§ 44 zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění – Řeči.
Zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění · 140/1947 Sb. · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 44 zákona č. 140/1947 Sb. stanovuje pravidla pro vystupování řečníků v Ústavodárném Národním shromáždění, včetně toho, kdo smí mluvit, odkud a za jakých podmínek. Kdo smí mluvit a odkud: Slovo smí udělit pouze předseda a mluví se z řečniště. (§ 44 zákona č. 140/1947 Sb., zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Řeči.
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 140/1947 Sb.
(1) Slova se smí ujmouti jen ten, komu je předseda udělil; mluví se s řečniště. Není dovoleno řeči čísti, vyjma projevy předsedy, předsedů nebo zpravodajů výborových, členů vlády a předsedy nejvyššího účetního kontrolního úřadu, stručná prohlášení přednášená jménem klubů a citace s označením pramene. Všichni řečníci však smějí užívati poznámek psaných k podpoře paměti.
(2) Chce-li se předseda zúčastniti rozpravy, odevzdá předsednictví; mluví s řečniště a ujme se předsednictví teprve, když věc je vyřízena.
(3) Řečníci mohou se hlásiti u předsedy již před schůzí nebo mezi schůzí osobně nebo prostřednictvím klubů potud, dokud není usnesen konec rozpravy anebo, nebylo-li takového usnesení, dokud předseda nedal závěrečného slova zpravodaji. Přihlašujíce se naznačí, zda chtí mluviti pro návrh či proti němu.
(4) Řeči k jednacímu řádu, poznámky osobní a věcné jsou dovoleny jen podle uvážení předsedova; jejich trvání nesmí přesahovati dobu pěti minut.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kdo smí mluvit a odkud: Slovo smí udělit pouze předseda a mluví se z řečniště.
- Čtení projevů: Obecně není dovoleno číst projevy, s výjimkou projevů předsedy, předsedů nebo zpravodajů výborů, členů vlády, předsedy nejvyššího účetního kontrolního úřadu, stručných prohlášení klubů a citací s uvedením pramene. Všichni řečníci však mohou používat psané poznámky pro podporu paměti.
- Předseda v rozpravě: Pokud se předseda chce zúčastnit rozpravy, musí předat předsednictví, mluvit z řečniště a ujme se předsednictví až po vyřízení dané věci.
- Přihlašování do rozpravy: Řečníci se mohou přihlásit u předsedy před schůzí nebo během ní, a to osobně nebo prostřednictvím klubů, dokud není ukončena rozprava. Při přihlašování musí uvést, zda mluví pro návrh, či proti němu.
- Řeči k jednacímu řádu, osobní a věcné poznámky: Tyto řeči jsou povoleny pouze dle uvážení předsedy a jejich délka nesmí přesáhnout pět minut.
Na co si dát pozor
- Předseda má značnou pravomoc v udělování slova a posuzování řečí k jednacímu řádu, osobních a věcných poznámek.
- Délka řečí k jednacímu řádu, osobních a věcných poznámek je striktně omezena na pět minut.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.