude celní prohlášení na propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu podávat jako deklarant a bude zajištěno dodržování zákazů a omezení a jiných předpisů, které upravují propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu, a jestliže žadatel

a) nebyl pravomocně postižen za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

b) je zaručeno řádné provádění režimu uskladňování v celním skladu,

c) nenavrhuje propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu pouze jednorázově.

Povolení udělené podle § 96 obsahuje vždy

a) celní úřad, který může přijímat zjednodušená celní prohlášení,

b) zboží, na které se povolení vztahuje,

c) údaje, které není třeba ve zjednodušeném celním prohlášení uvádět,

d) doklady, které nemusejí být připojeny nebo předloženy,

e) způsob vedení evidence zboží navrhovaného do režimu uskladňování v celním skladu,

f) způsob zajištění celního dluhu,

g) podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude navrhovat propuštění zboží do volného oběhu pouze jednorázově,

h) podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude pravomocně potrestán za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

i) lhůtu, do které je třeba dodatečné celní prohlášení podat u stanoveného celního úřadu.

Zjednodušené celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu, celní úřad přijme, obsahuje-li údaje o deklarantovi, označení celního režimu, místo a podpis deklaranta a tyto další údaje:

a) přesné označení a popis zboží, aby bylo možno určit, do které podpoložky celního sazebníku se zboží zařazuje,

b) značky, čísla, počet, druh a hrubou hmotnost jednotlivých nákladových kusů,

c) identifikační znaky dopravního prostředku, kterým bylo zboží dopraveno,

d) místo naložení zboží do dopravního prostředku,

e) datum vstupu do tuzemska,

f) převodní hodnotu zboží, uvádí-li se převodní hodnota v písemném celním prohlášení, nebo předběžný odkaz na převodní hodnotu, kterou celní úřad, v souvislosti s údaji, které má deklarant k dispozici, považuje za přijatelnou, nemůže-li deklarant převodní hodnotu zjistit,

g) všechny údaje potřebné pro zjištění kvality a povahy zboží a pro použití celních předpisů a zajištění celního dluhu.

(1) Ke zjednodušenému celnímu prohlášení deklarant přikládá doklady potřebné k posouzení, zda zboží může být propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu.

(2) Zjednodušené celní prohlášení však může být přijato i bez předložení potřebných dokladů, jestliže deklarant celnímu úřadu prokáže, že

a) předmětný doklad existuje a je platný,

b) tento doklad nemohl být předložen z důvodů, které nelze přičítat deklarantovi.

Deklarant musí ve zjednodušeném celním prohlášení uvést, které doklady chybí.

(1) Nebrání-li tomu jiné důvody, nesmí být přijetí zjednodušeného celního prohlášení důvodem pro nepovolení nakládat se zbožím nebo jeho pozdější propuštění.

(2) Zjednodušený postup nemůže být použit na zboží, na které se vztahuje právní předpis o tržní regulaci v zemědělství.

Bylo-li zboží předloženo celnímu úřadu, může být na základě žádosti a za podmínek uvedených v § 97 navrženo do režimu uskladňování v celním skladu podáním zjednodušeného celního prohlášení.

(1) Osoba, které bylo uděleno povolení nepředkládat zboží celnímu úřadu, po dodání zboží do prostor celního skladu

a) sdělí bez zbytečného odkladu celnímu úřadu dodání zboží ve formě a za podmínek jím v povolení stanovených,

b) zapíše dodané zboží do své evidence, která musí obsahovat zejména údaje umožňující zjistit povahu zboží a datum zápisu do evidence,

c) připraví doklady, které jsou potřebné pro propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu.

(2) Osobě, která o to požádala, lze povolit, nebude-li tím narušeno řádné provádění celního dohledu, aby

a) sdělení uvedené v odstavci 1 písm. a) učinila již v době, kdy je dodání zboží bezprostředně očekáváno,

b) ve zvláštních případech, daných druhem zboží a četností dovozů, nemusela celní úřad informovat o každém dodání zboží, poskytne-li mu veškeré údaje, které celní úřad považuje za potřebné k provedení případné celní kontroly.

