§ 43 zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění – Rozprava povšechná a podrobná.
Zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění · 140/1947 Sb. · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 43 zákona 140/1947 upravuje způsob vedení rozpravy v Ústavodárném Národním shromáždění, konkrétně možnost rozdělit rozpravu na povšechnou a podrobnou a roli zpravodaje v ní. Předseda má pravomoc rozhodnout o rozdělení rozpravy na dvě fáze – povšechnou (obecnou) a podrobnou (detailní), zejména u složitějších nebo důležitějších témat. (§ 43 zákona č. 140/1947 Sb., zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rozprava povšechná a podrobná.
- Odkazuje na: § 34
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 140/1947 Sb.
(1) Je-li zpráva obsáhlejší nebo týká-li se věcí důležitějších, může předseda rozděliti rozpravu na povšechnou a podrobnou.
(2) Jak v povšechné tak v podrobné rozpravě obdrží nejprve slovo zpravodaj (§§ 34 a 35).
(3) Za zpravodaje, který neplní zpravodajské povinnosti, určí předseda zpravodajem jiného člena výboru.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Předseda má pravomoc rozhodnout o rozdělení rozpravy na dvě fáze – povšechnou (obecnou) a podrobnou (detailní), zejména u složitějších nebo důležitějších témat.
- V obou fázích rozpravy, tedy jak v povšechné, tak v podrobné, má zpravodaj právo promluvit jako první.
- Pokud zpravodaj neplní své povinnosti, předseda může jmenovat jiného člena výboru, aby převzal roli zpravodaje.
Na co si dát pozor
- Rozdělení rozpravy na povšechnou a podrobnou je na uvážení předsedy, není to povinnost.
- Zpravodaj má privilegované postavení, neboť vždy zahajuje rozpravu.
- Možnost výměny zpravodaje zajišťuje, že proces nebude blokován nečinností původního zpravodaje.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.