§ 19 Náhrada škody
(1) Stát odpovídá za škody způsobené policií nebo policistou v souvislosti s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto zákona.
(2) Náhradu škody poskytuje ministerstvo.
137/2001 Sb. · 26 paragrafů
(1) Stát odpovídá za škody způsobené policií nebo policistou v souvislosti s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto zákona.
(2) Náhradu škody poskytuje ministerstvo.
(1) V rámci mezinárodní spolupráce se utajované informace do zahraničí poskytují bez souhlasu příslušného státního orgánu.10)
(2) Je-li to třeba k plnění úkolů policie podle tohoto zákona, lze na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo, není-li taková smlouva uzavřena, se souhlasem policejního prezidenta a se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít k plnění těchto úkolů příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru. Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru přitom má práva a povinnosti policisty podle tohoto zákona.
(3) Při provádění úkonů podle odstavce 2 řídí činnost příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru služební funkcionář stanovený policejním prezidentem.
(4) Policie je s předchozím souhlasem chráněné osoby oprávněna požádat orgán cizího státu o pomoc při poskytování zvláštní ochrany a pomoci.
(1) Policie může po předchozím souhlasu ministra poskytnout zvláštní ochranu a pomoc podle tohoto zákona jiné než ohrožené osobě na žádost orgánu cizího státu nebo soudního orgánu. Podmínkou poskytnutí této zvláštní ochrany a pomoci je předchozí souhlas takové osoby se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci včetně zpracovávání a využívání jejích osobních údajů.
(2) Policie poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle odstavce 1 ukončí
a) na žádost orgánu cizího státu nebo soudního orgánu, nebo
b) po předchozím oznámení orgánu cizího státu nebo soudnímu orgánu.
Náklady na poskytování zvláštní ochrany a pomoci nese stát.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1) Například § 50 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, § 55 odst. 2 a § 209 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
3) § 115 občanského zákoníku.
4) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 9 občanského zákoníku.
7) § 30 občanského zákoníku.
8) § 37 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
9) § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
10) § 74 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
11) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.