(3) Případná následná celní kontrola zboží se provádí na základě údajů zapsaných v evidenci deklaranta. Zápis zboží do evidence deklaranta se v těchto případech považuje za propuštění zboží.

(1) Zjednodušený postup na propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku, pasivního zušlechťovacího styku, k přepracování pod celním dohledem a k dočasnému použití se povolí za obdobných podmínek uvedených v ustanoveních § 87 až 89.

(2) Zjednodušené celní prohlášení na propuštění zboží do režimu s ekonomickým účinkem, jiného než uskladňování v celním skladu, může celní úřad na žádost deklaranta přijmout, aniž by obsahovalo všechny stanovené údaje. Zjednodušené celní prohlášení však musí obsahovat údaje o deklarantovi, režimu, do kterého má být zboží propuštěno, údaje uvedené v souhrnném celním prohlášení, místo a podpis deklaranta.

(3) Ustanovení § 103 se použijí přiměřeně.

(4) Při propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení se ustanovení § 91 až 94 použijí přiměřeně.

Při propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem a dočasného použití se přiměřeně použijí ustanovení § 90 až 95 a § 97. Ustanovení § 107 se použijí přiměřeně na zboží navržené k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku.

(1) Při ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem a dočasného použití zpětným vývozem nebo propuštěním do volného oběhu nebo do režimu vývozu lze použít zjednodušený postup.

(2) Při ukončení režimu pasivního zušlechťovacího styku lze zjednodušený postup použít pouze při propuštění zboží do volného oběhu; ustanovení § 90 až 95 se použijí přiměřeně.

(3) Při ukončení režimu uskladňování v celním skladu lze při propuštění zboží do volného oběhu, do režimu vývozu a ke zpětnému vývozu zjednodušený postup použít přiměřeně podle ustanovení § 90 až 95 a § 107, nejedná-li se o zboží, na které se vztahuje právní předpis o tržní regulaci v zemědělství.

(1) Zjednodušený postup na propuštění zboží do režimu vývozu povolí celní úřad obdobně za podmínek uvedených v ustanoveních § 87 až 89.

(2) Zjednodušené celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu může celní úřad na žádost deklaranta přijmout, aniž by obsahovalo všechny stanovené údaje.

(3) Zjednodušené celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu vývozu obsahuje

a) údaje o deklarantovi,

b) přesné označení a popis zboží, aby bylo možno určit, do jaké podpoložky celního sazebníku je zboží zařazeno,

c) značky, čísla, počet, druh a hrubou hmotnost jednotlivých nákladových kusů,

d) identifikační znaky dopravního prostředku, kterým má být zboží přepraveno, nebo údaj o poštovní přepravě,

e) všechny údaje potřebné pro zjištění kvality a povahy zboží a pro použití celních předpisů,

f) další údaje uvedené v povolení zjednodušeného postupu pro režim vývozu,

f) místo a podpis deklaranta.

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) schváleným odesílatelem osoba, které bylo příslušným celním úřadem povoleno používat zjednodušený postup při propouštění zboží do režimu tranzitu,

b) schváleným příjemcem osoba, které bylo příslušným celním úřadem povoleno používat zjednodušený postup při dodání zboží v souvislosti s ukončením režimu tranzitu,

c) závěrou prostředek k zajištění totožnosti zboží používaný celními orgány nebo schválenými odesilateli.

