§ 24 zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění – Výbory.
Zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění · 140/1947 Sb. · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 24 zákona č. 140/1947 Sb. stanovuje, jaké výbory musí Ústavodárné Národní shromáždění zvolit na počátku svého prvního zasedání, a dále umožňuje zřízení dalších výborů nebo prohlášení stávajících výborů za permanentní. Na začátku činnosti Ústavodárného Národního shromáždění bylo povinné zřídit osm specifických výborů (např. ústavní, iniciativní, rozpočtový, imunitní), které měly jasně definované úkoly. (§ 24 zákona č. 140/1947 Sb., zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Výbory.
- Odkazuje na: § 2, § 3, Zákon o ústavním výboru ústavodárného Národního shromáždění (197/1946 Sb.), Zákon o parlamentní kontrolní a úsporné komisi (244/1946 Sb.)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 140/1947 Sb.
(1) Počátkem prvního zasedání zvolí sněmovna mimo Stálý výbor podle čl. 7, odst. 2 úst. zák. č. 65/1946 Sb. ještě
a) výbor ústavní (zákon č. 197/1946 Sb.),
b) výbor iniciativní,
c) výbor rozpočtový,
d) výbor ověřovací (čl. 10 úst. zák. č. 65/1946 Sb. a § 49 zákona ze dne 11. dubna 1946, č. 67 Sb., o volbě ústavodárného Národního shromáždění),
e) výbor inkompatibilitní (čl. 10 a 12 úst. zák. č. 65/1946 Sb. a zákon ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb., o inkompatibilitě (neslučitelnosti),
f) výbor imunitní (§§ 2 a 51),
g) výbor pro kontrolu provádění dvouletého plánu (zákon ze dne 25. října 1946, č. 192 Sb., o dvouletém hospodářském plánu),
h) parlamentní kontrolní a úspornou komisi (zákon č. 244/1946 Sb.).
(2) K návrhu vlády nebo k písemnému návrhu nejméně dvacetjednoho poslance může zříditi sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním i výbory jiné a stanoví, kolik členů mají. Předseda určí, kdy a kde mají konati prvou schůzi (ustavující).
(3) Sněmovna se může k návrhu předsedy, dvacetjednoho poslance nebo vlády usnésti bez rozpravy prostým hlasováním, že určitý výbor je permanentní (§ 3, odst. 3, předposlední věta).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Na začátku činnosti Ústavodárného Národního shromáždění bylo povinné zřídit osm specifických výborů (např. ústavní, iniciativní, rozpočtový, imunitní), které měly jasně definované úkoly.
- Kromě povinných výborů mohla sněmovna zřídit i další výbory, pokud to navrhla vláda nebo nejméně 21 poslanců, a to prostým hlasováním bez rozpravy.
- Sněmovna měla také možnost rozhodnout, že určitý výbor bude permanentní, což znamenalo, že jeho činnost nebyla omezena na jedno zasedání.
Na co si dát pozor
- Zřízení dalších výborů nebo prohlášení výboru za permanentní vyžadovalo návrh vlády nebo dostatečného počtu poslanců a prosté hlasování bez rozpravy.
- Předseda sněmovny určoval, kdy a kde se mají konat ustavující schůze nově zřízených výborů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 46 (Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobno)§ 58 Výbory ľudovej kontroly národných výborov (Zákon o národných výboroch (úplné znenie)§ 58 Výbory ľudovej kontroly národných výborov (Zákon o národných výboroch (úplné znenie)§ 39 (Zákon Slovenskej národnej rady o pôsobno)§ 39 (Zákon České národní rady o působnosti or)