§ 2 Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky o základních podmínkách dodávky tepla – Rozdělení odběratelů
Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky o základních podmínkách dodávky tepla · 139/1983 Sb. · § 2 · Energetika a síťová odvětví
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 139/1983 rozděluje odběratele tepla do tří kategorií – velkoodběratele, střední odběratele a maloodběratele – na základě ročního objemu odebraného tepla pro jedno odběrné místo.
§ 2 Rozdělení odběratelů
(1) Velkoodběratelé jsou odběratelé tepla s ročním odběrem 12 500 GJ a více pro jedno odběrné místo.
(2) Střední odběratelé jsou odběratelé tepla s ročním odběrem od 1000 GJ včetně do 12 500 GJ pro jedno odběrné místo.
(3) Maloodběratelé jsou odběratelé tepla s ročním odběrem do 1000 GJ pro jedno odběrné místo.
(4) Odběrné místo tvoří jedno nebo více odběrných tepelných zařízení2a) s jedním druhem nositele tepla o stejných parametrech.
Paragraf 2 vyhlášky 139/1983 rozděluje odběratele tepla do tří kategorií – velkoodběratele, střední odběratele a maloodběratele – na základě ročního objemu odebraného tepla pro jedno odběrné místo.
Co to znamená v praxi
Odběratelé jsou klasifikováni podle množství tepla, které ročně spotřebují v gigajoulech (GJ) na jedno odběrné místo.
Velkoodběratelé odebírají 12 500 GJ a více ročně.
Střední odběratelé odebírají od 1000 GJ do 12 500 GJ ročně.
Maloodběratelé odebírají do 1000 GJ ročně.
Odběrné místo je definováno jako jedno nebo více zařízení, která odebírají teplo stejného druhu a parametrů.
Na co si dát pozor
Kategorizace se vztahuje na roční odběr tepla pro *jedno* odběrné místo, nikoli pro celou organizaci.
Definice odběrného místa je klíčová pro správné zařazení odběratele.