Zjednodušený postup může být povolen na žádost osobě, která

a) bude hlavním povinným v režimu tranzitu,

b) nenavrhuje propuštění zboží do režimu tranzitu pouze jednorázově,

c) povede evidenci umožňující celnímu úřadu kontrolovat pohyb zboží,

d) zajistí celní dluh globální zárukou,

e) nebyla pravomocně postižena za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

f) bude ve stanovené lhůtě a požadovanou formou oznamovat odesílání zásilek,

g) bude požadovaným způsobem zajišťovat totožnost zboží,

h) bude požadovaným způsobem vyplňovat odstavce C a D Deklarace,

i) bude ověřovat Deklarace zvláštním kovovým razítkem, jehož vzor je uveden v příloze č. 29 k této vyhlášce, nebude-li používat Deklarace, které byly předem zaevidovány a ověřeny otiskem razítka celního úřadu odeslání.

(1) Před zahájením tranzitní operace doplní schválený odesilatel řádně vyplněnou Deklaraci tak, že na listy 1 a 4 Deklarace do odstavce D uvede lhůtu k předložení zboží celnímu úřadu určení, opatření k zajištění totožnosti zboží, poznámku „Zjednodušený postup“ a do odstavce 44 Deklarace poznámku „Povolení č. j. . . .“.

(2) Po zahájení tranzitní operace se list č. 1 Deklarace předá celnímu úřadu odeslání. Celní úřad může v povolení stanovit, že se list č. 1 Deklarace předává ihned po vyplnění celního prohlášení.

(3) Provede-li celní úřad odeslání v souvislosti s propuštěním zboží do režimu tranzitu kontrolu zboží, zaznamená tuto skutečnost a výsledek kontroly v odstavci D na listech č. 1 a 4 Deklarace.

Bude-li celní prohlášení podáváno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací a podpis osoby bude nahrazen kódem stanoveným celním úřadem, uvádí schválený odesilatel v odstavci 50 Deklarace poznámku „Osvobození od podpisu“.

Bude-li schválený odesilatel v rámci povolení dopravovat ve společném tranzitu zboží po železnici, zajistí, aby listy č. 1, 2 a 3 mezinárodního přepravního listu CIM nebo listy č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR byly opatřeny příslušným kódem „T1“ nebo „T2“, kterým se označuje celní statut deklarovaného zboží.

(1) Schválený odesilatel učiní veškerá opatření, aby nedošlo ke zneužití

a) zvláštního kovového razítka,

b) Deklarací, které jsou opatřeny otiskem razítka celního úřadu odeslání nebo zvláštního kovového razítka.

(2) Dojde-li ke zneužití Deklarace, která byla předem ověřena otiskem razítka celního úřadu odeslání nebo zvláštního kovového razítka, odpovídá schválený odesilatel za úhradu cla, daní a poplatků, které v souvislosti s tímto zneužitím vznikly v České republice nebo při společném tranzitu i ve smluvních stranách, nebude-li celnímu úřadu odeslání prokázáno, že učinil veškerá opatření ve smyslu odstavce 1.

(1) Zjednodušený postup může být povolen na žádost osobě, která

a) dopravuje nebo pro niž je dopravováno do tuzemska zboží v režimu tranzitu, nikoliv jen jednorázově,

b) povede evidenci a záznamy umožňující celnímu úřadu kontrolovat pohyb zboží,

c) nebyla pravomocně postižena za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

d) bude ve stanovené lhůtě a požadovaným způsobem oznamovat

1. porušení přiložených závěr,

2. nadbytečné nebo chybějící množství zboží, záměnu zboží nebo jiné nesrovnalosti týkající se příslušné tranzitní operace.

(2) Schválený příjemce prokazuje udělení povolení ke zjednodušenému postupu při dodání zboží v souvislosti s ukončením režimu tranzitu dokladem „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“, jehož vzor je uveden v příloze č. 30 k této vyhlášce, vystaveným celním úřadem.

(3) „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ se předkládá dopravci nebo hlavnímu povinnému k prokázání, že v souvislosti s ukončením tranzitní operace bylo zboží dopraveno oprávněné osobě.

(4) Při vystavení „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ nebo kdykoliv později během jeho platnosti jmenuje schválený příjemce osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem vystavovat potvrzení o dodání zboží podle § 116 odst. 2. Jmenování spočívá v uvedení jména, příjmení a podpisového vzoru oprávněné osoby v odstavci 7 na zadní straně tiskopisu, přičemž každý záznam schválený příjemce potvrzuje svým podpisem v odstavci 8 na zadní straně tiskopisu. Nepoužité rubriky na zadní straně tiskopisu může schválený příjemce proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může schválený příjemce kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“.

(5) Doba platnosti „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ nesmí být delší než 2 roky. Dobu platnosti lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

(6) Bude-li povolení schválenému příjemci odejmuto, vrátí neprodleně celnímu úřadu všechna „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“, jejichž doba platnosti ve smyslu odstavce 6 ještě neuplynula.

(7) Tiskopis „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě žluté, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m2. Tiskopis obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

(8) „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ se vyplňuje na psacím stroji nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Není přípustné zapsaný text gumovat ani přepisovat. Změnu lze výjimečně provést škrtnutím chybného údaje při zachování jeho čitelnosti a doplněním nového správného údaje do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. V každém odstavci lze provést pouze jednu změnu. Každá změna musí být potvrzena celním úřadem. Nelze-li změnu provést uvedeným způsobem, použije se nový tiskopis a původní „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ se vrátí celnímu úřadu. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

Bude-li schválenému příjemci dopravováno ve společném tranzitu zboží po železnici, může příslušný celní úřad stanovit, že listy č. 2 a 3 mezinárodního přepravního listu CIM nebo listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR budou bezodkladně předkládány železniční společností nebo národním zástupcem dopravního podniku celnímu úřadu určení.

(1) Hlavní povinný splní svoji povinnost vyplývající z režimu tranzitu, dopraví-li zboží ve stanovené lhůtě, v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s připojenými doklady schválenému příjemci.

(2) Na požádání dopravce vydá schválený příjemce na každou zásilku, která byla dopravena v souladu s ustanovením odstavce 1, potvrzení o dodání, ve kterém prohlásí, že zboží spolu s celními doklady bylo dodáno na stanovené místo, přičemž vždy uvede druh tranzitního dokladu a jeho číslo.

(K § 152 odst. 2 zákona)

České zboží, pro které zvláštní předpisy28) stanoví jako důsledek uskladnění výhody, které se obvykle vztahují k vývozu zboží, může být uskladněno v celním skladu (soukromém i veřejném) nejdéle 3 měsíce.

(K § 164 odst. 2 zákona)

Za pomocné zboží se považuje zboží, které není v zušlechtěném výrobku obsaženo, avšak umožňuje nebo usnadňuje výrobu tohoto výrobku, i když je ve výrobě zcela nebo zčásti spotřebováno, s výjimkou

a) zdrojů energie, jiných než pohonných hmot potřebných k nezbytnému vyzkoušení zušlechtěných výrobků nebo k zjištění vad zboží dovezeného na opravu,

b) mazadel, jiných než potřebných k vyzkoušení zušlechtěných výrobků, kalibraci, zaměření apod.

(K § 180 zákona)

(1) Do režimu přepracování pod celním dohledem lze propustit pouze zboží uvedené ve sloupci 1 Seznamu zpracovatelských operací, který je uveden v příloze č. 31 k této vyhlášce, a to k provedení zpracovatelských operací uvedených ve sloupci 2 tohoto seznamu.

(2) Je-li před položkou nebo podpoložkou celního sazebníku uvedeno „ex“, znamená to, že zboží uvedené ve sloupci 1 Seznamu zpracovatelských operací může být přepracováno pouze na zboží, které je uvedeno ve sloupci 2 tohoto seznamu a uvedené u této položky nebo podpoložky.

(K § 192 odst. 2 zákona)

(1) Do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla nelze propustit spotřebitelné zboží.

(2) Zboží, jehož používání by mohlo způsobit újmu hospodářství České republiky, zejména z důvodů jeho hospodářské stability, s přihlédnutím ke lhůtě předpokládaného používání zboží.

(K § 200 odst. 2 zákona)

(1) Povolení k propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku udělí celní úřad, pokud je možné prokázat skutečnost, že zušlechtěné výrobky jsou vyrobeny z dočasně vyvezeného zboží, zejména

a) uvedením zvláštních označení nebo výrobních čísel výrobce nebo popisem,

b) plombou, pečetí, svorkou nebo jiným zvláštním označením,

c) vzorkem, ilustrací nebo technickým popisem,

d) analýzou,

e) přezkoumáním podkladové dokumentace týkající se předmětné obchodní operace (např. kontraktů, korespondence nebo faktur), která prokazuje, že zušlechtěné výrobky mají být vyrobeny z dočasně vyvezeného zboží,

f) informačním dokladem, usnadňujícím dočasný vývoz zboží zasílaného z jedné země za účelem provedení výrobních či zpracovatelských operací nebo opravy do druhé země, jehož vzor je uveden v příloze č. 32 k této vyhlášce.

(2) Je-li účelem zpracovatelské operace oprava zboží, bez ohledu na to, zda se jedná o prostou výměnu nebo ne, musí být celnímu úřadu prokázáno, že dočasně vyvážené zboží lze opravit. Nebude-li tato skutečnost prokázána, celní úřad povolení k propuštění zboží do pasivního zušlechťovacího styku neudělí.

(3) Je-li požadována prostá výměna, celní orgány využijí mimo jiné ověřovacích postupů uvedených v odstavci 1 pod písmeny a), c), d) nebo e). Z podkladové dokumentace musí být zřejmé, že náhrada bude mít stejnou obchodní kvalitu a stejnou technickou charakteristiku, jakou by mělo dočasně vyvážené zboží, kdyby bylo zušlechtěno.

(4) Celní úřad při rozhodování o povolení systému prosté výměny zkoumá zejména, zda zpracovatelská operace zahrnuje pouze opravu českého zboží. Za tímto účelem kontroluje zejména

a) kontrakty a ostatní podklady týkající se opravy,

b) prodejní nebo nájemní smlouvy a faktury týkající se dočasně vyváženého zboží nebo zboží, které obsahuje dočasně vyvezené zboží, zejména lhůty, které jsou v těchto dokladech uvedeny.

(K § 234 odst. 5 zákona)

(1) Osvobození od dovozního cla se přizná na zboží,

a) které bylo předtím vyvezeno z tuzemska a u něhož bylo provedeno řízení směřující k vrácení subvencí nebo jiných částek vyplácených na základě zemědělské politiky při vývozu,

b) u něhož byla na základě opatření vztahujících se na vývoz zboží do jiných států poskytnuta jiná finanční výhoda, než jsou subvence nebo jiné částky uvedené v písmenu a), která je podmíněna závazkem předmětné zboží vyvézt, bude-li celnímu úřadu doloženo, že tato finanční výhoda byla vrácena nebo že příslušný orgán podnikl kroky k zadržení výplaty této finanční výhody a že toto zboží

1. nemůže být dovezeno a použito na území státu, kam bylo původně vyvezeno, na základě zákonů a předpisů platných v tomto státě,

2. bylo vráceno příjemcem jako závadné nebo neodpovídající ustanovením smlouvy,

3. bylo dovezeno zpět do tuzemska, protože nemůže být použito k zamýšlenému účelu v důsledků okolností, které nemůže vývozce ovlivnit.

(2) K okolnostem uvedeným v odstavci 1 písm. b) bodu 3 patří

a) vrácení zboží z důvodů jeho poškození nebo poškození dopravního prostředku, jímž bylo přepravováno, před doručením příjemci,

b) vrácení zboží původně vyvezeného za účelem spotřeby nebo prodeje na obchodním veletrhu nebo obdobné akci, které nebylo spotřebováno či prodáno,

c) vrácení zboží, které nemohlo být doručeno příjemci z důvodů jeho fyzické či právní nezpůsobilosti dodržet ustanovení smlouvy, na jejímž základě bylo původně vyvezeno,

d) vrácení zboží, které nemohlo být z důvodů nepříznivých přírodních podmínek, politických nebo sociálních nepokojů doručeno příjemci nebo které bylo doručeno až po uplynutí dodací lhůty uvedené ve smlouvě, na jejímž základě bylo původně vyvezeno,

e) vrácení zboží krytého společnou organizací trhu ovoce a zeleniny, vyvezeného a odeslaného za účelem prodeje při dodání, jehož prodej se však na trhu cílové třetí země neuskutečnil.

(3) Zboží vyvážené v rámci zemědělské politiky na základě vývozního povolení nebo předem uděleného osvědčení nebude osvobozeno od dovozního cla, pokud nebude doloženo, že příslušná ustanovení právních předpisů byla dodržena.

(4) Zboží uvedené v odstavci 1 nebude osvobozeno od dovozního cla, pokud nebude propuštěno do volného oběhu v tuzemsku do 12 měsíců ode dne vydání rozhodnutí, kterým bylo propuštěno do režimu vývozu.

Osvobození od dovozního cla se přizná i na vrácené

a) zboží, které je pouze částí zboží původně vyvezeného z tuzemska,

b) součásti nebo příslušenství strojů, přístrojů, zařízení a podobné zboží původně vyvezené z tuzemska.

(K § 235 zákona)

(1) Osvobození od dovozního cla se přizná na vrácené zboží, s nímž

a) nebylo po vývozu z tuzemska, s výjimkou manipulací potřebných k udržení jeho dobrého stavu nebo manipulací měnící pouze jeho vzhled, žádným způsobem nakládáno,

b) bylo po vývozu z tuzemska nakládáno jiným způsobem než uvedeným v písmenu a), ale které bylo uznáno jako vadné nebo jako nevhodné pro zamýšlený účel, za předpokladu, že

1. účelem tohoto nakládání byla výhradně oprava předmětného zboží nebo obnova jeho původního dobrého stavu,

2. jeho nevhodnost pro zamýšlený účel vyšla najevo až v době, kdy toto nakládání již započalo.

(2) Bylo-li se zbožím nakládáno způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b) a tento způsob nakládání by v případě, že by toto zboží zpět dovážené do tuzemska po ukončení režimu pasivního zušlechťovacího styku podléhalo dovoznímu clu, vyměří a vybere celní úřad clo, které by bylo vyměřeno a vybráno z dovážených zušlechtěných výrobků. Jestliže však bylo zboží opraveno nebo byl obnoven jeho původní stav, které bylo nutno provést v důsledku nepředvídaných okolností, které se vyskytly v zahraničí a které byly uspokojivým způsobem doloženy celnímu úřadu, osvobození od dovozního cla se přizná tehdy, jestliže hodnota zpět dováženého zboží není v důsledku provedené operace vyšší než jeho hodnota v době vývozu z tuzemska. Hodnota zpět dováženého opraveného zboží nebo které bylo obnoveno do původního stavu, se nepovažuje za vyšší než hodnota v době vývozu z tuzemska, nepřesáhne-li tato operace rozsah prací bezpodmínečně nutných k tomu, aby zboží mohlo být i nadále používáno stejným způsobem jako v době vývozu.

(3) Pro účely odstavce 2 se rozumí opravou nebo obnovou původního stavu, kterou bylo potřeba provést, jakákoliv operace, jejímž cílem je náprava funkčních závad nebo materiálového poškození zboží, k nimž došlo v zahraničí, a bez níž by předmětné zboží nemohlo být obvyklým způsobem použito k zamýšleným účelům. Je-li při opravě zboží nebo obnově jeho původního stavu třeba použít náhradní díly a součástky, přizná celní úřad osvobození od dovozního cla pouze na díly bezpodmínečně nutné k tomu, aby zboží mohlo být i nadále používáno stejným způsobem jako v době vývozu.

(1) Osvobození od dovozního cla se přizná na vrácené zboží

a) na které bylo podáno celní prohlášení na propuštění do volného oběhu, doložené kopií vývozního celního prohlášení, kterou celní orgány vrátily vývozci. Má-li celní úřad důkazy o tom, že zboží navržené do volného oběhu bylo původně vyvezeno z tuzemska a splňuje podmínky pro přiznání osvobození od dovozního cla, nebo si může určité skutečnosti ověřit u deklaranta, kopii vývozního celního prohlášení nevyžaduje,

b) propuštěné k dočasnému vývozu s použitím karnetu ATA vydaného v tuzemsku; osvobození od dovozního cla celní úřad přizná i tehdy, kdy platnost příslušného karnetu ATA již uplynula.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na obalové materiály, dopravní prostředky a jiné zboží propuštěné ve vývozu na základě zvláštních podmínek, stanoví-li celní předpisy nebo mezinárodní smlouva, že se celní doklady v těchto případech nevyžadují. Ustanovení odstavce 1 písm. a) se nevztahuje rovněž na případy, kdy celní prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu může být podáno ústně nebo jiným úkonem.

(3) Z důvodů hodných zřetele se osvobození od dovozního cla přizná za podmínky, že deklarant za účelem ztotožnění vráceného zboží předloží další důkazy.

DÍL DVACÁTÝ

(K § 258 odst. 3 zákona)

Vzor záruční listiny pro globální zajištění celního dluhu (dále jen „globální záruka“) je uveden

a) pro národní tranzit v příloze č. 33 k této vyhlášce,

b) pro společný tranzit v příloze č. 34 k této vyhlášce,

c) pro jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 35 k této vyhlášce.

(1) Je-li u určitého zboží mimořádné riziko podvodu, může být ve společném tranzitu dočasně zakázáno používání globální záruky pro toto zboží. Seznam zboží, které je vyloučeno z používání globální záruky, se oznamuje ve Sbírce zákonů sdělením Ministerstva zahraničních věcí.29)

(2) Je-li do společného tranzitu propouštěno zboží, které je vyloučeno z používání globální záruky, uvádí hlavní povinný na listech č. 1, 4, 5 a 7 Deklarace

a) v odstavci 33 minimálně čtyřmístné číslo deklarované podpoložky zboží,

b) úhlopříčně jednotlivými listy červeným písmem poznámku „Článek 34b Přílohy II“, která bude ve formátu nejméně 100 x 10 mm.

(3) List č. 5 Deklarace, který je označen poznámkou podle odstavce 2 písm. b), se zasílá celnímu úřadu odeslání nejpozději následující pracovní den po dnu, kdy byla zásilka spolu s doklady dopravena k celnímu úřadu určení.

(4) Má-li být dopravováno zboží, které je podle odstavce 1 dočasně vyloučeno z používání globální záruky, nebo pokládá-li to celní úřad odeslání za nezbytné, může být stanovena dopravní trasa. Stanovenou trasu může na žádost hlavního povinného změnit celní úřad členského státu, ve kterém se zásilka v době podání žádosti na stanovené trase nachází. Povolenou změnu celní úřad zaznamená v tranzitním dokladu a sdělí ji neprodleně celnímu úřadu odeslání.

(5) Z důvodu vyšší moci se může dopravce od stanovené trasy odchýlit. Zboží je nutno bez zbytečného odkladu dopravit k nejbližšímu celnímu úřadu členského státu, ve kterém se zásilka nachází, který změnu stanovené trasy zaznamená do tranzitního dokladu a neprodleně informuje celní úřad odeslání.

(1) Používání globální záruky se povolí pouze osobám se sídlem v tuzemsku,

a) které nebyly pravomocně postiženy za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

b) jejichž finanční situace je taková, že mohou splnit svoje závazky.

(2) Používání globální záruky v režimu tranzitu se povolí za splnění podmínek uvedených v odstavci 1 osobám, které pravidelně používaly režim tranzitu během posledních 6 měsíců jako hlavní povinný nebo ve společném tranzitu i jako odesilatel.

(1) Není-li dále stanoveno jinak, stanoví se výše globální záruky pro režim tranzitu v částce odpovídající 100 % cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu, nejméně však

a) ve společném tranzitu v částce v korunách českých odpovídající ekvivalentu 7000 ECU v přepočtu podle kurzu devizového trhu České národní banky platného první pracovní den v měsíci říjnu roku, který předchází roku, v němž je poskytnutá záruka přijata,

b) v národním tranzitu v částce 250 000 Kč.

(2) Příslušný celní orgán může stanovit výši globální záruky pro režim tranzitu v částce odpovídající nejméně 30 % cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu, nejméně však v minimálních částkách uvedených v odstavci 1 osobě, která

a) jako hlavní povinný provádí tranzitní operace pravidelně s použitím globální záruky nejméně po dobu posledních 6 měsíců,

b) v tomto časovém úseku plní řádně povinnosti vyplývající z režimu tranzitu,

c) v tranzitu nedopravuje zboží, které je uvedeno v příloze č. 36 k této vyhlášce.

(3) Příslušný celní orgán změní výši globální záruky na částku odpovídající 100 % cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu, nesplňuje-li již hlavní povinný podmínky stanovené v odstavci 2.

(4) Příslušný celní orgán stanoví výši globální záruky podle odstavců 1 až 3 podle počtu uskutečněných přeprav a celkové výše celního dluhu, která by byla stanovena z přepravovaného zboží, a to za období jednoho týdne. Výše záruky se stanoví na základě podkladů hlavního povinného a celních orgánů, které se vztahují na přepravu zboží v předchozím roce, a výsledek se vydělí 52. Žádá-li hlavní povinný o globální záruku poprvé, stanoví příslušný celní orgán společně s hlavním povinným počet přeprav a souhrnnou výši celního dluhu během stanoveného časového období z údajů, které jsou k dispozici. Statistickým výpočtem se stanoví výše celního dluhu pro zboží, které se přepraví v období jednoho týdne.

(5) Příslušný celní orgán provádí roční přezkoumání výše globální záruky a s ohledem na skutečnosti, zjištěné zejména od celních úřadů odeslání, stanoví případně jinou výši záruky.

(6) Výše globální záruky pro jiné operace než režim tranzitu se stanoví součtem částek, které odpovídají

a) výši neuhrazených celních dluhů, které vzniknou ze zajištěných operací při propuštění zboží do volného oběhu, nejméně však 250 000 Kč,

b) výši celních dluhů, které by mohly vzniknout ze zajištěných operací při nakládání se zbožím dle ustanovení § 123 celního zákona anebo v režimu pasivního zušlechťovacího styku, bude-li povolen dovoz náhrad ještě před dočasným vývozem dle ustanovení § 206 celního zákona,

c) 10 % z celních dluhů, které vzniknou ze zajištěných operací v režimu dočasného použití nebo by mohly vzniknout ze zajištěných operací v režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému, přepracování pod celním dohledem, uskladňování v celním skladu nebo při dočasném uskladnění, nejvýše však 10 000 000 Kč.

(1) Osoba, které bylo celními orgány České republiky povoleno uskutečňovat tranzitní nebo jiné operace s globální zárukou, prokazuje tuto skutečnost

a) „Osvědčením o globální záruce v režimu tranzitu“, jehož vzor je uveden v příloze č. 37 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o národní tranzit,

b) „TC 31 - Osvědčením o záruce“, jehož vzor je uveden v příloze č. 38 k této vyhlášce, které má zelený podtisk, jedná-li se o společný tranzit, nebo

c) „Osvědčením o globální záruce“, jehož vzor je uveden v příloze č. 39 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu,

která mohou být opatřena bezpečnostním prvkem.

(2) Bylo-li používání globální záruky povoleno celním úřadem, prokazuje se tato skutečnost dokladem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo c), který bude mít v odstavci 7 uvedeno „c) celní úřad ........................ “.